Přeskočit na hlavní obsah

Jak se v Benešově vařívalo

Jídlo se prakticky od zbytku republiky nelišilo včetně knedlíků. Tak jen několik ukázek receptů jídel, jež se tradičně připravovala na Benešovsku, potažmo Děčínsku či Českokamenicku před rokem 1945.

Cibulová a česneková omáčka – ta byla považována za jídlo chudých, přestože je dobré obojí. Ne všichni milovali vůni linoucí se z omáčky a tak nebývaly na stole až tak často. Pro obě jídla rozpustíme v hrnci špek (nejlépe šunkový ze šunky na vaření), postačí 100 až 200 gramů. Pro cibulovou omáčku nasekáme na malé kostičky cibuli a orestujeme do zlatova. Poprášíme 100 gramy hladké mouky a rychle promícháme. Jakmile budoucí omáčka poprvé vzpění zalijeme studeným masovým vývarem. Necháme dále vařit až se vytvoří hustá omáčka. Ochutíme pepřem a solí. Omáčku zjemníme sladkou smetanou. K česnekové omáčce dáváme méně cibule. Do orestované cibule  dáme opět 100g hladké mouky a rozetřený česnek. Zalijeme studeným masovým vývarem. Vaříme dál a ochutíme. Obě omáčky se jako rychlé a levné podávaly s bramborami nebo knedlíkem. Lépe samozřejmě chutnají s masem. Nejlépe s opečeným uzeným nebo šunkou na vaření. Postačí však i maso z polévky nebo vejce na tvrdo.

Podobná omáčka je i křenová. Připravíme světlou zápražku (jíšku), zalijeme vývarem a šlehačkou a vaříme. Nastrouháme křen, přidáme do omáčky a už nevaříme. Podáváme s knedlíky a hovězím nebo uzeným.

Beuschel jsou plíčky. Z mladého prasete uvaříme jazyk, srdce, plíce, kousek jater a uvaříme s polévkovou zeleninou do měkka. Bez soli aby játra neztvrdla. Poté přidáme 3-4 kuličky pepře a nového koření, 1 bobkový list a trochu octa. Jakmile je maso uvařeno do měkka přelijeme polévku přes síto a zahustíme sádlovou jíškou, osolíme a přidáme trochu citrónové šťávy a kůry. Maso nakrájíme na nudličky a celé ochutíme solí, octem a majoránkou. 2 až 3 lžícemi kyselé smetany celé zjemníme.

Dorschenkraut jsou obrazně tresčí játra. Jedná se o přílohu. Nastrouháme jedlou řípu se solí, kmínem a octem. Zpracujeme jako bílé zelí a podáváme.

Jako zákusek vyrobíme  tzv. ranní červánky. 750 g brusinek podusíme s polovičním množstvím cukru a protlačíme sítem. Přidáme vanilkový cukr a 35 gramů ve víně rozpuštěné želatiny, masu přendáme do hladké vychlazené formy a necháme vychladit. Zákusek se ozdobí věnečkem ze šlehačky.

Vánočka: 1 kg mouky, 250 gr sádla, 5 žloutků, 250 gr cukru, 50 gr kvasnic, špetka soli, citrónonová kůra, 100 gr hrozinek a 100 gr jemně sekaných mandlí. Vytvoříme husté těsto a rozdělíme je na sedm, pět a tři díly. Upleteme z něj copánky, které naskládáme přes sebe - upleteme. Celé potřeme vajíčkem a posypeme nasekanými ořechy nebo mandlemi. K zjemnění můžeme přidat citronát (cit. kůru) a pistácie. Teď jen počkáme, až vánočka nakyne a pečeme asi hodinu.

Floselkuchen je benešovský slavnostní koláč. Nejdříve si připravíme kvasnicové těsto: 500 gr mouky, 25gr kvasnic, 1/4 l mléka, 80 gr sádla, 80 gr cukru, špetka soli, 1-2 vejce, citrónová kůra (hrozinky a mandle). Poté připravíme obložení: 125 gr mletého máku, 100gr cukru a s mlékem uvaříme na vývar. 250 gr tvarohu, 3-4 žloutky, 250 gr cukru, 20 gr másla a promícháme. 200 g marmelády (oblíbený druh). Připravíme drobenku: 150 g mouky, 100 g cukru a 100 g másla. Nakonec připravíme tzv. Flosl: 200 g perníku, velký hrnek kávy, 100 g másla, vyvaříme do husté hmoty a nakonec spirálovitě nalít na koláč.

Floselkuchen


Dříve se jídlo připravovalo v místnostech s otevřeným ohništěm. Černá kuchyně tedy proto, že stěny byly od ohně začouzeny.



Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

FRIEDRICH MATTAUSCH & SOHN, A.G. FÜR TEXTILINDUSTRIE

Úpravna na Českolipské ulici Friedrich Mattausch se narodil 24. září 1800 (zemřel 3. 7. 1866) ve Verneřicích, jeho otec Franz Carl Mattausch byl mechanikem narozeným v č. p. 152 a jeho matkou byla Maria Anna Reiffová z č. p. 30, taktéž z Verneřic. Fabrikant Mattausch v Benešově nad Ploučnicí v roce 1825 postavil svou první továrnu tzv. Kleinfabrik v Českolipské ulici (později nár. podnik Benar 03 či ELECOM). Vznikla zde Mattauschova první přádelna (od roku 1973 zde sídlilo podnikové ředitelství n. p. Benar). V roce 1825 došlo zároveň i k založení Mattauschovy firmy. Friedrich Mattausch V popředí budovy na zpracování vlny  Poté následovaly další přádelny:: Bedřichov (Friedrichstal – říkalo se jí Sturmfabrik) Františkov nad Ploučnicí Ostrý/Scharfenstein (na tzv. „Schlossplan") Úpravna textilu v Benešově Novém Městě (Neustadt), budoucí Benar 01  Úpravna se nacházela v Benešově (bělidlo, barevna, mandl atd.

Historie benešovského fotbalu do roku 1945

       A mužstvo. O úplných počátcích benešovského fotbalu nemáme bohužel dochovány žádné písemné prameny a pamětníky jsme již nenašli. Víme jen, že prvními nadšenci byli Franz Tschakert, který organizoval mládež z Kolonie (dnešní Nádražní ulice) a Hugo Feig, fotbalový nadšenec tělem a duší.       V roce 1896 založili mladí sportovci Německý klub sportovních bratří Praha. Šlo většinou o středoškoláky z Malé strany a ze Smíchova. Jako houby po deští se poté začaly objevovat různé divoké fotbalové spolky. Začalo se hrát na stabilních místech a objevil se i spolek rozhodčích. Každý hráč mohl kdykoliv přejít k jinému oddílu, za který chtěli hrát. Výstroj, cestovné atd. si hráči platili sami. Později jim to hradily spolkové pokladny. Kdokoliv se také mohl zaučit za sudího. Většinou to byli vedoucí spolků a proti jejich verdiktům se v té době v podstatě nevyskytovaly žádné protesty. Hrálo se podle anglických pravidel - tak jak si je kdo vysvětlil. Sítě na branku v té době rovněž

Josef Šuma - bojovali za svobodu

Pan Josef Šuma se narodil 6. prosince 1910 v Chrášťanech u Litoměřic. Za první republiky,  1. září 1929, nastoupil do školy leteckého dorostu (oddělení leteckých specialistů) v Prostějově. 15. listopadu 1930 byl přemístěn do poddůstojnické školy u leteckého pluku č. 6 v Milovicích a 15. března 1931 byl přidělen k 72. letce puku PRAHA v hodnosti četaře, polního leteckého střelce. Josef Šuma u zadní střelecké věže Welingtonu - únor 1942 Následuje Mnichov a v roce 1939 okupace zbytku Československé republiky. S tím se pan Šuma jako mnoho dalších nesmířil a 26. července 1939 přechází hranice do Polska. 5. srpna téhož roku je prezentován jako emigrant u čs. vojenské skupiny v Krakově, pod evidenčním číslem 1412. Dne 29. srpna vstoupil do polského letectva – „Corporal – Chief of the Air Force“ a přemístěn na letiště v Deblině. 2. září 1939 ustupuje  se skupinou čs. letců před německým Wehrmachtem směrem k rumunským hanicím a 23.září je zajat sovětskou armádou a internován v Česk