Pekařství v ulici Sokolovská č.p. 111


Sokolovská ulice dat. 1926. Zcela vpravo dům č.p. 111 - pekařství Franze Wostrého. Nalevo č.p. 112 - zde se pokoušela o štěstí modistka Eva Nonnerová.
Již od poloviny 18. století se v domě č.p. 111* živilo několik generací rodiny Reifnerů obuvnictvím. Nicméně po roce 1850 se domu ujímají nositelé příjmení Lühne a ti si založí pekařství, které zde vydrželo až do 30. let 20. století. Nutno dodat, že pekařství zde existovalo již před tím a to ve vedlejším domě č.p. 112. Po dlouhá léta jej vlastnili měšťané z rodu Sänger.

Známým se po okolí stal především pekařský mistr Vinzenz Lühne. Ten byl vášnivým lovcem a v roce 1893 pronásledoval se svým psem vydru říční, která se v Benešově objevila. Další osud vydry je znám. Utekla mu přes kopec směrem na Heřmanov a Fojtovice. Druhý den ráno kolem deváté hodiny se však vrátila ze Strážného vrchu (Wachberg) a vběhla do zahrady u č.p. 27 v Malé Veleni. Když ji začali obyvatelé pronásledovat, velkými skoky jim prchla do Ploučnice.

Vinzenz Lühne, který vedl podnik dlouhá desetiletí, byl také po několik funkčních období benešovským radním a taktéž aktivním členem Německé živnostenské strany. Po roce 1900 se pan Lühne začal soustředit nejen na pečivo, ale přidal také exotické ovoce a jiné cizokrajné zboží. Stejně tak mnoho druhů čokolád, bonbonů, kandovaného ovoce a dalších pochutin. O velikonočních a vánočních svátcích pořádal velkolepé výstavy celého sortimentu svého zboží. To ovšem Vinzenzovi nestačilo a po roce 1910 začal také prodávat a nalévat kávu a víno.

Novinová inzerce Lühneho pekařství z roku 1911.
Ne vše bylo v životě pekařského mistra tak dokonale nalajnované. V noci z 21. na 22. června roku 1916 došlo v jeho pekařství k vloupání a z kasy mu byla odcizena hotovost ve výši 100 korun a cukrářské zboží ve zhruba stejné hodnotě.

Jeho obchod sice zdárně přečkal první světovou válku, ale sil pomalu ubývalo. Vinzenzovi bylo již přes 70 let (narodil se v září roku 1853) a byl nucen si přeci jen odpočinout od neustálé dřiny. Pronajal tedy pekařství Franzi Wostrému (na obr.), který v pekařské tradici pokračoval.

Dům nalevo od pekařství, tedy č.p. 112, kromě pokusu modistky Evy Nonnerové s výrobou vlastních klobouků, již žádnou živnost nenesl a byl tedy využíván jako ubytovna pro zaměstnance, učedníky či studenty. Na počátku století vycházely panu Lühnemu inzeráty v mnoha českých, ale dokonce i rakouských novinách (např. Wiener Zeitung), ve kterých poptával pomocné sily na zaučení. Spolehlivé pomocníky pravděpodobně nebylo jednoduché zajistit. Proto také v inzerátech lákal nejenom na zajištění plné penze, tzn. stravy i ubytování, ale také nikdy neopomenul zmínit, že je ubytovaným k dispozici veliké piano. Příkladem může být pobyt Josefa Pudila z Jaroměře v roce 1921, který z Benešova dojížděl na studia do Technické školy v Podmoklech.

Inzerce kavárny Johanna Wintersteinera a jeho ženy z roku 1936.
Posledními majiteli obou nemovitostí byli až do konce II. světové války Gerhard a Rudolf Alligerovi, kteří prostory pronajímali nejprve Johannu Wintersteinerovi a jeho kavárně a poté ve čtyřicátých letech  sedláři a čalouníkovi Wilhelmu Michelovi.


*před rokem 1863 bylo původní č.p. čísla 111 - 56 a domu č.p. 112 - 55.


Rodinná hrobka pekařského rodu Lühne na benešovském hřbitově.

Zdroje:

Heimatjahrbuch des Niederlandes 1936
Reichenberger Zeitung 1908
Reichenberger Zeitung 1909
Reichenberger Zeitung 1916
Wiener Zeitung 1910
Sčítací operáty, Benešov nad Ploučnicí 1921
Matrika Benešov nad Ploučnicí sig.3/14 1824 - 1839
Matrika Benešov nad Ploučnicí sig.3/15 1840 - 1860
Matrika Benešov nad Ploučnicí sig.3/35 1843 - 1874
Matrika Benešov nad Ploučnicí sig.3/36 1875 - 1884
Matrika Benešov nad Ploučnicí sig.3/38 1885 - 1896
Matrika Benešov nad Ploučnicí   sig.3/13 1784 - 1824
Adressbuch der Stadt Bensen in Böhmen, 1909, Max Heyssler
Adressbuch der Städte Tetschen-Bodenbach und des pol. Bezirkes Tetschen, 1927 
Adressbuch der Städte Tetschen-Bodenbach und des pol. Bezirkes Tetschen, 1921 
Adressbuch des politischen Bezirkes Tetschen,1934
Adressbuch für den politischen Bezirk Tetschen a. Elbe • 1909/1910
Adressbuch für den politischen Bezirk Tetschen a. Elbe • 1914 
Anschriftenbuch des Kreises Tetschen, 1942 
Anschriftenbuch Deutsch-arischer Handels, 1911
Bensener Weihnachstsbrief, 1985
Share on Google Plus

About Vladimír Šefl

Nalezli jste na půdě, ve sklepě, v jeskyni, či kdekoliv jinde staré noviny, knihy, fotografie a podobné artefakty takzvaně "po Němcích"? Ještě než se rozhodnete je spálit či vyhodit do popelnice, neváhejte mě kontaktovat. Třeba se díky tomu zachrání nějaký hezký a neznámý příběh :). email: Sefl@historiebnpl.cz
    Blogger Comment
    Facebook Comment

0 komentářů:

Okomentovat