Přeskočit na hlavní obsah

Zapomenutí: Hrdinská smrt benešovského učitele Rudolfa Kreibicha



Daniel Rudolf Kreibich se narodil 21. července 1881 ve Valkeřicích. Nejprve navštěvoval obecnou chlapeckou školu v Benešově, poté katolické progymnasium v Drážďanech, kde byl 2 roky a kde byl členem kostelního sboru. Studoval učitelství v Olomouci a v Litoměřicích. Učitelem se na benešovské obecní škole stal již ve školním roce 1900-1901. V květnu 1903 získal svůj vysokoškolský diplom a  v roce 1909 certifikaci k výuce hry na housle na měšťanských školách. Tehdy začal učit i v benešovské obecné škole s ročním platem 720 korun. Vydržel zde až do svého narukování v únoru 1915.

Rudolf Kreibich

Mimo školu pan Kreibich rád pracoval denně na své zahrádce plné květin a ovocných stromů. Byl též  vynikající zpěvák, který svým krásným barytonovým hlasem těšil posluchače na mnoha koncertech benešovského pěveckého spolku či na různých kostelních vystoupeních. Večery poté rád trávil ve své oblíbené restauraci.

Jako voják sloužil Rudolf Kreibich v "domácím" 42. pěším pluku. K tomu studoval  na záložní důstojnické škole v Jablonci a se svým praporem se dostal na jih monarchie. Již na podzim 1915 se vrátil zpět do Benešova kvůli poranění nohy. Zde byl několik měsíců v péči zdejší nemocnice červeného kříže. S počátkem léta 1917 se vydal jako kadet čekatel se svým praporem na Bukovinu, odkud se již nevrátil.

Památník obětem válek v Benešově nad Ploučnicí
15. listopadu 1916, se do našeho města dostaly zprávy o tom, že pan učitel Daniel Rudolf Kreibich ve svých 36 letech padnul na bitevním poli. Osud tomu nechtěl, aby se ještě viděl se svou milovanou ženou, s níž se oženil na počátku války. Ve svém posledním dopise ze 4. listopadu se se svou rodinou rozloučil, jako by tušil, že bitva která ho čeká, bude jistě ta poslední.

Ve městě velice oblíbený učitel prvního stupně měšťanské školy zemřel 5. listopadnu v 8 hodin ráno při bouřlivém útoku na Bukovině, kdy byl zasažen odlétajícími kusy z dělostřeleckého projektilu. Učitel Kreibich byl v tom okamžitu v bezvědomí - smrt nastala po třech minutách. Svými kamarády byl pohřben předaleko od své domoviny, na vojenském hřbitově Kirlibaba (Cârlibaba, Bukovina - Rumunsko).

Jeho velitel, poručík Hans Mayer, následně odeslal soustrastný dopis plný smutku nad ztrátou nenahraditelného druha vdově. Vedení měšťanské školy informovalo o ztrátě "hrdiny, svědomitého, vytrvalého a skromného učitele se silným charakterem a svými školáky milovaným.."
Po jeho smrti byla na škole vyvěšena černá vlajka a 18. listopadu sloužena mše v benešovském kostele.  V září roku 1922 byl přepracován původní válečný pomník v parku pod nynější "bílou" školou tak, aby zároveň sloužil jako pomník obětem I. světové války. V seznamu padlých nechybělo ani jméno Daniela Rudlofa Kreibicha. Byl uveden také mezi padlými na pomníku Obětem 1. světové války ve Valkeřicích.


Fritz Tampe a pomník Obětem 1. světové války ve Valkeřicích

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

FRIEDRICH MATTAUSCH & SOHN, A.G. FÜR TEXTILINDUSTRIE

Úpravna na Českolipské ulici Friedrich Mattausch se narodil 24. září 1800 (zemřel 3. 7. 1866) ve Verneřicích, jeho otec Franz Carl Mattausch byl mechanikem narozeným v č. p. 152 a jeho matkou byla Maria Anna Reiffová z č. p. 30, taktéž z Verneřic. Fabrikant Mattausch v Benešově nad Ploučnicí v roce 1825 postavil svou první továrnu tzv. Kleinfabrik v Českolipské ulici (později nár. podnik Benar 03 či ELECOM). Vznikla zde Mattauschova první přádelna (od roku 1973 zde sídlilo podnikové ředitelství n. p. Benar). V roce 1825 došlo zároveň i k založení Mattauschovy firmy. Friedrich Mattausch V popředí budovy na zpracování vlny  Poté následovaly další přádelny:: Bedřichov (Friedrichstal – říkalo se jí Sturmfabrik) Františkov nad Ploučnicí Ostrý/Scharfenstein (na tzv. „Schlossplan") Úpravna textilu v Benešově Novém Městě (Neustadt), budoucí Benar 01  Úpravna se nacházela v Benešově (bělidlo, barevna, mandl atd.

Josef Šuma - bojovali za svobodu

Pan Josef Šuma se narodil 6. prosince 1910 v Chrášťanech u Litoměřic. Za první republiky,  1. září 1929, nastoupil do školy leteckého dorostu (oddělení leteckých specialistů) v Prostějově. 15. listopadu 1930 byl přemístěn do poddůstojnické školy u leteckého pluku č. 6 v Milovicích a 15. března 1931 byl přidělen k 72. letce puku PRAHA v hodnosti četaře, polního leteckého střelce. Josef Šuma u zadní střelecké věže Welingtonu - únor 1942 Následuje Mnichov a v roce 1939 okupace zbytku Československé republiky. S tím se pan Šuma jako mnoho dalších nesmířil a 26. července 1939 přechází hranice do Polska. 5. srpna téhož roku je prezentován jako emigrant u čs. vojenské skupiny v Krakově, pod evidenčním číslem 1412. Dne 29. srpna vstoupil do polského letectva – „Corporal – Chief of the Air Force“ a přemístěn na letiště v Deblině. 2. září 1939 ustupuje  se skupinou čs. letců před německým Wehrmachtem směrem k rumunským hanicím a 23.září je zajat sovětskou armádou a internován v Česk

Historie benešovského fotbalu do roku 1945

       A mužstvo. O úplných počátcích benešovského fotbalu nemáme bohužel dochovány žádné písemné prameny a pamětníky jsme již nenašli. Víme jen, že prvními nadšenci byli Franz Tschakert, který organizoval mládež z Kolonie (dnešní Nádražní ulice) a Hugo Feig, fotbalový nadšenec tělem a duší.       V roce 1896 založili mladí sportovci Německý klub sportovních bratří Praha. Šlo většinou o středoškoláky z Malé strany a ze Smíchova. Jako houby po deští se poté začaly objevovat různé divoké fotbalové spolky. Začalo se hrát na stabilních místech a objevil se i spolek rozhodčích. Každý hráč mohl kdykoliv přejít k jinému oddílu, za který chtěli hrát. Výstroj, cestovné atd. si hráči platili sami. Později jim to hradily spolkové pokladny. Kdokoliv se také mohl zaučit za sudího. Většinou to byli vedoucí spolků a proti jejich verdiktům se v té době v podstatě nevyskytovaly žádné protesty. Hrálo se podle anglických pravidel - tak jak si je kdo vysvětlil. Sítě na branku v té době rovněž