Přeskočit na hlavní obsah

Betlémy a jesličky

        K vánočním  svátkům patří stromeček, purpura, svařené víno, ryba, ale hlavně betlémy a jesličky. Krásný zvyk zdobit stromeček se rozšířil až kolem roku 1800.V Jílovém je vánoční stromeček doložen již v roce 1647. Odtud se rozšířil po celém okrese.
     
        Severočeské betlémy představují významnou část historie tohoto zvyku na našem území. Centrem výroby bylo Šluknovsko a Litvínovsko. Nejranější údaje o výrobě v našem regionu pocházej též z období kolem roku 1800. Nejstarší benešovské jesličky bohužel shořely při velkém požáru v roce 1863. Betlém nebo jesličky bývaly v minulosti téměř v každém domě. Bývaly většinou poměrně jednoduché a jejich stavba zabrala kolem půl hodiny. Základní deska se umisťovala do výše očí. Poté byla pokryta trnkou, ze které se vytvořila hora, která se pak pokryla mechem. Poté se rozestavěly figurky a další prvky. Většinou byly z papíru. Dochovaly se však některé z doby před požárem města a ty byly dřevěné. Na obrázku si můžete prohlédnout mechanický betlém amatérského výrobce, vrchního policejního strážmistra a občana Benešova, Ignaze Tietzeho z Husovy ulice.


Mechanický betlém amatérského výrobce, vrchního policejního strážmistra Ignaze Tietzeho

        Dochované staré jesličky a betlémy bývaly umístěny v benešovském muzeu. Pořádaly se i výstavy. Jedna z největších se konala 6. až 8. prosince 1936 u Černého koně (Na Slovanech).


Jesličky z benešovského kostela NANEBEVZETÍ PANNY MARIE

Jesličky z benešovského kostela NANEBEVZETÍ PANNY MARIE









Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

FRIEDRICH MATTAUSCH & SOHN, A.G. FÜR TEXTILINDUSTRIE

Úpravna na Českolipské ulici Friedrich Mattausch se narodil 24. září 1800 (zemřel 3. 7. 1866) ve Verneřicích, jeho otec Franz Carl Mattausch byl mechanikem narozeným v č. p. 152 a jeho matkou byla Maria Anna Reiffová z č. p. 30, taktéž z Verneřic. Fabrikant Mattausch v Benešově nad Ploučnicí v roce 1825 postavil svou první továrnu tzv. Kleinfabrik v Českolipské ulici (později nár. podnik Benar 03 či ELECOM). Vznikla zde Mattauschova první přádelna (od roku 1973 zde sídlilo podnikové ředitelství n. p. Benar). V roce 1825 došlo zároveň i k založení Mattauschovy firmy. Friedrich Mattausch V popředí budovy na zpracování vlny  Poté následovaly další přádelny:: Bedřichov (Friedrichstal – říkalo se jí Sturmfabrik) Františkov nad Ploučnicí Ostrý/Scharfenstein (na tzv. „Schlossplan") Úpravna textilu v Benešově Novém Městě (Neustadt), budoucí Benar 01  Úpravna se nacházela v Benešově (bělidlo, barevna, mandl atd.

Joseph Willomitzer

Josef Willomitzer se narodil se narodil 17. dubna 1849 v Benešově n. Pl. a zemřel 3. října 1900 v Praze (pohřben byl na Olšanských hřbitovech). Willomitzer byl německý spisovatel, publicista a básník. Byl šéfredaktorem  pražských německých novin  „Zeitung Bohemia“ a členem spolku pražských německých spisovatelů a umělců „Concordia“. Jeho otec se živil jako právník. Poté co jej přeložili do Chebu, žil tam s ním i J. Willomitzer. Otcova předčasná smrt zastihla mladého Willomitzera v šesté třídě gymnázia. O dalších studiích pak již nepřemýšlel a nastoupil do učení k jednomu chebsko-františkolázeňskému knihkupci a vydavateli novin. V té době vznikly první Willomitzerovy humoresky. Také Chebské noviny otiskovaly příspěvky mladého Willomitzera. Na tomto základě povolal Willomitzera Franz Klutschak (redigoval Zeitung Bohemia) do Prahy. Na konci sedmdesátých let 19. století již Willomitzer Bohemii společně s šéfredaktorem Josefem Waltrem řídil. Když Walter v roce 1889 zemřel, řídil již

Poslední benešovský provazník Josef Fiedler

Provazník Josef Fiedler měl sídlo na náměstí v domě č.p. 7 (ve třicátých letech 20.st. zde byl i obchod s rybami). Byl jedním z posledních zástupců prastarého řemesla provaznictví nejen v Benešově nad Ploučnicí, ale i v širokém okolí a díky své dobré práci byl znám i daleko v alpských zemích. Býti provazníkem, to byla především velmi namáhavá ruční práce. A pan Fiedler, díky svému umu, zvládnul v podstatě veškerý představitelný sortiment - od šňůr na prádlo až po horolezecká lana. Od vchodových dveří domu až k zadnímu nároží zahrady vedla jakási dálnice z různých lan. Tenhle asi 50 metrů dlouhý prostor byl plný konopných provázků, které musely být po této dráze několikrát zpětně omotány. A z těchto šňůr se pak dále vytvářely provazy. Při výrobě provazů pomáhal panu Fiedlerovi i jeho syn Franz, který se hodil především na otáčení kol napojených na převody. S delšími provazy se muselo jít až k Dolním Habarticím do prostoru poblíž Bendelovy pily. Tam bylo k dispozici zhr