Přeskočit na hlavní obsah

Velikonoce v Benešově nad Ploučnicí

Nejdůležitější církevní svátek v roce byl vždy zahájen slavnostně v kostele. Pořádaly se zvláštní bohoslužby. Oslava znovuvzkříšení se zároveň stávala velmi hezkým hudebním zážitkem, provázeným slavnostním zvoněním.





Svátky byly zahájeny popeleční středou, kdy každý farník obdržel křížek na čelo. Děti se nejvíce těšily na zelený čtvrtek (Grün Donnerstag). Obcházely domy, obchody a samozřejmě známé s různými řehtačkami a klapačkami, aby obdržely malé dárečky. Provozování hluku mělo podle původního účelu nahradit zvony, které jak známo, odletěly o zeleném čtvrtku (až do bílé soboty) do Říma. O velikonoční sobotě se dodržoval přísný půst, večer se začalo střílet z hmoždířů, což trvalo původně až do rána. V pozdějších dobách začalo střílení až v neděli ráno ve čtyři hodiny.



Velikonoční jízda vyjíždí z ul. Boženy Němcové.


V neděli svátky vrcholily Velikonoční jízdou, která je v Benešově poprvé doložena již v roce 1558. Jezdci na sobě měli kromě obleku klobouk a šerpu v městských barvách (černá a bílá). Pořadatelé museli zajistit množství kávy a rumu. Pevní jezdec jel vždy na šimlu a vezl prapor zmrtvýchvstání zapůjčený z kostela. Při jízdách hrály dvě kapely. Benešovská a okresní (ta byla z Fojtovic. Průvod vycházel od hospody „Zur Stadtgrenze“ (U městských hranic), která byla v Kammelově mlýně. Zde bylo i první osvěžení. Jezdci objeli  celé město. U kostela jim farář Soukup požehnal. Poté sjeli Zámeckou ulicí na náměstí, kde zástupce sedláků z Benešova a okolí pronesl projev a oficiální část byla u konce. O velikonočním pondělí chodil Floselmannel a děti nacházely při procházce např. na Ostrý pod kameny drobné pro svá prasátka.


Velikonoční jízda sjíždí ulicí Palackého.

Jízdy pořádali zemědělci "Bund der Landwirte" (Svaz zemědělců).






Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

FRIEDRICH MATTAUSCH & SOHN, A.G. FÜR TEXTILINDUSTRIE

Úpravna na Českolipské ulici Friedrich Mattausch se narodil 24. září 1800 (zemřel 3. 7. 1866) ve Verneřicích, jeho otec Franz Carl Mattausch byl mechanikem narozeným v č. p. 152 a jeho matkou byla Maria Anna Reiffová z č. p. 30, taktéž z Verneřic. Fabrikant Mattausch v Benešově nad Ploučnicí v roce 1825 postavil svou první továrnu tzv. Kleinfabrik v Českolipské ulici (později nár. podnik Benar 03 či ELECOM). Vznikla zde Mattauschova první přádelna (od roku 1973 zde sídlilo podnikové ředitelství n. p. Benar). V roce 1825 došlo zároveň i k založení Mattauschovy firmy. Friedrich Mattausch V popředí budovy na zpracování vlny  Poté následovaly další přádelny:: Bedřichov (Friedrichstal – říkalo se jí Sturmfabrik) Františkov nad Ploučnicí Ostrý/Scharfenstein (na tzv. „Schlossplan") Úpravna textilu v Benešově Novém Městě (Neustadt), budoucí Benar 01  Úpravna se nacházela v Benešově (bělidlo, barevna, mandl atd.

Historie benešovského fotbalu do roku 1945

       A mužstvo. O úplných počátcích benešovského fotbalu nemáme bohužel dochovány žádné písemné prameny a pamětníky jsme již nenašli. Víme jen, že prvními nadšenci byli Franz Tschakert, který organizoval mládež z Kolonie (dnešní Nádražní ulice) a Hugo Feig, fotbalový nadšenec tělem a duší.       V roce 1896 založili mladí sportovci Německý klub sportovních bratří Praha. Šlo většinou o středoškoláky z Malé strany a ze Smíchova. Jako houby po deští se poté začaly objevovat různé divoké fotbalové spolky. Začalo se hrát na stabilních místech a objevil se i spolek rozhodčích. Každý hráč mohl kdykoliv přejít k jinému oddílu, za který chtěli hrát. Výstroj, cestovné atd. si hráči platili sami. Později jim to hradily spolkové pokladny. Kdokoliv se také mohl zaučit za sudího. Většinou to byli vedoucí spolků a proti jejich verdiktům se v té době v podstatě nevyskytovaly žádné protesty. Hrálo se podle anglických pravidel - tak jak si je kdo vysvětlil. Sítě na branku v té době rovněž

Josef Šuma - bojovali za svobodu

Pan Josef Šuma se narodil 6. prosince 1910 v Chrášťanech u Litoměřic. Za první republiky,  1. září 1929, nastoupil do školy leteckého dorostu (oddělení leteckých specialistů) v Prostějově. 15. listopadu 1930 byl přemístěn do poddůstojnické školy u leteckého pluku č. 6 v Milovicích a 15. března 1931 byl přidělen k 72. letce puku PRAHA v hodnosti četaře, polního leteckého střelce. Josef Šuma u zadní střelecké věže Welingtonu - únor 1942 Následuje Mnichov a v roce 1939 okupace zbytku Československé republiky. S tím se pan Šuma jako mnoho dalších nesmířil a 26. července 1939 přechází hranice do Polska. 5. srpna téhož roku je prezentován jako emigrant u čs. vojenské skupiny v Krakově, pod evidenčním číslem 1412. Dne 29. srpna vstoupil do polského letectva – „Corporal – Chief of the Air Force“ a přemístěn na letiště v Deblině. 2. září 1939 ustupuje  se skupinou čs. letců před německým Wehrmachtem směrem k rumunským hanicím a 23.září je zajat sovětskou armádou a internován v Česk