Benešov v drážním průvodci z roku 1886

Fotografie z benešovského nádraží z přelomu století

Popis Benešova a trati na Českou Lípu z roku 1886 (Ilustrovaný průvodce České severní dráhy)

Benešov, město s 250 domy a zhruba 2000 obyvateli. Z veliké části nově vystavené po ničivém požáru před 23 lety. Leží na soutoku markvartického potoka a řeky Ploučnice v krásné čedičové krajině. Benešovsko je lemováno novými průmyslovými podniky. Ještě před vjezdem do města (od Děčína) jsme si všimnuli společnosti Pietschmann zpracovávající bavlnu, pak vidíme hned u nádraží nově vystavěnou barvírnu přízí bratří Grohmannů (stejně jako v Bystřanech u Teplic a Lindavě u Cvikova). Kromě toho ve městě nalezneme skárnu, významnou punčochářskou produkci a další..

Levá strana města je nově osídlena. Je zde i nemocnice. Velmi zajímavý je v Benešově kostel (vysoko posazené vitráže, mřížová brána, pomník Salhausenů). Kromě toho dva zámky - a to hraběnky Černínové a majitele panství, hraběte Osvalda Thuna. První se nachází na náměstí a je postaven v duchu renesance 16. století. Nabízí nádhernou zahradu s krásným výhledem. Druhý je postaven v gotickém stylu.

Hostince: Hotel Koruna (Sokolovská č.p. 106), U černého koně (Slovany), Hostinec a retaurace pana Fiebera, restaurace v budově střelnice (sokolovna).

V blízkosti Benešova naleznete též zříceninu hradu Ostrý.

Benešov - Lípa

trať otevřena 14. července 1872

Pokračujeme-li v cestě do Lípy, trať zabočí prudce na východ a kopíruje tak dál směřování řeky Ploučnice. Po pravé straně míjíme (čedičové) Kozí vrchy. Do Ploučnice zde ústí potok (z Fojtovic a Heřmanova). V těchto místech stojí továrna pana Mattausche (Benar 01), vzniklá z bývalé papírny. Zatímco na druhé straně řeky vidíme domy patřící osadě Novina. Vrátíme-li se zpět na pravou stranu cesty, v místech Mattauschovi továrny se vynořuje výšina s osadou Josefswille (Josefín), pod kterou stojí pomník císaře Josefa II. postavený před pěti lety. Ještě před vjezdem do tunelu po levé straně míjíme Mattauschovu přádelnu a kolonii v Terezínském údolí. Na druhé straně tunelu se v podstatě ihned nacházíme na Františkovském nádraží..

Kolonka v Terezínském údolí

Jízdní řád Severní dráhy z roku 1874

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Joseph Willomitzer

Josef Willomitzer se narodil se narodil 17. dubna 1849 v Benešově n. Pl. a zemřel 3. října 1900 v Praze (pohřben byl na Olšanských hřbitovech). Willomitzer byl německý spisovatel, publicista a básník. Byl šéfredaktorem pražských německých novin „Zeitung Bohemia“ a členem spolku pražských německých spisovatelů a umělců „Concordia“. Jeho otec se živil jako právník. Poté co jej přeložili do Chebu, žil tam s ním i J. Willomitzer. Otcova předčasná smrt zastihla mladého Willomitzera v šesté třídě gymnázia. O dalších studiích pak již nepřemýšlel a nastoupil do učení k jednomu chebsko-františkolázeňskému knihkupci a vydavateli novin. V té době vznikly první Willomitzerovy humoresky. Také Chebské noviny otiskovaly příspěvky mladého Willomitzera. Na tomto základě povolal Willomitzera Franz Klutschak (redigoval Zeitung Bohemia) do Prahy. Na konci sedmdesátých let 19. století již Willomitzer Bohemii společně s šéfredaktorem Josefem Waltrem řídil. Když Walter v roce 1889 zemřel, řídil již

Další informace

FRIEDRICH MATTAUSCH & SOHN, A.G. FÜR TEXTILINDUSTRIE

Úpravna na Českolipské ulici Friedrich Mattausch se narodil 24. září 1800 (zemřel 3. 7. 1866) ve Verneřicích, jeho otec Franz Carl Mattausch byl mechanikem narozeným v č. p. 152 a jeho matkou byla Maria Anna Reiffová z č. p. 30, taktéž z Verneřic. Fabrikant Mattausch v Benešově nad Ploučnicí v roce 1825 postavil svou první továrnu tzv. Kleinfabrik v Českolipské ulici (později nár. podnik Benar 03 či ELECOM). Vznikla zde Mattauschova první přádelna (od roku 1973 zde sídlilo podnikové ředitelství n. p. Benar). V roce 1825 došlo zároveň i k založení Mattauschovy firmy. Friedrich Mattausch V popředí budovy na zpracování vlny Poté následovaly další přádelny:: Bedřichov (Friedrichstal – říkalo se jí Sturmfabrik) Františkov nad Ploučnicí Ostrý/Scharfenstein (na tzv. „Schlossplan") Úpravna textilu v Benešově Novém Městě (Neustadt), budoucí Benar 01 Úpravna se nacházela v Benešově (bělidlo, barevna, mandl atd.

Další informace

Zapomenutí: Hrdinská smrt benešovského učitele Rudolfa Kreibicha

Daniel Rudolf Kreibich se narodil 21. července 1881 ve Valkeřicích. Nejprve navštěvoval obecnou chlapeckou školu v Benešově, poté katolické progymnasium v Drážďanech, kde byl 2 roky a kde byl členem kostelního sboru. Studoval učitelství v Olomouci a v Litoměřicích. Učitelem se na benešovské obecní škole stal již ve školním roce 1900-1901. V květnu 1903 získal svůj vysokoškolský diplom a v roce 1909 certifikaci k výuce hry na housle na měšťanských školách. Tehdy začal učit i v benešovské obecné škole s ročním platem 720 korun. Vydržel zde až do svého narukování v únoru 1915. Rudolf Kreibich Mimo školu pan Kreibich rád pracoval denně na své zahrádce plné květin a ovocných stromů. Byl též vynikající zpěvák, který svým krásným barytonovým hlasem těšil posluchače na mnoha koncertech benešovského pěveckého spolku či na různých kostelních vystoupeních. Večery poté rád trávil ve své oblíbené restauraci. Jako voják sloužil Rudolf Kreibich v "domácím" 42. pěším pluku. K

Další informace

Historie Benešova nad Ploučnicí

Prohledat tento blog