Přeskočit na hlavní obsah

Karl Friedrich May v Benešově n. Pl.

Narodil se 25. února 1842 v německém Ernsthalu jako páté dítě v chudé tkalcovské rodině. K. May byl spisovatelem převážně dobrodružných románů. Nesmrtelným se stal diky svému Vinnetouovi a Old Shatterhandovi. Podle těchto postav byla v 60. letechdvacátého století natočena celá série velkofilmů.



Mladý Karl byl nadaným žákem. Ve svých 14 letech dokončil školu a nastoupil do učitelského semináře ve Waldenburgu. V roce 1861 seminář úspěšně ukončil. Poprvé šel May do vězení za údajnou krádež hodinek. Po vězení zůstal bez prostředků a tak si nadělal různými přestupky spousty nepříjemností.


Od roku 1897 do roku 1898 pobýval May v Ústí nad Labem (Brná), kde napsal román Vánoce. Neustále vykládal, že vše co píše sám prožil. Na první doloženou cestu se May ale vydal až v roce 1899 (do Orientu). 4. ledna 1869 se potuloval v Nieder Algersdorfu (dnes součást Františkova n. Pl, kde přespával ve stodolách a tam byl zatčen. Podle druhé verze byl zatčen v dnešním hotelu Jelen, kde byl na polévce. Po zadržení prohlásil, že je Albin Waldenbach, majitel plantáže z Orby na karibském ostrově Martinique. Četníci jej nakonec poznali dle fotografie. Benešovští jej vsadili do vězení pro potulku. Stačil zde napsat povídku Muž z Martinique. Tato povídka byla v Čechách v 60. letech publikována. 14. března byl May převezen do vězení Mittwaida, kde dostal za všechny možné přestupky 4 roky. 
Téměř celý zbytek života se May soudil. Zemřel 30. prosince 1912


Hrob Karla Maye v Radebeulu v Německu.


Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Joseph Willomitzer

Josef Willomitzer se narodil se narodil 17. dubna 1849 v Benešově n. Pl. a zemřel 3. října 1900 v Praze (pohřben byl na Olšanských hřbitovech). Willomitzer byl německý spisovatel, publicista a básník. Byl šéfredaktorem  pražských německých novin  „Zeitung Bohemia“ a členem spolku pražských německých spisovatelů a umělců „Concordia“. Jeho otec se živil jako právník. Poté co jej přeložili do Chebu, žil tam s ním i J. Willomitzer. Otcova předčasná smrt zastihla mladého Willomitzera v šesté třídě gymnázia. O dalších studiích pak již nepřemýšlel a nastoupil do učení k jednomu chebsko-františkolázeňskému knihkupci a vydavateli novin. V té době vznikly první Willomitzerovy humoresky. Také Chebské noviny otiskovaly příspěvky mladého Willomitzera. Na tomto základě povolal Willomitzera Franz Klutschak (redigoval Zeitung Bohemia) do Prahy. Na konci sedmdesátých let 19. století již Willomitzer Bohemii společně s šéfredaktorem Josefem Waltrem řídil. Když Walter v roce 1889 zemřel, řídil již

FRIEDRICH MATTAUSCH & SOHN, A.G. FÜR TEXTILINDUSTRIE

Úpravna na Českolipské ulici Friedrich Mattausch se narodil 24. září 1800 (zemřel 3. 7. 1866) ve Verneřicích, jeho otec Franz Carl Mattausch byl mechanikem narozeným v č. p. 152 a jeho matkou byla Maria Anna Reiffová z č. p. 30, taktéž z Verneřic. Fabrikant Mattausch v Benešově nad Ploučnicí v roce 1825 postavil svou první továrnu tzv. Kleinfabrik v Českolipské ulici (později nár. podnik Benar 03 či ELECOM). Vznikla zde Mattauschova první přádelna (od roku 1973 zde sídlilo podnikové ředitelství n. p. Benar). V roce 1825 došlo zároveň i k založení Mattauschovy firmy. Friedrich Mattausch V popředí budovy na zpracování vlny  Poté následovaly další přádelny:: Bedřichov (Friedrichstal – říkalo se jí Sturmfabrik) Františkov nad Ploučnicí Ostrý/Scharfenstein (na tzv. „Schlossplan") Úpravna textilu v Benešově Novém Městě (Neustadt), budoucí Benar 01  Úpravna se nacházela v Benešově (bělidlo, barevna, mandl atd.

Zapomenutí: Hrdinská smrt benešovského učitele Rudolfa Kreibicha

Daniel Rudolf Kreibich se narodil 21. července 1881 ve Valkeřicích. Nejprve navštěvoval obecnou chlapeckou školu v Benešově, poté katolické progymnasium v Drážďanech, kde byl 2 roky a kde byl členem kostelního sboru. Studoval učitelství v Olomouci a v Litoměřicích. Učitelem se na benešovské obecní škole stal již ve školním roce 1900-1901. V květnu 1903 získal svůj vysokoškolský diplom a  v roce 1909 certifikaci k výuce hry na housle na měšťanských školách. Tehdy začal učit i v benešovské obecné škole s ročním platem 720 korun. Vydržel zde až do svého narukování v únoru 1915. Rudolf Kreibich Mimo školu pan Kreibich rád pracoval denně na své zahrádce plné květin a ovocných stromů. Byl též  vynikající zpěvák, který svým krásným barytonovým hlasem těšil posluchače na mnoha koncertech benešovského pěveckého spolku či na různých kostelních vystoupeních. Večery poté rád trávil ve své oblíbené restauraci. Jako voják sloužil Rudolf Kreibich v "domácím" 42. pěším pluku. K