Přeskočit na hlavní obsah

VELKÝ POŽÁR BENEŠOVA N. PL. V ROCE 1863

Benešov po požáru

Velký požár města (20. 5. 1863) je obsáhle popsán v knize. Některé věci se tam však nevešly a byla by škoda kdyby upadly v zapomnění.
Hned po hostinci Zum schwarzen Ross (Slovany) začala hořet barevna v Mariánské (Žižkova) ulici naproti hospodě Wiliho Schtörcha. Požár si vyžádal i své oběti. Manželka perníkáře Lühneho v Poštovní ulici (dnes Krátká) se již nemohla dostat z hořící ulice, a tak přeskočila tehdy ještě vysokou hradbu dolů do hradebního příkopu (Dvořákova ulice – Wallstrasse). Následoval krvavý pád. Nebožačka již nebyla nalezena. V Kostelní ulici v domě (lidové pojmenování U Simmelů) vedle perníkáře Hegenbartha (č.p. 71) chtěla jedna paní ukrýt některé své věci do sklepa. Po požáru ji našli ve sklepě udušenou. Na náměstí zůstal ušetřen jen dům patřící tehdy měšťanovi Rehnovi (č. p. 15). Tradovalo se, že ihned po vzniku požáru sňal Rehne ze zdi kříž a pobíhal s ním před domem sem a tam. Svého počínání zanechal, až když musel ustoupit velkému žáru.

Benešovské náměstí po velkém požáru na dobové kresbě


 Rohový dům na náměstí č. p. 12 byl již tehdy postaven bytelně a tak mu vyhořelo jen horní patro a měl poškozené krovy. Z dnešního Hotelu Jelen, tehdy patřícího MUDr. Hegenbarthovi, zbyly jen sklepy. Na radnici shořelo první patro a krovy. Na kapli u kostela shořela šindelová střecha a na Horním zámku byly poškozeny věžičky. Z domu vinárníka (Weinhaus Lorenz) zbyly jen obvodové zdi. Vyhořelá městská kovárna v Kamenické (Palackého) ulici již nebyla nikdy obnovena. Část pozemku byla použita k rozšíření silnice a zbytek připadl k domu Lukáše Hegenbartha, kde byla ještě jedna kovárna.
Rohový dům na náměstí č. p. 9 (bývalá lékárna) již nemohl být znovu postaven ve své bývalé velikosti, protože silnice tam byla tak úzká, že plně naložená fůra sena se třela z obou stran o domy. Bývalé městské lázně ustoupily měšťanským domům rodiny Wernerovy a Preissovy (č. p. 120 a 121)

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

FRIEDRICH MATTAUSCH & SOHN, A.G. FÜR TEXTILINDUSTRIE

Úpravna na Českolipské ulici Friedrich Mattausch se narodil 24. září 1800 (zemřel 3. 7. 1866) ve Verneřicích, jeho otec Franz Carl Mattausch byl mechanikem narozeným v č. p. 152 a jeho matkou byla Maria Anna Reiffová z č. p. 30, taktéž z Verneřic. Fabrikant Mattausch v Benešově nad Ploučnicí v roce 1825 postavil svou první továrnu tzv. Kleinfabrik v Českolipské ulici (později nár. podnik Benar 03 či ELECOM). Vznikla zde Mattauschova první přádelna (od roku 1973 zde sídlilo podnikové ředitelství n. p. Benar). V roce 1825 došlo zároveň i k založení Mattauschovy firmy. Friedrich Mattausch V popředí budovy na zpracování vlny  Poté následovaly další přádelny:: Bedřichov (Friedrichstal – říkalo se jí Sturmfabrik) Františkov nad Ploučnicí Ostrý/Scharfenstein (na tzv. „Schlossplan") Úpravna textilu v Benešově Novém Městě (Neustadt), budoucí Benar 01  Úpravna se nacházela v Benešově (bělidlo, barevna, mandl atd.

Veřejná plovárna v Benešově nad Ploučnicí

Vyprávění Getrudy Rennerové o jedné z mála dětských radostí za druhé světové války v Benešově nad Ploučnicí.      Nejednalo se o koupaliště v dnešním slova smyslu, ale i tak jsme si tam při koupání užili spoustu legrace. Mluvím o venkovním bazénu (plovárně) v Benešově na řece Ploučnici. V letních dnech jsme po škole hned pospíchali domů, najíst se a rychle do plavek! Pak už jsme nemysleli na nic jiného, než-li na koupání. Plovárna byla v Mlýnské ulici (dnešní Boženy Němcové) za místní elektrárnou. Cesta tam vedla přes zahradu rodiny Hegenbarthových. Byla to zahrada plná lákadel, kde rostly překrásné červené jahody.. U vchodu byla na stolku položena pokladna - z dnešního hlediska je zajímavé, že tato "pokladnička" byla odemčená a otevřená, ponechána zcela bez dozoru. Po levé straně byly kabinky pro dámy a pro pány pak vpravo. Byla zde také možnost pronájmu samostatné chatky.. Cesta do vody vedla po zděných schůdkách. Když jsme po nich sešli, ocitli jsme se zhruba

Josef Šuma - bojovali za svobodu

Pan Josef Šuma se narodil 6. prosince 1910 v Chrášťanech u Litoměřic. Za první republiky,  1. září 1929, nastoupil do školy leteckého dorostu (oddělení leteckých specialistů) v Prostějově. 15. listopadu 1930 byl přemístěn do poddůstojnické školy u leteckého pluku č. 6 v Milovicích a 15. března 1931 byl přidělen k 72. letce puku PRAHA v hodnosti četaře, polního leteckého střelce. Josef Šuma u zadní střelecké věže Welingtonu - únor 1942 Následuje Mnichov a v roce 1939 okupace zbytku Československé republiky. S tím se pan Šuma jako mnoho dalších nesmířil a 26. července 1939 přechází hranice do Polska. 5. srpna téhož roku je prezentován jako emigrant u čs. vojenské skupiny v Krakově, pod evidenčním číslem 1412. Dne 29. srpna vstoupil do polského letectva – „Corporal – Chief of the Air Force“ a přemístěn na letiště v Deblině. 2. září 1939 ustupuje  se skupinou čs. letců před německým Wehrmachtem směrem k rumunským hanicím a 23.září je zajat sovětskou armádou a internován v Česk