tag:blogger.com,1999:blog-60562406158091565872024-03-22T00:56:13.590+01:00Historie Benešova nad PloučnicíHistorie Benešova nad Ploučnicí a přilehlého okolí. Bensen, Benešov nad Ploučnicí, Vladimír Šefl.Vladimír Šeflhttp://www.blogger.com/profile/02562901588038902133noreply@blogger.comBlogger64125tag:blogger.com,1999:blog-6056240615809156587.post-35086247336871849562018-05-17T11:49:00.003+02:002018-05-17T12:36:41.225+02:00Zapomenutí: Hrdinská smrt benešovského učitele Rudolfa Kreibicha<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
</div>
<br />
<br />
Daniel Rudolf Kreibich se narodil 21. července 1881 ve Valkeřicích. Nejprve navštěvoval obecnou chlapeckou školu v Benešově, poté katolické progymnasium v Drážďanech, kde byl 2 roky a kde byl členem kostelního sboru. Studoval učitelství v Olomouci a v Litoměřicích. Učitelem se na benešovské obecní škole stal již ve školním roce 1900-1901. V květnu 1903 získal svůj vysokoškolský diplom a v roce 1909 certifikaci k výuce hry na housle na měšťanských školách. Tehdy začal učit i v benešovské obecné škole s ročním platem 720 korun. Vydržel zde až do svého narukování v únoru 1915.<br />
<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgFa3eTGkQT-4H5VoiePMw5S8tJbqTaehshfSSZLXWJ-0FJmNrzB8uR7wezDxbeBj3hOM8TaAoLestWnojhMxs6Rc1ofmsrJdPCtzRGnQGVzIZKsGSf3OsBlNsSeY3Bi_gSmLLFDtQ2Yos/s1600/Daniel+Rudolf+Kreibich.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1394" data-original-width="1041" height="640" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgFa3eTGkQT-4H5VoiePMw5S8tJbqTaehshfSSZLXWJ-0FJmNrzB8uR7wezDxbeBj3hOM8TaAoLestWnojhMxs6Rc1ofmsrJdPCtzRGnQGVzIZKsGSf3OsBlNsSeY3Bi_gSmLLFDtQ2Yos/s640/Daniel+Rudolf+Kreibich.jpg" width="475" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Rudolf Kreibich</td></tr>
</tbody></table>
<br />
Mimo školu pan Kreibich rád pracoval denně na své zahrádce plné květin a ovocných stromů. Byl též vynikající zpěvák, který svým krásným barytonovým hlasem těšil posluchače na mnoha koncertech benešovského pěveckého spolku či na různých kostelních vystoupeních. Večery poté rád trávil ve své oblíbené restauraci.<br />
<br />
Jako voják sloužil Rudolf Kreibich v "domácím" 42. pěším pluku. K tomu studoval na záložní důstojnické škole v Jablonci a se svým praporem se dostal na jih monarchie. Již na podzim 1915 se vrátil zpět do Benešova kvůli poranění nohy. Zde byl několik měsíců v péči zdejší nemocnice červeného kříže. S počátkem léta 1917 se vydal jako kadet čekatel se svým praporem na Bukovinu, odkud se již nevrátil.<br />
<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhZvbDTGOf4ZF3EQSE38t6pPtzHKEfSnd6U8vbwy-JPxaiiNtJ9k4uXnFPAZ0sK3dANw_cr8RnZFdfSu14n8xvx44FTKY1HiS_pNAGb93xT2VZS_kSznPEQ5_lCj5Sqq9bv-L-sGEZJsI0/s1600/Pam%25C3%25A1tn%25C3%25ADk+ob%25C4%259Btem+v%25C3%25A1lek.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="825" data-original-width="906" height="579" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhZvbDTGOf4ZF3EQSE38t6pPtzHKEfSnd6U8vbwy-JPxaiiNtJ9k4uXnFPAZ0sK3dANw_cr8RnZFdfSu14n8xvx44FTKY1HiS_pNAGb93xT2VZS_kSznPEQ5_lCj5Sqq9bv-L-sGEZJsI0/s640/Pam%25C3%25A1tn%25C3%25ADk+ob%25C4%259Btem+v%25C3%25A1lek.jpg" width="640" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Památník obětem válek v Benešově nad Ploučnicí</td></tr>
</tbody></table>
15. listopadu 1916, se do našeho města dostaly zprávy o tom, že pan učitel Daniel Rudolf Kreibich ve svých 36 letech padnul na bitevním poli. Osud tomu nechtěl, aby se ještě viděl se svou milovanou ženou, s níž se oženil na počátku války. Ve svém posledním dopise ze 4. listopadu se se svou rodinou rozloučil, jako by tušil, že bitva která ho čeká, bude jistě ta poslední.<br />
<br />
Ve městě velice oblíbený učitel prvního stupně měšťanské školy zemřel 5. listopadnu v 8 hodin ráno při bouřlivém útoku na Bukovině, kdy byl zasažen odlétajícími kusy z dělostřeleckého projektilu. Učitel Kreibich byl v tom okamžitu v bezvědomí - smrt nastala po třech minutách. Svými kamarády byl pohřben předaleko od své domoviny, na vojenském hřbitově Kirlibaba (Cârlibaba, Bukovina - Rumunsko).<br />
<br />
Jeho velitel, poručík Hans Mayer, následně odeslal soustrastný dopis plný smutku nad ztrátou nenahraditelného druha vdově. Vedení měšťanské školy informovalo o ztrátě "hrdiny, svědomitého, vytrvalého a skromného učitele se silným charakterem a svými školáky milovaným.."<br />
Po jeho smrti byla na škole vyvěšena černá vlajka a 18. listopadu sloužena mše v benešovském kostele. V září roku 1922 byl přepracován původní válečný pomník v parku pod nynější "bílou" školou tak, aby zároveň sloužil jako pomník obětem I. světové války. V seznamu padlých nechybělo ani jméno Daniela Rudlofa Kreibicha. Byl uveden také mezi padlými na pomníku Obětem 1. světové války ve Valkeřicích.<br />
<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
</div>
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjnhcHdczmaa3JBvZSQlmBQfEn3uklEHOjTjygNx_UcZI9wNTED_14IBMEf_fhpk8YIbJomnIaYjMksBd2tMvSM5d-N2CBmZEI-H4msCOxxWMyq-CG7-QPsZtyCdwVpjHA_gmVksphMocY/s1600/valecny_pomnik.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="543" data-original-width="847" height="409" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjnhcHdczmaa3JBvZSQlmBQfEn3uklEHOjTjygNx_UcZI9wNTED_14IBMEf_fhpk8YIbJomnIaYjMksBd2tMvSM5d-N2CBmZEI-H4msCOxxWMyq-CG7-QPsZtyCdwVpjHA_gmVksphMocY/s640/valecny_pomnik.jpg" width="640" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Fritz Tampe a pomník Obětem 1. světové války ve Valkeřicích</td></tr>
</tbody></table>
Vladimír Šeflhttp://www.blogger.com/profile/02562901588038902133noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-6056240615809156587.post-70625055583295125212018-02-12T15:28:00.005+01:002018-02-12T15:28:50.984+01:00Zmizelý hostinec „Zur Knöpfelschänke“ v Dolních Valkeřicích<i>„Letní pobyt v rezidenční, zalesněné a tiché výletní obci Valkeřice. Možnost pronájmu pokoje s kuchyní nebo dvou pokojů s kuchyní za ty nejlevnější ceny. Velice levný způsob života, koupání v nedaleké Ploučnici, stanice české severní dráhy 20 minut od domu. Ovoce, zelenina a vejce k dispozici velice levně. Dotazy směrujte prosím na Karla Gusta, majitele domu.“</i><br />
<br />
Toliko reklama z roku 1903. O deset let později byla možnost pronájmu i bytu s třemi pokoji, komorou, verandou a kuchyní. Ke kuchyni byl k dispozici dokonce i šéfkuchař podniku, který nájemníkům ochotně poradil s jejich vařením.<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiRL63epftyMUMjCNpofUyy1XoG63EAtVu1Bie8lvopkgHGyLx4pxzmIwbtC8dSNiKjvktrJut4yddAv89v_IUkAPkztv0GvBD86Q5xrLLeG-gGXX5ul1AxzROCEJvCk-MLcS7IpiRlTMs/s1600/27747664_1615611018519134_3893660490407060269_o.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="527" data-original-width="1600" height="210" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiRL63epftyMUMjCNpofUyy1XoG63EAtVu1Bie8lvopkgHGyLx4pxzmIwbtC8dSNiKjvktrJut4yddAv89v_IUkAPkztv0GvBD86Q5xrLLeG-gGXX5ul1AxzROCEJvCk-MLcS7IpiRlTMs/s640/27747664_1615611018519134_3893660490407060269_o.jpg" width="640" /></a></div>
<br />
<br />
Dům, který již přes sedmdesát let nestojí, se nacházel v místech křižovatky ve Františkově nad Ploučnicí (dříve Valkeřicích, případně Dolních Valkeřicích) vedoucí do Valkeřic a do Šachova. Knöpfelschänke, tedy Knoflíková hospoda, nesla číslo popisné 267. Prvním majitelem této nemovitosti byl Karl Gust, kterému se přezdívalo "Buchmüller". V tomto domě začal vyrábět své první knoflíky Florian Ritschel, přezdívaný "Knöpplnaz", pozdější majitel knoflíkáren ve Františkově a na Dobrné. Odtud získal hostinec svůj název.<br />
<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi2y0KYNdyaYjUIBdC9bZ9dZqRQsIoNSm4ttb2NMh89R1-BLXtZLpWTIuYrZjp2C89ncSs7N7Aka_eUGl-iOHb2UBHbsePvt_Qmn-h-3Z6uCNhRAdVw05D4dOiUjDHAdzAEQcdmfS-VOUI/s1600/27709981_1615620211851548_1113826510325405160_o.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="702" data-original-width="1307" height="342" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi2y0KYNdyaYjUIBdC9bZ9dZqRQsIoNSm4ttb2NMh89R1-BLXtZLpWTIuYrZjp2C89ncSs7N7Aka_eUGl-iOHb2UBHbsePvt_Qmn-h-3Z6uCNhRAdVw05D4dOiUjDHAdzAEQcdmfS-VOUI/s640/27709981_1615620211851548_1113826510325405160_o.jpg" width="640" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Budova hydroelektrárny v Dolních Valkeřicích, cca 1935</td></tr>
</tbody></table>
<br />
Pamětníci nám zanechali zprávu o tom, co vše se v budově hostince nacházelo. Byly to pokoje pro hosty, byt majitele nebo pokoje k dlouhodobějšímu pronájmu. Hlavu zde mohli složit také žebráci, pro které byly ve sklepě budovy připraveny dřevěné bedny pokryté slámou, na kterých mohli přespat. Naprosto běžnou praxí bylo, že tito žebráci dostávali od hostinského i nějaké to jídlo a "samozřejmě" odkapané pivo. Toliko k sociálnímu cítění tehdejších majitelů podniku.<br />
<br />
Dobou největšího rozkvětu a rozmachu hostince "Knoflíkárny" byl počátek dvacátých let, kdy byla vybudována elektrárna v Dolních Valkeřicích (nyní Františkov). Obec začala využívat elektrické sítě a byl vybudován vodovod. V té době se stal hostinec velice oblíbeným jídelním místem s dobrou vídeňskou kuchyní, především pak pro veliké množství dělníků, kteří zde po několik let pracovali na vodním kanálu. Ti přicházeli z daleka, například ze Šumavy a Českého lesa. Mnoho těchto dělníků zde po dokončení prací zůstalo i se svými rodinami a dali tak vzniknout zdejšímu spolku Českého lesa. Občas se na místě staly též určité nepříjemnosti, nebo věci negativní. Například když byla v roce 1925 z Ploučnice přímo pod hospodou vytaženo tělo chlapce z Rabštejna. Ten byl pohřešován již dva měsíce a svůj život ukončil skokem do rozvodněné řeky.<br />
Život v hostinci a jeho okolí byl velmi rušný. Budova již mnoho let nestojí. Brzo po druhé světové válce byla rozebrána a její stavební materiál byl využit na dostavbu některých budov v "horních" Valkeřicích.<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEggrCwiYy2U75bxD0a97p0h8LDMBlPAPd_-UcUOVzA08RuqaHwH8nLcq0qLNgX1TAKZADCg5n7s427c4dD0RepV1SAJdRpvvHOfGuLDfm_qnDdub848k1wUDAj0HOvU2noyvCbd2Nyotb8/s1600/27747926_1615611898519046_5837080771689801593_o.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="434" data-original-width="1600" height="172" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEggrCwiYy2U75bxD0a97p0h8LDMBlPAPd_-UcUOVzA08RuqaHwH8nLcq0qLNgX1TAKZADCg5n7s427c4dD0RepV1SAJdRpvvHOfGuLDfm_qnDdub848k1wUDAj0HOvU2noyvCbd2Nyotb8/s640/27747926_1615611898519046_5837080771689801593_o.jpg" width="640" /></a></div>
<br />
<br />
Jména dosud známých hostinských:<br />
Karl Gust, Franz Josef Riedel kolem roku 1927, Karl Fritsche do r. 1933, Franz Störch 1933+, Friedrich Heller 1942<br />
Vladimír Šefl, historiebnpl.cz, 2018Vladimír Šeflhttp://www.blogger.com/profile/02562901588038902133noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-6056240615809156587.post-81130974342618122512017-01-29T20:49:00.002+01:002017-01-29T20:49:11.238+01:00Vzpomínky na dětství v pivovaru<div class="MsoNormal">
<b>...nejprve o pivovaru
po roce 1863</b></div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<div class="MsoNormal">
Po velkém požáru z 20. 5. 1863 shořel kromě 106 obytných
domů i pivovar a tak byli benešovští odkázáni na cizí pivo. Novostavba pivovaru
se táhla přes celý rok. Pivovarská
komuna se dne 2. 1. 1864 rozhodla vzít půjčku 2000 zlatých a na doporučení Litoměřického
pivovarníka Tressikla si jako stavbyvedoucícho objednala zednického mistra
Stracheho ze Studence. Nově zařízený městký pivovar převzal Amand Böhm, předtím
pivovarník v Polici u Žandova. Roční pachtovné mu bylo stanoveno ve výši
3000 zlatých. Poprvé se zde pivo vařilo 14. 6. 1866. <b>Následně byl od manželů Jakoba a Terezy Sperlových pro potřeby
kanceláře a místnosti pro personál
zakoupen za 8800 zlatých rohový dům č. p. 17</b>. Pokračovatelém Amanda Böhma,
který se o rozvoj města nejvíce zasloužil ve funkci starosty, byl Ottokar Schauer
pocházející rovněž z Police. Od 1. listopadu 1909 si Várečná komuna vedla
pivovar ve vlastní režii. Začátkem roku 1910 čítal pivovar 130 podílů po 500
korunách, které vlastnilo 70 osob. Předsedou komuny byl vrchní poštmistr
Schrötter, který zemřel v roce 1935 ve věku 83 let. Jeho následovníkem byl
Karel Brettschneider, mědikovec z Děčínské ulice č. p. 359. Po něm jeho
syn Max Brettschneider, po něm následoval až do roku 1945 Ernst Müller, ředitel
spořitelny. Sládkem byl v roce 1920 Max Holzner, dalším sládkem byl Rudolf
Grüner (zemřel 1937) a po něm nastoupil Ernst Reysser. V roce 1945 se
národním správcem pivovaru stal Jan Veselý. Město jej chtělo získat pro sebe,
což se však nepovedlo. Výstav od července do konce roku činil 3 000 hl.
K pivovaru patřilo v té době asi 5 hektarů luk. V roce 1946
činil výstav 5 000 hl piva a o rok později byl rekordní výstav 6 400 hl piva.
V roce 1948 pivovar zastavuje výrobu, aby zde byl vybudován sklad velkobřezenského
piva. Zařízení pivovaru bylo rozvezeno po republice. Později převzalo pivovar
JZD</div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg6hYPFVN_5R08uYcVjIhafruk19DHEaEGDaYbAtRafB-k5rtPrgvqNycqQOgk3AakDVYh7RGj7m2S_1a9Nd5lPJkeUmteqoZ3hnnvqSsDdPzt9CT16DSjs51VuJXzaWHpLVty4P5MeJAo/s1600/1960s.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="327" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg6hYPFVN_5R08uYcVjIhafruk19DHEaEGDaYbAtRafB-k5rtPrgvqNycqQOgk3AakDVYh7RGj7m2S_1a9Nd5lPJkeUmteqoZ3hnnvqSsDdPzt9CT16DSjs51VuJXzaWHpLVty4P5MeJAo/s400/1960s.jpg" width="400" /></a></div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<div class="MsoNormal">
<b>Vzpomínky na dětství
v pivovarském domu čp. 17 (na základě vyprávění Marie Stadlerové)</b></div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<div class="MsoNormal">
V pivovaru nás žilo celkem pět dětí. Kromě mě a mých
dvou bratrů ještě Helga Grünerová a Armin Ullman. Pro nás děti byl veliký dvůr,
který byl za zdmi pivovaru, ideální prostor ke hraní. Byla tam veliká hromada
písku, dále manipulační vozíky, na kterých jsme jezdily, a v průjezdu pod
lékárnou byl povoz se senem pro všechny 4 pivovarské koně. Chovaly jsme i
králíky, což bylo fajn, zatímco jejich porážka byla pro nás vždy velmi smutná. </div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<div class="MsoNormal">
Dva kočí rozváželi s vozy taženými koňmi pivo po hostincích
v Benešově a okolí. Častokrát se stávalo, že kočí se na každé své zastávce
něčeho napil tak moc a intenzivně, že při jízdě s povozem usnul. Kupodivu
to nebyl žádný problém, protože všichni pivovarští koně se vždy i se spícím
kočí, vrátili sami zpět do areálu pivovaru.</div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<div class="MsoNormal">
Benešovský pivovar disponoval pro vaření piva zcela moderní
kotelnou. Když jsme byly nachlazení, dostaly jsme horké sladové pivo, které nám
při kurýrování opravdu pomáhalo. </div>
<div class="MsoNormal">
Byl to pro mě vždy zvláštní a tajemný zážitek, když jsem
mohla jít doprovodit svého otce do hlubokého pivovarského sklepa. Byl zde sklad
a mnoho dalších zajímavých věcí – jako například ledovač pro výrobu umělého
ledu. V zimě se led ještě pořád doloval z pivovarského rybníka
v Děčínské ulici, ale to již samo o sobě nestačilo. Přes zimu se sladovník
staral o obilí, které díky máčení a dalším procesům přiměl k tomu, aby
vyklíčilo. </div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi20YY8cKgCD9b2dFz02NoXZ8INi9j7s62RaIEWYBVSwiGe-GCr_qS9Y_xcWvYbURZYlyHEsuG1e3NUWoFy0hMYscZkE40vRReXq1PL1nooA-mT_zitsoilc_XetGr1XRO0C3PR1X4tgwc/s1600/WP_20170129_16_36_26_Pro.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="360" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi20YY8cKgCD9b2dFz02NoXZ8INi9j7s62RaIEWYBVSwiGe-GCr_qS9Y_xcWvYbURZYlyHEsuG1e3NUWoFy0hMYscZkE40vRReXq1PL1nooA-mT_zitsoilc_XetGr1XRO0C3PR1X4tgwc/s640/WP_20170129_16_36_26_Pro.jpg" width="640" /></a></div>
<div class="MsoNormal">
<o:p><br /></o:p></div>
<div class="MsoNormal">
<o:p><br /></o:p></div>
<div class="MsoNormal">
Štědrý den jsme slavili v pivovaru společně se všemi
ostatními rodinami. Nejprve měla každá rodina svojí vlastní nadílku, poté se
ostatní rodiny vzájemně navštěvovaly a ukazovaly si nadílku a nakonec vždy
zůstaly v jednom bytě a tam se všemi dál slavily tento svátek. Pamatuju si,
jak Helga vždy hrála na klavír a měla překrásný domeček pro panenky, se kterým
jsme si samozřejmě hrály. </div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<div class="MsoNormal">
Také si vzpomínám, že u nás doma na stole stál vždy
připraven korbel s pivem, ze kterého si každý mohl posloužit dle libosti.
Ačkoliv jsme tedy již jako malé děti po malých dávkách pily pivo, nijak nám to
do budoucna neublížilo. Vlastně nám ani příliš nechutnalo, ale vždy jsme ho
statečně polkly :).</div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<div class="MsoNormal">
Jako dítě jsem si krásnější dětství, nežli to v pivovaru,
nedokázala představit.</div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<div class="MsoNormal">
Poté již nastaly horší časy. Z naší dětské party musela
jako první opustit dům Helga Grünová, které zemřel otec v roce 1937. Poté
v roce 1943 zemřel i můj tatínek. Všichni dospělí muži pivovaru se totiž postupně
nakazili tuberkulózou...nakonec zemřel i pan Ullmann.</div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<div class="MsoNormal" style="line-height: 150%;">
Zdroje:</div>
<div class="MsoNormal" style="line-height: 150%;">
Nordböhmischen Excursions-Clubs.
1910.</div>
<div class="MsoNormal" style="line-height: 150%;">
Der Böhmische Bierbrauer. 1907,
(4).</div>
<div class="MsoNormal" style="line-height: 150%;">
Chronik der Stadt Bensen. Bensen,
1934.</div>
<div class="MsoNormal" style="line-height: 150%;">
Pamětní kniha města Benešova nad
Ploučnicí, 1945-1950.</div>
<div class="MsoNormal">
Marie Stadler: Meine Kindheit</div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjD1IHW40TVZGETGM0OV8n-dzSD66CA2DQyFdL8F2FNB1rs_NexGOG4Y_5yLmGAJr0KWF5jLhnuDZFoJ7fm_ApO8_-0tRyVQrlHlxXsWckUsvVh9eZePTyrN2FVqEzjB9enAb9yzlPRKBU/s1600/WP_20170129_16_36_07_Pro.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="360" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjD1IHW40TVZGETGM0OV8n-dzSD66CA2DQyFdL8F2FNB1rs_NexGOG4Y_5yLmGAJr0KWF5jLhnuDZFoJ7fm_ApO8_-0tRyVQrlHlxXsWckUsvVh9eZePTyrN2FVqEzjB9enAb9yzlPRKBU/s640/WP_20170129_16_36_07_Pro.jpg" width="640" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh1N2BJ0TBu2RApOwYYPuZ4LZljXt1r6eE8cVZEEXQEEVk-oth5Gu3Alc4bhWn-RNU1O4NHiRYqJWvDtwi4UUfzy9oxSbI6wKnInt5sU4qQHn9g3azX7swik4CR1VHKOWk3TMyC7pcBs2Q/s1600/WP_20170129_16_36_10_Pro.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="360" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh1N2BJ0TBu2RApOwYYPuZ4LZljXt1r6eE8cVZEEXQEEVk-oth5Gu3Alc4bhWn-RNU1O4NHiRYqJWvDtwi4UUfzy9oxSbI6wKnInt5sU4qQHn9g3azX7swik4CR1VHKOWk3TMyC7pcBs2Q/s640/WP_20170129_16_36_10_Pro.jpg" width="640" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjNBSZEpY9DIqsCY9J9OyR1hJzKYpcl43qQpoUOnCfldUj3BOBsABQ5-YQKpE6WnIWfcPs5rbHs4yrt6zlmcFjCoRwZGq32d38cdxdbo9by0ix3QQm42BpWiSEKceLU5n0H5GjXSQb6PrU/s1600/foto.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjNBSZEpY9DIqsCY9J9OyR1hJzKYpcl43qQpoUOnCfldUj3BOBsABQ5-YQKpE6WnIWfcPs5rbHs4yrt6zlmcFjCoRwZGq32d38cdxdbo9by0ix3QQm42BpWiSEKceLU5n0H5GjXSQb6PrU/s400/foto.jpg" width="388" /></a></div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<br />
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
Vladimír Šeflhttp://www.blogger.com/profile/02562901588038902133noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-6056240615809156587.post-69082228156740400992016-11-01T19:32:00.002+01:002016-11-01T19:44:54.185+01:00Příspěvek k historii městského kina (do r. 1945)Předtím, než-li byla postavena budova stálého kina, promítaly se němé
filmy v hostinci U Černého koně (Slovany, Zum schwarzen Roß). Od roku
1911 se zde promítalo pod názvem "<b>Grand Kino Orient</b>" a vedoucím zde byl
Franz Hüttel (po něm Albine Hüttel). Příprava a provedení tak rozsáhlého
projektu jako byla stavba kina, byla zadána povětšinou místním
dodavatelům a řemeslníkům. Umístění na křižovatce Amandovi (Čapkova) a
Hradební (Dvořákova) ulice bylo bylo vybráno velmi dobře a mohlo zde tak
společně s kinem vzniknout <b>depo dobrovolných hasičů</b> a dílna městského
vodního hospodářství a vodního mistra Wokouna.<br />
<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjc7wqVevOQ0U6WB7MQC33fyN5_A-U-qX3Kt0w73X13fFUgid_CqshLMU89jieOWXdCuGJvG-fDxNTGwxMx9cghsxWdEcbCBNDo02SSNtsZC1pGAwo62c2o8GtSHDf9g2ydU2NZyhcYz3WR/s1600/kino+Sn%25C3%25ADmek+3430.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="452" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjc7wqVevOQ0U6WB7MQC33fyN5_A-U-qX3Kt0w73X13fFUgid_CqshLMU89jieOWXdCuGJvG-fDxNTGwxMx9cghsxWdEcbCBNDo02SSNtsZC1pGAwo62c2o8GtSHDf9g2ydU2NZyhcYz3WR/s640/kino+Sn%25C3%25ADmek+3430.jpg" width="640" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Inzerce na stálé kino v prostorách hostince Zum schwarzen Roß z první poloviny dvacátých let. Promítalo se dvakrát týdně.</td></tr>
</tbody></table>
Otevření nově postaveného kina vyšlo na sobotu 17.
prosince roku 1927 v osm hodin večer. Byla to slavnostní, ale přesto
skromná akce. Byl přítomen orchestr, který zahrál ouverturu, poté
vystoupil na jeviště starosta Theissig a velmi srdečně pozdravil všechny
přítomné. Zejména pak všechny čestné hosty, včetně předsedy sdružení
pro stavbu kina pana Franze J. Pleyera, všechny členy tisku, ale také
přítomného hlavního architekta budovy <b>Richarda Brosche</b> z České Lípy. Oba
jmenovaní pánové zde také měli svůj projev. Po projevech začalo
promítání prvních filmů. S jistotou víme, že byl tehdy promítán
například velkolepý film s názvem "<b>Casanova</b>".<br />
<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiMvE11rLm2VQN9zrDnYmY30E8aojj2sQ4EBMkkWeV3raGCRTbnQnMS-CZC0AcCE4m0tdnOkm-CPF-aWMThrUZpbYR_OG3YR0SyWhdB1uwqX2zQXhdVOjt7fchfWpbwlPO-ZVy93wO1gzFq/s1600/staveniste-kina.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="426" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiMvE11rLm2VQN9zrDnYmY30E8aojj2sQ4EBMkkWeV3raGCRTbnQnMS-CZC0AcCE4m0tdnOkm-CPF-aWMThrUZpbYR_OG3YR0SyWhdB1uwqX2zQXhdVOjt7fchfWpbwlPO-ZVy93wO1gzFq/s640/staveniste-kina.jpg" width="640" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Část prostoru kde nyní stojí budova městského kina.</td></tr>
</tbody></table>
Stavba budovy byla zdokumentována na dobovém<b>
amatérském filmu</b> pana Webera z Mostecké (Sokolovská) ulice. Při práci na
stavbě jsou v tomto snímku k vidění různí zedníci, řemeslníci a
stavitelé, včetně pánů Fürtiga, Hegenbartha a Rotsche.<br />
<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhExUMX7SYEFMSvrdw8HaHTD_aF213xLNPqQ-WWJhuUvXWRFRpM8vtxakuTVsJhLacoHH3fNCbIuVliOpfFArIctMVg27bmvabYZLRD4E1sIFeCGEjS-Vl72eZ-_WKgxeoBEgYRTYs5ru7R/s1600/kino_1927_F.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="366" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhExUMX7SYEFMSvrdw8HaHTD_aF213xLNPqQ-WWJhuUvXWRFRpM8vtxakuTVsJhLacoHH3fNCbIuVliOpfFArIctMVg27bmvabYZLRD4E1sIFeCGEjS-Vl72eZ-_WKgxeoBEgYRTYs5ru7R/s640/kino_1927_F.jpg" width="640" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Nově vystavěná budova městského kina.</td></tr>
</tbody></table>
Nedlouho po svém dokončení se z budovy kina stal
klenot pro celý benešovský okres. Toto místo bez problému vyhovovalo
celému spektru různých kulturních akcí. Prostorné pódium, orchestřiště -
stejně tak jako salónky, dovolovali mnohé využití. Bezpočet filmů,
divadelní kousky, varieté, koncerty těles z různých koutů republiky či
každoroční vánoční představení zdejší tělocvičné jednoty. Víme také o
oblíbené prezentaci snímků známého badatele a znalce asijského
kontinentu profesora Filchnera nebo působivé předčítání děčínského
gymnasiálního profesora Hardtmuta.<br />
<br />
Kino bylo
provozováno nájemní smlouvou. Delší čas měl kino v nájmu pan Kobosil.
Před celovečerním filmem vždy pouštěl film dokumentární a mezi nimi byla
úmyslná pauza. V ní si návštěvník mohl ve foyer v bufetu pana Otto
Hübela a jeho ženy koupit nějaké občerstvení či něco na posilněnou. Pro dámský doprovod návštěvníků byly připraveny <b>vzorky lahodné čokolády</b> společnosti Körber, která vytvářela
speciální Kino- či Divadelní směsi.<br />
<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjpBYvA4OTqjir06MtoSfpPyuuU3WRH5BAlkoqLGXuSLwlWGtKzzIj_0Hi8QGkzNcD27hn1RydsgNEMlNxPRuQgdUc9VW-WzFgJ1OIREIj5vbpilMqYPRyZDCeY9jlWfXX-PEGUzcvjrDyc/s1600/succesor2+copy.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="375" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjpBYvA4OTqjir06MtoSfpPyuuU3WRH5BAlkoqLGXuSLwlWGtKzzIj_0Hi8QGkzNcD27hn1RydsgNEMlNxPRuQgdUc9VW-WzFgJ1OIREIj5vbpilMqYPRyZDCeY9jlWfXX-PEGUzcvjrDyc/s400/succesor2+copy.jpg" width="400" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">V benešovském kině se promítalo na promítačce SUCCESSOR II. firmy AEG. </td></tr>
</tbody></table>
<br />
Zpočátku se v benešovském kině promítaly
pouze němé filmy s titulky za <b>klavírního doprovodu</b> již zmíněného pana Webera. V
roce 1930, po výměně promítačky, zde byl promítán vůbec první zvukový
film s názvem "Zwei Herzen im Dreivierteltakt" (Dvě srdce ve
tříčtvrtečním taktu). Oblíbení herci benešovských diváků těch časů byli
například Heinz Rühmann ve filmu Májová Bowle (na serveru <b>ČSFD
ohodnoceno 79 %</b>) a Via Mala, nebo Emil Jannings v "Der Herrscher", dále
herečka Hansi Knoteck s kolegou Paulem Richterem.<br />
<br />
Nejnavštěvovanějšími filmovými dokumenty byly ty od Leni Riefenstahl a práce s horskou tématikou od Louise Trenkera.<br />
<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiB70kOmIyo0XhU9g7ZQ_tZy0zYFZ_z1i15gz0xJ_QDMJ2sSrSRQrBFv7A7IGu2KAonTmZhzJBTZuScJpGrtcRAaTvtdS4wdSV33KSU9aDuctVg-lIPds5_slCBLrAOv190aJH6x_sgyVQ/s1600/program.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="640" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiB70kOmIyo0XhU9g7ZQ_tZy0zYFZ_z1i15gz0xJ_QDMJ2sSrSRQrBFv7A7IGu2KAonTmZhzJBTZuScJpGrtcRAaTvtdS4wdSV33KSU9aDuctVg-lIPds5_slCBLrAOv190aJH6x_sgyVQ/s640/program.jpg" width="468" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Program kina - únor 1932</td></tr>
</tbody></table>
<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgFsKRkrxaOKLSRkZzJBGVfkBmd-HPkGC_UcJJTVIYFu0fiUY9K5flxzZROEWi51Q4VtvlUTcaKtRQuWc5vevPLujHcF97JHSIYUr2ZkICZ71b1qSu1tiKDrcJOzlx8p_xDP1tKM8bfpQf0/s1600/gesangverein-fest-50-jahren.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="640" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgFsKRkrxaOKLSRkZzJBGVfkBmd-HPkGC_UcJJTVIYFu0fiUY9K5flxzZROEWi51Q4VtvlUTcaKtRQuWc5vevPLujHcF97JHSIYUr2ZkICZ71b1qSu1tiKDrcJOzlx8p_xDP1tKM8bfpQf0/s640/gesangverein-fest-50-jahren.jpg" width="476" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">V kině slavil padesáté výročí existence také benešovský pěvecký spolek Sängerheim. (1934)<br />
<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjHrkAYmlSJiJO3i1DSvzWmrS1rGk7QC3KCpMievd61pPI5oOUSmLZ3fxJMifOqNI7nLnnpQR9oz11PKqDR7ygjnlEWeKOOQ_0GcfWB_kGcepG0YBbFCxzDCGOllOu2WABjCREe1LiQejA/s1600/stadtbensen.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="218" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjHrkAYmlSJiJO3i1DSvzWmrS1rGk7QC3KCpMievd61pPI5oOUSmLZ3fxJMifOqNI7nLnnpQR9oz11PKqDR7ygjnlEWeKOOQ_0GcfWB_kGcepG0YBbFCxzDCGOllOu2WABjCREe1LiQejA/s640/stadtbensen.jpg" width="640" /></a></div>
</td></tr>
</tbody></table>
<br />Vladimír Šeflhttp://www.blogger.com/profile/02562901588038902133noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-6056240615809156587.post-35078683382618983142016-08-13T14:45:00.001+02:002016-08-13T14:45:13.410+02:00Zmizelá památka: Pamětní deska Františka Mattausche na radnici, 1892<div class="MsoNormal">
V neděli 4. prosince 1892 došlo před benešovskou
radnicí ke slavnostnímu odhalení bronzové pamětní desky. Stalo se tak na
památku zřízení okresního požárního telefonu panem velkostatkářem a továrníkem
Franzem Mattauschem. Město bylo nazdobeno do slavnostního hávu a účast na
odhalení byla vskutku vysoká. Dostavili se všichni zástupci všech jednotek
dobrovolných hasičů benešovského okresu, zástupci císařských úřadů, členové
okresní rady, benešovský obecní výbor a vedení benešovské spořitelny. Navíc se
na náměstí shromáždily všechny benešovské spolky a mnoho obyvatel z celého
okresu.</div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgiFeedP92FuUIildX08DogNb0DM5-9k6O4BijhOle2kZcPRWqUqdd8PYlJwQzBUz2UeiX7EoVHepkf290Us5I9Wlr2hYyIpc5NzUWtZ4AIAcyhy5iNEMhkwN_KcjbBo6Lul1hd3lnCl9w/s1600/1902.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="455" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgiFeedP92FuUIildX08DogNb0DM5-9k6O4BijhOle2kZcPRWqUqdd8PYlJwQzBUz2UeiX7EoVHepkf290Us5I9Wlr2hYyIpc5NzUWtZ4AIAcyhy5iNEMhkwN_KcjbBo6Lul1hd3lnCl9w/s640/1902.jpg" width="640" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjiGTFrpTYffv9dNFA76cFJymnW-6bc4mrPSlLXWivumBjFxoPANjRt1P57PTZ4A-mM2M15kBUEZYGqCFElDWv8WZ32jBpdsvfULcspQ9qifjbLmkWQ5vfOsABOvapesQ4oCv2DTv7B9hg/s1600/1910.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="426" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjiGTFrpTYffv9dNFA76cFJymnW-6bc4mrPSlLXWivumBjFxoPANjRt1P57PTZ4A-mM2M15kBUEZYGqCFElDWv8WZ32jBpdsvfULcspQ9qifjbLmkWQ5vfOsABOvapesQ4oCv2DTv7B9hg/s640/1910.jpg" width="640" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgOlYW9VPt8yO2SUc5zx4oYUT_XGKby7_SQFqR82qQDt5T_paG6YuMJ1Gl9odIHViXrJAfWwgXcQNC13ULfQapoljMLewFO-qt-q8SfGCeivHAi0T2YwM4Zn2vA0998bDpjkOrcfs97gMc/s1600/n%25C3%25A1m%25C4%259Bst%25C3%25AD+1937+m%25C3%25A1m+ho.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="290" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgOlYW9VPt8yO2SUc5zx4oYUT_XGKby7_SQFqR82qQDt5T_paG6YuMJ1Gl9odIHViXrJAfWwgXcQNC13ULfQapoljMLewFO-qt-q8SfGCeivHAi0T2YwM4Zn2vA0998bDpjkOrcfs97gMc/s640/n%25C3%25A1m%25C4%259Bst%25C3%25AD+1937+m%25C3%25A1m+ho.jpg" width="640" /></a></div>
<br />
Účastníci slavnosti byli vřele přivítání prostřednictvím
řeči pronesené starostou Amandem Böhmem, po němž si vzal slovo vrchní učitel Wilhelm
Sabitzer z Františkova. Ten byl tvůrcem veřejné sbírky na zřízení
požárního telefonu a dočkal se od davu pozitivních reakcí a velkých díků.<br />
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<div class="MsoNormal">
Poté se ozvala střela z moždířů a byla okresní kapelou
zahrána intráda. Po této ceremonii dostal příležitost benešovský (mužský)
pěvecký sbor Sängerheim, jež zanotoval Beethovenův chór „Die Ehre Gottes“
(Sláva Boha).</div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<div class="MsoNormal">
Vkusně zpracovaná slavnostní deska měla ve svém středu
zdařilý portrét protektora okresního svazu a zlatě vyvedený nápis.</div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<div class="MsoNormal">
Po tomto defilé se účastníci slavnosti shromáždili před
benešovskou střelnicí, kde už je čekalo pití benešovského piva a slavnostní
tabule.</div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEif54sV8qJs1tt5AUWx3Kixv8mm_QSiuzWSgS5Mjb4g2c7EapYCYTp609LsaZtgOGNu-8ZV192lVX6UhrJWdLb3e4Wwtf3Uhpt_4OanyRVcpEWCHzttbXmus2Ad0aEr9ItvPbAm42NiDWQ/s1600/n%25C3%25A1m%25C4%259Bst%25C3%25AD+1938+m%25C3%25A1m+ho.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="374" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEif54sV8qJs1tt5AUWx3Kixv8mm_QSiuzWSgS5Mjb4g2c7EapYCYTp609LsaZtgOGNu-8ZV192lVX6UhrJWdLb3e4Wwtf3Uhpt_4OanyRVcpEWCHzttbXmus2Ad0aEr9ItvPbAm42NiDWQ/s640/n%25C3%25A1m%25C4%259Bst%25C3%25AD+1938+m%25C3%25A1m+ho.jpg" width="640" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Foto: Luděk Smejkal</td></tr>
</tbody></table>
<div class="MsoNormal">
Ještě předtím si na tomto místě znovu vzal slovo starosta
Amand Böhm. Ve své řeči oslavoval zásluhy Franze Mattausche, nejen na zřízení
telefonu, ale na všeobecném zvelebení města. Vyjádřil také svou lásku
k rodnému městu a to, že mu lidé dali svou důvěru v jeho vedení. Řeč
prý byla velmi emotivní. </div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<div class="MsoNormal">
V šest hodin večer byla ve všech obcích okresu
rozsvícena vysoká světla. </div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<br />
<div class="MsoNormal">
Co se týče oslavovaného telefonického zařízení, bylo nyní
centrálou v Benešově trvale propojeno 19 hasičských sborů ve 23 obcích.
Zvláštní zásluhy na spuštění tohoto systému, jakožto i úspěšném uspořádání
slavnosti, měl městský správce Max Heyssler (také vydavatel časopisu Aus Deutschen Bergen a Bensner
Bezirkskalender, Žizkova ulice).</div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgLAy-neSmeiFgFvIM1V4Hg0oTF1QJKghzK7UArevy3Y3Un1Dqo0h2eyKNr122u4BbKwmQRba91qFX767gj_Dp-tF2p-Mw4bw-nbW7CEZCkZoW_5zpeD_2Y-DWzXnAa38TXQpfNX3y3Lrc/s1600/n%25C3%25A1m%25C4%259Bst%25C3%25AD+1948+m%25C3%25A1m+ho.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="372" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgLAy-neSmeiFgFvIM1V4Hg0oTF1QJKghzK7UArevy3Y3Un1Dqo0h2eyKNr122u4BbKwmQRba91qFX767gj_Dp-tF2p-Mw4bw-nbW7CEZCkZoW_5zpeD_2Y-DWzXnAa38TXQpfNX3y3Lrc/s640/n%25C3%25A1m%25C4%259Bst%25C3%25AD+1948+m%25C3%25A1m+ho.jpg" width="640" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Foto: Luděk Smejkal</td></tr>
</tbody></table>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiPZInoBHZRAfOBupvM7rdFsCODCUYLMlCstr5e4yAfnlGoNZj2_Yie6u3w44KS3Xcq0_7fiRVI9xfX6tGfIj-WP9PfQNf5UXQZ3LoghJ59TbU2oxttJB6AEMv8bsAs0_LejISu9C7OLOM/s1600/radnice+nov%25C3%25A1+8715.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><br /><img border="0" height="434" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiPZInoBHZRAfOBupvM7rdFsCODCUYLMlCstr5e4yAfnlGoNZj2_Yie6u3w44KS3Xcq0_7fiRVI9xfX6tGfIj-WP9PfQNf5UXQZ3LoghJ59TbU2oxttJB6AEMv8bsAs0_LejISu9C7OLOM/s640/radnice+nov%25C3%25A1+8715.jpg" width="640" /></a></div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjL05QY7D8dRUM6k0KPwp3phj9VqJ08AJKWTjJyi7DljHRBP4hyoB_rIcARumyRbqTot5t4DVr9S-V1wcC1bp28vV4tfx0gQsiBrQ64dtGTDDXmFXqHIZcqMViD46VzWkVlPOtO5pL-lmI/s1600/WP_20160813_10_56_44_Rich.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="410" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjL05QY7D8dRUM6k0KPwp3phj9VqJ08AJKWTjJyi7DljHRBP4hyoB_rIcARumyRbqTot5t4DVr9S-V1wcC1bp28vV4tfx0gQsiBrQ64dtGTDDXmFXqHIZcqMViD46VzWkVlPOtO5pL-lmI/s640/WP_20160813_10_56_44_Rich.jpg" width="640" /></a></div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjQQq-aiYP7savlbH9-vjzye4seWlmKoUPjmDZPP_elq9y4yB6DybdoLAvZzhETGMaWZbELZdAqujUJMz3Tf-MlzfoLZbEWSSOp0SMCXj1slCTDvWyvGxSn1k40gc8fnyledlX_P2tzfKE/s1600/pametni+deska+telefon.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjQQq-aiYP7savlbH9-vjzye4seWlmKoUPjmDZPP_elq9y4yB6DybdoLAvZzhETGMaWZbELZdAqujUJMz3Tf-MlzfoLZbEWSSOp0SMCXj1slCTDvWyvGxSn1k40gc8fnyledlX_P2tzfKE/s640/pametni+deska+telefon.jpg" width="640" /></a></div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
Vladimír Šeflhttp://www.blogger.com/profile/02562901588038902133noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-6056240615809156587.post-14113234776595127392016-08-01T19:53:00.005+02:002016-08-17T10:59:22.930+02:00Hostinec U dobrého zdroje, Palackého č.p. 379 (nyní Wolkerova)<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
</div>
<div style="text-align: center;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgpt5Y5nYUGfySLOXxDIkWqB4d262Dfn40jQU1js4kuZp0u_83lqd7RRft9EoOhMPNRUDgquEhiscOhu7XY68cQCDgESmY8NC-amDbL6tcU76et1f9F5aBoHjvqF72Tx8OaptoUajC2vpU/s1600/Zur+Quelle_2.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="404" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgpt5Y5nYUGfySLOXxDIkWqB4d262Dfn40jQU1js4kuZp0u_83lqd7RRft9EoOhMPNRUDgquEhiscOhu7XY68cQCDgESmY8NC-amDbL6tcU76et1f9F5aBoHjvqF72Tx8OaptoUajC2vpU/s640/Zur+Quelle_2.jpg" width="640" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh48WwhRS5fwlenLGmaH6EiBre7d3Ucl_zs4pyshuYiXn0mJLvMcp3v5HNLtHigk5tvo_UCFhj1BPC0TXltE5NM9euASUamrMYhGkBvOXDh7OoRAzNmmCM55q2PoYVRMLXu191K-0LDeOc/s1600/WP_20160801_18_21_55_Pro.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="430" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh48WwhRS5fwlenLGmaH6EiBre7d3Ucl_zs4pyshuYiXn0mJLvMcp3v5HNLtHigk5tvo_UCFhj1BPC0TXltE5NM9euASUamrMYhGkBvOXDh7OoRAzNmmCM55q2PoYVRMLXu191K-0LDeOc/s640/WP_20160801_18_21_55_Pro.jpg" width="640" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Ještě před rokem 1910 byl majitelem objektu <b>Wenzel Netzold</b>. Provozoval zde stáčírnu limonád a sodovky. Jeho limonáda Netzoldovka byla po okolí velmi oblíbená ba vyhlášená. Časem se více orientoval na alkohol a významnější úspěch zaznamenal se svým citronovým šampaňským. Ve svých inzerátech dále vyzdvihoval možnost ustájení koní svých hostů (stáje byly hned u domu). V roce 1914 pronajímal pan Netzold prostory hostince <b>Leo Neumannovi</b>. Ten se časem stal právoplatným majitelem celého objektu. Hospoda dostala název "<b>Zur guten Quelle</b>" - "U dobrého zdroje" a její provoz zůstal nepřerušen až do konce války v roce <b>1945</b>. Benešovští sem chodili nejen na pivo, ale též mohli využít služeb krejčího Franze Zimmera (později Rudolfa Forhiho), nebo zde byla k dostižení porodní bába Emilia Kellerová.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgnct6ZBb8ORK9pENHplX44Jxim2FzzuHAbLHykwonWkugz3W1eLvRknOCpm0bjrBGdKiwL_S_mBay03qIFlDWJy-Jgb7NBn8e02PJl3quBvPn8yyXBdCJj5z7kJy3ZxmDmVxTeHbASnrc/s1600/netzolda.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="127" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgnct6ZBb8ORK9pENHplX44Jxim2FzzuHAbLHykwonWkugz3W1eLvRknOCpm0bjrBGdKiwL_S_mBay03qIFlDWJy-Jgb7NBn8e02PJl3quBvPn8yyXBdCJj5z7kJy3ZxmDmVxTeHbASnrc/s400/netzolda.jpg" width="400" /></a></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Kdo vše bydlel v roce <b>1921</b> v tomto domě?</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
V prvním bytě především majitel hostince a benešovský rodák Leo Neumann (*1876) s ženou Marií. V podnájmu přebývala číšnice Boža Mejstříková. A jako stálí podnájemníci Jaroslav Griebel a František Marek - to byli zaměstnanci koňské vozovny. Poslední tři jmenovaní se hlásili k české národnosti.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Ve druhém bytě žili Anna, Marie a Rudolf Fohriovi. Rudolf pocházel z Fojtovic a byl zručným krejčím. Ve třetím rodina Wenzelů, pocházející původně z Dolních Habartic a mající tradici v živnosti zednické.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Dále početná rodina Kellerových. Ta měla sedm členů a nejvýznamnější z nich byla jistě Emilia Kellerová, která byla porodní bábou města Benešova.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Nakonec v pátém bytě žila rodina Augustina Böhma, zaměstnaného na benešovském nádráží.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Dohromady celkem 21 lidí a jeden hostinec.</div>
<div style="text-align: center;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgIWs_KaAJlNJIuUQKWD9zZwc0GFaFfc2vlwBeNclFwbI4vPIyNj0KAqmNzDCltLU_uje_VHQ4Z9GuIsTt9m8vTqfrSI3x_yO3JyHb0tjSxcgx_-lUa1dcUJzqZOmlLxyio7FLrdux5ocg/s1600/bensen_quelle_1.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="398" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgIWs_KaAJlNJIuUQKWD9zZwc0GFaFfc2vlwBeNclFwbI4vPIyNj0KAqmNzDCltLU_uje_VHQ4Z9GuIsTt9m8vTqfrSI3x_yO3JyHb0tjSxcgx_-lUa1dcUJzqZOmlLxyio7FLrdux5ocg/s640/bensen_quelle_1.jpg" width="640" /></a></div>
<div style="text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgZVCCHyu4_h6hRZd_UgL6qOiC7aCAeeC045qC9JHwWlNbc6EyeE5MZrZSs-LukZ_xBUAPYR7f0MnyspD1q55wPrlpQspjVa0mJRNnYev3DFhsKg-cuKmt96MbwDdIxG5ly7cRalHT02-k/s1600/WP_20160801_18_22_54_Pro.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="428" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgZVCCHyu4_h6hRZd_UgL6qOiC7aCAeeC045qC9JHwWlNbc6EyeE5MZrZSs-LukZ_xBUAPYR7f0MnyspD1q55wPrlpQspjVa0mJRNnYev3DFhsKg-cuKmt96MbwDdIxG5ly7cRalHT02-k/s640/WP_20160801_18_22_54_Pro.jpg" width="640" /></a></div>
<div style="text-align: center;">
<br /></div>
<table cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjKDeHTNHylxfO2u8iY2uR4_50aqa-1QzfHZy0UcDMgeCJx1IlYbU07QfOldDNdEiLcVmavS-m8zUqyGvqDfivlD2I665bl7avi3u5vhajYDFDXuTGExTxQK_BWTQRv6n8yYorEmrCIseo/s1600/Zur+Quelle_3.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="380" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjKDeHTNHylxfO2u8iY2uR4_50aqa-1QzfHZy0UcDMgeCJx1IlYbU07QfOldDNdEiLcVmavS-m8zUqyGvqDfivlD2I665bl7avi3u5vhajYDFDXuTGExTxQK_BWTQRv6n8yYorEmrCIseo/s640/Zur+Quelle_3.jpg" width="640" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Interiér hostince</td></tr>
</tbody></table>
<div>
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgS0TqGVu1kN7I9EISvbDHXzKep2Wg_DYwPSW8oLqIsvJ9bjbbVwim9fCvDiIRAeplMJ47x4mvIyqJAfUWGWYYfgkiocP2F0HgsTuIcGRG2xWzYYVjYzgmedcAGBUR-kN3hoG3JSC8Uodk/s1600/Image-51a.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="396" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgS0TqGVu1kN7I9EISvbDHXzKep2Wg_DYwPSW8oLqIsvJ9bjbbVwim9fCvDiIRAeplMJ47x4mvIyqJAfUWGWYYfgkiocP2F0HgsTuIcGRG2xWzYYVjYzgmedcAGBUR-kN3hoG3JSC8Uodk/s640/Image-51a.jpg" width="640" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Hostinec U dobrého zdroje na fotografii zcela vpravo</td></tr>
</tbody></table>
<div style="text-align: center;">
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi_FV45AdcztGEbP5x7gwHsyaymS_qRHbfSWSrorR0ftSYVIwgilERBsna8kUI9ntsUVpjd8n1qQxvZzu57E6Qm8x9Sx22XOyTjgvxEIJ4k8Vxfjza1cBDrxsYVdI4qGtL2NYK_RFAtWwo/s1600/netzold+bodenbach.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="640" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi_FV45AdcztGEbP5x7gwHsyaymS_qRHbfSWSrorR0ftSYVIwgilERBsna8kUI9ntsUVpjd8n1qQxvZzu57E6Qm8x9Sx22XOyTjgvxEIJ4k8Vxfjza1cBDrxsYVdI4qGtL2NYK_RFAtWwo/s640/netzold+bodenbach.jpg" width="284" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Se svými limonádami se Wenzel Netzold velmi výrazně prosadil i v Děčíně.</td></tr>
</tbody></table>
<br /></div>
</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
</div>
Vladimír Šeflhttp://www.blogger.com/profile/02562901588038902133noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-6056240615809156587.post-6893304073800483092016-07-19T21:23:00.002+02:002016-07-19T23:07:43.140+02:00Osudy domů Sokolovská č.p. 108 a 109 - pletárna Florian Wurm & syn<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj9-WBSjnv4Lsa4Wm3cAXm8ByzUUOu8oiBTGn4jh4HHDdJl-5mLSDOscAFKiWZoXnR3Gd8-ja_3SVvCKh5UY3IO5PbGfek-9aqT-ssQc8Ft9FpcssJ9COxvIJk7n3lvGgG-AO51yVtD_Kg/s1600/WP_20160718_11_54_29_Rich.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="360" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj9-WBSjnv4Lsa4Wm3cAXm8ByzUUOu8oiBTGn4jh4HHDdJl-5mLSDOscAFKiWZoXnR3Gd8-ja_3SVvCKh5UY3IO5PbGfek-9aqT-ssQc8Ft9FpcssJ9COxvIJk7n3lvGgG-AO51yVtD_Kg/s640/WP_20160718_11_54_29_Rich.jpg" width="640" /></a></div>
<br />
Blok domů č.p. 108 a 109 nechal postavit v roce 1864 továrník Florian Wurm. Budovy ihned sloužily jako provozovna pletárny, kterou zde Wurm založil a pojmenoval Florian Wurm & syn (Florian Wurm & Sohn).<br />
<br />
Florian postupně budoval velmi silnou značku a udržel se na trhu i přesto, že jeho největší konkurent Schrötter měl svou pletárnu hned vedle v nynější ulici Nerudova. V podniku byla prováděna kompletní úprava vlny až ke tkaní. Na přelomu tisíciletí převzal podnik do správy jeho syn Adolf Wurm.<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhZ6XywaI16LetVRyw5tG0lvfIb04ypcmgO64-DO09TXdahX5_OksW8IaVeT1UWf5dh95btdsBfwwoPIhSDBHwJ3bApKEKSynkjy2YfKviT43qJgecCkY2mFSh58bbeinDGx1jOafyU3lQ/s1600/profil.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="432" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhZ6XywaI16LetVRyw5tG0lvfIb04ypcmgO64-DO09TXdahX5_OksW8IaVeT1UWf5dh95btdsBfwwoPIhSDBHwJ3bApKEKSynkjy2YfKviT43qJgecCkY2mFSh58bbeinDGx1jOafyU3lQ/s640/profil.jpg" width="640" /></a></div>
<br />
<br />
Adolf Wurm byl pro Benešov velice významnou osobností a zároveň velmi schopným podnikatelem, který měl silně vyvinuté sociální cítění. Mezi lety 1910-1919 byl taktéž předsedou okresního zastupitelství, dlouhá léta byl členem městského zastupitelstva, členem dozorčí rady benešovského pivovaru a člen ředitelství benešovské spořitelny. Nesmíme též zapomenout na jeho předsednictví ve spolku podpory pro slepce.<br />
<br />
Za Adolfova vedení, se se zde vyráběli např. bavlněné ponožky, různé druhy punčoch, noční košilky (Figarosky) či speciální pletené vesty pro muže a chlapce. V roce 1914 firma například koupila výkonný stroj na výrobu bund.Výrobky byly prý velmi kvalitní, zaručovaly odolnost a především zimní oblečení značky Wurm, bylo v kraji velmi oblíbené. Pletárna své produkty prezentovala velmi úspěšně například na Libereckém veletrhu v roce 1921.<br />
<br />
<br />
Adolf Wurm zemřel 2. června 1924 ve věku 59 let na infarkt. <br />
<br />
Dědicem byla jeho žena Albína. Z manželství Albíny a Adolfa vzešly pouze dvě dcery - Anna a Gertruda. Žádná z nich v sobě nenašla takový podnikatelský duch jakým oplýval Adolf a podnik v druhé polovině dvacátých let v podstatě již jen dožíval.Výroba byla nakonec zastavena pro odbytové potíže ještě před rokem 1930. Prostory poté už jen pronajímaly. Solidně se v č.p. 109 držel se svým nožířstvím Franz Todter a v č.p. 108 Anna Urbanová se sklady a obchodem s cukrovinkami, především pak čokoládou. <br />
<br />
Ještě ke konci války stále vlastnila dům vdova Albína a bydlely tu již zmiňované dcery Anna (provdaná Hnátková) a Gertruda (provdaná Lösel).<br />
<br />
Po druhé světové válce zde byl provozován koloniální obchod, který vedl Stanislav Karabec.<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhmWcVwLvAPKP-TcKEo0QIUkOif4JVbDYoAZhyUI3FpVXNskhu6Tw46AMwxbZFqKD8XQbMgXuNHwXcWFgi6LuzTWt265OCieLO5UxYJzya8mOGE0D4GHYcNKL6-3VDUX6vKCQqZpzoRfV8/s1600/wurm+kolaz.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="640" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhmWcVwLvAPKP-TcKEo0QIUkOif4JVbDYoAZhyUI3FpVXNskhu6Tw46AMwxbZFqKD8XQbMgXuNHwXcWFgi6LuzTWt265OCieLO5UxYJzya8mOGE0D4GHYcNKL6-3VDUX6vKCQqZpzoRfV8/s640/wurm+kolaz.jpg" width="640" /></a></div>
<br />
<br />
Zajímavost:<br />
<br />
V roce 1898 "řádil" v podniku sňatkový podvodník Eduard Kaller, ten svedl 25letou dělnici Annu Schmiederovou. Vymámil z ní poté, co jí přislíbil sňatek, celkem 96 zlatek a 50 krejcarů a zmizel kamsi do Varnsdorfu. Za tyto peníze si mohl například koupit několik sudů piva, či celou živou krávu. <br />
<br />
Nedlouho po této události si pletárna znovu řekla o pozornost. To když si dělník jménem Karl Schott z Dolních Habartic v barvírně pana Wurma počínal tak neohrabaně, že spadl do barvířského stroje a rozdrtil si ruku i kolena. Život mu zachránilo to, že byl v podniku přítomen doktor Josef Salus - ten provedl potřebná opatření k tomu, aby Karl nevykrvácel. <br />
<br />
Koníčkem paní Albíny byla výroba betlémů. V roce 1936 se zúčastnila soutěžní výstavy betlému v hotelu "Zum Schwarzen Roß" (Na Slovanech).<br />
<br />
Adolf Wurm financoval některá pestře zdobená okna v benešovském kostele.<br />
<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjc_2KNRWc_psvspxgRCPtxV0JyZEbk36Fync8Mq4v_h-pJJ5PeRr9OfYumnKqqUj1y9j194_s4pDh0rDeddFfpyigNrnuR2d9x_UMepic_Kvbuh-Oyt-trIdO60f1QkTHnJWBbE4XdVcE/s1600/WP_20160718_11_51_56_Rich.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="360" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjc_2KNRWc_psvspxgRCPtxV0JyZEbk36Fync8Mq4v_h-pJJ5PeRr9OfYumnKqqUj1y9j194_s4pDh0rDeddFfpyigNrnuR2d9x_UMepic_Kvbuh-Oyt-trIdO60f1QkTHnJWBbE4XdVcE/s640/WP_20160718_11_51_56_Rich.jpg" width="640" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">2016</td></tr>
</tbody></table>
<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgIgTwvzaw_hMZE1M6t1J_ZkeRNTWP4lFEehfo1grUNXuXprzKbXkAB1uyIQmOqRfqaetP_QzI4cNDP4s9UPGYmHbQJA2JZXD8tHEAaEwdIcJsGDp6mj3ju_pyHXXOxCbST5mb6aPWmUH0/s1600/SCAN__0002.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="422" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgIgTwvzaw_hMZE1M6t1J_ZkeRNTWP4lFEehfo1grUNXuXprzKbXkAB1uyIQmOqRfqaetP_QzI4cNDP4s9UPGYmHbQJA2JZXD8tHEAaEwdIcJsGDp6mj3ju_pyHXXOxCbST5mb6aPWmUH0/s640/SCAN__0002.jpg" width="640" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">1991</td></tr>
</tbody></table>
Vladimír Šeflhttp://www.blogger.com/profile/02562901588038902133noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-6056240615809156587.post-85551658597189507052016-06-28T18:27:00.003+02:002016-06-28T20:07:43.424+02:00Hostinec U Modré hvězdy, Sokolovská č.p. 117<div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiRucKZy8uE6gWCYl7JCGDwjDRV83qQW7d2-u2aXdP2Sk41WxnOfgphMzRumErPI3yEqO22aLzVOiWy3GQ90BvO3ZQbc8jMlGi4qEdZDALQCjWIMjfSEO21zCrKnZn1yMPU2rH34qUAgaI/s1600/P1030951.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="488" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiRucKZy8uE6gWCYl7JCGDwjDRV83qQW7d2-u2aXdP2Sk41WxnOfgphMzRumErPI3yEqO22aLzVOiWy3GQ90BvO3ZQbc8jMlGi4qEdZDALQCjWIMjfSEO21zCrKnZn1yMPU2rH34qUAgaI/s640/P1030951.jpg" width="640" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<br /></div>
V této budově byl hostinec již od konce 19. století. Společně s ním zde sídlilo povoznictví s prodejem uhlí. Majitelem uhelnictví byl "barevnej" Karel - příjmením Preiß. Barevnej se mu říkalo proto, že ještě před uhlím byla na tomto místě barvírna a předkové Karla byli barvíři. Bohužel roku 1911 se Karel zabil po pádu ze žebříku, když ho při trhání hrušek bodla vosa a on se leknutím zřítil k zemi. Jeho manželka, toho času již vdova jménem Marie, zde dále provozovala zmíněnou prodejnu s uhlím.</div>
<div>
<br /></div>
<div>
Restauraci Modrá Hvězda společně s řeznictvím měl, až do své smrti v roce 1894, pronajatou Alis Preiß. </div>
<div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEinA0qlnZbMabPw5R7zdIXIaQsJ6JJGT7mSAyrN4erLGUiN3OCYNbDZFBremjGx9duJ1yuP3IjK_VD2jsZHvOPOLacIh0MJY2EZch95-_PcrdGu-l8dKf3_Mr4ZPnzsXdPccPJcijc8oqg/s1600/stern+porovnani.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="236" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEinA0qlnZbMabPw5R7zdIXIaQsJ6JJGT7mSAyrN4erLGUiN3OCYNbDZFBremjGx9duJ1yuP3IjK_VD2jsZHvOPOLacIh0MJY2EZch95-_PcrdGu-l8dKf3_Mr4ZPnzsXdPccPJcijc8oqg/s640/stern+porovnani.jpg" width="640" /></a></div>
<br />
<br /></div>
<div>
Brzy po jeho smrti si hostinec vzal pod svá křídla Anton Störch (zvaný též Ropp Anton). V této době sloužil podnik taktéž jako hlavní spolkový hostinec benešovských ostrostřelců.</div>
<div>
<br /></div>
<div>
V polovině dvacátých let se Anton Störch vyvázal ze smlouvy o nájmu a vdova Marie Preißová musela hledat nějaké nové řešení, co s prostorem. Její dcera Elsa si za muže vzala řezníka a prostory byly s velikou námahou zrenovovány a připraveny znovu pro provoz restaurace a řeznictví. Vše se zdálo dokonale nalajnované. Naneštěstí, se tento muž se ukázal jako velmi neschopný, a to nejen v manželství ale i v podnikání a pár se rozvedl.</div>
<div>
<br /></div>
<div>
Po manželství zbyl pouze jeden syn, který želbohu, zemřel jako mladý rekrut na daleké Rusi. Podnik byl poté až do počátku třicátých let dvacátého století uzavřen. Zašlou slávu podníku obnovila paní Marie Hegenbarthová s manželem Fritzem. Ti zde byli provozními až do konce druhé světové války. V té době byla k dispozici plzeňská a benešovská piva (tmavá i světlá), kvalitní vína, klavír a biliard. Restaurace byla oblíbeným místem setkávání benešovských fotbalistů. Studená i teplá jídla nabízela po celý den.<br />
<br /></div>
<div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEifYpk-fTqPQdzFymmv899eN0QP3ka0Q_pOXaCp9D7ysya1_siozxZr5G8GBH8ZrwOrlWap6iKGNF9AR4flSyN-Np7bGpEZHOYJKdRQxy-4Ep_QmdUhANgrQGL8Z64SMYHa-d7wTXKdM3U/s1600/zum+stern+1942.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="101" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEifYpk-fTqPQdzFymmv899eN0QP3ka0Q_pOXaCp9D7ysya1_siozxZr5G8GBH8ZrwOrlWap6iKGNF9AR4flSyN-Np7bGpEZHOYJKdRQxy-4Ep_QmdUhANgrQGL8Z64SMYHa-d7wTXKdM3U/s400/zum+stern+1942.jpg" width="400" /></a></div>
<br /></div>
<div>
V roce 1933 byl hostinec kvůli krádeži dokonce zmiňován v libereckých novinách. 7. srpna zde padesátiletý kadeřník ze Žalan u Teplic ukradnul pouzdro (nebo spíše vyměnil za prázdné) ze 170 korunami. Dopaden nedaleko, když tento lup zrovinka propíjel v hostinci U Jelena. Benešovštví četníci udělali osobní prohlídku, při které našli pouze žiletku, dva kartáče, mýdlo, krém a vazelínu. </div>
<div>
<br /></div>
<div>
U Modré hvězdy, či později prostě U hvězdy, bylo samozřejmě i plno veselí - tak jak to ve správném hostinci bývá. U hvězdy byl známou figurkou Alois Tscherwo, kterému se říkalo strýc Lois. Narodil se v roce 1884 a po celém Benešově byl známý svým ostrovtipem a zábavnými výstupy. Do hostince U hvězdy chodil o víkendu pravidelně hrát karty a když byla příležitost vzal do ruky akordeon a hrál námořní skladby a jiné vtipné písničky. Občas se k němu přidal pan Naglitsch se svým malým synkem Friedrichem (budoucím doktorem). V hospůdce totiž bylo i již zmiňované piano a malý Friedrich pak po vystoupení chodíval s kloboukem na drobné. Nebyli chudí, brali to jako zábavu - občas dostali za své výkony nějakou lepší uzeninu z přilehlého řeznictví. Ale nejčastěji pivo :).<br />
<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgHT5LSRHepC8PyJRbdbdBkiFMxrpdXdxa6SvKJuD0R88OIMRQ3OF2rvBF7mPrVFkZbcu4C0T7ItKulrun1Up0Yv3P_XiKUMiNJo6s_lQRP4IfV9brBGc1Ctwvcxjo0yc4LNhLjY2ThUI8/s1600/vtip%25C3%25A1lek+alois.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgHT5LSRHepC8PyJRbdbdBkiFMxrpdXdxa6SvKJuD0R88OIMRQ3OF2rvBF7mPrVFkZbcu4C0T7ItKulrun1Up0Yv3P_XiKUMiNJo6s_lQRP4IfV9brBGc1Ctwvcxjo0yc4LNhLjY2ThUI8/s1600/vtip%25C3%25A1lek+alois.jpg" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Alois Tscherwo aka strýc Lois. Veliký vtipálek a eskamotér.</td></tr>
</tbody></table>
</div>
<div>
<br /></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<br /></div>
<div>
<br /></div>
Vladimír Šeflhttp://www.blogger.com/profile/02562901588038902133noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-6056240615809156587.post-61395698864135299102016-06-10T20:26:00.003+02:002016-06-11T10:17:10.739+02:00Pekařství v ulici Sokolovská č.p. 111<div class="MsoNormal">
<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiUsMRzEFXV52tEh3QHsU7_cBxgTePxNL5IGHD-kyxQWJG5PyqVGFNic_H0JLzGx8-Nd3H_tfbHHQeoc_86NYaNzoafER0GfNKtetx8CsARl7i93Lzi_TdYHTZVbZ10M0XjGNiaTfeLeP0/s1600/luhne+cp+111++112.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="536" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiUsMRzEFXV52tEh3QHsU7_cBxgTePxNL5IGHD-kyxQWJG5PyqVGFNic_H0JLzGx8-Nd3H_tfbHHQeoc_86NYaNzoafER0GfNKtetx8CsARl7i93Lzi_TdYHTZVbZ10M0XjGNiaTfeLeP0/s640/luhne+cp+111++112.jpg" width="640" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Sokolovská ulice dat. 1926. Zcela vpravo dům č.p. 111 - pekařství Franze Wostrého. Nalevo č.p. 112 - zde se pokoušela o štěstí modistka Eva Nonnerová.</td></tr>
</tbody></table>
Již od poloviny 18. století se v domě č.p. 111* živilo
několik generací rodiny <b>Reifnerů </b>obuvnictvím. Nicméně po roce <b>1850 </b>se domu
ujímají nositelé příjmení Lühne a ti si založí pekařství, které zde vydrželo až
do 30. let 20. století. Nutno dodat, že pekařství zde existovalo již před tím a
to ve vedlejším domě č.p. 112. Po dlouhá léta jej vlastnili měšťané z rodu
<b>Sänger</b>.</div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<div class="MsoNormal">
Známým se po okolí stal především pekařský mistr Vinzenz <b>Lühne</b>.
Ten byl vášnivým lovcem a v roce <b>1893 </b>pronásledoval se svým psem vydru říční,
která se v Benešově objevila. Další osud vydry je znám. Utekla mu přes kopec směrem na Heřmanov a Fojtovice. Druhý den ráno kolem deváté hodiny se však vrátila ze Strážného vrchu (Wachberg) a vběhla do zahrady u č.p. 27 v Malé Veleni. Když ji začali obyvatelé pronásledovat, velkými skoky jim prchla do Ploučnice.</div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<div class="MsoNormal">
Vinzenz Lühne, který vedl podnik dlouhá desetiletí, byl také
po několik funkčních období benešovským radním a taktéž aktivním členem Německé
živnostenské strany. Po roce <b>1900 </b>se pan Lühne začal soustředit nejen na <b>pečivo</b>,
ale přidal také exotické ovoce a jiné cizokrajné zboží. Stejně tak mnoho druhů
čokolád, bonbonů, kandovaného ovoce a dalších pochutin. O velikonočních a
vánočních svátcích pořádal velkolepé výstavy celého sortimentu svého zboží. To
ovšem Vinzenzovi nestačilo a po roce <b>1910 </b>začal také prodávat a nalévat kávu a
víno. </div>
<div class="MsoNormal">
<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi_HvkgXs0F5Sv5PdKrIaicpxgUN7LqFR498NJVXA8A8i9wFSXf88TassPiW5kmikRoU6Li9u3u_H6iV0F2CfBwXzNDfILqYb22L2TimxEUb04Z4sbncOl_ky8BG-yToRHFsxBQ4VSEMKk/s1600/vinzenz+l%25C3%25BChner+reklama+1911.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="430" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi_HvkgXs0F5Sv5PdKrIaicpxgUN7LqFR498NJVXA8A8i9wFSXf88TassPiW5kmikRoU6Li9u3u_H6iV0F2CfBwXzNDfILqYb22L2TimxEUb04Z4sbncOl_ky8BG-yToRHFsxBQ4VSEMKk/s640/vinzenz+l%25C3%25BChner+reklama+1911.jpg" width="640" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Novinová inzerce Lühneho pekařství z roku 1911.</td></tr>
</tbody></table>
Ne vše bylo v životě pekařského mistra tak dokonale
nalajnované. V noci z 21. na 22. června roku <b>1916 </b>došlo v jeho pekařství k
vloupání a z kasy mu byla odcizena hotovost ve výši 100 korun a cukrářské
zboží ve zhruba stejné hodnotě.</div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<div class="MsoNormal">
Jeho obchod sice zdárně přečkal první světovou válku, ale
sil pomalu ubývalo. Vinzenzovi bylo již přes 70 let (narodil se v září roku 1853) a byl nucen si přeci jen odpočinout
od neustálé dřiny. Pronajal tedy <b>pekařství</b> Franzi <b>Wostrému </b>(na obr.), který v
pekařské tradici pokračoval. </div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<div class="MsoNormal">
Dům nalevo od pekařství, tedy č.p. 112, kromě pokusu modistky Evy <b>Nonnerové </b>s výrobou vlastních <b>klobouků</b>, již žádnou živnost
nenesl a byl tedy využíván jako ubytovna pro zaměstnance, učedníky či studenty.
Na počátku století vycházely panu Lühnemu inzeráty v mnoha českých, ale dokonce
i rakouských novinách (např. Wiener Zeitung), ve kterých poptával pomocné sily
na zaučení. Spolehlivé pomocníky pravděpodobně nebylo jednoduché zajistit.
Proto také v inzerátech lákal nejenom na zajištění plné penze, tzn. stravy i
ubytování, ale také nikdy neopomenul zmínit, že je ubytovaným k dispozici
veliké piano. Příkladem může být pobyt Josefa <b>Pudila </b>z Jaroměře v roce 1921,
který z Benešova dojížděl na studia do Technické školy v Podmoklech.</div>
<div class="MsoNormal">
<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEha24r0NodFsv3vUpOF2syDSwIhQM_zMoJoXmdzPeEv9VtH5d6mEOVyOWUvd4srm_pp_TBZoIx2Dqh-zHNHU9Xw0nP40itJ4T2h1s3uGuYaYKqCVvtU5tcexBbygY0caTBdI7MYpi-yzcg/s1600/wintersteiner+cafee.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="285" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEha24r0NodFsv3vUpOF2syDSwIhQM_zMoJoXmdzPeEv9VtH5d6mEOVyOWUvd4srm_pp_TBZoIx2Dqh-zHNHU9Xw0nP40itJ4T2h1s3uGuYaYKqCVvtU5tcexBbygY0caTBdI7MYpi-yzcg/s400/wintersteiner+cafee.jpg" width="400" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Inzerce kavárny Johanna Wintersteinera a jeho ženy z roku 1936.</td></tr>
</tbody></table>
Posledními majiteli obou nemovitostí byli až do konce II.
světové války Gerhard a Rudolf Alligerovi, kteří prostory pronajímali nejprve Johannu <b>Wintersteinerovi </b>a jeho <b>kavárně</b> a poté ve čtyřicátých letech <b>sedláři</b> a
<b>čalouníkovi</b> Wilhelmu <b>Michelovi</b>.</div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<div class="MsoNormal">
*před rokem 1863 bylo původní č.p. čísla 111 - <st1:metricconverter productid="56 a" w:st="on">56 a</st1:metricconverter> domu č.p. 112 - 55.</div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj_qbIJe6etRnRPlzgHAzE0VFAjXJT-DE4nnxzcIM0FO2FDKeRHmheCHNelCK6uj_OZTmzLH7J3A8D0Mqxz0l6G5sCrdwtmGPX5gE1-Du6Pl6chVOQp21BpXQA8yyeJ7tuparbHKszQLhA/s1600/vinzen+luhne+sen.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="640" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj_qbIJe6etRnRPlzgHAzE0VFAjXJT-DE4nnxzcIM0FO2FDKeRHmheCHNelCK6uj_OZTmzLH7J3A8D0Mqxz0l6G5sCrdwtmGPX5gE1-Du6Pl6chVOQp21BpXQA8yyeJ7tuparbHKszQLhA/s640/vinzen+luhne+sen.jpg" width="360" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Rodinná hrobka pekařského rodu Lühne na benešovském hřbitově.</td></tr>
</tbody></table>
<br />
<div class="MsoNormal">
Zdroje:</div>
<div class="MsoNormal">
<br />
Heimatjahrbuch des Niederlandes 1936</div>
<div class="MsoNormal">
Reichenberger Zeitung 1908</div>
<div class="MsoNormal">
Reichenberger Zeitung 1909</div>
<div class="MsoNormal">
Reichenberger Zeitung 1916</div>
<div class="MsoNormal">
Wiener Zeitung 1910</div>
<div class="MsoNormal">
Sčítací operáty, Benešov nad Ploučnicí 1921</div>
<div class="MsoNormal">
Matrika<span class="Apple-tab-span" style="white-space: pre;"> </span>Benešov<span class="Apple-tab-span" style="white-space: pre;"> </span>nad Ploučnicí<span class="Apple-tab-span" style="white-space: pre;"> </span>sig.3/14<span class="Apple-tab-span" style="white-space: pre;"> </span>1824 - 1839</div>
<div class="MsoNormal">
Matrika<span class="Apple-tab-span" style="white-space: pre;"> </span>Benešov<span class="Apple-tab-span" style="white-space: pre;"> </span>nad Ploučnicí<span class="Apple-tab-span" style="white-space: pre;"> </span>sig.3/15<span class="Apple-tab-span" style="white-space: pre;"> </span>1840 - 1860</div>
<div class="MsoNormal">
Matrika<span class="Apple-tab-span" style="white-space: pre;"> </span>Benešov<span class="Apple-tab-span" style="white-space: pre;"> </span>nad Ploučnicí<span class="Apple-tab-span" style="white-space: pre;"> </span>sig.3/35<span class="Apple-tab-span" style="white-space: pre;"> </span>1843 - 1874</div>
<div class="MsoNormal">
Matrika<span class="Apple-tab-span" style="white-space: pre;"> </span>Benešov<span class="Apple-tab-span" style="white-space: pre;"> </span>nad Ploučnicí<span class="Apple-tab-span" style="white-space: pre;"> </span>sig.3/36<span class="Apple-tab-span" style="white-space: pre;"> </span>1875 - 1884</div>
<div class="MsoNormal">
Matrika<span class="Apple-tab-span" style="white-space: pre;"> </span>Benešov<span class="Apple-tab-span" style="white-space: pre;"> </span>nad Ploučnicí<span class="Apple-tab-span" style="white-space: pre;"> </span>sig.3/38<span class="Apple-tab-span" style="white-space: pre;"> </span>1885 - 1896</div>
<div class="MsoNormal">
Matrika<span class="Apple-tab-span" style="white-space: pre;"> </span>Benešov<span class="Apple-tab-span" style="white-space: pre;"> </span>nad Ploučnicí sig.3/13 <span class="Apple-tab-span" style="white-space: pre;"> </span>1784 - 1824</div>
<div class="MsoNormal">
Adressbuch der Stadt Bensen in Böhmen, 1909, Max Heyssler</div>
<div class="MsoNormal">
Adressbuch der Städte Tetschen-Bodenbach und des pol. Bezirkes Tetschen, 1927 </div>
<div class="MsoNormal">
Adressbuch der Städte Tetschen-Bodenbach und des pol. Bezirkes Tetschen, 1921 </div>
<div class="MsoNormal">
Adressbuch des politischen Bezirkes Tetschen,1934</div>
<div class="MsoNormal">
Adressbuch für den politischen Bezirk Tetschen a. Elbe • 1909/1910</div>
<div class="MsoNormal">
Adressbuch für den politischen Bezirk Tetschen a. Elbe • 1914 </div>
<div class="MsoNormal">
Anschriftenbuch des Kreises Tetschen, 1942 </div>
<div class="MsoNormal">
Anschriftenbuch Deutsch-arischer Handels, 1911</div>
<div class="MsoNormal">
Bensener Weihnachstsbrief, 1985</div>
Vladimír Šeflhttp://www.blogger.com/profile/02562901588038902133noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-6056240615809156587.post-29221277297134303882016-06-02T13:12:00.001+02:002016-06-02T13:46:05.314+02:00U radostného výčepu - Českolipská 282, hostinec a řeznictví<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhcwM_OUjCKEQdaYFy4gp-dSdNLVPn3-Llq3-zcmThxsnmWta18PneFaViK4U_rE0l22qUprRsMwzoBuV3KnsFwFjrWuZmoH1pEpZLaUvPgskgW_DoSDsmNm-mnunViQtaJHTw7v-Yv7Po/s1600/redlich+30+leta.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhcwM_OUjCKEQdaYFy4gp-dSdNLVPn3-Llq3-zcmThxsnmWta18PneFaViK4U_rE0l22qUprRsMwzoBuV3KnsFwFjrWuZmoH1pEpZLaUvPgskgW_DoSDsmNm-mnunViQtaJHTw7v-Yv7Po/s640/redlich+30+leta.jpg" width="640" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Fotografie z 30. let dvacátého století. Rybník a řeznictví je barevně zvýrazněno.</td></tr>
</tbody></table>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<div class="MsoNormal">
Emil Redlich byl majitelem hostince a významného řeznictví „
Zur Frohschenke“, které se nacházelo v městské části Neustadt, č.p.282. Budova
panu Redlichovi nepatřila hned. Ještě před první světovou válkou se zde
vystřídalo několik majitelů (taktéž řezníků a hospodských) a poté šla budova to
správy průmyslníka Mattausche. Ten pak panu Redlichovi budovu na dlouhá léta
pronajmul a poté i prodal.</div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<div class="MsoNormal">
V dubnu 1926 bylo řeznictví zatopeno při povodni, znovuobnovení
provozu však netrvalo dlouho. Hostinec zde byl i za časů druhé světové války. Až
do roku 1945 se Redlichovi také starali o kapli Nejsvětější trojice, se kterou
jejich podnik sousedil. Po válce budova sloužila národnímu podniku Benar.
Pořádaly se zde např. zábavy, divadla a jiná představení. Později zde vzniklo
výpočetní středisko a nakonec generální ředitelství a.s. Benar. </div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiatQygD4PNkl-48cW90HbuIs2SFM32ezWYJGdRaQ_0iLXY1OHumZD5UNR7WIl9soIwMZH_DD98dWUSr-Et2SJwZ3Pp5SE2JeLuIlUZnrKKJBhHd_o5jzOgwHqaCDXbDAaZYP4o7mefx-4/s1600/2014.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="352" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiatQygD4PNkl-48cW90HbuIs2SFM32ezWYJGdRaQ_0iLXY1OHumZD5UNR7WIl9soIwMZH_DD98dWUSr-Et2SJwZ3Pp5SE2JeLuIlUZnrKKJBhHd_o5jzOgwHqaCDXbDAaZYP4o7mefx-4/s640/2014.jpg" width="640" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Stav budovy v roce 2014</td></tr>
</tbody></table>
<div class="MsoNormal">
A jak se pracovalo v Redlichově řeznictví ?</div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<div class="MsoNormal">
V pondělí byl den porážek býků a telecího dobytka. Pokud se
při výběru zvíře chovalo agresivně, bylo za pomoci dvou tovaryšů odvedeno
zpátky k sedlákovi. Zvířata, která byla vhodná pro porážku, mašírovala společně
s pomocníky pravidelně mezi čtvrtou a půl pátou hodinou ranní za pomoci
provazů a "pout" z textilu k řeznictví, rovnou na porážku.</div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<div class="MsoNormal">
V dílně byl býk zafixován pomocí "železného
prstenu" a výstřelem usmrcen. Vykuchán, rozdělen na půlku a pak na
čtvrtiny. S telaty to byla stejná operace. Poté byl zavolán veterinář, který si
prohlédnul vnitřnosti zvířete a na základě jeho - většinou kladného verdiktu,
byly naporcované kusy převezeny do chladírny.</div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<div class="MsoNormal">
Chladírna byla každou zimu naplněna přírodním ledem, který
se doloval z takzvaného žabího rybníku, ležícího hned vedle řeznictví.</div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<div class="MsoNormal">
V úterý byla pravidelná porážka prasat - vždy 5 až 7 kousků.</div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<div class="MsoNormal">
Prasata většinou přiváželi hospodáři sami přímo k řeznictví,
kde byla hned poražena a rozdělena na polovinu. Poté rychle odnesena do
chladírny a pověšena na háky. Střeva byla vyprázdněna, obrácena, umyta a poté
se umístila do solného roztoku. Tím byla připravena k dalšímu využití.</div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<div class="MsoNormal">
Středa a čtvrtek se nesly ve znamení příprav a vaření. </div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<div class="MsoNormal">
Připravovaly se vnitřnosti a maso, které se mlelo ve
strojích, okořenil šéfkuchař osobně. Takhle se vytvářely játrové paštiky,
jelita, klobásy a vše se pak vařilo v kotlících. Musel se dát veliký pozor na
to, aby střívka nepraskla. Uvařené klobásy byly naloženy do studené vody, kde
se ochladily, a poté byly vyvěšeny na policích, krásně vedle sebe v řadách.</div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<div class="MsoNormal">
Nejčastěji při vaření praskaly párky. Ty, kterým se to
stalo, našly uplatnění v populární párkovo-klobásové polévce :)</div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<div class="MsoNormal">
V ten den už přicházeli lidé ze sousedství, aby jim v
řeznictví naplnili hrnce a džbány levnou a dobrou polévkou. Někdo dal korunu, někdo
jen poděkoval.</div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEimt2lIzvuc2TJlATaQiA2CJiF7qd2evsKgBji1oE41nPGScAApFp9HNXQ2asnSYbjWBGh9XauWqKqfUCvIlWDu8SVIWbrFwPmjbg10llUNxa2wP-C26L48nPuAXsUz1nGs6oKwEHqw4QA/s1600/reznictvi_uvnitr_1937.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="384" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEimt2lIzvuc2TJlATaQiA2CJiF7qd2evsKgBji1oE41nPGScAApFp9HNXQ2asnSYbjWBGh9XauWqKqfUCvIlWDu8SVIWbrFwPmjbg10llUNxa2wP-C26L48nPuAXsUz1nGs6oKwEHqw4QA/s640/reznictvi_uvnitr_1937.jpg" width="640" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Interiér řeznictví v roce 1937</td></tr>
</tbody></table>
<div class="MsoNormal">
V pátek přišly na řadu další lahůdky: roztíratelný
Braunschweiger, uzené klobásy, vídeňské párky, vuřty, bílá a červená tlačenka,
vařená a uzená šunka a mnohé další. Třeba šunka od kosti : ta byla nejprve
nasolená, poté přišla do dubového sudu a po určité době byla uvařena, zavěšena
a připravena k prodeji. Taková šunka byla tehdy velikou specialitou - bez užití
chemických látek a různých "urychlovačů".</div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<div class="MsoNormal">
Další oblíbenou specialitou byla sekaná. Její maso bylo
ochucené bylinkami, vložené na pánev pokrytou pupkem z telete a takto zabalené
bylo vloženo do pece a upečeno dozlatova. Sekaná byla často prodávána přímo u
silnice paní Redlichovou, která ji zalívala vynikající omáčkou z jejich
restaurace. Jako příloha postačil chléb. V restauraci bylo možné si k této
lahůdce dokoupit točené pivo. V nabídce bylo pivo z Verneřic, Velkého Března a
samozřejmě i z Benešova. Oblíbenou pochoutkou hostů byly obložené chleby, jež
byly známé široko daleko. </div>
<div class="MsoNormal">
</div>
<div class="MsoNormal">
Vytvářeli se z čerstvého selského chleba s pěkně sázenou
oblohou. Šlo o šunku, vařené maso, okurku, ředkvičku atd. Hospoda byla známá
také i pro svoje ořechové dorty.</div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<div class="MsoNormal">
V sobotu byl pro zaměstnance řeznictví poměrně klid.
Vykosťovalo se maso na sekanou, krájela se slanina, udilo se …</div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<br />
<div class="MsoNormal">
Hosté si zde mohli nechat vyčistit své kolo - zvykem bylo pak
dát za to učedníkovi jednu korunu. Pan Redlich navíc nechal pro blaho hostů
postavit kuželník - a stejně tak jako u kol, byli k ruce učni, kteří hostům
kuželky stavěli. V té době se takhle dobře vydělávalo kapesné.</div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjbI3aBUEJECfW4_ZYmSI8p5jBf70C-YgTKrvgCYbGNG4ifnzUG4se0lBmqISCKfR91wwd98Q3tsQTnNA9Z4U4JXEYnierx3YPSM0G90ERzjqjzG8OOZGP3WqtjvwtWpyJ31mEjR0d-wwM/s1600/1970+ludek.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="440" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjbI3aBUEJECfW4_ZYmSI8p5jBf70C-YgTKrvgCYbGNG4ifnzUG4se0lBmqISCKfR91wwd98Q3tsQTnNA9Z4U4JXEYnierx3YPSM0G90ERzjqjzG8OOZGP3WqtjvwtWpyJ31mEjR0d-wwM/s640/1970+ludek.jpg" width="640" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Kaple Nejsvětější trojice na rozcestí silnice do Heřmanova a Františkova n.Pl - v pozadí budova č.p. 282. Fotografie z počátku 70. let dvacátého stolení. (Foto: Luděk Smejkal)</td></tr>
</tbody></table>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjP9xNPdBmzoOafI1TQaf-_jaZkg2D8zvHKo0q8gu6t68N-PwQjgWf2KQGMN_4G9PZVJTXzedjFoIrqzF0Vm5QOp87FElrTCX1GnpF3xrzXwe-k0V-eo01oO19NOF8UzylcDmSL5zIOI8Q/s1600/1960.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="379" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjP9xNPdBmzoOafI1TQaf-_jaZkg2D8zvHKo0q8gu6t68N-PwQjgWf2KQGMN_4G9PZVJTXzedjFoIrqzF0Vm5QOp87FElrTCX1GnpF3xrzXwe-k0V-eo01oO19NOF8UzylcDmSL5zIOI8Q/s640/1960.jpg" width="640" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Stav na počátku 60. let dvacátého století. Novinový výstřižek.</td></tr>
</tbody></table>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
Vladimír Šeflhttp://www.blogger.com/profile/02562901588038902133noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-6056240615809156587.post-23319229056470704782016-05-20T15:41:00.001+02:002016-05-20T15:41:17.877+02:00Poslední benešovský provazník Josef Fiedler<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiLyFHOsJ0B_5_jjpBRoIx4_fMPxN7U9BfHNNRoIy5uzslnT5jS1p0Gfx-bNsPajb4aA8nz2l8MtIIueRjn9PTYesUtS6wmleRFx-4Dsc7P_Dt3-oJSiMaxQovO7LYT0KVS_F3lNDpy2-I/s1600/fiedler+2.tif" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="364" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiLyFHOsJ0B_5_jjpBRoIx4_fMPxN7U9BfHNNRoIy5uzslnT5jS1p0Gfx-bNsPajb4aA8nz2l8MtIIueRjn9PTYesUtS6wmleRFx-4Dsc7P_Dt3-oJSiMaxQovO7LYT0KVS_F3lNDpy2-I/s640/fiedler+2.tif" width="640" /></a></div>
<br />
<div class="MsoNormal">
Provazník Josef Fiedler měl sídlo na náměstí v domě č.p. 7
(ve třicátých letech 20.st. zde byl i obchod s rybami). Byl jedním z posledních
zástupců prastarého řemesla provaznictví nejen v Benešově nad Ploučnicí, ale i
v širokém okolí a díky své dobré práci byl znám i daleko v alpských zemích.</div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<div class="MsoNormal">
Býti provazníkem, to byla především velmi namáhavá ruční
práce. A pan Fiedler, díky svému umu, zvládnul v podstatě veškerý
představitelný sortiment - od šňůr na prádlo až po horolezecká lana. </div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<div class="MsoNormal">
Od vchodových dveří domu až k zadnímu nároží zahrady vedla
jakási dálnice z různých lan. Tenhle asi <st1:metricconverter productid="50 metrů" w:st="on">50 metrů</st1:metricconverter> dlouhý prostor
byl plný konopných provázků, které musely být po této dráze několikrát zpětně
omotány. A z těchto šňůr se pak dále vytvářely provazy. Při výrobě provazů
pomáhal panu Fiedlerovi i jeho syn Franz, který se hodil především na otáčení
kol napojených na převody.</div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<div class="MsoNormal">
S delšími provazy se muselo jít až k Dolním Habarticím do
prostoru poblíž Bendelovy pily. Tam bylo k dispozici zhruba <st1:metricconverter productid="100 metrů" w:st="on">100 metrů</st1:metricconverter> pro výrobu
náročnějších a delších lan.</div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<div class="MsoNormal">
Pan Fiedler byl podle vyprávění vzrůstem malý muž, ovšem v
očích jeho blízkých byl spíše mužem velikým. Kromě svého řemesla prý uměl
výborně kreslit a malovat, vyřezávat ze dřeva a hrát na různé hudební nástroje.
K panu Fiedlerovi si Benešovští chodili prohlížet jeho vlastnoručně vyřezávaný
pohyblivý a osvětlený betlém. Při několika příležitostech zahrál či zafoukal na
helikon. Pod tím ohromným nástrojem vždycky doslova zmizel. S houslemi prý měl
naopak potíže - díky jeho těžkým a poničeným rukám. Byl skvělým amatérským
malířem. <span style="font-size: 12pt;">Maloval prý například krásné akvarely vojáků z devatenáctého století</span></div>
<span style="font-size: 12pt;"><br /></span>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhFrOWWLiXI5SacA6LEN__B-NDE326hhVNXHWV9iY_7pNaXRBu5N-WaVXte8bKlyyJToL72O5E2VJCSgn58TN0ZCJznhVtITK7SfZyu27UmncCucsd0xoKqIpR3TvaTkBH91wMUzAhu4bw/s1600/fiedler.tif" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="458" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhFrOWWLiXI5SacA6LEN__B-NDE326hhVNXHWV9iY_7pNaXRBu5N-WaVXte8bKlyyJToL72O5E2VJCSgn58TN0ZCJznhVtITK7SfZyu27UmncCucsd0xoKqIpR3TvaTkBH91wMUzAhu4bw/s640/fiedler.tif" width="640" /></a></div>
<span style="font-size: 12pt;"><br /></span>Vladimír Šeflhttp://www.blogger.com/profile/02562901588038902133noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-6056240615809156587.post-83761011921403601562016-05-07T15:52:00.002+02:002016-05-09T13:10:10.250+02:00Budova č.p. 274 a vzpomínka školníkovy dcery<br />
V roce 1888 byla v č.p. 274 zřízena čtyřtřídní chlapecká měšťanská škola. Dostala název "Německá měšťanská škola Korunního prince Rudolfa a princezny Stefanie". Ten byl poděděn po takto původně nazvané nemocnice (tento název od r. 1881), jež byla ve stejné budově a na jejíž provoz však město neuneslo náklady. Prvním ředitelem se stal Ferdinand Bergmann, který na zahradě školy vybudoval pozorovací meterologickou stanici. Spolehlivý školník Flämrich musel denně provádět odečty a zaznamenávat je<br />
<br />
Východní křídlo bývalé nemocnice bylo zbouráno a na severní straně byla přistavěna tělocvična a nad ní kreslírna. V roce 1890 vypukla epidemie chřipky při níž onemocněla 1/3 žactva. Z toho důvodu bylo zastaveno vyučování. Od 1. ledna toho samého roku se do škol zavádí jako nepovinný předmět čeština. Učilo se jí 8 - 10 žáků.<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiUr6WnMKZW0fzC9RMq5Iz2mAPbfHiiGajtBb_GqJJImGWZ0GA1iMC5GDVH7B-xsxiWDKW0u9ITjzHsjKUiRluaAKoqAFcrVG58un40Eh9adVQ_HDScGWfw4U2CrqxWivHGju132HsvtfU/s1600/skola+Image-25+a.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="368" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiUr6WnMKZW0fzC9RMq5Iz2mAPbfHiiGajtBb_GqJJImGWZ0GA1iMC5GDVH7B-xsxiWDKW0u9ITjzHsjKUiRluaAKoqAFcrVG58un40Eh9adVQ_HDScGWfw4U2CrqxWivHGju132HsvtfU/s640/skola+Image-25+a.jpg" width="640" /></a></div>
<br />
V roce 1920 se na benešovském náměstí manifestovalo proti přednostovi zemské rady v Praze Dr. Matějkovi a ministrovi školství Gustavovi Habermanovi. Důvodem bylo zavření 254 tříd na německých školách, zatímco 434 českých tříd bylo v Sudetech otevřeno a to často jen pro 3 až 5 dětí. Zároveň v té době probíhal i boj proti všemu rakouskému. Takže městský úřad obdržel výnos, na jehož základě musel být do 14 dnů na měšťanské škole odstraněn nápis "Kronzprinz Rudolf und Kronprizessin Stephanie". Nákladem 23 848 Kč byla v roce 1925 vybudována moderní učebna chemie a fyziky.<br />
<br />
Od 6. února 1945 se v Benešově začíná objevovat velké množství uprchlíků (tzv. Národní hosté), kteří byli ubytováni ve školách i v soukromí. Pro nedostatek topiva i místností se přestává učit. Oficielně bylo vyučování zastaveno 14. února 1945. Ještě nějaký čas se učilo v nouzových třídách v ulici Palackého, Nádražní, v továrně u Grohmannů (bývalá tkalcovna Benar 02), u Mattausche a v hostinci U černého koně (Slovany). V neděli 22. dubna se do školy nastěhoval polní lazaret, který se osmého května přestěhoval dál. 20. května zabírá národní školu české vojsko v počtu 60 vojáků, které později zabírá I. ZDŠ. 14. června přebírá všechny školy řídící učitel Čepela. Slavnostní otevření českých škol se uskutečnilo 11. července v kině. Po prázdninách byla Měšťanská škola opět otevřena v č.p. 274 . Od září zde bylo zapsáno 132 žáků, z nich jedna třetina byla německé národnosti.<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiT9n78mN3Vl_-RL6orCfeRgurHcI7wu_JuSsMXiuy0LnVyHDk1U_BD_WzQu8YhsvmHyK55yF3GxJ-SpiJNdB7DR5McdthQughlaR1HHrgywrNMvTx3OVDbox7KoEPN0j5I1G9Dcn5t2aE/s1600/skola+rudolf+stephanie+Image-20.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="416" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiT9n78mN3Vl_-RL6orCfeRgurHcI7wu_JuSsMXiuy0LnVyHDk1U_BD_WzQu8YhsvmHyK55yF3GxJ-SpiJNdB7DR5McdthQughlaR1HHrgywrNMvTx3OVDbox7KoEPN0j5I1G9Dcn5t2aE/s640/skola+rudolf+stephanie+Image-20.jpg" width="640" /></a></div>
<br />
<br />
<b>Vzpomínka na život ve škole od Tradul Mittag (rozené Patzner</b>)<br />
<br />
Narodila jsem se v roce 1924 v měšťanské škole. Můj otec nemohl ze zdravotních důvodů nadále živit se jako pánský krejčí a tak převzal místo školníka v benešovské měšťance po panu Flämrichovi, který odcházel do důchodu.<br />
<br />
Jak vím z vyprávění mých rodičů, často mě o polední přestávce vozily studentky v kočárku kolem školy. Později mě dokonce ještě v předškolním věku nechávali učitelé sedávat při vyučování v poslední lavici mezi staršími dívkami.<br />
<br />
První ročník základní školy byl v Benešově tenkrát umístěn právě v měšťanké škole nad školním parkem. Naše třídní učitelka Mizzi Hocke měla ve své katedře stále připravený malý box s čokoládovými myškami, které nám dávala za dobré studijní výsledky.<br />
<br />
Hedwiga Renftelová (později provdavá Schellmanová), učitelka ručních prací, se častokrát připravovala na své hodiny ve škole pozdě večer. Mohla jsem s ní přitom pak sedět a ona mi vyprávěla krásné příběhy stejně tak jako její manžel, také učitel Josef Schellman. Paní učitelka Schellmanová byla právě ta, která podporovala a inspirovala moji sestru Rosl v tom, aby studovala na učitelku ručních prací.<br />
<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiLYD6PczX9zJgjcFmxkJP9Dw6GuVhOc5_NofSfy7glkTviPQVakSno5Uu19RvEBC6FSbIIOyvUjflnKVJMbiTUnGM_5katjfOd4CuuTCTMy5s7jYJJAK1PiuW5xAiK85gLu6lAsW3AYAs/s1600/ucitelsky+sbor.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="412" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiLYD6PczX9zJgjcFmxkJP9Dw6GuVhOc5_NofSfy7glkTviPQVakSno5Uu19RvEBC6FSbIIOyvUjflnKVJMbiTUnGM_5katjfOd4CuuTCTMy5s7jYJJAK1PiuW5xAiK85gLu6lAsW3AYAs/s640/ucitelsky+sbor.jpg" width="640" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Učitelský sbor ke konci dvacátých let.</td></tr>
</tbody></table>
Školní park se svými hustě rostoucími stromy a listnatými keři byl ideální jako hřiště pro děti ze školy i z přilehlých ulic. V zimě se v něm sáňkovalo. Já si tam ovšem nemohla hrát pokaždé, protože jsem musela tatínkovi v sobotu pomáhat s úklidem ve škole.<br />
<br />
V zimních měsících měl můj otec velmi těžký a zdlouhavý pracovní den. Kromě jiných povinností ještě musel do všech tříd po večerech vláčet uhlí a častokrát vše i připravit na ráno, aby stihnul do začátku vyučování mít všude roztopeno. Jeho kompenzací ke své těžké práci bylo chovatelství výstavních králíků, které mohl mít umístěné na zahradě školy. My děti jsme měly z těchto krásných zvířat ohromnou radost.<br />
<br />
Moje maminka celá léta prodávala ve škole o polední pauze vuřty, párky a jiné uzeniny, které jsem já každý den čerstvé nosila z řeznictví pana Redlicha. Pan Emil Redlich k mé obrovské radosti často ke klobásám přibalil i některé „nepovedené“ kousky pro naši kočku.<br />
<br />
Ve třetí třídě jsme se spolužáky tajně zpívali píseň, která byla Čechy zakázaná. Někteří naši čeští spolužáci to ovšem slyšeli. Výsledkem byla návštěva zemského školského inspektora z Prahy, který nás velmi rázně „zpucoval“.<br />
<br />
Poté si pamatuju na dva roky docházky do školy v Podmoklech a následně jsem již byla zaměstnána v benešovské spořitelně a se svou „rodnou“ školou jsem se již do bližšího kontaktu nedostala.<br />
<br />
V posledním roce války byla škola proměněna na vojenskou nemocnici. Jak se přibližovala fronta, tak místo sloužilo mnohem více jako uprchlický tábor pro němce prchajících z východních území.<br />
Poté si už jen pamatuju, že jsme museli urychleně opustit náš domov. Ve spěchu jsme připravili některé věci, které byly důležité pro naše prarodiče. Byli jsme přesunuti do náhradního bytu, na smrt vyčerpaní, bez světla s našimi nevybalenými zavazadly. Naštěstí jsem u sebe měla i svůj batůžek plný papírů a fotografií, jež byly jedinou vzpomínkou na můj dosavadní život.<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjeNey5esUblz8aZ14hh4savBVj0bii8qXdkX9trAtOuLMqveLiJlgjgdX5-ggzWw1yH3ux7AxWbOHTwBpd7WuV-hU8W7CdE3fwCi0EDJbCdbKTruP2sBRtRI70r63sQkKzsQrYc32Udd4/s1600/skola.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="428" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjeNey5esUblz8aZ14hh4savBVj0bii8qXdkX9trAtOuLMqveLiJlgjgdX5-ggzWw1yH3ux7AxWbOHTwBpd7WuV-hU8W7CdE3fwCi0EDJbCdbKTruP2sBRtRI70r63sQkKzsQrYc32Udd4/s640/skola.jpg" width="640" /></a></div>
<br />
<div>
<br /></div>
Vladimír Šeflhttp://www.blogger.com/profile/02562901588038902133noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-6056240615809156587.post-51964673667676373202016-05-01T14:04:00.002+02:002016-05-01T14:04:34.422+02:00Konec II. světové války v Benešově nad Ploučnicí (vzpomínka)<div class="MsoNormal" style="background-color: white; border: 0px; color: #585858; font-family: Arial, sans-serif; font-size: 14px; font-stretch: inherit; line-height: 20px; margin: 0px; padding: 0px; vertical-align: baseline;">
<span style="border: 0px; font-family: inherit; font-size: inherit; font-stretch: inherit; font-style: inherit; font-variant: inherit; font-weight: inherit; line-height: inherit; margin: 0px; padding: 0px; vertical-align: baseline;">Helmut Lorenz bydlel na Josefíně (Josefswille, Tröschel, Mlatce) u Benešova nad Ploučnicí v části, jež se nazývala „Horská louka“.<o:p style="margin: 0px; padding: 0px;"></o:p></span></div>
<div class="MsoNormal" style="background-color: white; border: 0px; color: #585858; font-family: Arial, sans-serif; font-size: 14px; font-stretch: inherit; line-height: 20px; margin: 0px; padding: 0px; vertical-align: baseline;">
<span style="border: 0px; font-family: inherit; font-size: inherit; font-stretch: inherit; font-style: inherit; font-variant: inherit; font-weight: inherit; line-height: inherit; margin: 0px; padding: 0px; vertical-align: baseline;"><br style="margin: 0px; padding: 0px;" /></span></div>
<div class="MsoNormal" style="background-color: white; border: 0px; color: #585858; font-family: Arial, sans-serif; font-size: 14px; font-stretch: inherit; line-height: 20px; margin: 0px; padding: 0px; vertical-align: baseline;">
<span style="border: 0px; font-family: inherit; font-size: inherit; font-stretch: inherit; font-style: inherit; font-variant: inherit; font-weight: inherit; line-height: inherit; margin: 0px; padding: 0px; vertical-align: baseline;">V květnu 1945 mu bylo 14 let.<o:p style="margin: 0px; padding: 0px;"></o:p></span></div>
<div class="MsoNormal" style="background-color: white; border: 0px; color: #585858; font-family: Arial, sans-serif; font-size: 14px; font-stretch: inherit; line-height: 20px; margin: 0px; padding: 0px; vertical-align: baseline;">
<span style="border: 0px; font-family: inherit; font-size: inherit; font-stretch: inherit; font-style: inherit; font-variant: inherit; font-weight: inherit; line-height: inherit; margin: 0px; padding: 0px; vertical-align: baseline;"><br style="margin: 0px; padding: 0px;" /></span></div>
<div class="MsoNormal" style="background-color: white; border: 0px; color: #585858; font-family: Arial, sans-serif; font-size: 14px; font-stretch: inherit; line-height: 20px; margin: 0px; padding: 0px; vertical-align: baseline;">
<span style="border: 0px; font-family: inherit; font-size: inherit; font-stretch: inherit; font-style: inherit; font-variant: inherit; font-weight: inherit; line-height: inherit; margin: 0px; padding: 0px; vertical-align: baseline;">Z prvních měsíců roku 1945 si pamatuji jen nálet na Drážďany a ztráty v bojích před branami Berlína, či to jak o bezpodmínečné kapitulaci Německa hlásil vojenský vysílač. Vnitřně jsme tuto zprávu přijali s ulehčením. Mluvilo se o obsazení našeho regionu Američany.<o:p style="margin: 0px; padding: 0px;"></o:p></span></div>
<div class="MsoNormal" style="background-color: white; border: 0px; color: #585858; font-family: Arial, sans-serif; font-size: 14px; font-stretch: inherit; line-height: 20px; margin: 0px; padding: 0px; vertical-align: baseline;">
<span style="border: 0px; font-family: inherit; font-size: inherit; font-stretch: inherit; font-style: inherit; font-variant: inherit; font-weight: inherit; line-height: inherit; margin: 0px; padding: 0px; vertical-align: baseline;"><br style="margin: 0px; padding: 0px;" /></span></div>
<div class="MsoNormal" style="background-color: white; border: 0px; color: #585858; font-family: Arial, sans-serif; font-size: 14px; font-stretch: inherit; line-height: 20px; margin: 0px; padding: 0px; vertical-align: baseline;">
<span style="border: 0px; font-family: inherit; font-size: inherit; font-stretch: inherit; font-style: inherit; font-variant: inherit; font-weight: inherit; line-height: inherit; margin: 0px; padding: 0px; vertical-align: baseline;">8. května 1945 už se vědělo, že okres Děčín obsadí Rusové. Toho dne jsme častěji než kdy jindy koukali každou chvíli dalekohledem z Horské louky na Benešov. Nic zvláštního nebylo vidět. Až pozdě odpoledne jsme se zalekli řevu motorů, jež přicházel z Nového města (Neustadt ) a byl velmi výrazně slyšet až k nám na Josefín. Viděli jsme nekonečného hada tvořeného z vojenských vozidel, který se tlačil směrem na Františkov. Byla to německá vozidla na útěku před Rusy a Poláky. V protisměru se ovšem pohyboval proud uprchlíků, jenž byl každou chvíli zatlačen do příkopu.<o:p style="margin: 0px; padding: 0px;"></o:p></span></div>
<div class="MsoNormal" style="background-color: white; border: 0px; color: #585858; font-family: Arial, sans-serif; font-size: 14px; font-stretch: inherit; line-height: 20px; margin: 0px; padding: 0px; vertical-align: baseline;">
<span style="border: 0px; font-family: inherit; font-size: inherit; font-stretch: inherit; font-style: inherit; font-variant: inherit; font-weight: inherit; line-height: inherit; margin: 0px; padding: 0px; vertical-align: baseline;"><br style="margin: 0px; padding: 0px;" /></span></div>
<div class="MsoNormal" style="background-color: white; border: 0px; color: #585858; font-family: Arial, sans-serif; font-size: 14px; font-stretch: inherit; line-height: 20px; margin: 0px; padding: 0px; vertical-align: baseline;">
<span style="border: 0px; font-family: inherit; font-size: inherit; font-stretch: inherit; font-style: inherit; font-variant: inherit; font-weight: inherit; line-height: inherit; margin: 0px; padding: 0px; vertical-align: baseline;">Toho večera šel málokdo spát, protože nikdo nevěděl, co se v příštích hodinách stane. Soused Fäller vyzval k noční hlídce směrem k Benešovu, aby v případě nebezpečí varovala obyvatelstvo. Byl jsem jejím členem a zůstal na hlídce celou noc jako „spojka“ a měl jsem strašný strach, který se ještě vystupňoval, když jsem z benešovské Palackého ulice uviděl a uslyšel explozi s následnými výstřely. Byla odtamtud vidět ohnivá záře. Později jsme se dozvěděli, že šlo o vybuchlý defektní tank. Kolem 23 hodiny přišlo na josefínskou Horskou louku vícero benešovských obyvatel, cítili se zde bezpečněji. Sdělili nám, že Benešov je ucpán ustupujícím vojskem a téměř neprůjezdný. Každý chtěl být první, ale opuštěná vozidla tomu zabraňovala. Časem byly ucpány i vedlejší ulice. Obyvatelstvo se uzamklo doma nebo se vydalo na bezpečnější místa. S úsvitem následujícího dne bylo údolí Ploučnice klidnější. Na okrajích silnice se válely odhozené věci utíkajících vojáků. Vše nepotřebné šlo stranou. Přes den přelétávala nad Benešovem menší letadla a na několika místech shazovala menší bomby, které nezpůsobily například při bombardování Podmokel větší škody.<o:p style="margin: 0px; padding: 0px;"></o:p></span></div>
<div class="MsoNormal" style="background-color: white; border: 0px; color: #585858; font-family: Arial, sans-serif; font-size: 14px; font-stretch: inherit; line-height: 20px; margin: 0px; padding: 0px; vertical-align: baseline;">
<span style="border: 0px; font-family: inherit; font-size: inherit; font-stretch: inherit; font-style: inherit; font-variant: inherit; font-weight: inherit; line-height: inherit; margin: 0px; padding: 0px; vertical-align: baseline;"><br style="margin: 0px; padding: 0px;" /></span></div>
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjnSlDgFP4zMTILKI3pIp78XGZhU6XLjnrKQ6wEv2F1rQeFHM6hGo2EaFTVG1_1BeqLCbtRjavHCFYya_iqH4ymBGJ39leN0U7MHpacGM5lzL45MQjDFIPdMh9N7IDeQaE3uUNGZucYCuc/s1600/pohled+z+Josefina.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="384" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjnSlDgFP4zMTILKI3pIp78XGZhU6XLjnrKQ6wEv2F1rQeFHM6hGo2EaFTVG1_1BeqLCbtRjavHCFYya_iqH4ymBGJ39leN0U7MHpacGM5lzL45MQjDFIPdMh9N7IDeQaE3uUNGZucYCuc/s640/pohled+z+Josefina.jpg" width="640" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;"><span style="background-color: white; color: #666666; font-family: Arial, sans-serif; font-size: 11.2px; line-height: 20px;">Pohled na Benešov nad Ploučnicí z Mlatcí (60. léta dvacátého století)</span></td></tr>
</tbody></table>
<div class="MsoNormal" style="background-color: white; border: 0px; color: #585858; font-family: Arial, sans-serif; font-size: 14px; font-stretch: inherit; line-height: 20px; margin: 0px; padding: 0px; vertical-align: baseline;">
<span style="font-family: inherit; font-size: inherit; font-style: inherit; font-variant: inherit; font-weight: inherit; line-height: inherit;">Jelikož byl i v noci klid, troufli jsme si 10. května do města, abychom zjistili, jak se daří příbuzným a známým. V tuto chvíli jsme věděli, že válka skončila a je klid zbraní. To nám zdvihlo naději a odvahu. Na naší cestě jsme se dostali jen ke Kleinfabrik (Benar 03, C nebo Elecom). Tam byl přes silnici natažen ostnatý drát a za ním stáli polští vojáci, kteří nás vyzvali k návratu zpět. Na naší cestě jsme viděli téměř na všech domech bílé vlajky a ojediněle i vlajky rudé. Pro nás neznámí lidé pobíhali po předměstí (Nové město, Neustadt) a ptali se na různé cesty. Po domech se ptali na jídlo</span></div>
<div class="MsoNormal" style="background-color: white; border: 0px; color: #585858; font-family: Arial, sans-serif; font-size: 14px; font-stretch: inherit; line-height: 20px; margin: 0px; padding: 0px; vertical-align: baseline;">
<span style="border: 0px; font-family: inherit; font-size: inherit; font-stretch: inherit; font-style: inherit; font-variant: inherit; font-weight: inherit; line-height: inherit; margin: 0px; padding: 0px; vertical-align: baseline;">Odpoledne 10. května dorazili na Josefín první polští vojáci. Prohledávali domy a hledali potraviny a navíc po nás požadovali hodinky a šperky. Co nebylo vydáno dobrovolně, vzali si násilím. Přesto celá tato akce probíhala poměrně v klidu, jednalo se o starší vojáky. Hodinky a jiné cennosti jsme v té době neměli po ruce. Jako ochrana před loupeží byly dobře ukryty, nebo zahrabány v lese mezi kameny. Některé hodinky pak byly zničené vlhkostí nebo již nebyly nalezeny, protože se schovávalo za tmy a mlhy.<o:p style="margin: 0px; padding: 0px;"></o:p></span></div>
<div class="MsoNormal" style="background-color: white; border: 0px; color: #585858; font-family: Arial, sans-serif; font-size: 14px; font-stretch: inherit; line-height: 20px; margin: 0px; padding: 0px; vertical-align: baseline;">
<span style="border: 0px; font-family: inherit; font-size: inherit; font-stretch: inherit; font-style: inherit; font-variant: inherit; font-weight: inherit; line-height: inherit; margin: 0px; padding: 0px; vertical-align: baseline;"><br style="margin: 0px; padding: 0px;" /></span></div>
<div class="MsoNormal" style="background-color: white; border: 0px; color: #585858; font-family: Arial, sans-serif; font-size: 14px; font-stretch: inherit; line-height: 20px; margin: 0px; padding: 0px; vertical-align: baseline;">
<span style="border: 0px; font-family: inherit; font-size: inherit; font-stretch: inherit; font-style: inherit; font-variant: inherit; font-weight: inherit; line-height: inherit; margin: 0px; padding: 0px; vertical-align: baseline;">Druhý den ráno jsme se znovu pokusili dostat do Benešova. Zátaras, který byl u Kleinfabrik, byl nyní pryč a my se dostali až do Brückengasse (Sokolovské ulice) k obchodníkovi Lorenzovi (nyní Blaník). Po cestě jsme viděli rozbité výlohy obchodů, roztříštěné dveře a okenní skla. Začalo rabování. Polští vojáci patrolovali s puškami v ulicích a shazovali nás z chodníků na ulici, jejíž potah byl na vícero místech potrhán. Rabování postihlo zle hodináře Nodese Huberta z č.p. 116 (ČSA). Veškeré vybavení obchodu bylo vyrabováno.<o:p style="margin: 0px; padding: 0px;"></o:p></span></div>
<div class="MsoNormal" style="background-color: white; border: 0px; color: #585858; font-family: Arial, sans-serif; font-size: 14px; font-stretch: inherit; line-height: 20px; margin: 0px; padding: 0px; vertical-align: baseline;">
<br /></div>
<div class="MsoNormal" style="background-color: white; border: 0px; color: #585858; font-family: Arial, sans-serif; font-size: 14px; font-stretch: inherit; line-height: 20px; margin: 0px; padding: 0px; vertical-align: baseline;">
<span style="border: 0px; font-family: inherit; font-size: inherit; font-stretch: inherit; font-style: inherit; font-variant: inherit; font-weight: inherit; line-height: inherit; margin: 0px; padding: 0px; vertical-align: baseline;">11. května hledalo vícero benešovských žen úkryt na naší Horské louce před znásilňováním, které v Benešově začalo. Od příchozích jsme se dozvěděli, že Poláci chtějí vzít Josefín útokem. Po této informaci utekly ženy z Benešova z Horské louky do lesa, kde přečkaly do druhého dne. Muži opět celou noc hlídkovali. Nic se však nedělo. Do Benešova jsme si již netroufli, protože přicházely neustále zprávy o útrapách a rabování, které trvaly až do svatodušních svátků. K nám na Horskou louku přicházeli každou chvíli jednotliví vojáci. Hledali u nás hlavně šunku, špek a vajíčka. Přitom nám znovu a znovu prohledávali sklep a spižírnu. Jednotlivě se objevovali i Rusové, kteří se však chovali rozumně. Válka jako taková byla za námi. Čekali jsme humánnější obsazení, doufali jsme, že to budou Američané nebo Angličané. Přišli ovšem Poláci a Rusové. A po nich Češi. </span></div>
Vladimír Šeflhttp://www.blogger.com/profile/02562901588038902133noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-6056240615809156587.post-21204896055386275642016-02-26T06:00:00.000+01:002016-02-27T09:47:55.801+01:00Rabenstein a poslední medvěd na Benešovsku<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjqxNJ8dyK-G-xTwM-DGSU4pTKTIdRI3paKhqXkWMovAwmJpE8Qs8_0lTNxB3sD0OJanPjON0khabuuBUOc3fVg2eXXmt7UI7eS_oG9lsjkZGjSGVghpEWHgJMB72Ttbhk-bkKPDROF_PU/s1600/posledni+medved+1.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="494" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjqxNJ8dyK-G-xTwM-DGSU4pTKTIdRI3paKhqXkWMovAwmJpE8Qs8_0lTNxB3sD0OJanPjON0khabuuBUOc3fVg2eXXmt7UI7eS_oG9lsjkZGjSGVghpEWHgJMB72Ttbhk-bkKPDROF_PU/s640/posledni+medved+1.jpg" width="640" /></a></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
V lednu roku 1609 byl v benešovských lesích několikrát
spatřen medvěd. Nicméně snaha o lokalizování jeho jeskyně nevycházela.<br />
<br /></div>
<div class="MsoNormal">
</div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
Medvěd po sobě bohužel zanechával nepěknou spoušť - v lesíku
mezi Jedlkou a Benešovem bylo nalezeno roztrhané tělo neznámeho žebráka.
Poddaní se díky tomu báli vycházet ze svých příbytků. Zejména pak navečer. </div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
19. března (na Josefa) hajný Hans Feller ze Soutěsky č.p.
1 konečně objevil uleželé místo, na němž medvěd podle všeho často přebýval.
Bylo pod Rabensteinem (havraní kameny či
šibenice) u vrchu Eichberg (též Dubová hora, <st1:metricconverter productid="474 m" w:st="on">474 m</st1:metricconverter>, severně od Jedlky a
severozápadně od Benešova n. Pl.). Lesní toto ihned oznámil vrchnosti na benešovském zámku, pod který patřila správa vrchu tamního lesa.</div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
22. března byl zorganizován odlov medvěda. Nad Jedlkou byly
v tu dobu desítky myslivců a lovců. K tomu byly nataženy sítě, které měly zvíře
nasměrovat. Nebyla to pro bručouna překážka pražádná - po tom co se objevil si
to razil přímo dolů z kopce k vesnici. Medvěd se dostal až k severní části
kostela v Jedlce, ale tam na něj číhal Jonáš Paust von Liebstadt z Velké
Bukoviny a Ostrého, jenž ho výstřelem z pistole zabil. K události byl později
vytvořen dřevěný obraz zobrazující událost včetně vysvětlujícího textu. Obraz
se objevoval v letech 1661 až 1708 v inventáři úřadu Malá Veleň panství Ostrý.
Kam výjev poté zmizel, nikdo neví. Pravděpodobně se ztratil při veliké povodni
v roce 1741.</div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiva4I5cBY5uQhgevAjRER3Fqf2xxn08FqIXwoZTDtFb7fvmkkvRI-QfYIQg0f3P5YhVk__7CvcnBvw8X-s7HheDMJ1ap_TaTDNkAkcGDWpuNRaQSr2mutIG_oC8KLd1_gr_m6TlKSLTBk/s1600/posledni+medved.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="428" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiva4I5cBY5uQhgevAjRER3Fqf2xxn08FqIXwoZTDtFb7fvmkkvRI-QfYIQg0f3P5YhVk__7CvcnBvw8X-s7HheDMJ1ap_TaTDNkAkcGDWpuNRaQSr2mutIG_oC8KLd1_gr_m6TlKSLTBk/s640/posledni+medved.jpg" width="640" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Zelená značka Eichberg, červená Rabenstein, černá čára - možný směr trasy úniku medvěda</td></tr>
</tbody></table>
</div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
</div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<b>Veliký Rabenstein.</b></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
Jedná se o 10 až <st1:metricconverter productid="20 metrů" w:st="on">20 metrů</st1:metricconverter> vysokou a <st1:metricconverter productid="100 metrů" w:st="on">100 metrů</st1:metricconverter> dlouhou skalní
stěnu zhruba v prostředku vrchu Eichberg nad Jedlkou. Poprvé byl masiv takto
pojmenován již v roce 1628 (J. Schaller). </div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
Podle profesora Josefa Emanuela Hibsche se jedná o zbytek
stěny kráteru. Od konce devatenáctého století byly na tomto místě pořádány
lesní koncerty a divadla. V roce 1909 padlo za oběť stavbě dřevěných domů
několik 300 let starých buků. Už tenkrát to bylo z pohledu Severočeského
exkursního klubu bráno jako ohromná ztráta.</div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEilfcXQKwsChaxTkVZ8tyEbsRlxA3afDs3IFB_44CziZEOYkhjh1UErZzzHNCihXnYrWS3VUkLzLxUUcL53XtXvGlV9_m6tS_lNbuTcD1NnrVHm7_6Hln4xGJdYZAgN-sF2t7qmhlZjzPE/s1600/rabenstein2.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="640" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEilfcXQKwsChaxTkVZ8tyEbsRlxA3afDs3IFB_44CziZEOYkhjh1UErZzzHNCihXnYrWS3VUkLzLxUUcL53XtXvGlV9_m6tS_lNbuTcD1NnrVHm7_6Hln4xGJdYZAgN-sF2t7qmhlZjzPE/s640/rabenstein2.jpg" width="480" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Skalní stěny s jeskyněmi - dnes značené jako V soutěskách. Možné útočiště dravé zvěře. Autor fotografie: Luděk Smejkal</td></tr>
</tbody></table>
</div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
</div>
<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgUi6kzgy_znChsPIltpAknz2pCEFDALEhFYTsSMzhKb5XaKlGLEUnntGTsF-5cZAkUv3T7hF0RjblOHfXWx6MjIGgRQr5B6I-yR7wgS2pVlahLwmK484ud8ByR45Jf2uUnBiArRCF04Pg/s1600/rabenstein1.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="640" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgUi6kzgy_znChsPIltpAknz2pCEFDALEhFYTsSMzhKb5XaKlGLEUnntGTsF-5cZAkUv3T7hF0RjblOHfXWx6MjIGgRQr5B6I-yR7wgS2pVlahLwmK484ud8ByR45Jf2uUnBiArRCF04Pg/s640/rabenstein1.jpg" width="480" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Skalní stěny s jeskyněmi - dnes značené jako V soutěskách. Možné útočiště dravé zvěře. Autor fotografie: Luděk Smejkal</td></tr>
</tbody></table>
<br />
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
zdroje:</div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
Mitteilungen des Nordböhmischen Vereines für Heimatforschung
und Wanderpflege, 1916</div>
<span style="text-align: justify;">Mittheilungen des Nordböhmischen Excursions-Clubs, 1909</span><br />
<br />Vladimír Šeflhttp://www.blogger.com/profile/02562901588038902133noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-6056240615809156587.post-14439178077051490902016-02-05T21:56:00.000+01:002016-02-05T22:03:28.378+01:00O Benešovu jubilejně - únor (I.)Co vedlo periodika na území Čech nebo Rakouské monarchie zmínit se o našem městečku (v měsíci únoru) před 80, 90, 100, či před 110 lety?<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiDNq4lw40RZyYmARJAsXRoVmScRFctwQbrOVnDwa_jOHzx2_HhMFrrd2s2QM2YeyTjAYn9DIrnOOJW3JS2_He9PqkeSNO10LRWHxAslxIdRe0zo1N0WuKTwjZhyphenhyphenKAcaWOnhaMoPdDjYKU/s1600/zeitungenbensen.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="640" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiDNq4lw40RZyYmARJAsXRoVmScRFctwQbrOVnDwa_jOHzx2_HhMFrrd2s2QM2YeyTjAYn9DIrnOOJW3JS2_He9PqkeSNO10LRWHxAslxIdRe0zo1N0WuKTwjZhyphenhyphenKAcaWOnhaMoPdDjYKU/s640/zeitungenbensen.jpg" width="640" /></a></div>
<br />
<b>Před 80 lety (1936).</b><br />
<br />
Koncem ledna došlo v Rabštejně u České Kamenice k několika loupežím. Případu se ujmulo markvartické četnictvo a bylo brzy úspěšné. Údajný pachatel krádeží se jmenoval Fritsch a stopy po kradeném zboží vedly do Benešova. Benešovské četnictvo provedlo domovní prohlídku v podezřelém domku v Benešově Novém městě, ve kterém nalezlo tři balíky obsahující kradené zboží. Fritsch byl převezen do Benešova k výslechu tváří v tvář - postupně se přiznal, ke krádeži i místu přechovávání zcizeného. Byl převezen k soudu do České Kamenice a nalezené zboží byl vráceno svým majitelům.<br />
<br />
10. února hovořil v jednom Benešovském hostinci obchodní zástupce L. Tsch. s krejčovským mistrem E. B. zcela vážně o politice. Přičemž tématem jejich rozhovoru bylo zcela nepokryté posmívání se vedení státu a nejvyšším politikům. V hostinci byli přítomni i státní úředníci a ti na oba povolali četnictvo. L. Tsch. byl ještě týž den zatčen a převezen do Litoměřic ke krajskému soudu. Krejčovský mistr E.L. měl nařízeno hned druhý den, zajít na četnickou stanici k výslechu. Obchodní zástupce L. Tsch. byl již delší dobu v podmínce, proto proti němu bylo postupováno jiným způsobem.<br />
<br />
26. února byla v Benešově mezi 14-16 hodinou otevřena pojízdná poradna pro matky. Po 16 hodině se konzultační vozidlo vypravilo do jiných sídlišť benešovského okresu.<br />
<br />
<b>Před 90 lety (1926).</b><br />
<br />
Byly prováděny průzkumy na zřícenině hradu Ostrý. Zúčastnil se jich starosta města Hegenbarth, dr. Kühn jako zástupce státního památkového úřadu a další představitelé okresu. V návaznosti na tento průzkum prohlásil starosta jménem městské rady, že se město rozhodlo podpořit plán mladoněmeckého spolku Jugendburg (Němečtí turneři), kterému pronajalo prostory Scharfensteinu pro jejich činnost. Tato mládežnická organizace měla v autentických středověkých prostorách rekonstruovat hradní komplex v historickém duchu a konzervovat současný dochovalý stav.<br />
<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhuBlg3PKN2ME6R1zkiOjQxlGx_3gTqSmCL0s2BABxB5d2AINysezO_Gw4KBFBx6s7ZRMzptZCf3YbiPyTyUVj1M0FqvLBrIuNXAK5sCcVOhfxfks68I8vvXVAqCrI9RmjWMa8BSLGbJSk/s1600/ostry.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="438" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhuBlg3PKN2ME6R1zkiOjQxlGx_3gTqSmCL0s2BABxB5d2AINysezO_Gw4KBFBx6s7ZRMzptZCf3YbiPyTyUVj1M0FqvLBrIuNXAK5sCcVOhfxfks68I8vvXVAqCrI9RmjWMa8BSLGbJSk/s640/ostry.jpg" width="640" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Zřícenina hradu Ostrý (Nordböhmischen ex. club)</td></tr>
</tbody></table>
Pod vedením hasičského velitele a předsedy spolku Franze Theißiga z Benešova nad Ploučnicí, proběhl velitelský den hasičů benešovského okresu. Z celkového počtu dvaceti velitelů se jich slavnosti zůčastnilo celých sedmnáct. Zároveň bylo dohodnuto, že další velitelský den se uskuteční ještě toho roku v červnu v Kerharticích.<br />
<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj_KxUyLxDwGco8ByHediXhiIB2oDlqJ1Tp2_V-2W-Zt6rFT2NmdUvlyeqK8rBtRpYXC_dEQquwoxlNgoApnR38uqEgt9WpeX52d_kpH-hurQaO9vSEEq8lR7zx_eODiUjm8EthIkgIOmo/s1600/franz+thei%25C3%259Fig.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj_KxUyLxDwGco8ByHediXhiIB2oDlqJ1Tp2_V-2W-Zt6rFT2NmdUvlyeqK8rBtRpYXC_dEQquwoxlNgoApnR38uqEgt9WpeX52d_kpH-hurQaO9vSEEq8lR7zx_eODiUjm8EthIkgIOmo/s320/franz+thei%25C3%259Fig.jpg" width="245" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Franz Theißig</td></tr>
</tbody></table>
<br />
22. února přesně ve dvanáct hodin odpoledne zemřel pan Hofmann, mistr s přádelny ve Františkově nad Ploučnicí firmy Mattausch. Zhroutil se z ničeho nic, když promlouval s jiným pracovníkem podniku.<br />
<br />
<b>Před 100 lety (1916).</b><br />
<br />
Pohřešuje se Robert Schmidt z Benešova, člen Zeměbraneckého pěšího pluku „Litoměřice“ č. 9, který je internovám v Tomsku (na Sibiři). Již 9 měsíců o něm nejsou žádné zprávy.<br />
<br />
Dále se dozvídáme, že ve velké válce k únoru 1916 padlo již 28 členů hasičů z Benešovského okresu. Celkem je nyní v boji nasazeno na 600 můžů-hasičů hasičského okresního spolku.<br />
<br />
<b>Před 110 lety (1906).</b><br />
<br />
Prager Tagblatt informuje o vydání publikace o papírně v Benešově nad Ploučnicí od Emila Nedera.<br />
<br />
V Jüdische Volksstimme z únoru 1906 se dozvídáme, že v předsednictvu židovské obce děčínské je členem MUDr. Josef Salus z Benešova. Ten je zároveň zástupcem židovské konfese pro okres Benešov.<br />
<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjyAL8I9LoidD21MpZTrpzdxfwJ3x0xC9mtim2pppLRyxXMGc7PtSmyPG0d3v_f6rnTUSpdfW88BL_-7GzHLclGGpsByiGLAFO8cdVQTqGaTT6_eAkVkc_YeTEAUdWzDB-tlgFXIo7YKnE/s1600/drsalus.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjyAL8I9LoidD21MpZTrpzdxfwJ3x0xC9mtim2pppLRyxXMGc7PtSmyPG0d3v_f6rnTUSpdfW88BL_-7GzHLclGGpsByiGLAFO8cdVQTqGaTT6_eAkVkc_YeTEAUdWzDB-tlgFXIo7YKnE/s320/drsalus.jpg" width="277" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">MUDr. Josef Salus na zahradním pití vína.</td></tr>
</tbody></table>
V Lékárnických novinách (Drogisten Zeitung) je zmíněn Emil Jehne. Benešovský drogista zastupoval Benešov v Rakouském lékárnickém spolku.<br />
<br />
<b>Před 120 lety (1896).</b><br />
<br />
Když v zemských volbách v Čechách roku 1895 výrazně uspěli opoziční mladočeši, odstoupil Franz Anton kníže Thun und Hohenstein v lednu roku 1896 ze své funkce místodržitele v Čechách. To nezůstalo bez odezvy a Benešov, městečko které bylo knížeti nakloněno, poslalo oficiální nótu, ve které vyjadřovalo svojí nejhlubší lítost nad odstoupením Jeho Exelence z funkce místodržitele v Čechách. Zasílalo uctivé poděkování a uznání jeho usilovné práce. List byl podepsán F. S. Schrötterem, starostou města Benešova.<br />
<br />
<br />
Zdroje<br />
<br />
Reichenberger Zeitung<br />
Teplitz-Schönauer Anzeiger<br />
Prager Tagblatt<br />
Jüdische Volksstimme<br />
Drogisten Zeitung<br />
Bensener Weihnachtsbrief<br />
<br />Vladimír Šeflhttp://www.blogger.com/profile/02562901588038902133noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-6056240615809156587.post-4533090717394652542016-01-29T19:22:00.002+01:002016-01-29T19:22:26.555+01:0080 let od jedné nepovedené vraždy<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
18. března 1936 byla ve svém bytě nalezena v bezvědomí
Henrietta Böhmová, manželka Gottfrieda Böhma, ševce z Benešova-Nového města č.
p. 318 (Tkalcovská ulice). 21letá žena měla těžké poranění na spánku a byla
převezena do děčínské nemocnice. Nejprve se zdálo, že to byl pokus o
sebevraždu, ale podle pozdějšího vyšetřování četnictva šlo o pokus o vraždu.</div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<br /></div>
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiQK5H-N4n3sdnTdxbmH_fiq-5G9-Bb39FjFo4dZ4TUJzKK-03JOcgE7lGIq7k58lG2EzttxCzGNiOeKwO55R591smrRGfw7r_H6GXfZJaNlg9SIlGwupANY-C8wF51bLVywPN9QibXQ_Y/s1600/D%25C5%25AFm+B%25C3%25B6hmov%25C3%25BDch+-+zde+byla+nalezena.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="340" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiQK5H-N4n3sdnTdxbmH_fiq-5G9-Bb39FjFo4dZ4TUJzKK-03JOcgE7lGIq7k58lG2EzttxCzGNiOeKwO55R591smrRGfw7r_H6GXfZJaNlg9SIlGwupANY-C8wF51bLVywPN9QibXQ_Y/s640/D%25C5%25AFm+B%25C3%25B6hmov%25C3%25BDch+-+zde+byla+nalezena.jpg" width="640" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Henrietta byla nalezenena v domku č.p. 318 (zhruba uprostřed obrázku - červená střecha, růžová omítka)</td></tr>
</tbody></table>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
Na svědomí ji podle tohoto zjištění měl 28letý nezaměstnaný
Friedrich Knechtel z České Kamenice, který s Henriettou již nějaký čas udržoval
milostné styky.</div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="MsoNormal">
</div>
<br />
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
Jmenovaný ve středu
odpoledne zašel ke své milované - tedy poté co se ujistil, že její manžel šel
na návštěvu za svými rodiči do Heřmanova, kde pracovali v lese. Knechtel měl
totiž v domku Böhmových také svého příbuzného a tak nejprve navštívil jeho a z
tého pozice si pohlídal, aby byla Henrietta doma skutečně sama. Jakmile byl
vzduch čistý, zašel za svou milou a přesvědčil ji, aby s ním šla ven. Oba se
vydali do lesíku, který je nad Josefínem, směrem k Valkeřicím. V hájku na
valkeřické cestě, do kterého se dostali, si sedli na lavičku a začali probírat
svůj problematický vztah. Henrietta Friedrichovi oznámila, že společně nikdy
žít nebudou a budou se muset rozejít. V tu chvíli Knechtel vytáhnul starý
revolver a střelil Henriettu do pravého spánku. Ta se okamžitě složila k zemi.
Pachatel vyndal z kapsy zrcátko a v něm se sledoval, jak obrací zbraň
proti sobě. V tu chvíli vyskočila Henrietta vzhůru a z posledních sil, s křikem
a těžkými bolestmi doběhla až domů, kde omdlela na pohovce. Henriettino "zmrtvýchvstání" provinilce šokovalo natolik, že nejenže nezmáčknul spoušť, ale nechal svou oběť utéct a sám zmizel neznámo kam. Benešovské
četnictvo, začalo po Knechtelovi okamžitě pátrat. Úspěšní byly již v jednu
hodinu ráno - byl dopaden v České Kamenici. Okamžitě ho převezli do Benešova a
zde ho až do pěti hodin do rána vyslýchali. V brzkých ranních hodinách se Friedrich
Knechtel nakonec k činu doznal a jeho výpověď se shodovala s výpovědí těžce
raněné Henrietty Böhmové...</div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
Zdroj:</div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
Gablonzer Tagblatt, 81/1936</div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
Adressbuch des politischen Bezirkes Tetschen, 1934</div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<br /></div>
Vladimír Šeflhttp://www.blogger.com/profile/02562901588038902133noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-6056240615809156587.post-19724184898547572972016-01-13T20:03:00.002+01:002016-01-15T12:51:04.752+01:00Téměř zapomenutý rodák: Josef Sosel, první český právník v USA.<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhl49iCacMYTzTFdWSUwiirVZ65SF2Fr_X0D_y23vleuvzSqTbG3Q799DTMM7nwLwqzj_HoQHDo1EptZ69YGXLmDRO-rf2tmrPt9ujCzBeptS91oBjkEQkuiOK1wJULEKLLf7NPolDBf9w/s1600/portret.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhl49iCacMYTzTFdWSUwiirVZ65SF2Fr_X0D_y23vleuvzSqTbG3Q799DTMM7nwLwqzj_HoQHDo1EptZ69YGXLmDRO-rf2tmrPt9ujCzBeptS91oBjkEQkuiOK1wJULEKLLf7NPolDBf9w/s400/portret.jpg" width="295" /></a></div>
<br />
<br />
Josef Sosel se narodil v Benešově nad Ploučnicí 19. března 1818 na zámku. Jeho otec byl zaměstnancem Thunské vrchnostenské kanceláře a se svojí rodinou v prostorách zámku bydleli.<br />
<br />
Josef se v dospělosti přestěhoval do Prahy a byl zde kupcem. Zároveň také dokázal na pražské universitě nabýt právnického vzdělání. Do USA emigroval v roce 1848. Jednalo se ovšem o vynucený útěk, jelikož byl v Čechách obviněn z revoluční činnosti (údajně se při útěku musel schovávat i v sudu).<br />
<div class="MsoNormal">
<br />
Do USA cestoval s ženou Annou. Manželům se v USA narodily dcery Josephina a Mary. Nejprve zakotvili v New Yorku, kde pracovali na farmě svého švagra Jakuba Poláka a následně se usadili v Iowě. Josef Sosel původně vůbec neuměl anglicky, přestože byl velmi vzdělaným člověkem a tak se zpočátku probíjel třeba i u dráhy. Odtud se až v roce 1864 dostal do města Cedar Rapids, které mělo významnou českou minoritu.<br />
<br />
Zde se stal vůbec prvním českým právníkem působícím ve Spojených státech amerických.<br />
Byl velice váženou osobou celého okresu, se kterou ve své době vyšlo i několik novinových článků formou interview. Josefův názor občany Cedar Rapids zajímal. Po několik let byl členem školské rady a byl označován mužem mnoha jazyků. Jak vidno svůj počáteční lingvistický handicap časem proměnil ve svou silnou stránku. Spolu založil čtenářskou společnost Cedar Rapids, která se vyvinula do formy malého divadla a byl také součástí strážnického orchestru.<br />
<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgCX1xEE5Ef038utxG9flYJc2VfwVzIr6_POApaz5mmaoZgVbXKf9Ni6smIKvnA9JaZZeyXmsXjtVHo9CYx_dX6TQwsdm2LcZqzmpcedQGuKbxoPUIkRRUhnkBXhfkpmjt99S0devJ97r4/s1600/8904129.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="360" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgCX1xEE5Ef038utxG9flYJc2VfwVzIr6_POApaz5mmaoZgVbXKf9Ni6smIKvnA9JaZZeyXmsXjtVHo9CYx_dX6TQwsdm2LcZqzmpcedQGuKbxoPUIkRRUhnkBXhfkpmjt99S0devJ97r4/s640/8904129.jpg" width="640" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;"><a href="https://billiongraves.com/">Zdroj</a></td></tr>
</tbody></table>
Zemřel v Cedar Rapids 13. května roku 1887. Pochován je na hřbitovu Oak Hill v Cedar Rapids, Iowa. Ve společném hrobu zde leží společně s manželkou Annou a oběma dcerami (Josephina i Mary byly vážené učitelky) . </div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<div class="MsoNormal">
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhSc4PLHj67XKF4BHFlA2DQQ0650pI_OT_L38Trr_guZ68qmJ8tLsi7ZSfZnRgDdrMOCJS_OQuEKOTcMj_jOCRSvatYcU5s4_lZOL16wCB23jMmxMl4BjdiyRaDssivB4o5NnwQX-G2YhI/s1600/CEM95642_130911585201.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhSc4PLHj67XKF4BHFlA2DQQ0650pI_OT_L38Trr_guZ68qmJ8tLsi7ZSfZnRgDdrMOCJS_OQuEKOTcMj_jOCRSvatYcU5s4_lZOL16wCB23jMmxMl4BjdiyRaDssivB4o5NnwQX-G2YhI/s640/CEM95642_130911585201.jpg" width="640" /></a></div>
<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiiNo9QIvt14bVF1PyIOO0MFGrtwseWuTuCQ_j6QzEQeFM3KbQpGxoNbkLRE90cG1Y8dOlZhl9NnNnRNyBLqNqnPxJieuOn20EuaCG0e821XV6fn3aBxBnXITHMjCGqr5Y0eoZgzOywDDA/s1600/pokrok+1871.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="640" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiiNo9QIvt14bVF1PyIOO0MFGrtwseWuTuCQ_j6QzEQeFM3KbQpGxoNbkLRE90cG1Y8dOlZhl9NnNnRNyBLqNqnPxJieuOn20EuaCG0e821XV6fn3aBxBnXITHMjCGqr5Y0eoZgzOywDDA/s640/pokrok+1871.jpg" width="362" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Pokrok, orgán Americké Národní Jednoty : svobodomyslný časopis politický, poučný a zábavný Inzerce z roku 1871.</td></tr>
</tbody></table>
<br />
<br />
<br /></div>
<div class="MsoNormal">
Zdroje:</div>
<div class="MsoNormal">
<br />
THE ČECHS (BOHEMIANS) IN AMERICA BY THOMAS ČAPEK<br />
THE BOHEMIANS IN JOHNSON COUNTY By B. Simek<br />
http://www.livingplaces.com/IA/Linn_County/Cedar_Rapids_City.html<br />
New York Passenger Lists, 1820-1891<br />
Matrika narozených Benešov nad Ploučnicí, 1784 - 1843<br />
Cedar Rapids Evening Gazette 13.5.1887<br />
Cedar Rapid Times 16.5.1887</div>
<div class="MsoNormal">
History of Linn County Iowa: From Its Earliest Settlement to the Present Time<br />
Dějiny Čechův amerických, Jan Habenicht</div>
Vladimír Šeflhttp://www.blogger.com/profile/02562901588038902133noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-6056240615809156587.post-53814522398693163172015-12-23T21:39:00.000+01:002016-02-17T11:53:44.320+01:00Hostinec "U Pruského skoku", Novina č. p. 426<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjCjGHtK6SSClmp9S9opNq9Vq29tlbpND4dSrcQICZgtadmD05gyJxYJnZE0gCoKEMS-LPCM0jOUQfM66NaHPwRPOv1in75AI955y6VY1-bINcugKWj23BH0WvfZsG73fenDKkdO8VJGA8/s1600/426_20_leta.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="430" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjCjGHtK6SSClmp9S9opNq9Vq29tlbpND4dSrcQICZgtadmD05gyJxYJnZE0gCoKEMS-LPCM0jOUQfM66NaHPwRPOv1in75AI955y6VY1-bINcugKWj23BH0WvfZsG73fenDKkdO8VJGA8/s640/426_20_leta.jpg" width="640" /></a></div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<div class="MsoNormal">
Stavení na místě dnešního č. p. 426 (dříve Novina č. p.6)
evidujeme již v první polovině 18. století. Tehdy zde hospodařila rodina Theissigů.
Od konce 18. století měla usedlost v držení rodina Phillipových – a tomu
tak zůstalo po více než 150 let. Hostinec zde byl provozován už před rokem
1900. V roce 1897 totiž umírá první známý hostinský Josef Phillip (v pouhých 43
letech).</div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<div class="MsoNormal">
Posledním nositelem tohoto příjmení byla Julie Phillipová. Byla
to vdova po Josefovi a provozovala lokál až do roku 1918, kdy zemřela ve
svých 61 letech na tuberkulózu. V tu dobu už pohostinství postupně přebíral
Richard Hauptmann, původem z Děčína. </div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<div class="MsoNormal">
Richard byl v březnu 1915 povolán do bojů první světové
války. Přes Terezín a Hradec Králové se dostal až na ruskou frontu. 21.
července toho roku zde byl při přestřelce "ošklivě" zraněn a po
tříměsíčním pobytu v několika špitálech byl komisí uznán jako invalida. To
právě on pojmenoval svůj hostinec, na základě vyprávění místních občanů,
"U pruského skoku" (Preißensprung). </div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<div class="MsoNormal">
Dle vyprávění byla v okolí Benešova v roce 1866 rozprášena
Pruská jednotka. Benešovští obyvatelé tehdy vzali "spravedlnost" do
svých rukou a počali pronásledovat vojáky, kteří včas neutekli. Jednoho
nebožáka stíhali z vrchu Ostrý až k osadě Novina, kde se zde chtěl
zachránit skokem ze skalního bloku, který se nacházel poblíž stavení č. p. 426 (Jednalo
se o 2,5 široký a zhruba 3 metry vysoký balvan). Jak to s pruským vojákem
nakonec dopadlo bohužel netuším. Nicméně hostinec v č. p. 426 dostal jméno
"Preißensprung" ("U pruského skoku"). </div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<br />
<div class="MsoNormal">
Pan Hauptmann měl dva syny - Richarda a Rudolfa. Rudolf
převzal přidružený obchod a Richard hostinec spolu s dobře udržovaným kuželníkem.
Výčep zde byl otevřen i v průběhu 2. světové války.</div>
<div class="MsoNormal">
<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiLXoE_7pDDTRsJ4War9cAzLoXVHSoz0ppL6wgFQhEPLKMGQaQa4bqzgqGdqJUWgNCuPbhtnkVrKjTQvyLMgN_rnvKAqFYsFtgjTIDGXvnyUObssW_6Fb0BhDl_yr6seb8AkOZIDQlnfj0/s1600/u+prusaka+reklama.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="66" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiLXoE_7pDDTRsJ4War9cAzLoXVHSoz0ppL6wgFQhEPLKMGQaQa4bqzgqGdqJUWgNCuPbhtnkVrKjTQvyLMgN_rnvKAqFYsFtgjTIDGXvnyUObssW_6Fb0BhDl_yr6seb8AkOZIDQlnfj0/s400/u+prusaka+reklama.jpg" width="400" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Dobře ošetřované litoměřické pivo z Labskozámeckého pivovaru - světlé a tmavé, veliká samostatná spolková místnost a nově vybudovaný krytý kuželník.</td></tr>
</tbody></table>
<br />
<br /></div>
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjzj97HHRGw19TKH8xCreECqrGXAwVGogRw0K7DcvcmI5jRQMQr8Q5J2NnnKfpiQpOn08nEosW8gZE2MEATr7wbUJuTsMZMcl88jfpQuoH5MuajnD-Dwcp7cwWpiFdI6mPcyqE79bb3ap0/s1600/426_2015.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="368" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjzj97HHRGw19TKH8xCreECqrGXAwVGogRw0K7DcvcmI5jRQMQr8Q5J2NnnKfpiQpOn08nEosW8gZE2MEATr7wbUJuTsMZMcl88jfpQuoH5MuajnD-Dwcp7cwWpiFdI6mPcyqE79bb3ap0/s640/426_2015.jpg" width="640" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Prosinec 2015.</td></tr>
</tbody></table>
<div class="MsoNormal">
<br />
<br />
<br /></div>
Vladimír Šeflhttp://www.blogger.com/profile/02562901588038902133noreply@blogger.com0Benešov nad Ploučnicí, Česká republika50.738638121180365 14.3141877651214650.738324121180362 14.31355726512146 50.738952121180368 14.31481826512146tag:blogger.com,1999:blog-6056240615809156587.post-61141939002641201902015-12-12T13:56:00.002+01:002015-12-12T14:08:45.757+01:00Zemědělská a průmyslová výstava v Benešově nad Ploučnicí, 22.-29. září 1895<div style="text-align: justify;">
Slavnostního otevření zemědělské a průmyslové výstavy spojené se sváteční ceremonií se i přes nepříznivé počasí zúčastnilo mnoho významných hostů. Přítomni byli samotní členové benešovského spolku, vysocí státní úředníci, velkoprůmyslníci, zástupci města Benešova a Verneřic, mnoho vystavovatelů a členů komise. Ulice města byly slavnostně vyzdobeny a procházel jimi průvod až k výstavišti, kde již čekalo vedení výstavy. Prezident expozice Mudr. Oswald Althammer (mimo jiné velitel benešovských ostrostřelců a sám výborný střelec), starosta města Benešova Florian Schrötter jr., okresní zemědělský předseda Josef Pietschmann, předseda benešovského zemědělského spolku pan Pfeifer. Tito všichni ve svých projevech ocenili význam výstavy nejen pro Benešov, ale i pro celý kraj. Následně promluvil poslanec Stefan Richter a pogratuloval jako zástupce země i okresu organizátorům výstavy k úspěšnému dokončení přípravných prací. Poté zde přítomný děčínský hejtman svobodný pán Von Baselli, prohlásil výstavu za zahájenou. Pro zemědělský spolek, ale i pro všechny zemědělce v okrese, znamená tato výstava vývojový mezník, jelikož se jedná první akci tohoto druhu v okrese. Výstava měla ve všech dnech velmi vysokou návštěvnost a to i přes silnou nepřízeň počasí. Mnoho návštěvníků přichází na výstaviště především ve večerních hodinách a kochá se exponáty za svitu moderních elektrických lamp a tak v těch chvílích Benešov připomínal spíše rušnou metropoli, než-li velmi klidné město. Každý den večer mezi 7 a 8 hodinou byla v akci světelná podívaná a elektrická dračí jeskyně. Tyto atrakce přinesly soutěži velikou pozornost. V neděli 22. září a v den následující byla připravena výstava drůbeže. K vidění prý bylo mnoho krásných druhů zvířat.<br />
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj6GIYeNL33hx-wI1eA79-_H1ucbJkbr5Wi8ro9bToGkUMvx9uItt2aGNfXkHL5OXD7EgpAekIHYirLKzwcbFAj-8coEadq15A0FdPFoaMQPjJeAGZeexCSfWFWOVtXKXHI9hSRDNiq5v8/s1600/vystava1895.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj6GIYeNL33hx-wI1eA79-_H1ucbJkbr5Wi8ro9bToGkUMvx9uItt2aGNfXkHL5OXD7EgpAekIHYirLKzwcbFAj-8coEadq15A0FdPFoaMQPjJeAGZeexCSfWFWOVtXKXHI9hSRDNiq5v8/s1600/vystava1895.jpg" /></a></div>
<br />
<br />
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Vystavovatelé mohli získat tato ocenění:</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
zlaté medaile (ty byly předány minimálně dvě)</div>
<div style="text-align: justify;">
4 stříbrné a 8 bronzových medailí věnovaných státem</div>
<div style="text-align: justify;">
4 stříbrné a 8 bronzových medailí od zemského zemědělského úřadu</div>
<div style="text-align: justify;">
peněžní prémie ve výši 200 zlatých</div>
<div style="text-align: justify;">
Různých diplomů, peněžních cen či medailí bylo mnohem více, zde jsou uvedeny pouze ty nejvýznamnější.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Nejvyšší cenu, zlatou medaili, získala brusírna skla Eduarda Grunwalda z Varnsdorfu.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Další zlatou získal "za svá velice zdařilá a dobře ovladatelná piana" pan Anton Martinek z Teplic.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Stříbrnou medaili získal výrobce zbraní Anton Antonitsch z Ferlachu (ten již předtím získal zlatou medaili na výstavě v Mistelbachu).</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Další stříbrnou medaili získal pan Franz Schmidt z Teplic, za svoji patentovanou (velmi výkonnou) řezačku zelí.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Vstupenky na benešovskou výstavu putovaly do slosovatelné loterie. Následují</div>
<div style="text-align: justify;">
tedy tažená čísla a ceny:</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
4200 mlátička (stroj, kterým se odděluje zrno od plev )</div>
<div style="text-align: justify;">
2659 lednička</div>
<div style="text-align: justify;">
2233 šicí stroj</div>
<div style="text-align: justify;">
4012 lovecká puška</div>
<div style="text-align: justify;">
1625 řezačka dříví</div>
<div style="text-align: justify;">
3585 pluh</div>
<div style="text-align: justify;">
7649 hodinky</div>
<div style="text-align: justify;">
2861 kukačkové hodiny</div>
<div style="text-align: justify;">
3722 pletený úl</div>
<div style="text-align: justify;">
64 dvě vázy na květiny</div>
<div style="text-align: justify;">
3851 vyřezávaný obraz</div>
<div style="text-align: justify;">
3266 zrcadlo s třemi panely</div>
<div style="text-align: justify;">
3634 předložka</div>
<div style="text-align: justify;">
7827 předložka</div>
<div style="text-align: justify;">
229 měděná forma na bábovku</div>
<div style="text-align: justify;">
4665 kalamář</div>
<div style="text-align: justify;">
2263 vyřezávaný košík</div>
<div style="text-align: justify;">
7785 plemeno bílé slepice (kuřata)</div>
<div style="text-align: justify;">
1360 bič pro kočího</div>
<div style="text-align: justify;">
6685 kalamář</div>
<div style="text-align: justify;">
601 nůž</div>
<div style="text-align: justify;">
309 půllitr</div>
<div style="text-align: justify;">
1095 půllitr</div>
<div style="text-align: justify;">
7152 psací potřeby</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Z uvedeného vyplývá, že vstupenku na tuto výstavu si zakoupilo minimálně 7827 návštěvníků.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
zdroje:</div>
<div style="text-align: justify;">
Prager Abendblatt: Ausstellung in Bensen. 1895, (216).</div>
<div style="text-align: justify;">
Prager Abendblatt: Ausstellung in Bensen. 1895, (224).</div>
<div style="text-align: justify;">
Wiener Landwirtschaftliche Zeitung: Landwirtschaftliche Ausstellung in Bensen. 1895, (65).</div>
<div style="text-align: justify;">
Teplitz-Schönauer Anzeiger: Aus Stadt und Land. 1895, (80).</div>
<div style="text-align: justify;">
Teplitz-Schönauer Anzeiger: Volfswirthschaft 1895, (82).</div>
<div style="text-align: justify;">
Teplitz-Schönauer Anzeiger: Aus Stadt und Land. 1895, (83).</div>
<div style="text-align: justify;">
Teplitz-Schönauer Anzeiger: Aus Stadt und Land. 1895, (84).</div>
<div style="text-align: justify;">
Österreichische Forst-Zeitung: Rundschau. 1895, (47).</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjtNwvCOdBIYjC84T8gUGrsG3-49pVkYV2Xelp9xBA3FxurM5ptUfxgBMwiP5o5SaA5MXjJYVHwIp0gXC5TGfpvi9gwpkcl1YnhS7gFft4gtTwDkytjAieWPgDxY5-T4o4oFF_6MvVt8DM/s1600/ant+antonisch+wienerwaldbote.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="518" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjtNwvCOdBIYjC84T8gUGrsG3-49pVkYV2Xelp9xBA3FxurM5ptUfxgBMwiP5o5SaA5MXjJYVHwIp0gXC5TGfpvi9gwpkcl1YnhS7gFft4gtTwDkytjAieWPgDxY5-T4o4oFF_6MvVt8DM/s640/ant+antonisch+wienerwaldbote.jpg" width="640" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Stříbrnou medaili získal výrobce zbraní Anton Antonitsch z Ferlachu.</td></tr>
</tbody></table>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEinJ14xG-euJaA7Dto37dhC4qE6-zONQ9OpbHn_L8WvYIDbg_HmNK90c7EbOoezrn_RbENtuYDNp0kL4MKyukjIp-PdVjjWSOSrgPUrVq6NHlZ8AqFxaV8UhYBSTBxyKAt2NcZWWv_V5kU/s1600/anton+martinek+piano+teplitz+sh%25C3%25B6nauer+anzeigr+1888.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="640" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEinJ14xG-euJaA7Dto37dhC4qE6-zONQ9OpbHn_L8WvYIDbg_HmNK90c7EbOoezrn_RbENtuYDNp0kL4MKyukjIp-PdVjjWSOSrgPUrVq6NHlZ8AqFxaV8UhYBSTBxyKAt2NcZWWv_V5kU/s640/anton+martinek+piano+teplitz+sh%25C3%25B6nauer+anzeigr+1888.jpg" width="374" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Další zlatou získal " za svá velice zdařilá a dobře ovladadatelná piana " pan Anton Martinek z Teplic.</td></tr>
</tbody></table>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
.</div>
Vladimír Šeflhttp://www.blogger.com/profile/02562901588038902133noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-6056240615809156587.post-78863498104601439832015-12-12T13:53:00.001+01:002015-12-12T13:53:29.728+01:00Veřejná plovárna v Benešově nad Ploučnicí<div style="text-align: justify;">
Vyprávění Getrudy Rennerové o jedné z mála dětských radostí za druhé světové války v Benešově nad Ploučnicí.</div>
<div style="text-align: justify;">
</div>
<div style="text-align: justify;">
Nejednalo se o koupaliště v dnešním slova smyslu, ale i tak jsme si tam při koupání užili spoustu legrace. Mluvím o venkovním bazénu (plovárně) v Benešově na řece Ploučnici. V letních dnech jsme po škole hned pospíchali domů, najíst se a rychle do plavek! Pak už jsme nemysleli na nic jiného, než-li na koupání. Plovárna byla v Mlýnské ulici (dnešní Boženy Němcové) za místní elektrárnou. Cesta tam vedla přes zahradu rodiny Hegenbarthových. Byla to zahrada plná lákadel, kde rostly překrásné červené jahody..</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
U vchodu byla na stolku položena pokladna - z dnešního hlediska je zajímavé, že tato "pokladnička" byla odemčená a otevřená, ponechána zcela bez dozoru. Po levé straně byly kabinky pro dámy a pro pány pak vpravo. Byla zde také možnost pronájmu samostatné chatky..</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Cesta do vody vedla po zděných schůdkách. Když jsme po nich sešli, ocitli jsme se zhruba v hloubce jednoho metru. Tam jsme se poprvé zchladili. Poté jsme plavali na "palubu". To bylo místo, kde jsme si hráli nejvíc. Byla to opracovaná prkna, sešroubovaná k sobě jako na voru. Tato naše "paluba" byla zabezpečena řetězy, které byly připevněny k zídce u břehu. Skákali jsme odtud jednotlivě, v řadě nebo nacvičovali různé sestavy. Někdy jsme zkoušeli i dost nebezpečné skoky ze schůdků a to pokaždé o schod výše až ke kraji zídky. Nebo jsme se tu prostě povalovali a nechali vodu jen tak odtékat a dlouhé hodiny si povídali. Čas od času se hloubka Ploučnice, potažmo bazénu, velmi snížila. To jsme museli hned z vody.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiHoRHIRJ0vcZa0JZubfymtMOV9HvQp5ihJxu9fNDusI0ZwAhpQvJQxQDZGThYo-U1oPX0rZpgLMvBGw9EwAZgab0p3A6a5oh4sYKMLSMq7RjOgKXO7ak57h1Js2_EjuANmLQ4iMTZ2Ju8/s1600/Plovarna.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="230" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiHoRHIRJ0vcZa0JZubfymtMOV9HvQp5ihJxu9fNDusI0ZwAhpQvJQxQDZGThYo-U1oPX0rZpgLMvBGw9EwAZgab0p3A6a5oh4sYKMLSMq7RjOgKXO7ak57h1Js2_EjuANmLQ4iMTZ2Ju8/s640/Plovarna.jpg" width="640" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Na fotografii jsou v pravé části dobře vidět schůdky do vody, ale i tzv, paluby (vory).</td></tr>
</tbody></table>
<div style="text-align: justify;">
</div>
<div style="text-align: justify;">
Dále si pamatuji, že tu byl dřevěný most, za kterým byla tzv. "malá turbína". U tohoto mostu bylo ještě možné stát - tzn. že nám nad hladinou koukala jen hlava. Když se plavalo dál, potkali jsme tzv. "pevný" most - to byla hranice místa, kterému jsme říkali "u velké turbíny". Dál se jít nedalo. Bylo něco neskutečného, jak turbína burácela přes mříž a jaké divy s hladinou dělala. Pokaždé se mi ulevilo, když jsme se nakonec dostali k žebříku a mohli odtud vylézt.</div>
<div style="text-align: justify;">
</div>
<div style="text-align: justify;">
Když jsme vyšli z vody, museli jsme se na břehu osprchovat, protože vodu z Ploučnice bylo třeba opláchnout. Nechápali jsme dospělé, že v létě jen tak stáli u bazénu, aniž by se šli vykoupat.Ačkoliv byly u vody k dispozici i lehátka s dřevěným opěradlem pro hlavu, nechali jsme tato lůžka z respektu k dospelým na pokoji, i když jsme to neměli nijak nakázáno. Když nebylo možné jít do vody, tak jsme si hráli s kroužky nebo míčem na louce.</div>
<div style="text-align: justify;">
</div>
<div style="text-align: justify;">
Na plovárně bohužel nebyl žádný kiosek, kde by jsme si mohli koupit něco k jídlu či pití, i když jsme u vody měli hlad pořád. Dalo se sice zajít do nějakého obchodu, ale my jsme si většinou něco vyprosili u naší babičky, která bydlela na českolipské ulici. Většinou nám s těžkým srdcem dala krajíc chleba, který jsme si mezi sebou rozdělili. Musíte si uvědomit, že během války byly na nákup jídla používány přidělené potravinové lístky.</div>
<div style="text-align: justify;">
</div>
<div style="text-align: justify;">
Tragédie byla, když jsem jednou zapomněla plavky mé tety na plovárně pod sprchou. Ona mi je jenom půjčila, protože mé vlastní mi již byly malé. Ne každý si mohl dovolit koupit - u Gampeho nebo v obchodě pana Schmidta, nové plavky. Ošacení bylo totiž také na přídělové lístky.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj_q6CXvPGbt5zvwHy1yn9HwHGdXe7DylFBTbcdHny-85VrILiBe6CdpQ9EbIToPonbGySMYl_aaLpoeS0WHoAtURLOeMiWBIo0kRLFUL73XYDPp3Kz7mTzjBhWA_IblT0jgZbZXMo-IPU/s1600/lodicky.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="272" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj_q6CXvPGbt5zvwHy1yn9HwHGdXe7DylFBTbcdHny-85VrILiBe6CdpQ9EbIToPonbGySMYl_aaLpoeS0WHoAtURLOeMiWBIo0kRLFUL73XYDPp3Kz7mTzjBhWA_IblT0jgZbZXMo-IPU/s640/lodicky.jpg" width="640" /></a></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<br />Vladimír Šeflhttp://www.blogger.com/profile/02562901588038902133noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-6056240615809156587.post-6281779383268581542015-12-12T13:49:00.002+01:002015-12-12T13:50:07.483+01:00Benešov v drážním průvodci z roku 1886<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj8SGUQ_c5hmIUycdve09_DMeh14i7rzJ2y0qcon8QdFvSZuyOoIXdd1o0S6z245e8J6ONVbTdRZ2XuRla2xcTO4yV9nFJvbT2I4DiYi39e6qHMcGfe94HoXICTMvEPq_YnTb9gwcrJMjI/s1600/nadrazi+sejmout0004.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="416" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj8SGUQ_c5hmIUycdve09_DMeh14i7rzJ2y0qcon8QdFvSZuyOoIXdd1o0S6z245e8J6ONVbTdRZ2XuRla2xcTO4yV9nFJvbT2I4DiYi39e6qHMcGfe94HoXICTMvEPq_YnTb9gwcrJMjI/s640/nadrazi+sejmout0004.jpg" width="640" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Fotografie z benešovského nádraží z přelomu století</td></tr>
</tbody></table>
<div style="text-align: justify;">
Popis Benešova a trati na Českou Lípu z roku 1886 (Ilustrovaný průvodce České severní dráhy)</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
</div>
<div style="text-align: justify;">
Benešov, město s 250 domy a zhruba 2000 obyvateli. Z veliké části nově vystavené po ničivém požáru před 23 lety. Leží na soutoku markvartického potoka a řeky Ploučnice v krásné čedičové krajině. Benešovsko je lemováno novými průmyslovými podniky. Ještě před vjezdem do města (od Děčína) jsme si všimnuli společnosti Pietschmann zpracovávající bavlnu, pak vidíme hned u nádraží nově vystavěnou barvírnu přízí bratří Grohmannů (stejně jako v Bystřanech u Teplic a Lindavě u Cvikova). Kromě toho ve městě nalezneme skárnu, významnou punčochářskou produkci a další..</div>
<div style="text-align: justify;">
</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Levá strana města je nově osídlena. Je zde i nemocnice. Velmi zajímavý je v Benešově kostel (vysoko posazené vitráže, mřížová brána, pomník Salhausenů). Kromě toho dva zámky - a to hraběnky Černínové a majitele panství, hraběte Osvalda Thuna. První se nachází na náměstí a je postaven v duchu renesance 16. století. Nabízí nádhernou zahradu s krásným výhledem. Druhý je postaven v gotickém stylu.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Hostince: Hotel Koruna (Sokolovská č.p. 106), U černého koně (Slovany), Hostinec a retaurace pana Fiebera, restaurace v budově střelnice (sokolovna).</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
V blízkosti Benešova naleznete též zříceninu hradu Ostrý.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
</div>
<div style="text-align: justify;">
Benešov - Lípa</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
trať otevřena 14. července 1872</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
</div>
<div style="text-align: justify;">
Pokračujeme-li v cestě do Lípy, trať zabočí prudce na východ a kopíruje tak dál směřování řeky Ploučnice. Po pravé straně míjíme (čedičové) Kozí vrchy. Do Ploučnice zde ústí potok (z Fojtovic a Heřmanova). V těchto místech stojí továrna pana Mattausche (Benar 01), vzniklá z bývalé papírny. Zatímco na druhé straně řeky vidíme domy patřící osadě Novina. Vrátíme-li se zpět na pravou stranu cesty, v místech Mattauschovi továrny se vynořuje výšina s osadou Josefswille (Josefín), pod kterou stojí pomník císaře Josefa II. postavený před pěti lety. Ještě před vjezdem do tunelu po levé straně míjíme Mattauschovu přádelnu a kolonii v Terezínském údolí. Na druhé straně tunelu se v podstatě ihned nacházíme na Františkovském nádraží..</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj9IYgB4aVir0mM2mOvFY2MlEaaXlLVBWcvVL2Sgw9qSOlcZ5udbqz7gWIBZXRuHzMy2_m-F5xNtAiAhVLFwUGY0yhrXHBFNi8rD8HRipAhtjD1M69KvsU_qtwY9L0CFpOqO3zqB_BUFUs/s1600/Arbeiter+Colonie+des+Fabrikanten+Franz+Mattausch+in+Theresienthal+bei+Bensen+in+B%25C3%25B6hmen.+Errichtet+im+Jahr+1869.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj9IYgB4aVir0mM2mOvFY2MlEaaXlLVBWcvVL2Sgw9qSOlcZ5udbqz7gWIBZXRuHzMy2_m-F5xNtAiAhVLFwUGY0yhrXHBFNi8rD8HRipAhtjD1M69KvsU_qtwY9L0CFpOqO3zqB_BUFUs/s640/Arbeiter+Colonie+des+Fabrikanten+Franz+Mattausch+in+Theresienthal+bei+Bensen+in+B%25C3%25B6hmen.+Errichtet+im+Jahr+1869.jpg" width="640" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Kolonka v Terezínském údolí</td></tr>
</tbody></table>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<br /></div>
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh3fuTKVqAUzfn81svVyBb62KMyBLb5NQy4h2JHGhJxAdmn4d_XSnFNPqcx33FLO1cg-bNvlE19RVoKNEmX5xj9sFzFLkdKpd7svE_2iZoBq-LusdRbm4xyteT84a_3ibd4hmrT1CEILVw/s1600/Arbeiter+Colonie+des+Fabrikanten+Franz+Mattausch+in+Theresienthal+bei+Bensen+in+B%25C3%25B6hmen.+Errichtet+im+Jahre+1869+3.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="640" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh3fuTKVqAUzfn81svVyBb62KMyBLb5NQy4h2JHGhJxAdmn4d_XSnFNPqcx33FLO1cg-bNvlE19RVoKNEmX5xj9sFzFLkdKpd7svE_2iZoBq-LusdRbm4xyteT84a_3ibd4hmrT1CEILVw/s640/Arbeiter+Colonie+des+Fabrikanten+Franz+Mattausch+in+Theresienthal+bei+Bensen+in+B%25C3%25B6hmen.+Errichtet+im+Jahre+1869+3.jpg" width="475" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Kolonka v Terezínském údolí</td></tr>
</tbody></table>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjg-Vt4TV6gBwI8uUXwajENvvPHdUgKpjlkzYXrkvFxOQR_uQ3d1bo02B6A-3mqItjvJ1CpE5gxNb2VTvDDgrCnlsSRsIY64CK1R6nM8Z_e8S1miYQoENks2M0QmYBapcFnT33PdWEU7zk/s1600/jizdni+rad.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="640" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjg-Vt4TV6gBwI8uUXwajENvvPHdUgKpjlkzYXrkvFxOQR_uQ3d1bo02B6A-3mqItjvJ1CpE5gxNb2VTvDDgrCnlsSRsIY64CK1R6nM8Z_e8S1miYQoENks2M0QmYBapcFnT33PdWEU7zk/s640/jizdni+rad.jpg" width="498" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Jízdní řád Severní dráhy z roku 1874</td></tr>
</tbody></table>
<div style="text-align: justify;">
</div>
Vladimír Šeflhttp://www.blogger.com/profile/02562901588038902133noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-6056240615809156587.post-72281893990506996532015-12-12T13:45:00.001+01:002015-12-12T13:45:03.867+01:00Jan z Nepomuku<div style="text-align: justify;">
Svatořečení Jana z Nepomuku bylo uskutečněno v roce 1729. Mezi lidmi byl však uctíván dávno předtím jako patron vody. Kult Jana Nepomuského se rozvíjel hlavně v období protireformace.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Roku 1659 se nad Ostrým přehnala bouře. Průtrž mračen byla tak mohutná, že na polích zůstávaly hluboké brázdy a samotný dvůr Ostrý byl rovněž pod vodou. Aby se to již nikdy neopakovalo nechala vdova po Hauboldovi Paustovi z Liebstadtu pánu na Velké Bukovině a Ostrém († 14. 11. 1655), paní Marie Magdalena z Rosenfeldu zhotovit v roce 1661 sochu Jana z Nepomuku. Socha byla provedena téměř v životní velikosti a s podstavcem dosahovala výšky 3,5 metru. Na jižní straně je vytesán letopočet 1661. Od tohoto roku se každoročně vydávalo z Benešova na Ostrý procesí a vrchnost se starala i o to, aby byl zastoupen příslušný počet obyvatel z okolních vesnic. Jedné zimy uhodil do sochy Jana Nepomuckého blesk a částečně ji roztrhl. Zprávu o opravě pak v roce 1712 zanesl do účetní knihy zámecký správce Augustin Schmied. Vyplývá z ní, že pískovcová socha byla roztržena od hlavy po hruď, takže litoměřický kameník tuto část vytesal celou novou a nasadil na původní sochu. Oprava stála 3 zlaté. V rámci renovace v roce 1694 byl na východní straně vytesán erb tehdejšího majitele panství Wilhelma Maxe Pickharda z Grühntalu a písmena W. H. P. V. G. T. Zkratka vyjadřuje jméno majitele. Pod erbem je vytesán letopočet 1712. Další letopočty a text – 1862 a 1906 zaznamenávají, že město nechalo pomník vyčistit. K dalším letopočtům 1712 a 1830 se bohužel žádné záznamy nedochovaly. Za dob socialismu však někdo soše nejprve urazil hlavu a zanedlouho strhnul i její zbytek. V současné době stojí bohužel jen podstavec a to v nepříliš dobrém stavu.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg82XtzU6ARVYCrzozguoIMjqosJLEq7zIfI0GX1aPly2XzY8ejlCgxuz0bGaADah6bslbGbx7QI2BCae7dufSR48DpUoz200aYuA2YLm5JaYsfp7fz-PYSC80Q61O5u98X68P06uKAmQI/s1600/svaty+na+ostrem+benesovQ0139_jpg+a.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="640" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg82XtzU6ARVYCrzozguoIMjqosJLEq7zIfI0GX1aPly2XzY8ejlCgxuz0bGaADah6bslbGbx7QI2BCae7dufSR48DpUoz200aYuA2YLm5JaYsfp7fz-PYSC80Q61O5u98X68P06uKAmQI/s640/svaty+na+ostrem+benesovQ0139_jpg+a.jpg" width="404" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<br /><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEisz1X_Ch6IlGh-8odSwGbqzRc70TSXXZbU0LttiQUJw_so2fWoO69zYAvNiFalY6CyhnsVqu4TkXT_Lmp6zDhUFSyhS-Z1C-oQY5V7si4_m09I47gU_tm8o7NWct1tdWQn7CjiT9zOoxk/s1600/pouzuit.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="640" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEisz1X_Ch6IlGh-8odSwGbqzRc70TSXXZbU0LttiQUJw_so2fWoO69zYAvNiFalY6CyhnsVqu4TkXT_Lmp6zDhUFSyhS-Z1C-oQY5V7si4_m09I47gU_tm8o7NWct1tdWQn7CjiT9zOoxk/s640/pouzuit.jpg" width="372" /></a></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
Vladimír Šeflhttp://www.blogger.com/profile/02562901588038902133noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-6056240615809156587.post-18375952040663469382015-12-11T13:22:00.004+01:002015-12-11T13:22:59.625+01:00Historie benešovského fotbalu do roku 1945<div style="text-align: justify;">
</div>
<table cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiBpJTLgtIfh8qrbbX9QtI2eMUdrvAidJo9lF-3wY5Hp1KrUipqgsEUw4OULoqYodOz1t6Yvg3GSC8za-DmcwKO2dUBtoYqxNDBKmv80d8X8SFHrAb7v-sciJQsHKBe9eGntNgwb8Mm9JM/s1600/6_muzstvo_Ia.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="442" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiBpJTLgtIfh8qrbbX9QtI2eMUdrvAidJo9lF-3wY5Hp1KrUipqgsEUw4OULoqYodOz1t6Yvg3GSC8za-DmcwKO2dUBtoYqxNDBKmv80d8X8SFHrAb7v-sciJQsHKBe9eGntNgwb8Mm9JM/s640/6_muzstvo_Ia.jpg" width="640" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">A mužstvo.</td></tr>
</tbody></table>
<div style="text-align: justify;">
O úplných počátcích benešovského fotbalu nemáme bohužel dochovány žádné písemné prameny a pamětníky jsme již nenašli. Víme jen, že prvními nadšenci byli Franz Tschakert, který organizoval mládež z Kolonie (dnešní Nádražní ulice) a Hugo Feig, fotbalový nadšenec tělem a duší.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
</div>
<div style="text-align: justify;">
V roce 1896 založili mladí sportovci Německý klub sportovních bratří Praha. Šlo většinou o středoškoláky z Malé strany a ze Smíchova. Jako houby po deští se poté začaly objevovat různé divoké fotbalové spolky. Začalo se hrát na stabilních místech a objevil se i spolek rozhodčích. Každý hráč mohl kdykoliv přejít k jinému oddílu, za který chtěli hrát. Výstroj, cestovné atd. si hráči platili sami. Později jim to hradily spolkové pokladny. Kdokoliv se také mohl zaučit za sudího. Většinou to byli vedoucí spolků a proti jejich verdiktům se v té době v podstatě nevyskytovaly žádné protesty. Hrálo se podle anglických pravidel - tak jak si je kdo vysvětlil. Sítě na branku v té době rovněž neexistovaly. Hrálo se dost drsně, takže se vyskytovala i zranění a oblečení fotbalistů bylo někdy až z říše pohádek. Bylo udivující co všechno na sebe fotbaloví nadšenci navlékli. Talířové námořnické čepice podle berlínského vzoru jako pokrývka hlavy, výjimkou nebyly ani turbany a fezy. Košile se nosily v barvách klubu a sahaly leckdy až ke kolenům. K tomu se nosily kalhoty s mnoha kapsami kam se hlavně musela vejít dóza na cigarety, zápalky a lahvička s kořaličkou. U obuvi se hledělo hlavně na tlusté podrážky a tvrdé špice.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Šatny byly spíše výjimkou, takže se převlékalo v nejbližší hospodě. Trávníky také nebyly, tak se hrálo na pevné zemi nebo na písku. Před hrou se ještě krátce trénovalo. Hlavně kopy do výšky a řádné bomby aby si u diváků vzbudily respekt. Branky se stavěly těsně před začátkem zápasu a po zápase je zase rozmontovaly a odvezly domů.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<table cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="float: left; margin-right: 1em; text-align: justify;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiJoBR1C4gNNyj9WcL09ta4loQ7VaNK_inrZVh7m-onpWoeqAizjPs6VjfS4xdSfwUXyYs0UWAzSKfL-2nV38YuevmSNzCob8yVDaUgcUMseCXRP-lJK-r9dwQCnBkG50Es0dF9smGr0IE/s1600/1_mizerny_ale_nic_jineh_neninonner_.jpg" imageanchor="1" style="clear: left; margin-bottom: 1em; margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="158" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiJoBR1C4gNNyj9WcL09ta4loQ7VaNK_inrZVh7m-onpWoeqAizjPs6VjfS4xdSfwUXyYs0UWAzSKfL-2nV38YuevmSNzCob8yVDaUgcUMseCXRP-lJK-r9dwQCnBkG50Es0dF9smGr0IE/s200/1_mizerny_ale_nic_jineh_neninonner_.jpg" width="200" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Heinrich Nonner</td></tr>
</tbody></table>
<div style="text-align: justify;">
V roce 1899 byl založen Liberecký fotbalový klub (Reichenberger Fussballclub). Byl to nejstarší provinční klub. V letech 1900 – 1910 se již fotbal šířil lavinovitě. Máme-li se však zabývat fotbalem v Benešově musíme se nejdříve zabývat HEINRICHEM NONNEREM. Ten se narodil 2. listopadu 1877 v Praze a zemřel 14. února 1970 ve Švábském Gmündu (Schwäbisch Gmünd). Heinrich NONNER byl fotbalovým průkopníkem v Sudetech. Narodil se jako jeden z 5 dětí zaměstnance říšských drah Josefa Nonnera a jeho ženy Ludowiky von Hochenlocher v Praze. Svoji první fotbalovou zkušenost si prožil ve svých 15 letech, kdy si na pražské Klášterní louce zahrál s pražským fotbalovým oddílem Regata Praha jeden zápas proti anglickému oddílu. V roce 1896 přestoupil se svým bratrem Georgem do nově založeného DFC PRAG. V roce 1898 jsou oba bratři mezi zakladately DFC GERMANIA PRAG, který vzešel ze dvou neorganizovaných oddílů. Důležitý post kapitána získal nejdříve Georg Nonner a kolem roku 1899 jej předal svému bratrovi Heinrichovi. Heinrich se jako zástupce svého klubu zúčastnil 25.01. 1900 v lipské Mariánské zahradě založení německého fotbalového svazu. Z kapitána se pomalu stává funkcionář. Heinrich Nonner organizoval přátelské zápasy s fotbalovými kluby v Německu. Jeden z těchto zápasů se mu stal osudným (s Mittweida). Při něm byl těžce zraněn, což byl konec hráče Nonnera a počátek jeho funkcionaření. Jeho domovský klub se rozpustil v roce 1903. Jako zaměstnanec říšských drah býval často překládán na různá místa.</div>
<div style="text-align: justify;">
</div>
<div style="text-align: justify;">
Jednou z jeho posledních štací v zaměstnání byl Benešov nad Ploučnicí. Tady dal v roce 1919 dohromady fotbalový oddíl Deutsche Sportbrüder Bensen (Němečtí sportovní bratři) a ve městě se i usadil. V Sudetech nazývali lidé Nonnera otcem fotbalu. Neangažoval se jen pro benešovský oddíl, ale i v okresním měřítku a v představenstvu fotbalové Severozápadní župy. Po vyhnání v roce 1945 se Nonner s 5 dětmi usadil ve Švábském Gmündu, kde působil jako funkcionář fotbalového klubun 1.FC Normannia. Byl i členem spolku „Kamarádství sudetoněmeckých fotbalistů“.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Opravdovým datem založení benešovského klubu můžeme však brát 18. květen 1920.</div>
<div style="text-align: justify;">
Tehdy na ustavující schůzi založili benešovský fotbalový oddíl pánové: Karl Altrichter, Albert Babel, Franz Babel, Emil Bösse, N. Dörre, Bruno Treter, Ernst Haugk, Rudolf Hýbel, Hans Kahler, Alexander Kammel, Anton Kammel, Josef Knírech, Dr. Eduard Kreibich, Emil Kromholz, Alfred Müller, Fritz Miller, Heinrich Nonner, Anton Niklatsch, Richard Peh, Wenzel Puschmann, N. Roth, Franz Schiefner, Josef Schmidt, Rudolf Schmidt, Ernst Schimmel, Otto Schrötter, Franz Weber a Wilhelm Zaschke.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
</div>
<div style="text-align: justify;">
Pod svá křídla jej vzal Deutscher Sportbrüder Bensen (Němečtí sportovní bratři Benešov) a Německý fotbalový svaz. Byli přiděleni do třetí třídy. Počátky benešovského fotbalu se projevovali absolutním nezájmem obyvatelstva. Jen díky obětavé práci předseda oddílu Alexandra Kammela a jednatele Heinricha Nonnera se podařilo zabránit rozpadu oddílů. Kapitán mužstva Richard Nonner měl plné ruce práce, aby z dosud nesehraného mužstva dostal jakýs takýs výsledek. Trpělivou prací hlavně tajemníka Nonnera, se situace pomalu lepšila a firma Gebrüder Grohmann (tkalcovna 02) věnovala fotbalistům výhodné místo pro hřiště nedaleko nádraží. 26. září vyhrál Benešov 1:0 rozhodující zápas nad Wacker Bünauburg (Bynov), a postoupil tak do 2.třídy.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Rok 1921 se vyznačoval dalším budováním vnitřní organizace DSB. Experimenty se získáním kluziště a založením tenisové sekce se ukázaly být lichými.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
V roce 1922 (7. května)porazilo „A“ mužstvo ve Střekově, svého rivala „Wackel Bünauburg (Bynov) 4:2 a stalo se okresním přeborníkem. 4. června se benešovští odvážně pustili do ligového soupeře – DFK Aussig (Ústí n.L.) a prohráli na jejich hřišti čestně 3:4. Dále ovšem byly výhry proti D.S.M. Schönpriesen (Krásné Březno) a LFK 1910 Leitmeritz (Litoměřice), obě shodně3:2 jež svědčily o dobré kondici mužstva. V tomtéž roce vyšly firmy Grohmann a Bratří Knote fotbalistům vstříc a oplotily a vylepšily hřiště. Vysvěcení hřiště (10. září 1922) se stalo popudem k uspořádání velké sportovní slavnosti. Vysoký počet účastníků svědčil o tom, že se místní začali o fotbal zajímat a akcí se zúčastňovat. Přijmutím lehkoatletické sekce se opět musely přepracovat stanovy.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Rok 1923 byl po všech stránkách úspěšným ročníkem. Klub porazil F.K. Lobositz (Lovosice) 2:0, V Litoměřicích získali benešovští putovní pohár severozápadních Čech (Wanderpokal Nordböh. Fussbalbezirkes). Další úspěchy přivedli mužstvo do I. třídy. Druhý ročník sportovních slavností proto přilákal do města spoustu hostů. Průběh se vydařil opravdu výtečně.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Dne 16.03. 1924 nastoupilo „A“ mužstvo proti Děčínu–Podmoklům a poprvé je porazilo 2:1. Pro benešovské fotbalisty byl slávou nerozhodný zápas (2:2) proti DGC Česká Lípa. 19. října absolvovalo mužstvo zápas daleko od své mateřské základny. Mužstvo však v zápase se Spartou Karlovy Vary prohrálo 1:3. Také v tomto roce byly aktivity klubu rozšířeny, a to o ženskou házenou.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEizr0DsEOKmzX_LHaBJc_FBTI9OwS3rZNlZT0c3DoY3mlFHCcv2BrlUsNqo8VXW20qxq8rICnr1AsPDTH1lAWUA3aIkpEnhwN8aYFQDBuAbIl6M-h3BMMYG_Y23bdS8nyHjA5spM4jr85w/s1600/8_muzstvo_ve_20._letech.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="346" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEizr0DsEOKmzX_LHaBJc_FBTI9OwS3rZNlZT0c3DoY3mlFHCcv2BrlUsNqo8VXW20qxq8rICnr1AsPDTH1lAWUA3aIkpEnhwN8aYFQDBuAbIl6M-h3BMMYG_Y23bdS8nyHjA5spM4jr85w/s640/8_muzstvo_ve_20._letech.jpg" width="640" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Mužstvo ve 20. letech</td></tr>
</tbody></table>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiD7s37iIq7NeAGHoThgRcbcelSRlnxGyByxGKt4r0l07iYpjg8QqTaW3gdSES3GQN8crNQH3G4rF5tE67oQ2qpoGRfgM491lBaJ2t-re6aA7pIeWyF1e6yOlhhsrKANwM76kGNVzVJunQ/s1600/9_a_o_50._let_pozdeji_v_tehdejsim_zapad._nemecku.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="394" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiD7s37iIq7NeAGHoThgRcbcelSRlnxGyByxGKt4r0l07iYpjg8QqTaW3gdSES3GQN8crNQH3G4rF5tE67oQ2qpoGRfgM491lBaJ2t-re6aA7pIeWyF1e6yOlhhsrKANwM76kGNVzVJunQ/s640/9_a_o_50._let_pozdeji_v_tehdejsim_zapad._nemecku.jpg" width="640" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">A o padesát let později.</td></tr>
</tbody></table>
<div style="text-align: justify;">
Po prudkém a usilovném vzestupu nastala v roce 1925 krize. Benešov „A“ bylo na posledním místě I. třídy a měl ještě tu smůlu, že v barážovém zápase proti Vlašťovce Most (Schwalbe – Brüx) prohrál v prodloužení 1:2 (hrálo se v Podmoklech). Sestup do II. Třídy byl proto jasný. Fotbal je však fotbal, a tak se obchodnímu řediteli klubu Heinrichu Nonnerovi podařilo diplomatickou cestou sestupu zabránit :). Přesto, že se klubu v lize nedařilo, tak v pohárové soutěži 2x remizovalo ve Střekově proti D.G.B. Schreckenstein. V tomtéž roce byl v rámci klubu založen šachový oddíl.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Ani rok 1926 krizi neukončil, spíše naopak. Klub prohrál všechny mistrovské zápasy I. třídy a spadl s definitivní platností do II. třídy. V decimovaném mužstvu se začal projevovat čím dál větší rozklad. Jen hráčům Babelovi, Duckemu, Kammelovi, Misterovi, Albínovi Tablerovi a Willimovi byla vzdána čest, že v barvách klubu nastoupili ve všech zápasech. Náladu nezlepšil ani výlet o Svatodušních svátcích do Krkonoš, kde Benešov vyhrál nad Schatzllarem (Žacléř) 6:0 a Trautenauem (Trutnov) 7:0. Společensky byl však klub na výši, o čemž svědčí společná maškarní slavnost se spolkem hudebníků a účast na sportovních slavnostech v Kamenickém Šenově.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
V roce 1927 se fotbalisté zúčastňovali různých zápasů a jiných sportovních akcí Sportovních bratří, aby vylepšili image u obyvatel města a okolí. Vedoucí činovníci fotbalového klubu našli nového mecenáše a spolupracovníka v osobě průmyslníka Fritze Tschakerta (později šéf klubu). Mužstva byla reorganizována a zanedlouho se dostavily i výsledky. První družstvo („A“) vyhrálo 33 zápasů ze 36. Na vlastním hřišti se stalo neporazitelným a stalo se okresním mistrem. V župním mistrovství podlehl tým 2:4 s F.J.K Teplice 1903 ve Střekově. I rezervní mužstvo („B“) bylo na výši. Ve své skupině se stalo vítězem na jubilejních hrách v Děčíně – Podmoklech.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
I v následujícím roce (1928) pokračovala série úspěchů. Sportovní bratři („A“) se stali vítězi II. třídy. V zápase o župního mistra porazili V.F.B Teplice 6:2. Benešov tak opět postoupil do I. třídy. Poměry se konsolidovaly. Za to vše mohli benešovští poděkovat i trenérovi Ernstu Schellmannovi, jednateli Antonovi Watzeltovi, II. zástupci předsedy Eduardovi Zaschlému a Juliusovi Hauptmannovi. Obyvatelstvo v té době podporovalo své sportovce a hojně navštěvovalo všechny pořádané akce a zápasy. Ve městě byla v té době tři fotbalová mužstva a všechny ve skvělé formě. To se projevilo i při jubilejních hrách na stadionu T.F.K. 03 Teplice, kde sportovní Sportovní bratři Benešov jako jediní amatéři porazili Teplice 3:2. V okresní soutěži skončil Benešov na třetím místě. Pro vylepšení Ptačí louky (starý název pro hřiště), kterou kdysi mužstvo obdrželo, se hrály i exhibiční zápasy. Například s DFC Praha, kterého se zúčastnilo velké množství diváků. Zápas skončil 1:6.Tehdy byl v kádru soupeře i Samuel Schillinger jež odehrál za československou reprezentaci v letech 1926-1929 4 utkání.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiXexxuyNqRzrzrIoqgjBwfeYlMcZ76ZZUw9OtZFkgoLoa__O1t-5PHDPUoHVha5PuS4jJzk1iPYc16-jblZ073-zLvKxJhDY3BippDSLltsMwQVwk4YYKFqxxIEi6ebiE9_1TsP4uBAjQ/s1600/3_titl._strana_brozury_vydane_k_10_letum_zal._spolku.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="640" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiXexxuyNqRzrzrIoqgjBwfeYlMcZ76ZZUw9OtZFkgoLoa__O1t-5PHDPUoHVha5PuS4jJzk1iPYc16-jblZ073-zLvKxJhDY3BippDSLltsMwQVwk4YYKFqxxIEi6ebiE9_1TsP4uBAjQ/s640/3_titl._strana_brozury_vydane_k_10_letum_zal._spolku.jpg" width="464" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Titulní strana brožury vydané k 10. výročí založení klubu.</td></tr>
</tbody></table>
<div style="text-align: justify;">
V roce 1929 slavili benešovští jubileum založení klubu. Klub se těšil sympatiím širokého okruhu a hřiště se stalo místem horečné aktivity. I přes nepřízeň počasí byla upravena slavnostní hala, ochranné místnosti a směrem k západu byla na budovách provedena hezká fasáda. Stavební úpravy provedla firma bratrů Knothe, která sportovcům pomáhala celých deset let. Slavnostní oslava byla tedy připravena. K výročí byla vydána i brožura. Patronát nad oslavou převzal velkoprůmyslník Kurt Grohmann. Čestnými členy slavnostního výboru Byli: Alexander Kammel, Heinrich Nonner, Fritz Tschakert a Fritz Zaschke.</div>
<div style="text-align: justify;">
Čestnými kapitány byli: Alfréd Babel, Anton Mister a Franz Schiefner.</div>
<div style="text-align: justify;">
Hráči v jubilejním roce: dorostenci – A. Babel (vedoucí), Tauberr, Richter, Knechtek, Gautsch, Kunze, Treter a Dampe.</div>
<div style="text-align: justify;">
Rezervní družstvo („B“) – Wiesner, dva Bakovští, Krompholz, Willkomm, Hegenbarth, dva Weissové, Fiedler, dva Tasslerové a vedoucím byl Franz Schiefner.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Družstvo „A“: Ernst Schellmann (vedoucí), Hauseblas, Dissmann, Engelstatter, Botschen, Ouředník, Kammel, Svatek, Prokop, Trautenberk, Novak a Löbel.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Ve výboru spolku byli: Winkler, Hauptmann, Kaiser, Tausch, Franze, Lanzendörfer, Zaschke senior (2 zástupce předsedy), Künzel, Heindl, Conner, Hochhauf, Kammel, Knote, Hegenbarth, Ouředník, Hanke, Babel, Tschackert, Taschke, Nonner senior, Kammel (předseda), další Tschakert, Schellmann, Ružička, Watzata a Schiefner.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
V roce 1940 byl klub přejmenován na NSTG Bensen.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhPOD4x_BWiTTKr7eoDwu0qBRa3l78ZNnpNO4FjsS1_B7TEtZBRjDweofReCyaYZz5e8x2HhCl_e-8hz7M5lL0998LDv_OGVZaO5ABJGy_cgGH2y59dv7wpnI3ckjg7k2pKt9EKMgLd-vQ/s1600/5_nahradni_muzstvo.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="482" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhPOD4x_BWiTTKr7eoDwu0qBRa3l78ZNnpNO4FjsS1_B7TEtZBRjDweofReCyaYZz5e8x2HhCl_e-8hz7M5lL0998LDv_OGVZaO5ABJGy_cgGH2y59dv7wpnI3ckjg7k2pKt9EKMgLd-vQ/s640/5_nahradni_muzstvo.jpg" width="640" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Rezervní tým.</td></tr>
</tbody></table>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhghgSXtqXd9CYRQ5CuTuGqtROALyj6eG-cpgCzRClvHNSQ7wrIIjxEX0cQtZaR0kMszOFn6bDUWWludp9Jes60U1v3eAQ2iemd7H2psT8TaCX6Y7MvSAdZAxoyGIIzytVeLTbTu0RII_s/s1600/4_mladeznicky_oddil.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="548" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhghgSXtqXd9CYRQ5CuTuGqtROALyj6eG-cpgCzRClvHNSQ7wrIIjxEX0cQtZaR0kMszOFn6bDUWWludp9Jes60U1v3eAQ2iemd7H2psT8TaCX6Y7MvSAdZAxoyGIIzytVeLTbTu0RII_s/s640/4_mladeznicky_oddil.jpg" width="640" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Mládežnický tým</td></tr>
</tbody></table>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhw-HybWcOKH0MXIZ98q6p2YYuc-K_1XDUlzEMbR5ekjfTFJcWNTI2y-fv2laf1OgNw_ubbPVztirIIZ6IHILqsNBaiaeQ-3fAgb_KUw_NPbwGx8_8aW8fIMsZ4xJJaL4-3oztka_4Cc8E/s1600/7_vedeni_klubu.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="482" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhw-HybWcOKH0MXIZ98q6p2YYuc-K_1XDUlzEMbR5ekjfTFJcWNTI2y-fv2laf1OgNw_ubbPVztirIIZ6IHILqsNBaiaeQ-3fAgb_KUw_NPbwGx8_8aW8fIMsZ4xJJaL4-3oztka_4Cc8E/s640/7_vedeni_klubu.jpg" width="640" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Vedení klubu.</td></tr>
</tbody></table>
<table cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="float: left; margin-right: 1em; text-align: left;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjvqUYuwlRpTQa1l9GBvJPEn1utmWOB3SokUeTUHqC5urdLHredEgVhzD0zAJRMO6krq9Q_xTWFB3nFNczvXoZ_m7dbSUlci-E1ufp1uKAS6pVyODzJZO8foeVN_DO4Ph4InPYQfNA0G20/s1600/p.ducke_letos_2012_v_unoru_mu_bylo_70.jpg" imageanchor="1" style="clear: left; margin-bottom: 1em; margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="150" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjvqUYuwlRpTQa1l9GBvJPEn1utmWOB3SokUeTUHqC5urdLHredEgVhzD0zAJRMO6krq9Q_xTWFB3nFNczvXoZ_m7dbSUlci-E1ufp1uKAS6pVyODzJZO8foeVN_DO4Ph4InPYQfNA0G20/s200/p.ducke_letos_2012_v_unoru_mu_bylo_70.jpg" width="200" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Peter Ducke</td></tr>
</tbody></table>
<div style="text-align: justify;">
Po druhé světové válce reprezentovali dva benešovští fotbalisté – Roland a Peter Ducke národní fotbalové mužstvo NDR (DDR). Oba pocházeli, jako jejich otec, z Kolonky (Nádražní ulice). Ve stopách svého otce začali kopat na hřišti u nádraží. Oba dva se pak fotbalem živili. Roland Ducke zemřel 26.06. 2005 na universitní klinice v Jeně, ve věku 75 let. Jeho bratr je o pět let mladší.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjRTpm7GDPerOtDEsw-3S_koCUTBOcoWZZ2HvhWqPYJcjuUfh8UZR0yLF6jbcVo55MHYFP_xdiT215CxO91Jls7Wl01-eL5SjKpZkcY7MiWBIY8ap7ILUjG9R2ihA1CqWM4-T-Fzk7CNlg/s1600/bratri_ducke.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="224" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjRTpm7GDPerOtDEsw-3S_koCUTBOcoWZZ2HvhWqPYJcjuUfh8UZR0yLF6jbcVo55MHYFP_xdiT215CxO91Jls7Wl01-eL5SjKpZkcY7MiWBIY8ap7ILUjG9R2ihA1CqWM4-T-Fzk7CNlg/s640/bratri_ducke.jpg" width="640" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Bratři Duckeové.</td></tr>
</tbody></table>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Na závěr ještě jedna vzpomínka na Deutsche Sportbrüder Bensen. V roce 1996 ji zaslal bývalý benešovák OSSI STRAUSS z Izraele, krajanskému Bensner Weihnachtsbrief (vychází jednou za rok):</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Fotbalovou hotečkou jsem byl nakažen jako devítiletý někdy v průběhu roku 1933. Mí přátelé (Störch Hans od Jelena, Exel Novy Rudi a Peppi, Schmidt Bernard a další), kteří htáli částečně v prvním i druhém žákovském mužstvu. Ti mě poprvé vzali na hřiště. První („A“) mužstvo bylo tenkrát v dobré formě a pro jejich žluté drezy se jim též říkalo kanárci. První zápas, který jsem viděl byl proti SV BODENBACH (Dc – Podmokly). Byl to přátelský zápas, protože Podmokly hrály ve vyšší třídě než Benešov. Zápas se mi zdál velkolepý a skončil 3:3. Benešov měl trenéra, který zároveň hrál jako útočník (Engelmohr z Podmokel). Následně přišel zápas o postup ve Střekově. Chybou Benešovských bylo, že slavili vitězství před zápasem a ne po něm . Prohráli 6:1. Byla to katastrofa, ze které se oddíl již nevzpamatoval. Nejlepší sezóna byla asi 1933/1934. Pamatuji se ještě na kuriózní zápas s Lovosicemi. Hostující mužstvo přijelo ve žlutých drezech. Tak nezbylo benešovským nic jiného, než si vzít dresy náhradního družstva. Byli celí v černém a výsledek byl také takový. Lovosice vyhráli 8:2. Tak byla zábava nejednou spojena se smutkem. Často jsem se svým strýcem jezdil taxíkem pana Webera (byl též rozhodčím) do Podmokel, abych viděl vyhlášená mužstva. Jednoho dne tam hrála Slavie Praha, se svým svého času nejlepším brankářem světa Pláničkou. Po zápase jsem za ním běžel, abych dostal autogram. Než jsem jej dostihl byl taxík pryč a domů jsme museli vlakem. Za to mi strýc slíbil mě již nikdy nevezme sebou. Moji přátelé a já jsme byli fotbalem posedlí, takže jsme šli několikrát do Podmokel pěšky. Já sám jsem neměl na hraní talent i když jsem chtěl. Byl jsem příliš pomalý. Dohnal to po 60 letech můj vnuk. Hrál již jako desetiletý a brzo se stal brankářem národního (mládežnického) mužstva Izraele. V devatenácti hraje ve státní lize a národním mužstvu. Vzpomínám si dokonce na jména hráčů, kteří za mého dětství hráli: brankáři byli Treter, Gautsch a Engler (z Valkeřic). Obránci byli Svatek a Tampe, náhradnici – Dabler a Jakob, záložník – Nowack. Útočníky byli bratří Uredníkovi, Engelhorn, Fischer (jenž nezmeškal žádnou penaltu. Později přešel hrát do Podmokel. Dále hrál Dismann, který kvůli svému povolání hrál v rukavicích, Laube a Kunze. Dříve hrával Babel a Ducke. Jestli jsem na někoho zapomněl omlouvám se, protože mezitím uběhlo „několik“ let. Váš starý fotbalový fanda Ossi Strauss.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjLQNrv_L_MqCOXF937s756nmIRGXC1tOlFpAvaCEhxNaT0YFJOc0feOnDYwil95gU8y-lt7krSgiygh3MmKCm9Kz-hraswKbqWjhQTKg5gcl_S4thPP5YPujHy_ZydHmPVDcpVMPIui-k/s1600/p_ducke_vpravo_CD27.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="240" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjLQNrv_L_MqCOXF937s756nmIRGXC1tOlFpAvaCEhxNaT0YFJOc0feOnDYwil95gU8y-lt7krSgiygh3MmKCm9Kz-hraswKbqWjhQTKg5gcl_S4thPP5YPujHy_ZydHmPVDcpVMPIui-k/s640/p_ducke_vpravo_CD27.jpg" width="640" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Peter Ducke vpravo.</td></tr>
</tbody></table>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhZ5p983XWj123ycVkdaXgWJawPhm3ggRlvtwQ3HQPFIh6AZbefBUHs58S3y7FzsXKdGKevX_C-hAuPknDNjvxg3BeO4qFdU2r0dUB-S45ID6TJBo2hvGnSXoYGpF1VMwxwShXjsJtj-c4/s1600/Ducke_Roland.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhZ5p983XWj123ycVkdaXgWJawPhm3ggRlvtwQ3HQPFIh6AZbefBUHs58S3y7FzsXKdGKevX_C-hAuPknDNjvxg3BeO4qFdU2r0dUB-S45ID6TJBo2hvGnSXoYGpF1VMwxwShXjsJtj-c4/s400/Ducke_Roland.jpg" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Roland Ducke</td></tr>
</tbody></table>
</div>
<table cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="clear: left; margin-bottom: 1em; margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhsMBOuon_-ZS1aHb8oxLOQYUMWXQgh4B3aIQV_EygAykFNBHxuCvX0IyT2EXOYR91fIkEta_pOo-JkE9TIIwxs3DevpWAqou6mMMr4OEMSS7ul8dhQYw9iwSS21ZT8kGtCnAcE4dX60VU/s1600/p._ducke_image-295610-panoV9-ixgg.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="306" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhsMBOuon_-ZS1aHb8oxLOQYUMWXQgh4B3aIQV_EygAykFNBHxuCvX0IyT2EXOYR91fIkEta_pOo-JkE9TIIwxs3DevpWAqou6mMMr4OEMSS7ul8dhQYw9iwSS21ZT8kGtCnAcE4dX60VU/s640/p._ducke_image-295610-panoV9-ixgg.jpg" width="640" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Peter Ducke</td></tr>
</tbody></table>
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg9TerMU9e04yvoTLQbEry6cW7eqJDYUkcp3zkooNl-t7BpDd-3sn6hKxVyx8bZXMRW0-yW7YcHZErJHRjbbjfekthhYXz1NuJZFFV0WcYRno7wbLO_uCG5gJpnUsZofNqmuaXzWPZqLo8/s1600/nonner.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg9TerMU9e04yvoTLQbEry6cW7eqJDYUkcp3zkooNl-t7BpDd-3sn6hKxVyx8bZXMRW0-yW7YcHZErJHRjbbjfekthhYXz1NuJZFFV0WcYRno7wbLO_uCG5gJpnUsZofNqmuaXzWPZqLo8/s320/nonner.jpg" width="128" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Heinrich Nonner</td></tr>
</tbody></table>
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhzHswhzie_yPwGGDUpO-1I8opEPOaeU9v0jd_olN3FY4IJ48wbpBokoFDhqSYLYJpJkw2rl5se0C4hnkp3AbOxKHZP2WQ1awkwXNo6Lcz3VoWoIZ4jV0tUw1XuZCC3mMvMfYnklbsshsQ/s1600/2_deti_H._Nonnera.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="404" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhzHswhzie_yPwGGDUpO-1I8opEPOaeU9v0jd_olN3FY4IJ48wbpBokoFDhqSYLYJpJkw2rl5se0C4hnkp3AbOxKHZP2WQ1awkwXNo6Lcz3VoWoIZ4jV0tUw1XuZCC3mMvMfYnklbsshsQ/s640/2_deti_H._Nonnera.jpg" width="640" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Dětu Heinricha Nonnera byly také sportovně založené.</td></tr>
</tbody></table>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEigqyaoa3_4Sgs5qft4KBRbCVpij4kwsGE1dSjkRHymr7lkJPIVrSqzelbEgnty30o-NlbLecD9TgyUGKKPs5b67Hcv86LdWgfnhU9mQ36laXtbIRO-A43_LLC5WtkExtXGLuAT3kI2Qus/s1600/o_fotbal_bensen-dsb2.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="198" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEigqyaoa3_4Sgs5qft4KBRbCVpij4kwsGE1dSjkRHymr7lkJPIVrSqzelbEgnty30o-NlbLecD9TgyUGKKPs5b67Hcv86LdWgfnhU9mQ36laXtbIRO-A43_LLC5WtkExtXGLuAT3kI2Qus/s200/o_fotbal_bensen-dsb2.jpg" width="200" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjzzZDLlPMgYqAmbTktnnBHICSL_cwdeW2MdbnBCbuVd4hCggeQF8sjdBOdtg0-5_ZaNXPIYm66Y9EQeUdq5jHFwI4vpwLZSSUqh7Q-sAmB2gh-TdSflTxJ-htcBHX0x8LrkHFz1M1mlBk/s1600/o_fotbal_bensen-sb2.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="200" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjzzZDLlPMgYqAmbTktnnBHICSL_cwdeW2MdbnBCbuVd4hCggeQF8sjdBOdtg0-5_ZaNXPIYm66Y9EQeUdq5jHFwI4vpwLZSSUqh7Q-sAmB2gh-TdSflTxJ-htcBHX0x8LrkHFz1M1mlBk/s200/o_fotbal_bensen-sb2.jpg" width="186" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhSY1NdYwVyOZja4-FL9satL0Hya3Ae8JXF5SNSLIZwFOgUYZLM1O5pUXersxQMW6tCryea0q44sRFhltjKHzR6pNx1Gnbm15ncDpTaZlnsO2i2OXJS2L4ih1gWin5viXF_2wpyPL35Gbk/s1600/o_odznaky_fotbal_bensen-dsb1.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="166" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhSY1NdYwVyOZja4-FL9satL0Hya3Ae8JXF5SNSLIZwFOgUYZLM1O5pUXersxQMW6tCryea0q44sRFhltjKHzR6pNx1Gnbm15ncDpTaZlnsO2i2OXJS2L4ih1gWin5viXF_2wpyPL35Gbk/s200/o_odznaky_fotbal_bensen-dsb1.jpg" width="200" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh8NjXm3XVN_FLrTJVBArmhVDxU0v6UWHAKydFabF8wQLhhUjFF9IZPFIKGqr1yLbtkjJ_RHjYHbCPB9zQmVwYlPYL7CltNVI1Tham-9ZQ1zl49KJyQRSbYxHBAPTTwvAzBIsFqiIy0AGA/s1600/o_fotbal_bensen-sb1.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="200" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh8NjXm3XVN_FLrTJVBArmhVDxU0v6UWHAKydFabF8wQLhhUjFF9IZPFIKGqr1yLbtkjJ_RHjYHbCPB9zQmVwYlPYL7CltNVI1Tham-9ZQ1zl49KJyQRSbYxHBAPTTwvAzBIsFqiIy0AGA/s200/o_fotbal_bensen-sb1.jpg" width="135" /></a></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
Vladimír Šeflhttp://www.blogger.com/profile/02562901588038902133noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-6056240615809156587.post-28785764932801112382015-12-11T13:06:00.002+01:002015-12-11T13:06:27.569+01:00Sokolovská č.p. 104, osudy domu<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiq340CMpVsm_vxaROJDGJDP7KgYwSBEZLhL33vBv0k-CvF8ZMHEZBw2BDfDgKTsvJxPTN-3Q3t01fVyIpGiYQAfk8xEkO5nXM1ldw-fPygZgMYrDKMGbpU3D7_v-01iIzqJJ5WUF5kLt0/s1600/%25C4%258CSA+104+obchod+pozd%25C4%259Bji+pronajat%25C3%25BD+Marii+Gampe.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="640" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiq340CMpVsm_vxaROJDGJDP7KgYwSBEZLhL33vBv0k-CvF8ZMHEZBw2BDfDgKTsvJxPTN-3Q3t01fVyIpGiYQAfk8xEkO5nXM1ldw-fPygZgMYrDKMGbpU3D7_v-01iIzqJJ5WUF5kLt0/s640/%25C4%258CSA+104+obchod+pozd%25C4%259Bji+pronajat%25C3%25BD+Marii+Gampe.jpg" width="476" /></a></div>
<br />
<br />
<span style="text-align: justify;">Doby jsou různé a proto se v roce 1938 ulice „U Mostu“ stala ulicí „Horsta Wessela“, poté v roce 1945 „Marxova“ a později „Sokolovská“. Přesto všechno zůstal dům č.p. 104 mým rodným domem. V něm prožila moje sestra i já bezstarostné dětství. V roce 1864 se nad domem objevila májka, která svědčila o pilnosti řemeslníků, kteří nový řadový jednopatrový dům na předměstí postavili. Můj pradědeček, pletařský mistr Franz Fieber se se svojí ženou Marii a dětmi Juliusem a Marii se tak jako mnoho jiných spoluobčanů stali obětí požáru města z května 1863. Tenkrát shořely téměř všechny dřevěné domy až do základů. Kromě několika věcí, které po požáru zůstali, zůstala i silná vůle měšťanů k nové výstavbě. Jeden pomáhal druhému, sousední města a okolní dědiny se ukázaly býti solidárními. Po nastěhování do nového domu se dědeček ve vedlejším stavení („barevně“) vyučil ručnímu pletení. Jeho syn Julius, čili můj dědeček, pokračoval v jeho stopách a vedl živnost dál. Pletení punčoch bylo tehdy v Benešově mimo perníkářství nejsilnější ekonomickou činností. Nejdříve musely být upleteny punčochy. Poté byly dopraveny do cechovní valchy, kde byly vodou z Ploučnice valchovány. Poté byly na různě velkých formách vysoušeny. Ženy a děti je pak, většinou doma, česaly sušenými plody durmanu až získaly vzhled vlny. Nakonec se punčochy ještě mohly barvit. S dřevěnými formami a durmanovými jablíčky jsme si jako děti hrávali. Trakařem bylo hotové zboží vozíváno na trhy v Úštěku, Litoměřicích a Ústí nad Labem. Zavedením masové strojní výroby punčoch se museli pletaři svého řemesla vzdát. Děda patřil kromě dvou dalších žijících členů, mezi poslední zástupce cechu a své památky věnoval v roce 1905 benešovskému muzeu. Moji rodiče pak v domě č.p. 104 zařídili obchod se střihy, oblečením a peřím. Měli jej do roku 1930, nežli je pronajali rodině Gampe. Radost a bolest nebyly v rodině daleko od sebe. Tak z pěti dětí zemřely dvě bohužel velmi brzo: Hansi ve třech letech na záškrt a Liesl v sedmi letech na zánět mozkových blan. Dvě nemoci, proti kterým dnes již dávno nejsme bezmocní. První sv. válka vtrhla do rodiny Fieberovy bez milosti. V roce 1917 přišla smutná zpráva z italské fronty, že nadějný život syna Oskara zhasl po nesmyslném zásahu granátem. S tímto zásahem osudu se prababička nikdy nesmířila. Když v roce 1939 ve svých 81 letech zemřela, netušila naštěstí, že zanedlouho narukují její dva vnuci do II. světové války, kde její vnuk Helmut Strobach padl v prvních dnech po svém nasazení v Rusku. Dcera Anna se již v roce 1905 provdala do České Lípy. Na domě byla provedena přístavba, takže po provdání dcery Marie (1920) zde mohla zůstat i mladá rodina Rotschova, čímž do domu přibyla třetí generace. Když rodiče v roce 1930 odešli do důchodu, nastala pro sestru Dorotheu a mně hezká doba. Zvláště děda si rozuměl s dětmi. Vyprávěl jim o historii Benešova a okolí i s pověstmi a pohádkami.</span><br />
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhxlT-5XJ3-w4T_c0Od1dFeAUC-gEcMHSTT_2yXhcCGsXgOiNb7pm9YSqpj91GNKK0lb33je7LI5fVpQJeUl3FaTuIEPPEzpdglXuo6zFdAO67SBR114M-SfP2Hod72hH3jZfDQSE3LPh8/s1600/%25C4%258CSA+104++Julius+a+Marie+Fieber+v+roce+1904.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="430" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhxlT-5XJ3-w4T_c0Od1dFeAUC-gEcMHSTT_2yXhcCGsXgOiNb7pm9YSqpj91GNKK0lb33je7LI5fVpQJeUl3FaTuIEPPEzpdglXuo6zFdAO67SBR114M-SfP2Hod72hH3jZfDQSE3LPh8/s640/%25C4%258CSA+104++Julius+a+Marie+Fieber+v+roce+1904.jpg" width="640" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Julius a Marie Fieber v roce 1904.</td></tr>
</tbody></table>
<div style="text-align: justify;">
Mě zaujal jeho zážitek s pruskými kyrysníky, který se udál jednoho večera roku 1866. Bouchali na dveře a poté barbarsky vtrhli do kuchyně. Když spatřili pod stolem ustrašené děti Marii a Juliuse, začali se smát a sundali své vysoké helmy a rozdělili jim cukrové preclíky. Ve dnech bitvy u Hradce Králové a u Chlumce možná vzpomněli na své děti doma. Neméně napínavě vyprávěl děda o obsazení města husity z 8.května 1426. Děti byly vyděšené zabitím 6 radních, které husité vylákali na Táborský vrch. Ještě hůře na ně působila zrada „Jidášky z Benešova“, která husitům ukázala skrytý vchod do města. Vyprávěl i o moru, který v roce 1496 zahubil 576 obyvatel Benešova. Morová kára jezdila dnem i nocí.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgNHT58x8Jl-Rp8uioNDgNHaxA65zdqv0pLciaYaLb6BJGuklGmZgGG7plqp3fDNQkhyphenhyphenXC0ftnEi4ny4xriHsaWU2YKMX5kr26vBFZIFGyzki0ZF9fFOAFVavKe8qTiZldDFLJyPTVRF-Q/s1600/gampe+v+pron%25C3%25A1jmu+v+%25C4%258D.p.+104.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="640" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgNHT58x8Jl-Rp8uioNDgNHaxA65zdqv0pLciaYaLb6BJGuklGmZgGG7plqp3fDNQkhyphenhyphenXC0ftnEi4ny4xriHsaWU2YKMX5kr26vBFZIFGyzki0ZF9fFOAFVavKe8qTiZldDFLJyPTVRF-Q/s640/gampe+v+pron%25C3%25A1jmu+v+%25C4%258D.p.+104.jpg" width="440" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Reklama fy rodiny Gampe z čp. 104</td></tr>
</tbody></table>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
K domu patřil také kus pole na Ostrém a louka s ovocem na levé straně pěší cesty do Františkova. Tam jsme se naučili poznávat stromy a keře, pomáhali jsme při česání a sběru ovoce, na senách i otavě. Pro dospělé bylo v té době v měšťanském pivovaru pivo zdarma. Od roku 1865 bylo již pivo vařeno v novém pivovaru. S dědou jsem si několikrát provoz v pivovaru prohlédl a byli jsme hrdí, že máme vlastníme podíly za 100 korun. Děda zemřel v roce 1934 a babička Fieberova v roce 1939. Třikrát zdvihly a položili podle starého zvyku funebráci těžké dubové rakve, když při pohřbech míjeli práh domu č.p. 104. Při obou pohřbech bylo v průvodu velké množství smutečních hostů. Pro mě a sestru to byla první velká bolest v životě potkala. V roce 1994 jsem Benešov po padesáti letech konečně opět navštívil.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
(Dle vzpomínky Ericha Rotscheho v BWB 1995)</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiEjkGjnF6haA1oPrtP2rtRRiJFF3vNbInK0c3MZwgPY4Yy1IB1JVY4BnXoX7zK-9m5mJuTWg56XxrUq0JREd24gk0Q4C6JUxhrB28N6b89FSxq_7FAQRjcvednxgCiUe1tS5ZN47vhs1M/s1600/nove.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="640" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiEjkGjnF6haA1oPrtP2rtRRiJFF3vNbInK0c3MZwgPY4Yy1IB1JVY4BnXoX7zK-9m5mJuTWg56XxrUq0JREd24gk0Q4C6JUxhrB28N6b89FSxq_7FAQRjcvednxgCiUe1tS5ZN47vhs1M/s640/nove.jpg" width="594" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhyzV3hHp0ImTRSGj693rrI4ezkHE782Hth5r5KDqofk8BFjXOR7dMa2WYamF5NZdUWjrr7Orgnm3jyW7cmj6_rWthxmistB5MaXT6RMgQkyd7HYRaA8pQrZktSNnBS6pS3mi68Sh_hPMo/s1600/%25C4%258CSA+104++man%25C5%25BEel%25C3%25A9+Julius+a+Marie+Fieber%252C+vp%25C5%2599edu+dcera+Marie+pozd%25C4%259Bji+Rotsch.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="640" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhyzV3hHp0ImTRSGj693rrI4ezkHE782Hth5r5KDqofk8BFjXOR7dMa2WYamF5NZdUWjrr7Orgnm3jyW7cmj6_rWthxmistB5MaXT6RMgQkyd7HYRaA8pQrZktSNnBS6pS3mi68Sh_hPMo/s640/%25C4%258CSA+104++man%25C5%25BEel%25C3%25A9+Julius+a+Marie+Fieber%252C+vp%25C5%2599edu+dcera+Marie+pozd%25C4%259Bji+Rotsch.jpg" width="392" /></a></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
Vladimír Šeflhttp://www.blogger.com/profile/02562901588038902133noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-6056240615809156587.post-83081742533670327352015-12-11T12:59:00.002+01:002016-08-17T10:59:41.335+02:00Sokolovská č.p. 114, cukrárna Josefa Kannebergera<div style="text-align: justify;">
Prarodiče Josef a Marie Kanneberger začali jako mladí lidé v malém podnikat. Děda Josef se vyučil cukrářem a začal s tímto sortimentem cukrovinek: různé druhy trvanlivého pečiva, perníky, marcipány, mandlové tyče, cukrové věnečky, suchary, piškoty, linecké dortíky a mnoho dalšího. Babička chodila s krosnou na zádech k mlynáři (Pápert – Mühle) do Heřmanova pro potřebnou mouku. S hotovými výrobky (opět na zádech) jezdila na týdenní trhy do Děčína, kde zboží prodávala. Odbyt běžel a když měli dost peněz otevřeli si v dnešní Sokolovské ulici (Brückengasse) č.p. 114 cukrárnu. Poté se začaly vyrábět i dorty, kremrole, pěnové řezy, indiáni a ovocné dorty. Babiččiny děti, moje máma, teta Anni a strýc Pepi zde vyrůstali a tak při pečení pomáhali. Děvčata pomáhala v krámě a strýc Pepi se učil cukrářem, i když by byl raději myslivcem. Obchod běžel dobře a tak bylo otevřeno i v neděli. Když šli lidé z vesnic do kostela, při zpáteční cestě domů si vzali pytlík sladkostí. Tak pracovala celá rodina. Babička byla zaměstnána v místnosti s pecí, kde vařila marmeládu z vlastního rybízu, který používala na pečivo atd.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgVeULB2P8GLYl8eLsEOOS_NC7McChKo-iixu-0o5250mAm4jh4MdxmEaULeAWaMEdy5MrQ_gcmREVpMu8Doii3jxvHmL-vYDT5bJHhoeYk9vr7wclKN3cJeI83yVO5gRqHOy7ELPoS4Lo/s1600/sokolovsk%25C3%25A1+pouzit.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="242" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgVeULB2P8GLYl8eLsEOOS_NC7McChKo-iixu-0o5250mAm4jh4MdxmEaULeAWaMEdy5MrQ_gcmREVpMu8Doii3jxvHmL-vYDT5bJHhoeYk9vr7wclKN3cJeI83yVO5gRqHOy7ELPoS4Lo/s640/sokolovsk%25C3%25A1+pouzit.jpg" width="640" /></a></div>
</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
První učeň a první tovaryš s nimi později pracovali a bydleli též v tomto domě. Když obchod převzal můj strýc Pepi, pomáhal děda ještě pořád u pece a babička vařila pro všechny v domě. V krámě teď prodávala teta Mia, žena strýce Pepiho. Bydleli jsme s ním také v domě. Moje nejmilejší místo bylo v pekárně u pece. Tam jsem dostala kousek těsta, udělala jsem z něj placky nebo preclíky, které pak pro mě s ostatními výrobky upekli. Takové světnice s pecí se jako tenkrát už neexistují. Tam se i vařilo a jedlo. Velká kamnová pec zabírala půl světnice, měla tři trouby (plechy na pečení byly velké skoro jeden metr). Plotna byla na vaření a topilo se jako jiných kuchyňských kamnech. Pod troubami bylo narovnáno dřevo, které bylo potřeba k topení. Naproti peci byla kuchyňská skříň a u ní malá, černá, kožená pohovka – moje nejmilejší místo. Před křeslem stál stůl a židle a dva dlouhé pracovní stoly k pečení, dále stroj na těsto a mnoho pečících forem na dorty a perník. O vánocích se pekly perníkové mikulášové potažení cukrovou polevou. Já jsem na ně pak směla pokládat barevně tištěné obrázky mikuláše. Z toho jsem měla obzvláštní radost. Pro výlohu byla upečena perníková chaloupka a před ní stáli čokoládoví Jeníček s Mařenkou a čarodějnicí (Hansel, Gretel und Hexe).</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Před velikonocemi byla z piškotového těsta pečena malá srdíčka, dortíky a vajíčka které pak byly potažena glazurou (růžovou cukrovou polevou). Přitom jsem také směla pomáhat. Na mnoho výrobků byla používá sníh ušlehaný z bílků vajíček. Šlehačka byla ještě sotva známá. Kremrole, sněhové dorty (piškotový základ, přes něj silná vrstva sněhu z bílků a přetažené čokoládou), také pěnové řezy a indiáni. Vše bylo plněno sněhem z bílků. Sníh z bílků byl šlehán v měděném kotli velkou metlou na sníh. Tuto práci vykonával většinou učedník. Vajíčka pro obchod byla dodávána po kopách železnicí. Byla uložena v dlouhých bednách vystlaných slámou. Když byla vajíčka na místě, byla zkontrolována a prasklá byla ihned zkonzumována. Část vajec byla uložená v kameninových nádobách ve vápenatém roztoku ve sklepě. Stejně to dělaly i hospodyně. Protože v chladnou dobu byla špatná snůška, vajec bylo málo a byla velice drahá. Později jsme začali vyrábět i zmrzlinu. Z mléka a vajíček byl uvařen vanilkový krém, nebo krém s kakaem. To se pak nechávalo ve zmrzlinovém stroji zmrznout. To byla také tvrdá práce. Jako dítě jsem u toho často byla a směla jsem držet škrabák. Zmrzlinový stroj se skládal ze sudu (podobného dřevěnému sudu), ve kterém byl zabudován malý kotel, kterým se pomocí kliky dalo točit. Mezi sudem a kotlem byl nacpán led, který strýc Pepi boural v Habartickém (Bystrá) potoce a skladoval jej ve vlastnoručně zbudované kůlně pro uchovávaní ledu. Kůlna měla dvojité stěny a mezi nimi jako izolace byla škvára. Při výrobě zmrzliny se (převařená) studená vanilka nebo čokoládový krém nalil do malého kotle, kterým se pak točilo tak dlouho až tekutina na stěně kotle začala pomalu mrznout. Škrabkou, která se držela na stěně kotle. Tím se zmrzlé odškrabávalo tak dlouho, až byla promrzlá celá masa. Pak se zmrzlina dala do „konzervátoru“, což byl druh lednice, chlazené ledem. Odtamtud se vyndávala pro přípravu porcí a plnění sáčků. Dnes za použití elektřiny je všechno jednodušší. Zmrzlina ale chutnala báječně. Zpracovávali jsme čerstvé maliny a jahody, které nám nosili sběrači. Zmrzlina byla v létě velice žádaná. Hosté si ji mohli objednat i v obchodě k bílému kulatému stolu. Když byla zmrzlina, byla na obchodě na obchodě vyvěšena vlaječka. Jako dítě jsem v tomto sladkém světě vyrostla. Strýc Pepi koupil před druhou světovou válkou ještě jeden zmrzlinový stroj. Ten už, ale nemohl být řádně využit. Strýc Pepi musel narukovat, a po válce, kdy jsme museli všichni pryč, všechno skončilo.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhRY4iheoNk8do5EO3NlQ1vsSUggvslXsr7Xti_83A8UhEQQBvYHVnfB-gFBoq7CvHHkJ5uhZuQFSMYcrCka6anAyKbHvfeJsCdLzKDLt8SGMtrjX0wCTeTKWOsDMu01NLl4FRPy-u3kkI/s1600/street+view.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="450" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhRY4iheoNk8do5EO3NlQ1vsSUggvslXsr7Xti_83A8UhEQQBvYHVnfB-gFBoq7CvHHkJ5uhZuQFSMYcrCka6anAyKbHvfeJsCdLzKDLt8SGMtrjX0wCTeTKWOsDMu01NLl4FRPy-u3kkI/s640/street+view.jpg" width="640" /></a></div>
</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
Vladimír Šeflhttp://www.blogger.com/profile/02562901588038902133noreply@blogger.com0