Továrny Münzberg, Grohmann, Schrötter a Wurm

Johann Münzberg und Co. (nyní Interkov)
Firma Johann Münzberg und Co. byla založena v roce 1828. V roce 1914 nese název J. Münzberg a dědicové (Rudolf a Hermann Münzbergové). Přádelna Eleonorhöhe (pozdější Mikov/Interkov) se nacházela v Benešově v Děčínské ulici č. p. 31, 32, 33 a 34. Ředitelem byl J. Koldt a účetním J. Mösser. Měla 57 000 vřeten, 700 zaměstnanců a vlastní elektrárnu. V roce 1930 ukončila přádelna svou činnost . V roce 1943 si budovu pronajmula AEG Berlín a až do konce války se zde vyráběla elektrotechnická zařízení (Goebels – Erlass).



Firma bratří Grohmannů byla založena v roce 1867, přádelna v Benešově n. Pl. (pozdější Benar 02) byla postavena v roce 1883. V roce 1914 byli majiteli bratři Martin, Theodor a Arwed Grohmannové. Martin zemřel v dubnu 1914 a jeho bratr Theodor 24. února 1919. Podnik byl svého času největší textilní budovou v Evropě s výkonem 1 000 PS (koňských sil), tandemovým parním strojem, který měl 105 otáček za minutu s lanovým kotoučem o průměru 9 metrů. Šlo
o největší parní stroj v Čechách. Tento stroj byl během 2. sv. války sešrotován.

V pozadí Grohmannův podnik (pozdější Benar 02)
V roce 1922 byla pro tuto továrnu postavena vodní elektrárna v Malé Veleni. V tom samém roce se ještě postavila jako rezerva parní turbína od firmy AEG. Ředitelem byl v roce 1914 Franz Schubert Spiegel a od roku 1920 pan Niklatsch. Vedoucím barevny byl pan Eduard Kunze. Přádelna byla zastavena v roce 1930 a barevna přízí v roce 1928, rovněž tak snovárna přízí v Nerudově ulici. Továrna měla 68 000 vřeten a před zastavením výroby 800 zaměstnanců. Parní výkon byl v roce 1922 1400 PS a vodní výkon 800 PS. Přádelna, snovárna, obytné sídliště jakož i elektrárna v Malé Veleni v roce 1942 dkoupily firmy Mattausch & Sohn, majitel Viktor Kreibich, president hospodářské a obchodní komory Sudet se sídlem v Liberci. Na základě tzv. Goebelsova výnosu byla budova snovárny (navijárny) propachtována firmě AEG Berlín a do roku 1945 se tam vyráběly elektrotechnické výrobky. Z budovy přádelny v Nádražní ulici byly vymontovány všechny přádelnické stroje a zřízena centrální tkalcovna firmy Matausch. Všechny tkalcovské stavy měly samostatný elektrický pohon.

Firmě Grohmann patřily i budovy v Nádražní ulici: č. p. 285 – 287, bytová kolonie 344 -347, 354 – 357 a 362 – 365. V Děčínské ulici č. p. 288 (obytný dům), č. p. 288 (barevna) a č. p. 289 v Nádražní ulici (vrátnice).

V popředí bytové kologie pro Grohmannovi zaměstnance




V roce 1870 byla založena pletárna Schrötter. Zde se natahovala vlna, barvila příze a postupovalo se k dalšímu zpracování. Vyráběly se zde kromě jiných věcí hlavně punčochy. Hlavním odbytištěm bylo Rakousko – Uhersko a jižní Evropa. Po založení ČSR byly tyto trhy ztraceny a proto byl před rokem 1930 provoz zastaven. Majitelem byl Albert a Otto Schrötter, Nerudova č. p. 279.




Pletárna Wurm Florian byla založena zhruba ve stejné době jako Schrötter. Zastavena byla pro odbytové potíže před rokem 1930. Pozdějším majitelem byl Adolf Wurm č. p. 108 a 109.


Nalevo Schrötter se správní budovou, napravo Wurm
Schrötterova rodina r. 1870

Kurt Grohmann

Žádné komentáře

Používá technologii služby Blogger.