Hornictví na Benešovsku



První zmínky o dolování v našem regionu pocházejí z roku 1550, kdy se začalo uhlí těžit na kopci Spielberg (vrch severně od Březin). Podnikatelem byl Hans ze Salhausenu. Po roce a půl byl důl opuštěn.

Poté byl první nález na okrese Benešov ve Verneřicích dne 17. Července 1811. Toho dne několik dělníků pokládalo níže roury od studny a přitom našli několik kusů hnědého uhlí. Obyvatelstvo bylo nálezem patřičně vzrušeno. Od hledání uhlí přímo ve městě bylo naštěstí upuštěno. Lidé to však nevzdali a hledali uhlí v okolí města. A opravdu v srpnu 1816 našli uhlí na Kolbenu proti Slukové. Dílo vydrželo v omezeném množství několik let.

Celkem byly u Verneřic 3 šachty: Erbschacht, Bergschacht a Vaterland Jeche. Některé jámy jako například v Příbrami byly v provozu ještě za první republiky. Tím jak dolů přibývalo, vozilo se uhlí do České Lípy, Zákup, Mimoně i Liberce. Vrstvy byly až 1,5 m silné. Vlastní Valkeřice stojí na uhlí. Uhlí bylo i na Vraním vrchu (Hahnbusch - 586 metrů nad mořem). Rovněž mezi Merbolticemi a Valkeřicemi bylo uhlí nalezeno na četných místech.
Dřívější pokus získat uhlí se konal v roce 1805 pod obcí Chlumec (Kolmen) na tzv. Klinzbornu. Tam nechal krejčovský mistr Johann Georg Preiss z Děčína vyhloubit štolu a objevil žílu uhlí (širokou přes 20 Zoll /tradiční německý palec/). Těžilo se zde přes dva roky. Také nějaký Seidel tam začal podnikat. Ten však skončil se ztrátou. V roce 1808 vzala vrchnost dílo do svých rukou, aby nezaniklo. Až do roku 1808 vydalo ložisko zhruba 5 000 štrychů uhlí. Následující majitel, Pohl z Děčína vzdal dilo ještě před rokem 1820. Podle Wurmovy kroniky z Blankartic bylo na konci září v roce 1837 nalezeno hnědé hnědé uhlí v Horní Vsi mezi čp. 16 a 12 (U Josefa Kluma a Benedicta Wurma). Během zimy bylo vykopáno několik stovek metráků. Podnikateli byli: František Anton Riedel učitel z Valkeřic, Josef Klum z čp. 16 a Benedict Wurm z čp.12 v Blankarticích a Stefan Kunipert z Křinic.

V říjnu započali jmenovaní podnikatelé  kopat na pozemku Franze Wurma čp. 80, ale nic nenašli. V tu samou dobu doloval i Josef Fiedler z čp. 29, Anton Fiedler z čp. 10 a majitel čp. 9. Našli však jen bezvýnamné množství. 31. března 1846 byla na pozemku čp. 80 v Blankarticích vykopána šachta. Našli však jen hlušinu. Také u kaple na Schirmerbauerově louce byla vykopána šachta. Nebylo však nalezeno nic. Na pozemku Josefa Hahna (čp.10) bylo nalezeno jen velké množství vody. Ve stejnou dobu tedy před rokem 1850 se dolovalo na Bukové hoře u Příbrami. Podnikal zde podkovář Josef Schmecha (dále Ignaz Fahry, J. Redlich a další). Našli 4 - 6 ellenů silnou sloj hnědého uhlí. V této šachtě nazvané „Gothardi Zeche“ se dolovalo až do roku 1885. Povzbuzeni tímto úspěchem začali krátce nato hledat uhlí další (nájemce pivovaru A. Kaiser a pekařský mistr Schicktanz - oba z Rychnova). Na pozemku čp. 16 v Rychnově vykopalo dvě šachty, ale nenašli nic. 28. července 1852  bylo v Heřmanově na pozemku Stefana Richtera (čp. 21) důlním Krümmerem u Blankartického (Dolského) potoka nalezeno uhelné ložisko a těžilo se zde až do roku 1856. Stopy po těžbě jsou vidět mezi Heřmanovem a Blankarticemi. V březnu 1853 byla založena pod vedením pana Franze Palmeho (majitel hospody a pivovaru v Rychnově) spoečnost pro těžbu uhlí Blankartice - Heřmanov. Hnědouhelný důl byl nazván „Cech božího požehnání“. Majitelem šachty byl F. Palme. Dalšími členy společnosti byli: štajgr (důlní) Franz Josef Heller z Valkeřic, Fr. Kammel z čp. 73, Josef Krompholz čp. 61 a Josef Fiedler z čp. 65 (všichni z Blankartic). Na přání důlního bylo na pozemcích patřících k čp. 65 a 73 v Blankarticích (proti Heřmanovu) započato s dalším hledáním uhlí a to úspěšně. V malé hloubce byla nalezena žíla 3 - 5 dm široká. Zřízený cechovní dům byl pokřtěn na Cech božího požehnání a obdržel výčepní právo. Protože stál na Blankartickém pozemku obdržel čp. 109. V roce 1869 se přestalo uhlí na trase vyskytovat a tak bylo dolování zastaveno. Při pokusném dolování však bylo zjištěno, že hlouběji uhlí je. Proto v roce 1872 vznikla nová společnost. Vedoucím byl opět F. Palme. Nový cechovní dům byl tentokrát postaven na Heřmanovském pozemku. Asi 10 m níže než původní. Protože štoly byly vybudovány hlouběji dalo se uhlí opět těžit. Nová štola měla délku 633 m (leden 1895). Šířka žíly byla 20 - 60 cm. V zimě zde pracovalo 20 horníků a v létě 6 - 8 mužů. Žíla se táhla velice nepravidelně nahoru a dolů. Z toho důvodu se snížila i těžba. Roční těžba činila asi 5 000. V roce 1893 musela společnost vybudovat novou vzduchovou šachtu. Byla hluboká 76 metrů a byla vedena skálou. Na trhací práce byk použit dynamit. Náklady na šachtu činily 8 000 zlatých. Cechovní dům se při hezkém počasí a o nedělích stal cílem výletů. 5. října 1895 byla těžba zastavena. Žíla byla čí dál tenčí a náklady se už nevyplatily. Poslední uhlí si odsud odvezl 4. října sládek Brož z Rychnova. 5. ledna 1854 nechal Franz J. Wurm, majitel hospodářství v Blankarticích hledat uhlí. Našel jej na louce u lesa. Nalezené kusy vedle šachty pálili a po zchlazení je rozemleli, čímž získali škváru.
   
Verneřice
Verneřice

Rychnov
V roce 1856 našel majitel domu čp. 12 v Malé Veleni při stavbě stáje větší množství kusů uhlí. Na tomto základě vzniklo ve Veleni družstvo, ke kterému patřil i dr. Kunze z Těchlovic, pro kterého získal Josef Klein, hostinský v Malé Veleni čp. 36,  kutací povolení. Pověřil důlního Kümmera a jednoho horníka na Wachbergu u Malé Veleně založit šachtu 40 Ellenu hlubokou. Našli však jen slínovec, hodně kamenů a vodu.
Dne 7. Ledna 1857 nechal Benedict Fiedler z čp. 45 a Josef Fiedler z Blankartic na čp. 52 vyhloubit šachtu, ovšem bez úspěchu. Důlní dílo „Důl Tschepen„ ležel u Rychnova. Nejdříve vznikla na jaře 1857 velká společnost pro těžení. Majitelem šachty byl pan Fr. Jos. Palme z Rychnova. Společníky byli pánové Karl Müller, August Jüstel a A. Bötcher z Benešova, dva sedláci ze vsi Zierde u Levína, Franz Seidel (pozdější správce dolu hraběte Lederburga) a nájemce pivovaru z Rychnova Peterka. První šachta byla otevřena nedaleko Božího vrchu (Gottesberg) mezi Rychnovem a Valkeřicemi na tzv. Tschepenově louce (patřící k čp. 16 v Rychnově). Přitom cechovní dům stál na verneřickém pozemku a měl povolení čepovat pivo. Pokus se setkal s úspěchem. V hloubce 17 loktů narazili horníci na několik metrů silnou uhelnou sloj. Zpráva se rychle dostala mezi obyvatelstvo v širokém okolí. Ve Vídni provedené zkoušky ukázaly, že uhlí obsahovalo 90 % spalitelných látek a bylo jedním z nejkvalitnějších nalezeného hnědého uhlí. Těžební společnost uspořádala v sále pana Fockeho ve Verneřicích velkou oslavu na kterou byli pozváni i báňšti úřednici z Teplic (Töplitz) a další honoraci. Brzy se však ukázalo, že oslavy byly předčasné. Lámané uhlí bylo rozmláceno na kostičky a prodáváno za 50 krejcarů za metrák, ale po několika metrech uhlí zmizelo. Horníci zkoušeli kutat do různých stran. Uvažovalo se, že by se muselo kutat do hloubky 80 loktů. Díky pokusným trasám se však do šachty dostala spousta vody, takže po 5 letech bezúspěšného snažení to vzdali. Při pokusných vrtech se zjistilo, že by se muselo jít do hloubky 100 loktů. Žíla vedla do pískovce. Za poslední dva roky stálo podnikání 13 800 vídeňských zlatých. V dalších šachtách, které představenstvo ještě nechalo vykutat se nic nenašlo.
Hned po zastavení společnosti v roce 1863 založili pánové Karl Müller z Benešova, Fr. Paudler z Dobrné, J. Leitenberger z Děčína H. Steffel z Levína další těžařskou společnost a nechali hledat na Kesselbergu u Benešova (patřil k Dolnímu zámku) uhlí. Byly však nalezeny jen zkamenělé otisky rostlin (buk a dub). Při budování železniční tratě mezi Benešovem a Českou Lípou našli dělníci v roce 1871 v průřezu pod Sokolským vrchem vícero kusů uhlí. Výše uvedený Karl Müller a pan Franz Bauer z Benešova podnikli ještě vícero pokusů a objevili 3-4 1/2 dm širokou uhelnou sloj. Tu nechali dvěma horníky vytěžit. Trvalo jim to 2 roky. Pro množství kamenů, začaly být náklady vyšší než zisk a tak ten pokus vzdali.






Melbortice
Melbortice

V pol. 70. let 19. Století (1876) našel zahradník Stephan Knorre z Chlumu u Děčína při budování studně několik kusů uhlí. Benešovští občané Fr. Wünsch a Josef Hegenbarth společně s H. Bendelem začali uhlí hned hledat. Ovšem bez úspěchu. Ve stejnou dobu vznikla těžební společnost v Bechlejovicích. Uhlí bylo nalezeno, ale těžit se nezačalo, peotože se společnost mezitím rozpustila. V létě roku 1858 se snažil majitel čp. 8 v Malé Veleni s kutacím povolením najít uhlí. Nedaleko veleňského lomu nechal vybudovat 92 loktů hlubokou šachtu. Poté ještě vrtal 12 loktů, takže se dostal do hloubky 104 loktů (63-64 m). Složení šachty se skládalo: 1. orná půda a vrstva jílu, 2. suť, říční štěrk s kulatými oblázky, 3. Velké kameny (čedič), které musely být osdtřeleny (ty byly až do hlubky 22 loktů, k tomu ještě hodně vody, přes noc se nashromáždilo 40 - 45 kbelíků, 4. černá bažina (zapáchající rašeliništi) s otisky rostlin a kořínků, asi metr hluběji, ležely v tomto močálu 3 kmeny 2 - 3 dm silné z neznámého dřeva podobného jedli, 5. modrý mastný jíl, vrstva až 6 m silná (muselo se lámat), 6. bílý písek ( 5 - 6 dm silná), 7. černý jíl až 1 m až 1 m hluboký, s mnoha až pěst velkými kusy  smolného uhlí, 8.bílý písek 1m vrstva, celý suchý, zde už nebyla nalezena žádná voda, 9. velice tvrdá vrstva jílu, která se musela lámat železy, asi 3 ellenová vrstva  v hloubce cca 60 ellenů, čím hlouběji byl písek, tím pevnější byla vrstva. Ve spodnějších hloubkách to již byl téměř pískovec, teprve v hlouce 90 Ellenuů se opět objevila voda. Majitel chtěl jit ještě do větší hloubky, bohužel se nikdo nenašel kdo by v šachtě pracoval, a proto byla zasypána.Stranou Rychnova (na pozemku čp. 28) se v roce 1874 také hledalo uhlí. Podnikatelem byl lékárník Tuschl a pan Focke z Verneřic. Při druhém pokusu praskl vrták a od dalšího pokusu bylo upuštěno. V zimě 1880 - 81 nechali pánové Josef Fahri a Josef Eckert z Rychnova na čp. 148 hledat uhlí, zrovna tak Josef Richter z čp. 31 nechal vrtat na čp. 20 jehož pozemky patří k Rychnovu. Bez úspěchu. Našel jen kameny a vodu .V roce 1890 vzniklo družstvo, které založili pánové Josef Eckert - představitel obce Rychnov, Josef Riedel a Stephan Roschik z Blankartic a Anton Brosche z Heřmanova. Najmuli dvacet dělníků a podnikali pokusy na křižovatce Verneřice - Valkeřice. Částečně kolem šachet, které zde předtím nechali vybudovat pánové Focke, Seelig a Jahnel. V roce 1894 zde našli žílu 15 - 45 cm. Na výše uvedených lokalitách byla podniknuta spousta pokusů. Horníci slavili své vlastní svátky. Dochováno z Blankartic a Příbrami. Každoročně na svatou Barboru (4. prosince) šlo procesí horníků do rychnovského kostela. Družstvo zajistilo hudbu a v Blankarticích uspořádalo pro horníky slavnost s dobrým jídlem. Koncem 19. století bylo od tohoto zvyku upuštěno. Ještě v roce 1899 pátral ben. továrník Pietschman na pozemku bývalého Benaru 05 (Optimit) až do hloubky 28 metrů. Nenašel však nic.

Malá Veleň
Heřmanov

Share on Google Plus

About Vladimír Šefl

Nalezli jste na půdě, ve sklepě, v jeskyni, či kdekoliv jinde staré noviny, knihy, fotografie a podobné artefakty takzvaně "po Němcích"? Ještě než se rozhodnete je spálit či vyhodit do popelnice, neváhejte mě kontaktovat. Třeba se díky tomu zachrání nějaký hezký a neznámý příběh :). email: Sefl@historiebnpl.cz
    Blogger Comment
    Facebook Comment

0 komentářů:

Okomentovat