Přeskočit na hlavní obsah

Příspěvky

Zobrazují se příspěvky z červen, 2016

Hostinec U Modré hvězdy, Sokolovská č.p. 117

V této budově byl hostinec již od konce 19. století. Společně s ním zde sídlilo povoznictví s prodejem uhlí. Majitelem uhelnictví byl "barevnej" Karel - příjmením Preiß. Barevnej se mu říkalo proto, že ještě před uhlím byla na tomto místě barvírna a předkové Karla byli barvíři.  Bohužel roku 1911 se Karel zabil po pádu ze žebříku, když ho při trhání hrušek bodla vosa a on se leknutím zřítil k zemi. Jeho manželka, toho času již vdova jménem Marie, zde dále provozovala zmíněnou prodejnu s uhlím.
Restauraci Modrá Hvězda společně s řeznictvím měl, až do své smrti v roce 1894, pronajatou Alis Preiß. 


Brzy po jeho smrti si hostinec vzal pod svá křídla Anton Störch (zvaný též Ropp Anton). V této době sloužil podnik taktéž jako hlavní spolkový hostinec benešovských ostrostřelců.
V polovině dvacátých let se Anton Störch vyvázal ze smlouvy o nájmu a vdova Marie Preißová musela hledat nějaké nové řešení, co s prostorem. Její dcera Elsa si za muže vzala řezníka a prostory byly s veliko…

Pekařství v ulici Sokolovská č.p. 111

Již od poloviny 18. století se v domě č.p. 111* živilo několik generací rodiny Reifnerů obuvnictvím. Nicméně po roce 1850 se domu ujímají nositelé příjmení Lühne a ti si založí pekařství, které zde vydrželo až do 30. let 20. století. Nutno dodat, že pekařství zde existovalo již před tím a to ve vedlejším domě č.p. 112. Po dlouhá léta jej vlastnili měšťané z rodu Sänger.
Známým se po okolí stal především pekařský mistr Vinzenz Lühne. Ten byl vášnivým lovcem a v roce 1893 pronásledoval se svým psem vydru říční, která se v Benešově objevila. Další osud vydry je znám. Utekla mu přes kopec směrem na Heřmanov a Fojtovice. Druhý den ráno kolem deváté hodiny se však vrátila ze Strážného vrchu (Wachberg) a vběhla do zahrady u č.p. 27 v Malé Veleni. Když ji začali obyvatelé pronásledovat, velkými skoky jim prchla do Ploučnice.
Vinzenz Lühne, který vedl podnik dlouhá desetiletí, byl také po několik funkčních období benešovským radním a taktéž aktivním členem Německé živnostenské strany. Po roce…

U radostného výčepu - Českolipská 282, hostinec a řeznictví

Emil Redlich byl majitelem hostince a významného řeznictví „ Zur Frohschenke“, které se nacházelo v městské části Neustadt, č.p.282. Budova panu Redlichovi nepatřila hned. Ještě před první světovou válkou se zde vystřídalo několik majitelů (taktéž řezníků a hospodských) a poté šla budova to správy průmyslníka Mattausche. Ten pak panu Redlichovi budovu na dlouhá léta pronajmul a poté i prodal.
V dubnu 1926 bylo řeznictví zatopeno při povodni, znovuobnovení provozu však netrvalo dlouho. Hostinec zde byl i za časů druhé světové války. Až do roku 1945 se Redlichovi také starali o kapli Nejsvětější trojice, se kterou jejich podnik sousedil. Po válce budova sloužila národnímu podniku Benar. Pořádaly se zde např. zábavy, divadla a jiná představení. Později zde vzniklo výpočetní středisko a nakonec generální ředitelství a.s. Benar.      

A jak se pracovalo v Redlichově řeznictví ?
V pondělí byl den porážek býků a telecího dobytka. Pokud se při výběru zvíře chovalo agresivně, bylo za pomoci …