Přeskočit na hlavní obsah

MARŠÁL OTTO JOSEF RYTÍŘ VON BERNDT







Tento vysoce postavený důstojník rakousko-uherské armády se narodil 18. 4. 1865 v Potočné (Tiefenbach) u Tanvaldu v okrese Jablonec nad Nisou. Jeho matka byla dcerou mlynářského mistra Ignaze Ritschela z Benešova nad Ploučnicí. Otto von Berndt v sedmi letech osiřel, a tak se dostal do opatrovnictví svého dědečka Ignaze v Benešově. Tam také Otto navštěvoval školu. V Benešově se kamarádil hlavně s Johanem a Fritzem Preissem a s Amandem Böhmem, pozdějším starostou města a čestným občanem města Benešova nad Ploučnicí. Následně vystudoval reálku v České Lípě a obchodní akademii ve Vídni. V devatenácti letech nastoupil jako jednoroční dobrovolník do armády k dragounskému regimentu v Terezíně. V roce 1888 se stal důstojníkem z povolání. V roce 1914 se stal velitelem 4. jezdecké divize a od října 1915 do listopadu 1916 působil ve štábu 4. armády. 1. 8. 1914 byl povýšen do hodnosti generála. 1. 8. 1917 byl povýšen do hodnosti maršála (Feldmarschall-Leutnant). V červenci 1918 se stal velitelem 29. dělostřelecké divize v Benátkách. V lednu 1918 obdržel od císaře osobní titul rytíř. Po rozpadu monarchie žil von Berndt ve Znojmu a po roce 1945 ve Vídni. Kde 2. 12. 1957 zemřel.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Joseph Willomitzer

Josef Willomitzer se narodil se narodil 17. dubna 1849 v Benešově n. Pl. a zemřel 3. října 1900 v Praze (pohřben byl na Olšanských hřbitovech). Willomitzer byl německý spisovatel, publicista a básník. Byl šéfredaktorem  pražských německých novin  „Zeitung Bohemia“ a členem spolku pražských německých spisovatelů a umělců „Concordia“. Jeho otec se živil jako právník. Poté co jej přeložili do Chebu, žil tam s ním i J. Willomitzer. Otcova předčasná smrt zastihla mladého Willomitzera v šesté třídě gymnázia. O dalších studiích pak již nepřemýšlel a nastoupil do učení k jednomu chebsko-františkolázeňskému knihkupci a vydavateli novin. V té době vznikly první Willomitzerovy humoresky. Také Chebské noviny otiskovaly příspěvky mladého Willomitzera. Na tomto základě povolal Willomitzera Franz Klutschak (redigoval Zeitung Bohemia) do Prahy. Na konci sedmdesátých let 19. století již Willomitzer Bohemii společně s šéfredaktorem Josefem Waltrem řídil. Když Walter v roce 1889 zemřel, řídil již

FRIEDRICH MATTAUSCH & SOHN, A.G. FÜR TEXTILINDUSTRIE

Úpravna na Českolipské ulici Friedrich Mattausch se narodil 24. září 1800 (zemřel 3. 7. 1866) ve Verneřicích, jeho otec Franz Carl Mattausch byl mechanikem narozeným v č. p. 152 a jeho matkou byla Maria Anna Reiffová z č. p. 30, taktéž z Verneřic. Fabrikant Mattausch v Benešově nad Ploučnicí v roce 1825 postavil svou první továrnu tzv. Kleinfabrik v Českolipské ulici (později nár. podnik Benar 03 či ELECOM). Vznikla zde Mattauschova první přádelna (od roku 1973 zde sídlilo podnikové ředitelství n. p. Benar). V roce 1825 došlo zároveň i k založení Mattauschovy firmy. Friedrich Mattausch V popředí budovy na zpracování vlny  Poté následovaly další přádelny:: Bedřichov (Friedrichstal – říkalo se jí Sturmfabrik) Františkov nad Ploučnicí Ostrý/Scharfenstein (na tzv. „Schlossplan") Úpravna textilu v Benešově Novém Městě (Neustadt), budoucí Benar 01  Úpravna se nacházela v Benešově (bělidlo, barevna, mandl atd.

Zapomenutí: Hrdinská smrt benešovského učitele Rudolfa Kreibicha

Daniel Rudolf Kreibich se narodil 21. července 1881 ve Valkeřicích. Nejprve navštěvoval obecnou chlapeckou školu v Benešově, poté katolické progymnasium v Drážďanech, kde byl 2 roky a kde byl členem kostelního sboru. Studoval učitelství v Olomouci a v Litoměřicích. Učitelem se na benešovské obecní škole stal již ve školním roce 1900-1901. V květnu 1903 získal svůj vysokoškolský diplom a  v roce 1909 certifikaci k výuce hry na housle na měšťanských školách. Tehdy začal učit i v benešovské obecné škole s ročním platem 720 korun. Vydržel zde až do svého narukování v únoru 1915. Rudolf Kreibich Mimo školu pan Kreibich rád pracoval denně na své zahrádce plné květin a ovocných stromů. Byl též  vynikající zpěvák, který svým krásným barytonovým hlasem těšil posluchače na mnoha koncertech benešovského pěveckého spolku či na různých kostelních vystoupeních. Večery poté rád trávil ve své oblíbené restauraci. Jako voják sloužil Rudolf Kreibich v "domácím" 42. pěším pluku. K