Velikonoce v Benešově nad Ploučnicí

Nejdůležitější církevní svátek v roce byl vždy zahájen slavnostně v kostele. Pořádaly se zvláštní bohoslužby. Oslava znovuvzkříšení se zároveň stávala velmi hezkým hudebním zážitkem, provázeným slavnostním zvoněním.





Svátky byly zahájeny popeleční středou, kdy každý farník obdržel křížek na čelo. Děti se nejvíce těšily na zelený čtvrtek (Grün Donnerstag). Obcházely domy, obchody a samozřejmě známé s různými řehtačkami a klapačkami, aby obdržely malé dárečky. Provozování hluku mělo podle původního účelu nahradit zvony, které jak známo, odletěly o zeleném čtvrtku (až do bílé soboty) do Říma. O velikonoční sobotě se dodržoval přísný půst, večer se začalo střílet z hmoždířů, což trvalo původně až do rána. V pozdějších dobách začalo střílení až v neděli ráno ve čtyři hodiny.



Velikonoční jízda vyjíždí z ul. Boženy Němcové.


V neděli svátky vrcholily Velikonoční jízdou, která je v Benešově poprvé doložena již v roce 1558. Jezdci na sobě měli kromě obleku klobouk a šerpu v městských barvách (černá a bílá). Pořadatelé museli zajistit množství kávy a rumu. Pevní jezdec jel vždy na šimlu a vezl prapor zmrtvýchvstání zapůjčený z kostela. Při jízdách hrály dvě kapely. Benešovská a okresní (ta byla z Fojtovic. Průvod vycházel od hospody „Zur Stadtgrenze“ (U městských hranic), která byla v Kammelově mlýně. Zde bylo i první osvěžení. Jezdci objeli  celé město. U kostela jim farář Soukup požehnal. Poté sjeli Zámeckou ulicí na náměstí, kde zástupce sedláků z Benešova a okolí pronesl projev a oficiální část byla u konce. O velikonočním pondělí chodil Floselmannel a děti nacházely při procházce např. na Ostrý pod kameny drobné pro svá prasátka.


Velikonoční jízda sjíždí ulicí Palackého.

Jízdy pořádali zemědělci "Bund der Landwirte" (Svaz zemědělců).






Žádné komentáře

Používá technologii služby Blogger.