Přeskočit na hlavní obsah

Josef Šuma - bojovali za svobodu

Pan Josef Šuma se narodil 6. prosince 1910 v Chrášťanech u Litoměřic. Za první republiky,  1. září 1929, nastoupil do školy leteckého dorostu (oddělení leteckých specialistů) v Prostějově. 15. listopadu 1930 byl přemístěn do poddůstojnické školy u leteckého pluku č. 6 v Milovicích a 15. března 1931 byl přidělen k 72. letce puku PRAHA v hodnosti četaře, polního leteckého střelce.

Josef Šuma u zadní střelecké věže Welingtonu - únor 1942


Následuje Mnichov a v roce 1939 okupace zbytku Československé republiky. S tím se pan Šuma jako mnoho dalších nesmířil a 26. července 1939 přechází hranice do Polska. 5. srpna téhož roku je prezentován jako emigrant u čs. vojenské skupiny v Krakově, pod evidenčním číslem 1412. Dne 29. srpna vstoupil do polského letectva – „Corporal – Chief of the Air Force“ a přemístěn na letiště v Deblině. 2. září 1939 ustupuje  se skupinou čs. letců před německým Wehrmachtem směrem k rumunským hanicím a 23.září je zajat sovětskou armádou a internován v Českém Kvasilově na Volyni. V listopadu je přemístěn do internačního tábora v Jarmolonicích a 21.března 1940 pak do internačního tábora v Orankách. 19. listopadu je přemístěn do Suzdalu v moskevské oblasti.
        
Následujícího roku (16. února 1941) odjíždí ze Suzdalu přes Moskvu do Oděsy. 21. února odplouvá lodí Svantia do tureckého Istanbulu. Tentýž měsíc odjíždí z Istanbulu do Mersiny. 9. března 1941 odplouvá z Mesiny lodí Alexandria do palestinské Haify. 20. března je s dalšími čs. letci přemístěn na letiště Ramleh. 29. dubna odjíždí vlakem do Suezu. 1.května odplouvá ze Suezu lodí Cameronia. Plují kolem Afriky a Gibraltaru do Anglie.
          
12. července 1941 připlouvá do skotského Glasgow a držen tři dny na lodi. 15. července je přemístěn jako komunista z ruska do internačního tábora v Yorku. Následující den, po omluvě, že šlo o omyl, je přemístěn do čs. depot RAF Wilmson. Již 25. července 1941 je přijat do RAF VR jako AC 2 (letecký mechanik). 22. srpna je klasifikován jako Fitter II. E. 17.09. 1941 je přidělen k no. 311 Sq. RAF East Wretham jako Fitter II. E, 1. prosince je povýšen do britské hodnosti AC 1, 1. února 1942 je povýšen do hodnosti LAC. Tentýž den je povýšen i do československé hodnosti – rotný. Již 7. března je povýšen do hodnosti rotmistr letectva v záloze. 28. dubna je s čsl. jednotkou přemístěn na základnu  RAF Adlergove a 10. června na základnu Talbeny. Prvního září 1942 je povýšen do britské hodnosti Sergeant. 26. května 1943 je s čsl. jednotkou přemístěn na základnu RAF Beaulieu. 30.června 1943 je přemístěn k No. 4 S of TT. St. Athan – v/1F/ Eng. Training. 18. září je klasifikován jako F/Eng. Tentýž den je přemístěn k čsl. Depotu St. Athan.
        
28. října 1943 byl pan Šuma přemístěn k No. 311. Sq RAF Beaulieu jako operační F/Eng. 5. listopadu provedl svůj první operační let na A/S Sweep jako F/Eng. 29. prosince 1943 mu byl udělen odznak polního střelce let. č A 551. 23.02. 1944 si pan Šuma bere sl. Idu Marii Sudickou, příslušnici VAAF u 311 Sq. Meteoslužba (narozená 14. 3. 1916). 23. února 1944 byl pan Šuma přemístěn na leteckou základnu RAF Predannak. Po roce 1945 byl příslušníkem voj. povětrnostní služby. 15. 11. 1945 – 15. 2. 1946 absolvoval kurs velitelů a správců povětrnostních stanic. Poté působil u povětrnostní ústředny II v hodnosti poručíka. V roce 1948 byl jako ostatní „zápaďáci“ politicky perzekuován a nakonec z armády propuštěn. Po roce 1989 byl posmrtně rehabilitován a povýšen do hodnosti podplukovník. Jeho paní byla povýšena do hodnosti major. Oba jsou pohřbeni na hřbitově v Benešově nad Ploučnicí..




Ida Marie Šumová - Sudnická za války Ida vstoupila do WAAF. Vybrala si meteorologické služby, avšak přijetí nebylo jednoduché. Dívky uchazečky, které byly z ciziny, musely projít přezkoušením z jazykových schopností.  Výcvik absolvovala na základně Maurcamb a službu vykonávala u 311. čs. bomb. peruti. Dívkám, které vykonávaly službu u meteorologů, se říkalo "rosničky" a stejnou přezdívku měla i Ida. V Anglii se "rosnička" Ida také provdala.



Pan Šuma v Anglii.




Josef Šuma vpravo.

Pan Šuma vlevo.

Oslava vánoc.

Návštěva presidenta Beneše.

Manželé Šumovi.

Svatba v Anglii - Josef Šuma & Ida Marie Sudická.

Svatba v Anglii - Josef Šuma & Ida Marie Sudická.

Pan Šuma v pozdějších letech.

Paní učitelka Ida Šumová-Sudická v Benešově n. Pl.


Znak 311 perutě.

Vlajka RAF.

Palestina - u Šalamounova rybníku, p. Šuma zhruba uprostřed

Palestina - zleva Fridl, Šuma, Fanta, Steskal

Josef Šuma v Palestině

Kontrola kol u letadla - p. Šuma vlevo

Josef Šuma

Halifax

Chvíle oddechu






Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

FRIEDRICH MATTAUSCH & SOHN, A.G. FÜR TEXTILINDUSTRIE

Úpravna na Českolipské ulici Friedrich Mattausch se narodil 24. září 1800 (zemřel 3. 7. 1866) ve Verneřicích, jeho otec Franz Carl Mattausch byl mechanikem narozeným v č. p. 152 a jeho matkou byla Maria Anna Reiffová z č. p. 30, taktéž z Verneřic. Fabrikant Mattausch v Benešově nad Ploučnicí v roce 1825 postavil svou první továrnu tzv. Kleinfabrik v Českolipské ulici (později nár. podnik Benar 03 či ELECOM). Vznikla zde Mattauschova první přádelna (od roku 1973 zde sídlilo podnikové ředitelství n. p. Benar). V roce 1825 došlo zároveň i k založení Mattauschovy firmy. Friedrich Mattausch V popředí budovy na zpracování vlny  Poté následovaly další přádelny:: Bedřichov (Friedrichstal – říkalo se jí Sturmfabrik) Františkov nad Ploučnicí Ostrý/Scharfenstein (na tzv. „Schlossplan") Úpravna textilu v Benešově Novém Městě (Neustadt), budoucí Benar 01  Úpravna se nacházela v Benešově (bělidlo, barevna, mandl atd.

Poslední benešovský provazník Josef Fiedler

Provazník Josef Fiedler měl sídlo na náměstí v domě č.p. 7 (ve třicátých letech 20.st. zde byl i obchod s rybami). Byl jedním z posledních zástupců prastarého řemesla provaznictví nejen v Benešově nad Ploučnicí, ale i v širokém okolí a díky své dobré práci byl znám i daleko v alpských zemích. Býti provazníkem, to byla především velmi namáhavá ruční práce. A pan Fiedler, díky svému umu, zvládnul v podstatě veškerý představitelný sortiment - od šňůr na prádlo až po horolezecká lana. Od vchodových dveří domu až k zadnímu nároží zahrady vedla jakási dálnice z různých lan. Tenhle asi 50 metrů dlouhý prostor byl plný konopných provázků, které musely být po této dráze několikrát zpětně omotány. A z těchto šňůr se pak dále vytvářely provazy. Při výrobě provazů pomáhal panu Fiedlerovi i jeho syn Franz, který se hodil především na otáčení kol napojených na převody. S delšími provazy se muselo jít až k Dolním Habarticím do prostoru poblíž Bendelovy pily. Tam bylo k dispozici zhr

Joseph Willomitzer

Josef Willomitzer se narodil se narodil 17. dubna 1849 v Benešově n. Pl. a zemřel 3. října 1900 v Praze (pohřben byl na Olšanských hřbitovech). Willomitzer byl německý spisovatel, publicista a básník. Byl šéfredaktorem  pražských německých novin  „Zeitung Bohemia“ a členem spolku pražských německých spisovatelů a umělců „Concordia“. Jeho otec se živil jako právník. Poté co jej přeložili do Chebu, žil tam s ním i J. Willomitzer. Otcova předčasná smrt zastihla mladého Willomitzera v šesté třídě gymnázia. O dalších studiích pak již nepřemýšlel a nastoupil do učení k jednomu chebsko-františkolázeňskému knihkupci a vydavateli novin. V té době vznikly první Willomitzerovy humoresky. Také Chebské noviny otiskovaly příspěvky mladého Willomitzera. Na tomto základě povolal Willomitzera Franz Klutschak (redigoval Zeitung Bohemia) do Prahy. Na konci sedmdesátých let 19. století již Willomitzer Bohemii společně s šéfredaktorem Josefem Waltrem řídil. Když Walter v roce 1889 zemřel, řídil již