Přeskočit na hlavní obsah

Západní část města

Západní část města s Trčkovou branou

Na náměstí na rohu Děčínské ulice stával výstavní dům, nazývaný až do roku 1619 starou radnicí. Sídlil tam i soudce (dnešní č. p. 17). Soudce býval volen z občanů. Benešovští za něj museli platit tzv. stříbrný úrok. Roku 1490 se podařilo měšťanům  tuto starostovnu koupit se všemi právy. Pozemky, které patřily k domu, bývaly velké - od pravého břehu Ploučnice až k Jedlce. K domu ještě patřila vedle stojící sladovna a drábovna (vězení s mučírnou). Za městskou zdí stával městský špitál (dnes č. p. 24), thunovská prádelna, dům městského sedláka, 20 městských sýpek a dům pohodného.

Za nějaký čas prodalo město pozemky ke stavebním účelům a vznikla Děčínská ulice. V letech 1619 – 1730 je bývalá starostovna nazývána Tuttiovým domem. Město jej prodalo rodině Tutte. Poslední Tutte byl řezník (zemřel 1642). V místech dnešní zámecké zahrady Dolního zámku býval les, který sahal až k hradbám. Hrabě Clary – Aldringen tam nechal srovnat příkop a vytvořit park.

Děčínská brána nesla letopočet 1512 a do tehdejší podoby ji nechal zhotovit Mikuláš Trčka z Lípy. Věž měla výšku 20 loktů. Přízemí se zavíralo ze strany náměstí dřevěnou brankou a z vnějšku padacím mostem. Salhausenové most odstranili a vybudovali trvalý přechod. Při stavbě silnice v roce 1840 byly nalezeny zbytky zdiva brány. V prvním poschodí byla městská zbrojnice a nad ní, v dřevěné části, bývalo obydlí strážného. Dne 12. února 1715 shodila velká bouře střechu a poškodila krov. Z toho důvodu byla brána zbourána. Na jejím místě se po čase objevily dva pilíře spojené klenutím se znakem Claryů.


Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Joseph Willomitzer

Josef Willomitzer se narodil se narodil 17. dubna 1849 v Benešově n. Pl. a zemřel 3. října 1900 v Praze (pohřben byl na Olšanských hřbitovech). Willomitzer byl německý spisovatel, publicista a básník. Byl šéfredaktorem  pražských německých novin  „Zeitung Bohemia“ a členem spolku pražských německých spisovatelů a umělců „Concordia“. Jeho otec se živil jako právník. Poté co jej přeložili do Chebu, žil tam s ním i J. Willomitzer. Otcova předčasná smrt zastihla mladého Willomitzera v šesté třídě gymnázia. O dalších studiích pak již nepřemýšlel a nastoupil do učení k jednomu chebsko-františkolázeňskému knihkupci a vydavateli novin. V té době vznikly první Willomitzerovy humoresky. Také Chebské noviny otiskovaly příspěvky mladého Willomitzera. Na tomto základě povolal Willomitzera Franz Klutschak (redigoval Zeitung Bohemia) do Prahy. Na konci sedmdesátých let 19. století již Willomitzer Bohemii společně s šéfredaktorem Josefem Waltrem řídil. Když Walter v roce 1889 zemřel, řídil již
Okomentovat
Další informace

FRIEDRICH MATTAUSCH & SOHN, A.G. FÜR TEXTILINDUSTRIE

Úpravna na Českolipské ulici Friedrich Mattausch se narodil 24. září 1800 (zemřel 3. 7. 1866) ve Verneřicích, jeho otec Franz Carl Mattausch byl mechanikem narozeným v č. p. 152 a jeho matkou byla Maria Anna Reiffová z č. p. 30, taktéž z Verneřic. Fabrikant Mattausch v Benešově nad Ploučnicí v roce 1825 postavil svou první továrnu tzv. Kleinfabrik v Českolipské ulici (později nár. podnik Benar 03 či ELECOM). Vznikla zde Mattauschova první přádelna (od roku 1973 zde sídlilo podnikové ředitelství n. p. Benar). V roce 1825 došlo zároveň i k založení Mattauschovy firmy. Friedrich Mattausch V popředí budovy na zpracování vlny  Poté následovaly další přádelny:: Bedřichov (Friedrichstal – říkalo se jí Sturmfabrik) Františkov nad Ploučnicí Ostrý/Scharfenstein (na tzv. „Schlossplan") Úpravna textilu v Benešově Novém Městě (Neustadt), budoucí Benar 01  Úpravna se nacházela v Benešově (bělidlo, barevna, mandl atd.
1 komentář
Další informace

Zapomenutí: Hrdinská smrt benešovského učitele Rudolfa Kreibicha

Daniel Rudolf Kreibich se narodil 21. července 1881 ve Valkeřicích. Nejprve navštěvoval obecnou chlapeckou školu v Benešově, poté katolické progymnasium v Drážďanech, kde byl 2 roky a kde byl členem kostelního sboru. Studoval učitelství v Olomouci a v Litoměřicích. Učitelem se na benešovské obecní škole stal již ve školním roce 1900-1901. V květnu 1903 získal svůj vysokoškolský diplom a  v roce 1909 certifikaci k výuce hry na housle na měšťanských školách. Tehdy začal učit i v benešovské obecné škole s ročním platem 720 korun. Vydržel zde až do svého narukování v únoru 1915. Rudolf Kreibich Mimo školu pan Kreibich rád pracoval denně na své zahrádce plné květin a ovocných stromů. Byl též  vynikající zpěvák, který svým krásným barytonovým hlasem těšil posluchače na mnoha koncertech benešovského pěveckého spolku či na různých kostelních vystoupeních. Večery poté rád trávil ve své oblíbené restauraci. Jako voják sloužil Rudolf Kreibich v "domácím" 42. pěším pluku. K
Okomentovat
Další informace