Jídlo se prakticky od zbytku republiky nelišilo včetně knedlíků. Tak jen několik ukázek receptů jídel, jež se tradičně připravovala na Benešovsku, potažmo Děčínsku či Českokamenicku před rokem 1945.
Cibulová a česneková omáčka – ta byla považována za jídlo chudých, přestože je dobré obojí. Ne všichni milovali vůni linoucí se z omáčky a tak nebývaly na stole až tak často. Pro obě jídla rozpustíme v hrnci špek (nejlépe šunkový ze šunky na vaření), postačí 100 až 200 gramů. Pro cibulovou omáčku nasekáme na malé kostičky cibuli a orestujeme do zlatova. Poprášíme 100 gramy hladké mouky a rychle promícháme. Jakmile budoucí omáčka poprvé vzpění zalijeme studeným masovým vývarem. Necháme dále vařit až se vytvoří hustá omáčka. Ochutíme pepřem a solí. Omáčku zjemníme sladkou smetanou. K česnekové omáčce dáváme méně cibule. Do orestované cibule dáme opět 100g hladké mouky a rozetřený česnek. Zalijeme studeným masovým vývarem. Vaříme dál a ochutíme. Obě omáčky se jako rychlé a levné podávaly s bramborami nebo knedlíkem. Lépe samozřejmě chutnají s masem. Nejlépe s opečeným uzeným nebo šunkou na vaření. Postačí však i maso z polévky nebo vejce na tvrdo.
Podobná omáčka je i křenová. Připravíme světlou zápražku (jíšku), zalijeme vývarem a šlehačkou a vaříme. Nastrouháme křen, přidáme do omáčky a už nevaříme. Podáváme s knedlíky a hovězím nebo uzeným.
Beuschel jsou plíčky. Z mladého prasete uvaříme jazyk, srdce, plíce, kousek jater a uvaříme s polévkovou zeleninou do měkka. Bez soli aby játra neztvrdla. Poté přidáme 3-4 kuličky pepře a nového koření, 1 bobkový list a trochu octa. Jakmile je maso uvařeno do měkka přelijeme polévku přes síto a zahustíme sádlovou jíškou, osolíme a přidáme trochu citrónové šťávy a kůry. Maso nakrájíme na nudličky a celé ochutíme solí, octem a majoránkou. 2 až 3 lžícemi kyselé smetany celé zjemníme.
Dorschenkraut jsou obrazně tresčí játra. Jedná se o přílohu. Nastrouháme jedlou řípu se solí, kmínem a octem. Zpracujeme jako bílé zelí a podáváme.
Jako zákusek vyrobíme tzv. ranní červánky. 750 g brusinek podusíme s polovičním množstvím cukru a protlačíme sítem. Přidáme vanilkový cukr a 35 gramů ve víně rozpuštěné želatiny, masu přendáme do hladké vychlazené formy a necháme vychladit. Zákusek se ozdobí věnečkem ze šlehačky.
Vánočka: 1 kg mouky, 250 gr sádla, 5 žloutků, 250 gr cukru, 50 gr kvasnic, špetka soli, citrónonová kůra, 100 gr hrozinek a 100 gr jemně sekaných mandlí. Vytvoříme husté těsto a rozdělíme je na sedm, pět a tři díly. Upleteme z něj copánky, které naskládáme přes sebe - upleteme. Celé potřeme vajíčkem a posypeme nasekanými ořechy nebo mandlemi. K zjemnění můžeme přidat citronát (cit. kůru) a pistácie. Teď jen počkáme, až vánočka nakyne a pečeme asi hodinu.
Floselkuchen je benešovský slavnostní koláč. Nejdříve si připravíme kvasnicové těsto: 500 gr mouky, 25gr kvasnic, 1/4 l mléka, 80 gr sádla, 80 gr cukru, špetka soli, 1-2 vejce, citrónová kůra (hrozinky a mandle). Poté připravíme obložení: 125 gr mletého máku, 100gr cukru a s mlékem uvaříme na vývar. 250 gr tvarohu, 3-4 žloutky, 250 gr cukru, 20 gr másla a promícháme. 200 g marmelády (oblíbený druh). Připravíme drobenku: 150 g mouky, 100 g cukru a 100 g másla. Nakonec připravíme tzv. Flosl: 200 g perníku, velký hrnek kávy, 100 g másla, vyvaříme do husté hmoty a nakonec spirálovitě nalít na koláč.
 |
| Floselkuchen |
 | |
| Dříve se jídlo připravovalo v místnostech s otevřeným ohništěm. Černá kuchyně tedy proto, že stěny byly od ohně začouzeny. |
Komentáře
Okomentovat