Přeskočit na hlavní obsah

80 let od jedné nepovedené vraždy

18. března 1936 byla ve svém bytě nalezena v bezvědomí Henrietta Böhmová, manželka Gottfrieda Böhma, ševce z Benešova-Nového města č. p. 318 (Tkalcovská ulice). 21letá žena měla těžké poranění na spánku a byla převezena do děčínské nemocnice. Nejprve se zdálo, že to byl pokus o sebevraždu, ale podle pozdějšího vyšetřování četnictva šlo o pokus o vraždu.

Henrietta byla nalezenena v domku č.p. 318 (zhruba uprostřed obrázku - červená střecha, růžová omítka)
Na svědomí ji podle tohoto zjištění měl 28letý nezaměstnaný Friedrich Knechtel z České Kamenice, který s Henriettou již nějaký čas udržoval milostné styky.


 Jmenovaný ve středu odpoledne zašel ke své milované - tedy poté co se ujistil, že její manžel šel na návštěvu za svými rodiči do Heřmanova, kde pracovali v lese. Knechtel měl totiž v domku Böhmových také svého příbuzného a tak nejprve navštívil jeho a z tého pozice si pohlídal, aby byla Henrietta doma skutečně sama. Jakmile byl vzduch čistý, zašel za svou milou a přesvědčil ji, aby s ním šla ven. Oba se vydali do lesíku, který je nad Josefínem, směrem k Valkeřicím. V hájku na valkeřické cestě, do kterého se dostali, si sedli na lavičku a začali probírat svůj problematický vztah. Henrietta Friedrichovi oznámila, že společně nikdy žít nebudou a budou se muset rozejít. V tu chvíli Knechtel vytáhnul starý revolver a střelil Henriettu do pravého spánku. Ta se okamžitě složila k zemi. Pachatel vyndal z kapsy zrcátko a v něm se sledoval, jak obrací zbraň proti sobě. V tu chvíli vyskočila Henrietta vzhůru a z posledních sil, s křikem a těžkými bolestmi doběhla až domů, kde omdlela na pohovce. Henriettino "zmrtvýchvstání" provinilce šokovalo natolik, že nejenže nezmáčknul spoušť, ale nechal svou oběť utéct a sám zmizel neznámo kam. Benešovské četnictvo, začalo po Knechtelovi okamžitě pátrat. Úspěšní byly již v jednu hodinu ráno - byl dopaden v České Kamenici. Okamžitě ho převezli do Benešova a zde ho až do pěti hodin do rána vyslýchali. V brzkých ranních hodinách se Friedrich Knechtel nakonec k činu doznal a jeho výpověď se shodovala s výpovědí těžce raněné Henrietty Böhmové...


Zdroj:

Gablonzer Tagblatt, 81/1936
Adressbuch des politischen Bezirkes Tetschen, 1934


Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

FRIEDRICH MATTAUSCH & SOHN, A.G. FÜR TEXTILINDUSTRIE

Úpravna na Českolipské ulici Friedrich Mattausch se narodil 24. září 1800 (zemřel 3. 7. 1866) ve Verneřicích, jeho otec Franz Carl Mattausch byl mechanikem narozeným v č. p. 152 a jeho matkou byla Maria Anna Reiffová z č. p. 30, taktéž z Verneřic. Fabrikant Mattausch v Benešově nad Ploučnicí v roce 1825 postavil svou první továrnu tzv. Kleinfabrik v Českolipské ulici (později nár. podnik Benar 03 či ELECOM). Vznikla zde Mattauschova první přádelna (od roku 1973 zde sídlilo podnikové ředitelství n. p. Benar). V roce 1825 došlo zároveň i k založení Mattauschovy firmy. Friedrich Mattausch V popředí budovy na zpracování vlny  Poté následovaly další přádelny:: Bedřichov (Friedrichstal – říkalo se jí Sturmfabrik) Františkov nad Ploučnicí Ostrý/Scharfenstein (na tzv. „Schlossplan") Úpravna textilu v Benešově Novém Městě (Neustadt), budoucí Benar 01  Úpravna se nacházela v Benešově (bělidlo, barevna, mandl atd.

Veřejná plovárna v Benešově nad Ploučnicí

Vyprávění Getrudy Rennerové o jedné z mála dětských radostí za druhé světové války v Benešově nad Ploučnicí.      Nejednalo se o koupaliště v dnešním slova smyslu, ale i tak jsme si tam při koupání užili spoustu legrace. Mluvím o venkovním bazénu (plovárně) v Benešově na řece Ploučnici. V letních dnech jsme po škole hned pospíchali domů, najíst se a rychle do plavek! Pak už jsme nemysleli na nic jiného, než-li na koupání. Plovárna byla v Mlýnské ulici (dnešní Boženy Němcové) za místní elektrárnou. Cesta tam vedla přes zahradu rodiny Hegenbarthových. Byla to zahrada plná lákadel, kde rostly překrásné červené jahody.. U vchodu byla na stolku položena pokladna - z dnešního hlediska je zajímavé, že tato "pokladnička" byla odemčená a otevřená, ponechána zcela bez dozoru. Po levé straně byly kabinky pro dámy a pro pány pak vpravo. Byla zde také možnost pronájmu samostatné chatky.. Cesta do vody vedla po zděných schůdkách. Když jsme po nich sešli, ocitli jsme se zhruba

Josef Šuma - bojovali za svobodu

Pan Josef Šuma se narodil 6. prosince 1910 v Chrášťanech u Litoměřic. Za první republiky,  1. září 1929, nastoupil do školy leteckého dorostu (oddělení leteckých specialistů) v Prostějově. 15. listopadu 1930 byl přemístěn do poddůstojnické školy u leteckého pluku č. 6 v Milovicích a 15. března 1931 byl přidělen k 72. letce puku PRAHA v hodnosti četaře, polního leteckého střelce. Josef Šuma u zadní střelecké věže Welingtonu - únor 1942 Následuje Mnichov a v roce 1939 okupace zbytku Československé republiky. S tím se pan Šuma jako mnoho dalších nesmířil a 26. července 1939 přechází hranice do Polska. 5. srpna téhož roku je prezentován jako emigrant u čs. vojenské skupiny v Krakově, pod evidenčním číslem 1412. Dne 29. srpna vstoupil do polského letectva – „Corporal – Chief of the Air Force“ a přemístěn na letiště v Deblině. 2. září 1939 ustupuje  se skupinou čs. letců před německým Wehrmachtem směrem k rumunským hanicím a 23.září je zajat sovětskou armádou a internován v Česk