Přeskočit na hlavní obsah

FRIEDRICH MATTAUSCH & SOHN, A.G. FÜR TEXTILINDUSTRIE



Úpravna na Českolipské ulici

Friedrich Mattausch se narodil 24. září 1800 (zemřel 3. 7. 1866) ve Verneřicích, jeho otec Franz Carl Mattausch byl mechanikem narozeným v č. p. 152 a jeho matkou byla Maria Anna Reiffová z č. p. 30, taktéž z Verneřic. Fabrikant Mattausch v Benešově nad Ploučnicí v roce 1825 postavil svou první továrnu tzv. Kleinfabrik v Českolipské ulici (později nár. podnik Benar 03 či ELECOM). Vznikla zde Mattauschova první přádelna (od roku 1973 zde sídlilo podnikové ředitelství n. p. Benar). V roce 1825 došlo zároveň i k založení Mattauschovy firmy.

Friedrich Mattausch





V popředí budovy na zpracování vlny

 Poté následovaly další přádelny::


Bedřichov (Friedrichstal – říkalo se jí Sturmfabrik)





Františkov nad Ploučnicí

Ostrý/Scharfenstein (na tzv. „Schlossplan")

Úpravna textilu v Benešově Novém Městě (Neustadt), budoucí Benar 01
 Úpravna se nacházela v Benešově (bělidlo, barevna, mandl atd.). Tkalcovna byla v Benešově na Novině a ve Františkově.


         Kromě tzv. Doktorského mlýna získal Mattausch na Novině i tzv. Büchsenmühle a zařídil zde tkalcovnu. Původně se zde upravovala ovčí vlna Eduarda Ritschela. Od roku 1930 zde byla snovárna a do roku 1945 se zde prováděly různé manipulace s ovčí vlnou. V roce 1938 byste mohli u Mattausche napočítat 76 000 spřádacích vřeten, 6 700 skacích vřeten, 1 200 tkalcovských stavů, 2 200 zaměstnanců. Vyrábělo se 16 milionů metrů ročně a 30 milionů v úpravně (zpracovávalo se i cizí zboží). Měl sedm vodních turbín a parní turbíny. V letech 1866 až 1893 byl prokuristou firmy Franz Mattausch a v letech 1893 až 1916 císařský rada, diplomovaný zemědělec, Alfred Frieser. V roce 1901 byla založená rodinná akciová společnost s názvem Friedrich Mattausch and Sohn, A.G. für Textilindutrie. V letech 1916 - 1940 byl centrálním ředitelem dipl. Ing. Ernst Frieser. Roku 1917 koupily akcie firmy Rakouské textilní závody, předtím Isak Mauttner and Sohn ve Vídni. Název firmy Mattausch pak byl: Textilwerke Mautner A.G. závod Friedrich Mattausch und Sohn A.G. pro textilní průmysl ve Františkově. V roce 1920 převzala akcie Mattauschovy a. s. Živnostenská banka v Praze. V roce 1940 koupila firmu Mattausch firma Rudolf Webers Erben, Macco – Spinnerein ve Šuknově. Majitelem byl Dr. Emil Viktor Kreibich.



Franz Mattausch
       
Císařský rada Alfred Frieser




 




 



    Až do roku 1945 pracovali na vedoucích funkcích následující pánové: Filli Beruleit – centrální ředitel, ing. Wenzel Jänchen – obchodní ředitel, ing. Karl Althammer – ředitel úpravny, Franz Alliger – ředitel prodeje, ing. Artur Dietl – ředitel přádelny, Rudolf Seidel- ředitel tkalcovny, ing. Artur Lühne – provozní ředitel, ing. Horn – závodní architekt, Adolf Gampe – hlavní závodní představený. Ve funkcích vrchních mistrů pracovali: Basler, Hranostil, Tischler, Weigel – přádelna Františkov, Kirpal, Klapper- přádelna Ostrý, ing. Nowack, ing. Pietchmann – Bedřichov, Neumann, Werner – skárna (vlákna bavlny se seskají aby držela pohromadě) Benešov, Urban – tkalcovna Benešov, Ritschel Friedrich –elektrozařízení a provozy, Ritschel Josef – zámečnický a montážní mistr. Později zde pracovali: Püschel Konrád – disponent úpravny (zástupce šéfa), Barth Bruno – disponent tkalcovny, Schönfeld Josef – hlavní pokladník (General – Bevolm.), Strobach Werner – vedoucí nákupu.


První přádelna, budoucí Benar 03 či fa Elecom




Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Poslední benešovský provazník Josef Fiedler

Provazník Josef Fiedler měl sídlo na náměstí v domě č.p. 7 (ve třicátých letech 20.st. zde byl i obchod s rybami). Byl jedním z posledních zástupců prastarého řemesla provaznictví nejen v Benešově nad Ploučnicí, ale i v širokém okolí a díky své dobré práci byl znám i daleko v alpských zemích. Býti provazníkem, to byla především velmi namáhavá ruční práce. A pan Fiedler, díky svému umu, zvládnul v podstatě veškerý představitelný sortiment - od šňůr na prádlo až po horolezecká lana. Od vchodových dveří domu až k zadnímu nároží zahrady vedla jakási dálnice z různých lan. Tenhle asi 50 metrů dlouhý prostor byl plný konopných provázků, které musely být po této dráze několikrát zpětně omotány. A z těchto šňůr se pak dále vytvářely provazy. Při výrobě provazů pomáhal panu Fiedlerovi i jeho syn Franz, který se hodil především na otáčení kol napojených na převody. S delšími provazy se muselo jít až k Dolním Habarticím do prostoru poblíž Bendelovy pily. Tam bylo k dispozici zhr

Joseph Willomitzer

Josef Willomitzer se narodil se narodil 17. dubna 1849 v Benešově n. Pl. a zemřel 3. října 1900 v Praze (pohřben byl na Olšanských hřbitovech). Willomitzer byl německý spisovatel, publicista a básník. Byl šéfredaktorem  pražských německých novin  „Zeitung Bohemia“ a členem spolku pražských německých spisovatelů a umělců „Concordia“. Jeho otec se živil jako právník. Poté co jej přeložili do Chebu, žil tam s ním i J. Willomitzer. Otcova předčasná smrt zastihla mladého Willomitzera v šesté třídě gymnázia. O dalších studiích pak již nepřemýšlel a nastoupil do učení k jednomu chebsko-františkolázeňskému knihkupci a vydavateli novin. V té době vznikly první Willomitzerovy humoresky. Také Chebské noviny otiskovaly příspěvky mladého Willomitzera. Na tomto základě povolal Willomitzera Franz Klutschak (redigoval Zeitung Bohemia) do Prahy. Na konci sedmdesátých let 19. století již Willomitzer Bohemii společně s šéfredaktorem Josefem Waltrem řídil. Když Walter v roce 1889 zemřel, řídil již