 |
| Představa hradu Scharfenstein |
V časopise Abwehr (24. 12. 1931) se píše o nařízení španělské vlády, ve kterém se uvádí, že ke každému jídlu se musí podávat čtvrt litru červeného vína. Host sice měl právo vybrat si k pití z nápojového lístku co chce, ale čtvrtku červeného mu stejně naúčtovali. Zachraňovali tak vinaře Andalusie, před katastrofálním stavem vinařského průmyslu a zbavili se tak alespoň částečně svých zásob.
Nešlo však o žádnou novinku. K panství Benešov-Ostrý patřili i vinice na Ostrém (3 Joch a 534 Klasterů/Klafterů). Víno se tam pěstovalo až do roku 1794, kdy byl kopec zalesněn. Bylo však velice nekvalitní a bývalo srovnáváno s obávanou lužickou révovou šťávou, prodávanou ve zdejším okolí pod názvem „Grünberger“. Staří rytíři a knechti snad osterské kyselé víno pili. Pozdější panstvo však bylo zvyklé na lepší. Již v roce 1614 se měšťané paustovské poloviny města bránili čepování osterského vína, protože jim utíkali hosté.
Půl města patřilo Paustovi z Liebstadtu, měšťané nebyli poddaní Ostrého, a tak víno odmítli. Z tohoto důvodu museli víno z Ostrého pít sedláci z okolních obcí. Z jednoho pozdějšího procesu vyplývá, že skutečně sedm vesnic z okolí muselo víno povinně odebírat. Výnos z roku 1659 například nařizoval jednomu otci, který vdával svoji dceru, povinný odběr 12 pint vína z vrchnostenského sklepa. O protestech se žádné zprávy nedochovaly. Tento „vinný útlak“ trval až do roku 1749.
Míry plošné (vídeňské - dekretem Marie Terezie 14.4.1763):
1 sáh (die Klafter) = 3,596652m2
1 jitro (das Joch) = 1600 sáhů čtverečných = 2korce = 3míry(měřice) = 5754,642m2
Komentáře
Okomentovat