Přeskočit na hlavní obsah

MLÝNY V ULICI BOŽENY NĚMCOVÉ

Velký mlýn č.p. 190 na kresbě z roku 1832

Ulice Boženy Němcové se jmenovala Mühlgasse, čili mlýnská. Takzvaný Velký mlýn (č. p. 190) byl v držení paní Janichové. V roce 1904 od ní získalo tento objekt město. Měl tři vodní kola, dvě sloužily samotnému mlýnu a jedno pohánělo pilu. Nebyl daleko od centra města a radní přemýšleli co s ním. Objekt byl přece jenom dost velký. Chtěli jej přestavět na městské koupaliště, chudobinec nebo elektrárnu. Ta se záhy ukázala tou správnou volbou. Povolení k provozu bylo vydáno 21. ledna 1905.


Č. p. 179 Mlýn měla od Ferdinanda Mattausche pronajata rodina Ferdinanda Palmeho, pekařského mistra a mlynáře. V provozu zde měl i obchod s potravinami (doloženo k roku 1921)

Č. p. 179 tzv. Doktorský mlýn (vlastnil jej Dr. Hegenbarth) získal Ferdinand Mattausch. Tento mlýn poháněl stoupu (zařízení k drcení a rozmělňování). Mattausch jej nechal předělat na mlýn k řezání kampeškového dřeva. Poté zde zřídili prádelnu a nakonec potravinářský mlýn. Do roku 1938 byl nazýván Palmmühle (Palmův mlýn) podle tehdejšího nájemce. V roce 1940 tu byly vybudovány byty pro Mattauschovi zaměstnance a dívčí domov. V době II. světové války sloužil jako ubytovna pro krejčové a modistky a později nasazené polky.



Doktorský mlýn s pilou č. p. 179
Starší než Doktorský mlýn byla soukenická valcha, která stála nad ním. Město ji postavilo již v roce 1482. Později ji získali do nájmu pletaři punčoch. Toto zařízení bylo rozebráno v roce 1918. Ještě jednu zajímavost ze zrušené pletařské valchy. Pletařství přešlo na mechanizovanou výrobu. Bývalý pletař Julius Fieber ze Sokolské č. p. 104 po zrušení valchy ještě se dvěma pletl punčochy dál doma a prodávali je po okolí.
Fotografie z roku 1887

F. Mattausch
Julius Fieber

Štítky:

Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Joseph Willomitzer

Josef Willomitzer se narodil se narodil 17. dubna 1849 v Benešově n. Pl. a zemřel 3. října 1900 v Praze (pohřben byl na Olšanských hřbitovech). Willomitzer byl německý spisovatel, publicista a básník. Byl šéfredaktorem  pražských německých novin  „Zeitung Bohemia“ a členem spolku pražských německých spisovatelů a umělců „Concordia“. Jeho otec se živil jako právník. Poté co jej přeložili do Chebu, žil tam s ním i J. Willomitzer. Otcova předčasná smrt zastihla mladého Willomitzera v šesté třídě gymnázia. O dalších studiích pak již nepřemýšlel a nastoupil do učení k jednomu chebsko-františkolázeňskému knihkupci a vydavateli novin. V té době vznikly první Willomitzerovy humoresky. Také Chebské noviny otiskovaly příspěvky mladého Willomitzera. Na tomto základě povolal Willomitzera Franz Klutschak (redigoval Zeitung Bohemia) do Prahy. Na konci sedmdesátých let 19. století již Willomitzer Bohemii společně s šéfredaktorem Josefem Waltrem řídil. Když Walter v roce 1889 zemřel, ř...
Okomentovat
Další informace

FRIEDRICH MATTAUSCH & SOHN, A.G. FÜR TEXTILINDUSTRIE

Úpravna na Českolipské ulici Friedrich Mattausch se narodil 24. září 1800 (zemřel 3. 7. 1866) ve Verneřicích, jeho otec Franz Carl Mattausch byl mechanikem narozeným v č. p. 152 a jeho matkou byla Maria Anna Reiffová z č. p. 30, taktéž z Verneřic. Fabrikant Mattausch v Benešově nad Ploučnicí v roce 1825 postavil svou první továrnu tzv. Kleinfabrik v Českolipské ulici (později nár. podnik Benar 03 či ELECOM). Vznikla zde Mattauschova první přádelna (od roku 1973 zde sídlilo podnikové ředitelství n. p. Benar). V roce 1825 došlo zároveň i k založení Mattauschovy firmy. Friedrich Mattausch V popředí budovy na zpracování vlny  Poté následovaly další přádelny:: Bedřichov (Friedrichstal – říkalo se jí Sturmfabrik) Františkov nad Ploučnicí Ostrý/Scharfenstein (na tzv. „Schlossplan") Úpravna textilu v Benešově Novém Městě (Neustadt), budoucí Benar 01  Úpravna se nacházela v Benešově (bělidlo, barevna, mandl ...
1 komentář
Další informace

Zapomenutí: Hrdinská smrt benešovského učitele Rudolfa Kreibicha

Daniel Rudolf Kreibich se narodil 21. července 1881 ve Valkeřicích. Nejprve navštěvoval obecnou chlapeckou školu v Benešově, poté katolické progymnasium v Drážďanech, kde byl 2 roky a kde byl členem kostelního sboru. Studoval učitelství v Olomouci a v Litoměřicích. Učitelem se na benešovské obecní škole stal již ve školním roce 1900-1901. V květnu 1903 získal svůj vysokoškolský diplom a  v roce 1909 certifikaci k výuce hry na housle na měšťanských školách. Tehdy začal učit i v benešovské obecné škole s ročním platem 720 korun. Vydržel zde až do svého narukování v únoru 1915. Rudolf Kreibich Mimo školu pan Kreibich rád pracoval denně na své zahrádce plné květin a ovocných stromů. Byl též  vynikající zpěvák, který svým krásným barytonovým hlasem těšil posluchače na mnoha koncertech benešovského pěveckého spolku či na různých kostelních vystoupeních. Večery poté rád trávil ve své oblíbené restauraci. Jako voják sloužil Rudolf Kreibich v "domácím" 42. pěším pluku. K ...
Okomentovat
Další informace