Přeskočit na hlavní obsah

MARŠÁL OTTO JOSEF RYTÍŘ VON BERNDT







Tento vysoce postavený důstojník rakousko-uherské armády se narodil 18. 4. 1865 v Potočné (Tiefenbach) u Tanvaldu v okrese Jablonec nad Nisou. Jeho matka byla dcerou mlynářského mistra Ignaze Ritschela z Benešova nad Ploučnicí. Otto von Berndt v sedmi letech osiřel, a tak se dostal do opatrovnictví svého dědečka Ignaze v Benešově. Tam také Otto navštěvoval školu. V Benešově se kamarádil hlavně s Johanem a Fritzem Preissem a s Amandem Böhmem, pozdějším starostou města a čestným občanem města Benešova nad Ploučnicí. Následně vystudoval reálku v České Lípě a obchodní akademii ve Vídni. V devatenácti letech nastoupil jako jednoroční dobrovolník do armády k dragounskému regimentu v Terezíně. V roce 1888 se stal důstojníkem z povolání. V roce 1914 se stal velitelem 4. jezdecké divize a od října 1915 do listopadu 1916 působil ve štábu 4. armády. 1. 8. 1914 byl povýšen do hodnosti generála. 1. 8. 1917 byl povýšen do hodnosti maršála (Feldmarschall-Leutnant). V červenci 1918 se stal velitelem 29. dělostřelecké divize v Benátkách. V lednu 1918 obdržel od císaře osobní titul rytíř. Po rozpadu monarchie žil von Berndt ve Znojmu a po roce 1945 ve Vídni. Kde 2. 12. 1957 zemřel.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

FRIEDRICH MATTAUSCH & SOHN, A.G. FÜR TEXTILINDUSTRIE

Úpravna na Českolipské ulici Friedrich Mattausch se narodil 24. září 1800 (zemřel 3. 7. 1866) ve Verneřicích, jeho otec Franz Carl Mattausch byl mechanikem narozeným v č. p. 152 a jeho matkou byla Maria Anna Reiffová z č. p. 30, taktéž z Verneřic. Fabrikant Mattausch v Benešově nad Ploučnicí v roce 1825 postavil svou první továrnu tzv. Kleinfabrik v Českolipské ulici (později nár. podnik Benar 03 či ELECOM). Vznikla zde Mattauschova první přádelna (od roku 1973 zde sídlilo podnikové ředitelství n. p. Benar). V roce 1825 došlo zároveň i k založení Mattauschovy firmy. Friedrich Mattausch V popředí budovy na zpracování vlny  Poté následovaly další přádelny:: Bedřichov (Friedrichstal – říkalo se jí Sturmfabrik) Františkov nad Ploučnicí Ostrý/Scharfenstein (na tzv. „Schlossplan") Úpravna textilu v Benešově Novém Městě (Neustadt), budoucí Benar 01  Úpravna se nacházela v Benešově (bělidlo, barevna, mandl atd.

Joseph Willomitzer

Josef Willomitzer se narodil se narodil 17. dubna 1849 v Benešově n. Pl. a zemřel 3. října 1900 v Praze (pohřben byl na Olšanských hřbitovech). Willomitzer byl německý spisovatel, publicista a básník. Byl šéfredaktorem  pražských německých novin  „Zeitung Bohemia“ a členem spolku pražských německých spisovatelů a umělců „Concordia“. Jeho otec se živil jako právník. Poté co jej přeložili do Chebu, žil tam s ním i J. Willomitzer. Otcova předčasná smrt zastihla mladého Willomitzera v šesté třídě gymnázia. O dalších studiích pak již nepřemýšlel a nastoupil do učení k jednomu chebsko-františkolázeňskému knihkupci a vydavateli novin. V té době vznikly první Willomitzerovy humoresky. Také Chebské noviny otiskovaly příspěvky mladého Willomitzera. Na tomto základě povolal Willomitzera Franz Klutschak (redigoval Zeitung Bohemia) do Prahy. Na konci sedmdesátých let 19. století již Willomitzer Bohemii společně s šéfredaktorem Josefem Waltrem řídil. Když Walter v roce 1889 zemřel, řídil již

Poslední benešovský provazník Josef Fiedler

Provazník Josef Fiedler měl sídlo na náměstí v domě č.p. 7 (ve třicátých letech 20.st. zde byl i obchod s rybami). Byl jedním z posledních zástupců prastarého řemesla provaznictví nejen v Benešově nad Ploučnicí, ale i v širokém okolí a díky své dobré práci byl znám i daleko v alpských zemích. Býti provazníkem, to byla především velmi namáhavá ruční práce. A pan Fiedler, díky svému umu, zvládnul v podstatě veškerý představitelný sortiment - od šňůr na prádlo až po horolezecká lana. Od vchodových dveří domu až k zadnímu nároží zahrady vedla jakási dálnice z různých lan. Tenhle asi 50 metrů dlouhý prostor byl plný konopných provázků, které musely být po této dráze několikrát zpětně omotány. A z těchto šňůr se pak dále vytvářely provazy. Při výrobě provazů pomáhal panu Fiedlerovi i jeho syn Franz, který se hodil především na otáčení kol napojených na převody. S delšími provazy se muselo jít až k Dolním Habarticím do prostoru poblíž Bendelovy pily. Tam bylo k dispozici zhr