Přeskočit na hlavní obsah

Hotel "Zum Paradies" a benešovský muzikant Georg Tausch

Původním majitelem hotelu Zum Paradies (Českolipská 373) byl pan Anton Tschackert ( nar. 12.9.1863 Horní Habartice č.p. 108). Hned po otevření nabízel tento hotel nový orchestrion, plzeňské a benešovské pivo, hezky zařízené pohostinské pokoje a pro návštěvníky byly k disposici stáje pro koně. Po Tschackertovi získal pozdější Pražák (dnešní pension Oxana) pan Peh. Ten provozoval restauraci a jeho žena vařila hostům. Po dobu oběda nebo na větší večerní akce  byly k disposici až dvě  servírky. Nejpočetnějšími nocležníky zde bývali montéři firmy Mattausch (Benar).
Hotel Zum Paradies a pan Tschackert

Pan majitel Peh s rodinou

       
Až do počátku II. světové války zde býval čilý provoz. Scházeli se tu myslivci, pořádaly se zde bály, nebo jen taneční večery. Hrála zde rodina Tauschova. Paní Tauschová hrála piano a pan Tausch saxofon a housle.Manželům Tauschovým se narodil syn Georg a tak malý Tausch vyrůstal ovlivněn hudbou. Než piano však George lákaly dechové nástroje. Ve svých deseti letech si zahrál svoji první fanfáru. Po odsunu se rodina sešla v Hesensku (Werdohl, Evering). Zde našel Georg práci a v roce 1951 i svůj první orchestr. Georg byl vlastně na trumpetu samoukem. Od roku 1989 vede mládežnický orchestr (Vesetaler Musiku) s nímž absolvoval na tisíc koncertů. Za tuto práci obdržel Záslužný spolkový kříž a město jej jmenovalo čestným občanem.






Interiér hotelu ve 20.letech

Dobová reklama


Vpravo Georg Tausch jmenován čestným občanem města Werdohl
Georg Tausch s orchestrem

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Konec II. světové války v Benešově nad Ploučnicí (vzpomínka)

Helmut Lorenz bydlel na Josefíně (Josefswille, Tröschel, Mlatce) u Benešova nad Ploučnicí v části, jež se nazývala „Horská louka“.
V květnu 1945 mu bylo 14 let.
Z prvních měsíců roku 1945 si pamatuji jen nálet na Drážďany a ztráty v bojích před branami Berlína, či to jak o bezpodmínečné kapitulaci Německa hlásil vojenský vysílač. Vnitřně jsme tuto zprávu přijali s ulehčením. Mluvilo se o obsazení našeho regionu Američany.
8. května 1945 už se vědělo, že okres Děčín obsadí Rusové. Toho dne jsme častěji než kdy jindy koukali každou chvíli dalekohledem z Horské louky na Benešov. Nic zvláštního nebylo vidět. Až pozdě odpoledne jsme se zalekli řevu motorů,  jež přicházel z Nového města (Neustadt ) a byl velmi výrazně slyšet až k nám na Josefín. Viděli jsme nekonečného hada tvořeného z vojenských vozidel, který se tlačil směrem na Františkov. Byla to německá vozidla na útěku před Rusy a Poláky. V protisměru se ovšem pohyboval proud uprchlíků, jenž byl každou chvíli zatlačen do příkopu.
Toho več…

Historie benešovského fotbalu do roku 1945

O úplných počátcích benešovského fotbalu nemáme bohužel dochovány žádné písemné prameny a pamětníky jsme již nenašli. Víme jen, že prvními nadšenci byli Franz Tschakert, který organizoval mládež z Kolonie (dnešní Nádražní ulice) a Hugo Feig, fotbalový nadšenec tělem a duší.
V roce 1896 založili mladí sportovci Německý klub sportovních bratří Praha. Šlo většinou o středoškoláky z Malé strany a ze Smíchova. Jako houby po deští se poté začaly objevovat různé divoké fotbalové spolky. Začalo se hrát na stabilních místech a objevil se i spolek rozhodčích. Každý hráč mohl kdykoliv přejít k jinému oddílu, za který chtěli hrát. Výstroj, cestovné atd. si hráči platili sami. Později jim to hradily spolkové pokladny. Kdokoliv se také mohl zaučit za sudího. Většinou to byli vedoucí spolků a proti jejich verdiktům se v té době v podstatě nevyskytovaly žádné protesty. Hrálo se podle anglických pravidel - tak jak si je kdo vysvětlil. Sítě na branku v té době rovněž neexistovaly. Hrálo se dost drsně,…

Zapomenutí: Hrdinská smrt benešovského učitele Rudolfa Kreibicha

Daniel Rudolf Kreibich se narodil 21. července 1881 ve Valkeřicích. Nejprve navštěvoval obecnou chlapeckou školu v Benešově, poté katolické progymnasium v Drážďanech, kde byl 2 roky a kde byl členem kostelního sboru. Studoval učitelství v Olomouci a v Litoměřicích. Učitelem se na benešovské obecní škole stal již ve školním roce 1900-1901. V květnu 1903 získal svůj vysokoškolský diplom a  v roce 1909 certifikaci k výuce hry na housle na měšťanských školách. Tehdy začal učit i v benešovské obecné škole s ročním platem 720 korun. Vydržel zde až do svého narukování v únoru 1915.


Mimo školu pan Kreibich rád pracoval denně na své zahrádce plné květin a ovocných stromů. Byl též  vynikající zpěvák, který svým krásným barytonovým hlasem těšil posluchače na mnoha koncertech benešovského pěveckého spolku či na různých kostelních vystoupeních. Večery poté rád trávil ve své oblíbené restauraci.

Jako voják sloužil Rudolf Kreibich v "domácím" 42. pěším pluku. K tomu studoval  na záložní d…