Přeskočit na hlavní obsah

Josef Šuma - bojovali za svobodu

Pan Josef Šuma se narodil 6. prosince 1910 v Chrášťanech u Litoměřic. Za první republiky,  1. září 1929, nastoupil do školy leteckého dorostu (oddělení leteckých specialistů) v Prostějově. 15. listopadu 1930 byl přemístěn do poddůstojnické školy u leteckého pluku č. 6 v Milovicích a 15. března 1931 byl přidělen k 72. letce puku PRAHA v hodnosti četaře, polního leteckého střelce.

Josef Šuma u zadní střelecké věže Welingtonu - únor 1942


Následuje Mnichov a v roce 1939 okupace zbytku Československé republiky. S tím se pan Šuma jako mnoho dalších nesmířil a 26. července 1939 přechází hranice do Polska. 5. srpna téhož roku je prezentován jako emigrant u čs. vojenské skupiny v Krakově, pod evidenčním číslem 1412. Dne 29. srpna vstoupil do polského letectva – „Corporal – Chief of the Air Force“ a přemístěn na letiště v Deblině. 2. září 1939 ustupuje  se skupinou čs. letců před německým Wehrmachtem směrem k rumunským hanicím a 23.září je zajat sovětskou armádou a internován v Českém Kvasilově na Volyni. V listopadu je přemístěn do internačního tábora v Jarmolonicích a 21.března 1940 pak do internačního tábora v Orankách. 19. listopadu je přemístěn do Suzdalu v moskevské oblasti.
        
Následujícího roku (16. února 1941) odjíždí ze Suzdalu přes Moskvu do Oděsy. 21. února odplouvá lodí Svantia do tureckého Istanbulu. Tentýž měsíc odjíždí z Istanbulu do Mersiny. 9. března 1941 odplouvá z Mesiny lodí Alexandria do palestinské Haify. 20. března je s dalšími čs. letci přemístěn na letiště Ramleh. 29. dubna odjíždí vlakem do Suezu. 1.května odplouvá ze Suezu lodí Cameronia. Plují kolem Afriky a Gibraltaru do Anglie.
          
12. července 1941 připlouvá do skotského Glasgow a držen tři dny na lodi. 15. července je přemístěn jako komunista z ruska do internačního tábora v Yorku. Následující den, po omluvě, že šlo o omyl, je přemístěn do čs. depot RAF Wilmson. Již 25. července 1941 je přijat do RAF VR jako AC 2 (letecký mechanik). 22. srpna je klasifikován jako Fitter II. E. 17.09. 1941 je přidělen k no. 311 Sq. RAF East Wretham jako Fitter II. E, 1. prosince je povýšen do britské hodnosti AC 1, 1. února 1942 je povýšen do hodnosti LAC. Tentýž den je povýšen i do československé hodnosti – rotný. Již 7. března je povýšen do hodnosti rotmistr letectva v záloze. 28. dubna je s čsl. jednotkou přemístěn na základnu  RAF Adlergove a 10. června na základnu Talbeny. Prvního září 1942 je povýšen do britské hodnosti Sergeant. 26. května 1943 je s čsl. jednotkou přemístěn na základnu RAF Beaulieu. 30.června 1943 je přemístěn k No. 4 S of TT. St. Athan – v/1F/ Eng. Training. 18. září je klasifikován jako F/Eng. Tentýž den je přemístěn k čsl. Depotu St. Athan.
        
28. října 1943 byl pan Šuma přemístěn k No. 311. Sq RAF Beaulieu jako operační F/Eng. 5. listopadu provedl svůj první operační let na A/S Sweep jako F/Eng. 29. prosince 1943 mu byl udělen odznak polního střelce let. č A 551. 23.02. 1944 si pan Šuma bere sl. Idu Marii Sudickou, příslušnici VAAF u 311 Sq. Meteoslužba (narozená 14. 3. 1916). 23. února 1944 byl pan Šuma přemístěn na leteckou základnu RAF Predannak. Po roce 1945 byl příslušníkem voj. povětrnostní služby. 15. 11. 1945 – 15. 2. 1946 absolvoval kurs velitelů a správců povětrnostních stanic. Poté působil u povětrnostní ústředny II v hodnosti poručíka. V roce 1948 byl jako ostatní „zápaďáci“ politicky perzekuován a nakonec z armády propuštěn. Po roce 1989 byl posmrtně rehabilitován a povýšen do hodnosti podplukovník. Jeho paní byla povýšena do hodnosti major. Oba jsou pohřbeni na hřbitově v Benešově nad Ploučnicí..




Ida Marie Šumová - Sudnická za války Ida vstoupila do WAAF. Vybrala si meteorologické služby, avšak přijetí nebylo jednoduché. Dívky uchazečky, které byly z ciziny, musely projít přezkoušením z jazykových schopností.  Výcvik absolvovala na základně Maurcamb a službu vykonávala u 311. čs. bomb. peruti. Dívkám, které vykonávaly službu u meteorologů, se říkalo "rosničky" a stejnou přezdívku měla i Ida. V Anglii se "rosnička" Ida také provdala.



Pan Šuma v Anglii.




Josef Šuma vpravo.

Pan Šuma vlevo.

Oslava vánoc.

Návštěva presidenta Beneše.

Manželé Šumovi.

Svatba v Anglii - Josef Šuma & Ida Marie Sudická.

Svatba v Anglii - Josef Šuma & Ida Marie Sudická.

Pan Šuma v pozdějších letech.

Paní učitelka Ida Šumová-Sudická v Benešově n. Pl.


Znak 311 perutě.

Vlajka RAF.

Palestina - u Šalamounova rybníku, p. Šuma zhruba uprostřed

Palestina - zleva Fridl, Šuma, Fanta, Steskal

Josef Šuma v Palestině

Kontrola kol u letadla - p. Šuma vlevo

Josef Šuma

Halifax

Chvíle oddechu






Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Konec II. světové války v Benešově nad Ploučnicí (vzpomínka)

Helmut Lorenz bydlel na Josefíně (Josefswille, Tröschel, Mlatce) u Benešova nad Ploučnicí v části, jež se nazývala „Horská louka“.
V květnu 1945 mu bylo 14 let.
Z prvních měsíců roku 1945 si pamatuji jen nálet na Drážďany a ztráty v bojích před branami Berlína, či to jak o bezpodmínečné kapitulaci Německa hlásil vojenský vysílač. Vnitřně jsme tuto zprávu přijali s ulehčením. Mluvilo se o obsazení našeho regionu Američany.
8. května 1945 už se vědělo, že okres Děčín obsadí Rusové. Toho dne jsme častěji než kdy jindy koukali každou chvíli dalekohledem z Horské louky na Benešov. Nic zvláštního nebylo vidět. Až pozdě odpoledne jsme se zalekli řevu motorů,  jež přicházel z Nového města (Neustadt ) a byl velmi výrazně slyšet až k nám na Josefín. Viděli jsme nekonečného hada tvořeného z vojenských vozidel, který se tlačil směrem na Františkov. Byla to německá vozidla na útěku před Rusy a Poláky. V protisměru se ovšem pohyboval proud uprchlíků, jenž byl každou chvíli zatlačen do příkopu.
Toho več…

Zapomenutí: Hrdinská smrt benešovského učitele Rudolfa Kreibicha

Daniel Rudolf Kreibich se narodil 21. července 1881 ve Valkeřicích. Nejprve navštěvoval obecnou chlapeckou školu v Benešově, poté katolické progymnasium v Drážďanech, kde byl 2 roky a kde byl členem kostelního sboru. Studoval učitelství v Olomouci a v Litoměřicích. Učitelem se na benešovské obecní škole stal již ve školním roce 1900-1901. V květnu 1903 získal svůj vysokoškolský diplom a  v roce 1909 certifikaci k výuce hry na housle na měšťanských školách. Tehdy začal učit i v benešovské obecné škole s ročním platem 720 korun. Vydržel zde až do svého narukování v únoru 1915.


Mimo školu pan Kreibich rád pracoval denně na své zahrádce plné květin a ovocných stromů. Byl též  vynikající zpěvák, který svým krásným barytonovým hlasem těšil posluchače na mnoha koncertech benešovského pěveckého spolku či na různých kostelních vystoupeních. Večery poté rád trávil ve své oblíbené restauraci.

Jako voják sloužil Rudolf Kreibich v "domácím" 42. pěším pluku. K tomu studoval  na záložní d…

Historie benešovského fotbalu do roku 1945

O úplných počátcích benešovského fotbalu nemáme bohužel dochovány žádné písemné prameny a pamětníky jsme již nenašli. Víme jen, že prvními nadšenci byli Franz Tschakert, který organizoval mládež z Kolonie (dnešní Nádražní ulice) a Hugo Feig, fotbalový nadšenec tělem a duší.
V roce 1896 založili mladí sportovci Německý klub sportovních bratří Praha. Šlo většinou o středoškoláky z Malé strany a ze Smíchova. Jako houby po deští se poté začaly objevovat různé divoké fotbalové spolky. Začalo se hrát na stabilních místech a objevil se i spolek rozhodčích. Každý hráč mohl kdykoliv přejít k jinému oddílu, za který chtěli hrát. Výstroj, cestovné atd. si hráči platili sami. Později jim to hradily spolkové pokladny. Kdokoliv se také mohl zaučit za sudího. Většinou to byli vedoucí spolků a proti jejich verdiktům se v té době v podstatě nevyskytovaly žádné protesty. Hrálo se podle anglických pravidel - tak jak si je kdo vysvětlil. Sítě na branku v té době rovněž neexistovaly. Hrálo se dost drsně,…