Přeskočit na hlavní obsah

Velikonoce v Benešově nad Ploučnicí

Nejdůležitější církevní svátek v roce byl vždy zahájen slavnostně v kostele. Pořádaly se zvláštní bohoslužby. Oslava znovuvzkříšení se zároveň stávala velmi hezkým hudebním zážitkem, provázeným slavnostním zvoněním.





Svátky byly zahájeny popeleční středou, kdy každý farník obdržel křížek na čelo. Děti se nejvíce těšily na zelený čtvrtek (Grün Donnerstag). Obcházely domy, obchody a samozřejmě známé s různými řehtačkami a klapačkami, aby obdržely malé dárečky. Provozování hluku mělo podle původního účelu nahradit zvony, které jak známo, odletěly o zeleném čtvrtku (až do bílé soboty) do Říma. O velikonoční sobotě se dodržoval přísný půst, večer se začalo střílet z hmoždířů, což trvalo původně až do rána. V pozdějších dobách začalo střílení až v neděli ráno ve čtyři hodiny.



Velikonoční jízda vyjíždí z ul. Boženy Němcové.


V neděli svátky vrcholily Velikonoční jízdou, která je v Benešově poprvé doložena již v roce 1558. Jezdci na sobě měli kromě obleku klobouk a šerpu v městských barvách (černá a bílá). Pořadatelé museli zajistit množství kávy a rumu. Pevní jezdec jel vždy na šimlu a vezl prapor zmrtvýchvstání zapůjčený z kostela. Při jízdách hrály dvě kapely. Benešovská a okresní (ta byla z Fojtovic. Průvod vycházel od hospody „Zur Stadtgrenze“ (U městských hranic), která byla v Kammelově mlýně. Zde bylo i první osvěžení. Jezdci objeli  celé město. U kostela jim farář Soukup požehnal. Poté sjeli Zámeckou ulicí na náměstí, kde zástupce sedláků z Benešova a okolí pronesl projev a oficiální část byla u konce. O velikonočním pondělí chodil Floselmannel a děti nacházely při procházce např. na Ostrý pod kameny drobné pro svá prasátka.


Velikonoční jízda sjíždí ulicí Palackého.

Jízdy pořádali zemědělci "Bund der Landwirte" (Svaz zemědělců).






Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Joseph Willomitzer

Josef Willomitzer se narodil se narodil 17. dubna 1849 v Benešově n. Pl. a zemřel 3. října 1900 v Praze (pohřben byl na Olšanských hřbitovech). Willomitzer byl německý spisovatel, publicista a básník. Byl šéfredaktorem  pražských německých novin  „Zeitung Bohemia“ a členem spolku pražských německých spisovatelů a umělců „Concordia“. Jeho otec se živil jako právník. Poté co jej přeložili do Chebu, žil tam s ním i J. Willomitzer. Otcova předčasná smrt zastihla mladého Willomitzera v šesté třídě gymnázia. O dalších studiích pak již nepřemýšlel a nastoupil do učení k jednomu chebsko-františkolázeňskému knihkupci a vydavateli novin. V té době vznikly první Willomitzerovy humoresky. Také Chebské noviny otiskovaly příspěvky mladého Willomitzera. Na tomto základě povolal Willomitzera Franz Klutschak (redigoval Zeitung Bohemia) do Prahy. Na konci sedmdesátých let 19. století již Willomitzer Bohemii společně s šéfredaktorem Josefem Waltrem řídil. Když Walter v roce 1889 zemřel, řídil již

FRIEDRICH MATTAUSCH & SOHN, A.G. FÜR TEXTILINDUSTRIE

Úpravna na Českolipské ulici Friedrich Mattausch se narodil 24. září 1800 (zemřel 3. 7. 1866) ve Verneřicích, jeho otec Franz Carl Mattausch byl mechanikem narozeným v č. p. 152 a jeho matkou byla Maria Anna Reiffová z č. p. 30, taktéž z Verneřic. Fabrikant Mattausch v Benešově nad Ploučnicí v roce 1825 postavil svou první továrnu tzv. Kleinfabrik v Českolipské ulici (později nár. podnik Benar 03 či ELECOM). Vznikla zde Mattauschova první přádelna (od roku 1973 zde sídlilo podnikové ředitelství n. p. Benar). V roce 1825 došlo zároveň i k založení Mattauschovy firmy. Friedrich Mattausch V popředí budovy na zpracování vlny  Poté následovaly další přádelny:: Bedřichov (Friedrichstal – říkalo se jí Sturmfabrik) Františkov nad Ploučnicí Ostrý/Scharfenstein (na tzv. „Schlossplan") Úpravna textilu v Benešově Novém Městě (Neustadt), budoucí Benar 01  Úpravna se nacházela v Benešově (bělidlo, barevna, mandl atd.

Zapomenutí: Hrdinská smrt benešovského učitele Rudolfa Kreibicha

Daniel Rudolf Kreibich se narodil 21. července 1881 ve Valkeřicích. Nejprve navštěvoval obecnou chlapeckou školu v Benešově, poté katolické progymnasium v Drážďanech, kde byl 2 roky a kde byl členem kostelního sboru. Studoval učitelství v Olomouci a v Litoměřicích. Učitelem se na benešovské obecní škole stal již ve školním roce 1900-1901. V květnu 1903 získal svůj vysokoškolský diplom a  v roce 1909 certifikaci k výuce hry na housle na měšťanských školách. Tehdy začal učit i v benešovské obecné škole s ročním platem 720 korun. Vydržel zde až do svého narukování v únoru 1915. Rudolf Kreibich Mimo školu pan Kreibich rád pracoval denně na své zahrádce plné květin a ovocných stromů. Byl též  vynikající zpěvák, který svým krásným barytonovým hlasem těšil posluchače na mnoha koncertech benešovského pěveckého spolku či na různých kostelních vystoupeních. Večery poté rád trávil ve své oblíbené restauraci. Jako voják sloužil Rudolf Kreibich v "domácím" 42. pěším pluku. K