Přeskočit na hlavní obsah

Zemědělská a průmyslová výstava v Benešově nad Ploučnicí, 22.-29. září 1895

Slavnostního otevření zemědělské a průmyslové výstavy spojené se sváteční ceremonií se i přes nepříznivé počasí zúčastnilo mnoho významných hostů. Přítomni byli samotní členové benešovského spolku, vysocí státní úředníci, velkoprůmyslníci, zástupci města Benešova a Verneřic, mnoho vystavovatelů a členů komise. Ulice města byly slavnostně vyzdobeny a procházel jimi průvod až k výstavišti, kde již čekalo vedení výstavy. Prezident expozice Mudr. Oswald Althammer (mimo jiné velitel benešovských ostrostřelců a sám výborný střelec), starosta města Benešova Florian Schrötter jr., okresní zemědělský předseda Josef Pietschmann, předseda benešovského zemědělského spolku pan Pfeifer. Tito všichni ve svých projevech ocenili význam výstavy nejen pro Benešov, ale i pro celý kraj. Následně promluvil poslanec Stefan Richter a pogratuloval jako zástupce země i okresu organizátorům výstavy k úspěšnému dokončení přípravných prací. Poté zde přítomný děčínský hejtman svobodný pán Von Baselli, prohlásil výstavu za zahájenou. Pro zemědělský spolek, ale i pro všechny zemědělce v okrese, znamená tato výstava vývojový mezník, jelikož se jedná první akci tohoto druhu v okrese. Výstava měla ve všech dnech velmi vysokou návštěvnost a to i přes silnou nepřízeň počasí. Mnoho návštěvníků přichází na výstaviště především ve večerních hodinách a kochá se exponáty za svitu moderních elektrických lamp a tak v těch chvílích Benešov připomínal spíše rušnou metropoli, než-li velmi klidné město. Každý den večer mezi 7 a 8 hodinou byla v akci světelná podívaná a elektrická dračí jeskyně. Tyto atrakce přinesly soutěži velikou pozornost. V neděli 22. září a v den následující byla připravena výstava drůbeže. K vidění prý bylo mnoho krásných druhů zvířat.





Vystavovatelé mohli získat tato ocenění:

zlaté medaile (ty byly předány minimálně dvě)
4 stříbrné a 8 bronzových medailí věnovaných státem
4 stříbrné a 8 bronzových medailí od zemského zemědělského úřadu
peněžní prémie ve výši 200 zlatých
Různých diplomů, peněžních cen či medailí bylo mnohem více, zde jsou uvedeny pouze ty nejvýznamnější.

Nejvyšší cenu, zlatou medaili, získala brusírna skla Eduarda Grunwalda z Varnsdorfu.

Další zlatou získal "za svá velice zdařilá a dobře ovladatelná piana" pan Anton Martinek z Teplic.

Stříbrnou medaili získal výrobce zbraní Anton Antonitsch z Ferlachu (ten již předtím získal zlatou medaili na výstavě v Mistelbachu).

Další stříbrnou medaili získal pan Franz Schmidt z Teplic, za svoji patentovanou (velmi výkonnou) řezačku zelí.

Vstupenky na benešovskou výstavu putovaly do slosovatelné loterie. Následují
tedy tažená čísla a ceny:

4200 mlátička (stroj, kterým se odděluje zrno od plev )
2659 lednička
2233 šicí stroj
4012 lovecká puška
1625 řezačka dříví
3585 pluh
7649 hodinky
2861 kukačkové hodiny
3722 pletený úl
64 dvě vázy na květiny
3851 vyřezávaný obraz
3266 zrcadlo s třemi panely
3634 předložka
7827 předložka
229 měděná forma na bábovku
4665 kalamář
2263 vyřezávaný košík
7785 plemeno bílé slepice (kuřata)
1360 bič pro kočího
6685 kalamář
601 nůž
309 půllitr
1095 půllitr
7152 psací potřeby

Z uvedeného vyplývá, že vstupenku na tuto výstavu si zakoupilo minimálně 7827 návštěvníků.

zdroje:
Prager Abendblatt: Ausstellung in Bensen. 1895, (216).
Prager Abendblatt: Ausstellung in Bensen. 1895, (224).
Wiener Landwirtschaftliche Zeitung: Landwirtschaftliche Ausstellung in Bensen. 1895, (65).
Teplitz-Schönauer Anzeiger: Aus Stadt und Land. 1895, (80).
Teplitz-Schönauer Anzeiger: Volfswirthschaft 1895, (82).
Teplitz-Schönauer Anzeiger: Aus Stadt und Land. 1895, (83).
Teplitz-Schönauer Anzeiger: Aus Stadt und Land. 1895, (84).
Österreichische Forst-Zeitung: Rundschau. 1895, (47).

Stříbrnou medaili získal výrobce zbraní Anton Antonitsch z Ferlachu.


Další zlatou získal " za svá velice zdařilá a dobře ovladadatelná piana " pan Anton Martinek z Teplic.



.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Historie benešovského fotbalu do roku 1945

O úplných počátcích benešovského fotbalu nemáme bohužel dochovány žádné písemné prameny a pamětníky jsme již nenašli. Víme jen, že prvními nadšenci byli Franz Tschakert, který organizoval mládež z Kolonie (dnešní Nádražní ulice) a Hugo Feig, fotbalový nadšenec tělem a duší.
V roce 1896 založili mladí sportovci Německý klub sportovních bratří Praha. Šlo většinou o středoškoláky z Malé strany a ze Smíchova. Jako houby po deští se poté začaly objevovat různé divoké fotbalové spolky. Začalo se hrát na stabilních místech a objevil se i spolek rozhodčích. Každý hráč mohl kdykoliv přejít k jinému oddílu, za který chtěli hrát. Výstroj, cestovné atd. si hráči platili sami. Později jim to hradily spolkové pokladny. Kdokoliv se také mohl zaučit za sudího. Většinou to byli vedoucí spolků a proti jejich verdiktům se v té době v podstatě nevyskytovaly žádné protesty. Hrálo se podle anglických pravidel - tak jak si je kdo vysvětlil. Sítě na branku v té době rovněž neexistovaly. Hrálo se dost drsně,…

Konec II. světové války v Benešově nad Ploučnicí (vzpomínka)

Helmut Lorenz bydlel na Josefíně (Josefswille, Tröschel, Mlatce) u Benešova nad Ploučnicí v části, jež se nazývala „Horská louka“.
V květnu 1945 mu bylo 14 let.
Z prvních měsíců roku 1945 si pamatuji jen nálet na Drážďany a ztráty v bojích před branami Berlína, či to jak o bezpodmínečné kapitulaci Německa hlásil vojenský vysílač. Vnitřně jsme tuto zprávu přijali s ulehčením. Mluvilo se o obsazení našeho regionu Američany.
8. května 1945 už se vědělo, že okres Děčín obsadí Rusové. Toho dne jsme častěji než kdy jindy koukali každou chvíli dalekohledem z Horské louky na Benešov. Nic zvláštního nebylo vidět. Až pozdě odpoledne jsme se zalekli řevu motorů,  jež přicházel z Nového města (Neustadt ) a byl velmi výrazně slyšet až k nám na Josefín. Viděli jsme nekonečného hada tvořeného z vojenských vozidel, který se tlačil směrem na Františkov. Byla to německá vozidla na útěku před Rusy a Poláky. V protisměru se ovšem pohyboval proud uprchlíků, jenž byl každou chvíli zatlačen do příkopu.
Toho več…

Hostinec U dobrého zdroje, Palackého č.p. 379 (nyní Wolkerova)

Ještě před rokem 1910 byl majitelem objektu Wenzel Netzold. Provozoval zde stáčírnu limonád a sodovky. Jeho limonáda Netzoldovka byla po okolí velmi oblíbená ba vyhlášená. Časem se více orientoval na alkohol a významnější úspěch zaznamenal se svým citronovým šampaňským. Ve svých inzerátech dále vyzdvihoval možnost ustájení koní svých hostů (stáje byly hned u domu). V roce 1914 pronajímal pan Netzold prostory hostince Leo Neumannovi. Ten se časem stal právoplatným majitelem celého objektu. Hospoda dostala název "Zur guten Quelle" - "U dobrého zdroje" a její provoz zůstal nepřerušen až do konce války v roce 1945. Benešovští sem chodili nejen na pivo, ale též mohli využít služeb krejčího Franze Zimmera (později Rudolfa Forhiho), nebo zde byla k dostižení porodní bába Emilia Kellerová.



Kdo vše bydlel v roce 1921 v tomto domě?
V prvním bytě především majitel hostince a benešovský rodák Leo Neumann (*1876) s ženou Marií. V podnájmu přebývala číšnice Boža Mejstříková. A …