Přeskočit na hlavní obsah

Benešov v drážním průvodci z roku 1886

Fotografie z benešovského nádraží z přelomu století
Popis Benešova a trati na Českou Lípu z roku 1886 (Ilustrovaný průvodce České severní dráhy)

    
Benešov, město s 250 domy a zhruba 2000 obyvateli. Z veliké části nově vystavené po ničivém požáru před 23 lety. Leží na soutoku markvartického potoka a řeky Ploučnice v krásné čedičové krajině. Benešovsko je lemováno novými průmyslovými podniky. Ještě před vjezdem do města (od Děčína) jsme si všimnuli společnosti Pietschmann zpracovávající bavlnu, pak vidíme hned u nádraží nově vystavěnou barvírnu přízí bratří Grohmannů (stejně jako v Bystřanech u Teplic a Lindavě u Cvikova). Kromě toho ve městě nalezneme skárnu, významnou punčochářskou produkci a další..
    

Levá strana města je nově osídlena. Je zde i nemocnice. Velmi zajímavý je v Benešově kostel (vysoko posazené vitráže, mřížová brána, pomník Salhausenů). Kromě toho dva zámky - a to hraběnky Černínové a majitele panství, hraběte Osvalda Thuna. První se nachází na náměstí a je postaven v duchu renesance 16. století. Nabízí nádhernou zahradu s krásným výhledem. Druhý je postaven v gotickém stylu.

Hostince: Hotel Koruna (Sokolovská č.p. 106), U černého koně (Slovany), Hostinec a retaurace pana Fiebera, restaurace v budově střelnice (sokolovna).

V blízkosti Benešova naleznete též zříceninu hradu Ostrý.

  
Benešov - Lípa

trať otevřena 14. července 1872

    
Pokračujeme-li v cestě do Lípy, trať zabočí prudce na východ a kopíruje tak dál směřování řeky Ploučnice. Po pravé straně míjíme (čedičové) Kozí vrchy. Do Ploučnice zde ústí potok (z Fojtovic a Heřmanova). V těchto místech stojí továrna pana Mattausche (Benar 01), vzniklá z bývalé papírny. Zatímco na druhé straně řeky vidíme domy patřící osadě Novina. Vrátíme-li se zpět na pravou stranu cesty, v místech Mattauschovi továrny se vynořuje výšina s osadou Josefswille (Josefín), pod kterou stojí pomník císaře Josefa II. postavený před pěti lety. Ještě před vjezdem do tunelu po levé straně míjíme Mattauschovu přádelnu a kolonii v Terezínském údolí. Na druhé straně tunelu se v podstatě ihned nacházíme na Františkovském nádraží..

Kolonka v Terezínském údolí

Kolonka v Terezínském údolí

Jízdní řád Severní dráhy z roku 1874
    

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

FRIEDRICH MATTAUSCH & SOHN, A.G. FÜR TEXTILINDUSTRIE

Úpravna na Českolipské ulici Friedrich Mattausch se narodil 24. září 1800 (zemřel 3. 7. 1866) ve Verneřicích, jeho otec Franz Carl Mattausch byl mechanikem narozeným v č. p. 152 a jeho matkou byla Maria Anna Reiffová z č. p. 30, taktéž z Verneřic. Fabrikant Mattausch v Benešově nad Ploučnicí v roce 1825 postavil svou první továrnu tzv. Kleinfabrik v Českolipské ulici (později nár. podnik Benar 03 či ELECOM). Vznikla zde Mattauschova první přádelna (od roku 1973 zde sídlilo podnikové ředitelství n. p. Benar). V roce 1825 došlo zároveň i k založení Mattauschovy firmy. Friedrich Mattausch V popředí budovy na zpracování vlny  Poté následovaly další přádelny:: Bedřichov (Friedrichstal – říkalo se jí Sturmfabrik) Františkov nad Ploučnicí Ostrý/Scharfenstein (na tzv. „Schlossplan") Úpravna textilu v Benešově Novém Městě (Neustadt), budoucí Benar 01  Úpravna se nacházela v Benešově (bělidlo, barevna, mandl atd.

Veřejná plovárna v Benešově nad Ploučnicí

Vyprávění Getrudy Rennerové o jedné z mála dětských radostí za druhé světové války v Benešově nad Ploučnicí.      Nejednalo se o koupaliště v dnešním slova smyslu, ale i tak jsme si tam při koupání užili spoustu legrace. Mluvím o venkovním bazénu (plovárně) v Benešově na řece Ploučnici. V letních dnech jsme po škole hned pospíchali domů, najíst se a rychle do plavek! Pak už jsme nemysleli na nic jiného, než-li na koupání. Plovárna byla v Mlýnské ulici (dnešní Boženy Němcové) za místní elektrárnou. Cesta tam vedla přes zahradu rodiny Hegenbarthových. Byla to zahrada plná lákadel, kde rostly překrásné červené jahody.. U vchodu byla na stolku položena pokladna - z dnešního hlediska je zajímavé, že tato "pokladnička" byla odemčená a otevřená, ponechána zcela bez dozoru. Po levé straně byly kabinky pro dámy a pro pány pak vpravo. Byla zde také možnost pronájmu samostatné chatky.. Cesta do vody vedla po zděných schůdkách. Když jsme po nich sešli, ocitli jsme se zhruba

Josef Šuma - bojovali za svobodu

Pan Josef Šuma se narodil 6. prosince 1910 v Chrášťanech u Litoměřic. Za první republiky,  1. září 1929, nastoupil do školy leteckého dorostu (oddělení leteckých specialistů) v Prostějově. 15. listopadu 1930 byl přemístěn do poddůstojnické školy u leteckého pluku č. 6 v Milovicích a 15. března 1931 byl přidělen k 72. letce puku PRAHA v hodnosti četaře, polního leteckého střelce. Josef Šuma u zadní střelecké věže Welingtonu - únor 1942 Následuje Mnichov a v roce 1939 okupace zbytku Československé republiky. S tím se pan Šuma jako mnoho dalších nesmířil a 26. července 1939 přechází hranice do Polska. 5. srpna téhož roku je prezentován jako emigrant u čs. vojenské skupiny v Krakově, pod evidenčním číslem 1412. Dne 29. srpna vstoupil do polského letectva – „Corporal – Chief of the Air Force“ a přemístěn na letiště v Deblině. 2. září 1939 ustupuje  se skupinou čs. letců před německým Wehrmachtem směrem k rumunským hanicím a 23.září je zajat sovětskou armádou a internován v Česk