Georg Mattausch - smrt na poli cti a slávy


Georg Mattausch se narodil 4. listopadu 1876 a padl 25. června 1916. Mladý Georg navštěvoval obchodní akademii v Ústí nad Labem a později absolvoval jeden rok studia na textilní škole v Reutlingenu (Něměcko). Poté nastoupil k firmě Mattausch. Údajně měl o textil pramalý zájem.
Byl vášnivým myslivcem. Georg měl lesní panství u Kraslic (Kammergrün) a lovecký revír s panským domem v Orszovaru (Maďarsko). Jako záložní důstojník se stal čestným členem spolku válečných vysloužilců (Stadt Bensen Kriegsverein), kterému v roce 1901 věnoval spolkový prapor.
       


        Georg se nakonec přeci jen stal vicepresidentem akciové společnoati Mattausch und Sohn. Jako mnoho dalších musel i on po vypuknutí I. Světové války narukovat. Bojoval v hodnosti c. a k. nadporučíka u landšturmácké pěchoty u regimentu č. 12. Byl mimo jiných řádů i majitelem vyznamenání Signum Laudis. V den smrti se jednotka pana Mattausche nacházela v prostoru Romanovky (bývalé Ruské Polsko). Nadporučík Mattausch útočil v čele své jednotky proti Rusům. Po několika krocích jej kulka trefila do paže. Ihned si nechal od svého sluhy ránu zavázat. Sluha mu poté začal hledat nějaký vhodný úkryt. Toto však G. Mattausch odmítl s tím, že velitel patří na špici svých vojáků. Sluhu požádal, aby zařídil pozdravy rodině. Poté Začal znovu útočit vpřed. Poté uviděl sluha svého nadporučíka, jak se s výkřikem zhroutil. Trefili jej tři kulky z ruského kulometu. Jednu dostal do krku, jednu do hrudi a jednu do podbřišku. Když k němu sluha doběhl stačil Mattausch ještě zvolat „Pohřbi mě!“. Hned poté skonal. Druhý den byl pohřben v Romanovce, s tím, že až bude vhodný čas, bude převezen do rodinné hrobky v Benešově nad Ploučnicí, což se i stalo.



Mattausch jmenován čestným členem Spolku válečných veteránů


G. Mattausch byl nejmladším synem Franze Mattausche z prvního manželství. V době kdy padl měl Georg ještě pět žijících sourozenců.
Těmi byli: manželka císařského rady Friesera – paní Theresie, Heinrich Mattausch (majitel panství), Ernst Mattausch, Marie Regnier – manželka plukovníka a baronka Anna Rodichová.
      
Reichenberger Zeitung, 27. července 1915 píší..

Odkaz poslední vůle padlého důstojníka


Z Benešova, 23. července nás informují: Včera bylo uveřejněno znění závěti Georga Mattausche, velkoprůmyslníka z Františkova, který 25. června 1915 padnul u Romanovky na území Ruského Polska a který zde působil v hodnosti nadporučíka pěchoty domobrany u regimentu č. 12. Závěť vstoupí v platnost 10. srpna tohoto roku, tedy jen několik dní před tím, než budou přivezeny ostatky padlých vojáků, včetně továrníka Mattausche. Kromě velkého osobního a rodinného dědictví v testamentu myslel taktéž na ostatní padlé hrdiny. 
Svazu Němců v Čechách odkázal 100 000 korun. Dále odkázal 100 000 korun na zřízení a údržbu jeslí pro děti zaměstnanců firmy "Friedrich Mattausch & Sohn, Aktiengesellschaft für Textilindustrie in Franzenthal". Pozůstalým po válečných obětech z okresu Benešově věnoval celkem 30 000 korun.

Dále obdaroval spolky, každý po 1000 korunách:

Dobrovolní hasiči z Františkova, Oldřichova a Terezína
Františkovský pěveský sbor "Zpěvník"
Ostrostřelci Benešov
Muzejní spolek Benešov

V neposlední řadě podpořil Claryův slepecký institut v Praze (5000 korun) a spolek pro ochranu a péči o děti okresu Benešov (5000 korun).

Rodinná hrobka Mattauschů 

Zde sní Georg svůj věčný sen

Pozlacené medaile spolku válečných vysloužilců





Share on Google Plus

About Vladimír Šefl

Nalezli jste na půdě, ve sklepě, v jeskyni, či kdekoliv jinde staré noviny, knihy, fotografie a podobné artefakty takzvaně "po Němcích"? Ještě než se rozhodnete je spálit či vyhodit do popelnice, neváhejte mě kontaktovat. Třeba se díky tomu zachrání nějaký hezký a neznámý příběh :). email: Sefl@historiebnpl.cz
    Blogger Comment
    Facebook Comment

0 komentářů:

Okomentovat