Přeskočit na hlavní obsah

80 let od jedné nepovedené vraždy

18. března 1936 byla ve svém bytě nalezena v bezvědomí Henrietta Böhmová, manželka Gottfrieda Böhma, ševce z Benešova-Nového města č. p. 318 (Tkalcovská ulice). 21letá žena měla těžké poranění na spánku a byla převezena do děčínské nemocnice. Nejprve se zdálo, že to byl pokus o sebevraždu, ale podle pozdějšího vyšetřování četnictva šlo o pokus o vraždu.

Henrietta byla nalezenena v domku č.p. 318 (zhruba uprostřed obrázku - červená střecha, růžová omítka)
Na svědomí ji podle tohoto zjištění měl 28letý nezaměstnaný Friedrich Knechtel z České Kamenice, který s Henriettou již nějaký čas udržoval milostné styky.


 Jmenovaný ve středu odpoledne zašel ke své milované - tedy poté co se ujistil, že její manžel šel na návštěvu za svými rodiči do Heřmanova, kde pracovali v lese. Knechtel měl totiž v domku Böhmových také svého příbuzného a tak nejprve navštívil jeho a z tého pozice si pohlídal, aby byla Henrietta doma skutečně sama. Jakmile byl vzduch čistý, zašel za svou milou a přesvědčil ji, aby s ním šla ven. Oba se vydali do lesíku, který je nad Josefínem, směrem k Valkeřicím. V hájku na valkeřické cestě, do kterého se dostali, si sedli na lavičku a začali probírat svůj problematický vztah. Henrietta Friedrichovi oznámila, že společně nikdy žít nebudou a budou se muset rozejít. V tu chvíli Knechtel vytáhnul starý revolver a střelil Henriettu do pravého spánku. Ta se okamžitě složila k zemi. Pachatel vyndal z kapsy zrcátko a v něm se sledoval, jak obrací zbraň proti sobě. V tu chvíli vyskočila Henrietta vzhůru a z posledních sil, s křikem a těžkými bolestmi doběhla až domů, kde omdlela na pohovce. Henriettino "zmrtvýchvstání" provinilce šokovalo natolik, že nejenže nezmáčknul spoušť, ale nechal svou oběť utéct a sám zmizel neznámo kam. Benešovské četnictvo, začalo po Knechtelovi okamžitě pátrat. Úspěšní byly již v jednu hodinu ráno - byl dopaden v České Kamenici. Okamžitě ho převezli do Benešova a zde ho až do pěti hodin do rána vyslýchali. V brzkých ranních hodinách se Friedrich Knechtel nakonec k činu doznal a jeho výpověď se shodovala s výpovědí těžce raněné Henrietty Böhmové...


Zdroj:

Gablonzer Tagblatt, 81/1936
Adressbuch des politischen Bezirkes Tetschen, 1934


Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Joseph Willomitzer

Josef Willomitzer se narodil se narodil 17. dubna 1849 v Benešově n. Pl. a zemřel 3. října 1900 v Praze (pohřben byl na Olšanských hřbitovech). Willomitzer byl německý spisovatel, publicista a básník. Byl šéfredaktorem  pražských německých novin  „Zeitung Bohemia“ a členem spolku pražských německých spisovatelů a umělců „Concordia“. Jeho otec se živil jako právník. Poté co jej přeložili do Chebu, žil tam s ním i J. Willomitzer. Otcova předčasná smrt zastihla mladého Willomitzera v šesté třídě gymnázia. O dalších studiích pak již nepřemýšlel a nastoupil do učení k jednomu chebsko-františkolázeňskému knihkupci a vydavateli novin. V té době vznikly první Willomitzerovy humoresky. Také Chebské noviny otiskovaly příspěvky mladého Willomitzera. Na tomto základě povolal Willomitzera Franz Klutschak (redigoval Zeitung Bohemia) do Prahy. Na konci sedmdesátých let 19. století již Willomitzer Bohemii společně s šéfredaktorem Josefem Waltrem řídil. Když Walter v roce 1889 zemřel, řídil již

FRIEDRICH MATTAUSCH & SOHN, A.G. FÜR TEXTILINDUSTRIE

Úpravna na Českolipské ulici Friedrich Mattausch se narodil 24. září 1800 (zemřel 3. 7. 1866) ve Verneřicích, jeho otec Franz Carl Mattausch byl mechanikem narozeným v č. p. 152 a jeho matkou byla Maria Anna Reiffová z č. p. 30, taktéž z Verneřic. Fabrikant Mattausch v Benešově nad Ploučnicí v roce 1825 postavil svou první továrnu tzv. Kleinfabrik v Českolipské ulici (později nár. podnik Benar 03 či ELECOM). Vznikla zde Mattauschova první přádelna (od roku 1973 zde sídlilo podnikové ředitelství n. p. Benar). V roce 1825 došlo zároveň i k založení Mattauschovy firmy. Friedrich Mattausch V popředí budovy na zpracování vlny  Poté následovaly další přádelny:: Bedřichov (Friedrichstal – říkalo se jí Sturmfabrik) Františkov nad Ploučnicí Ostrý/Scharfenstein (na tzv. „Schlossplan") Úpravna textilu v Benešově Novém Městě (Neustadt), budoucí Benar 01  Úpravna se nacházela v Benešově (bělidlo, barevna, mandl atd.

Poslední benešovský provazník Josef Fiedler

Provazník Josef Fiedler měl sídlo na náměstí v domě č.p. 7 (ve třicátých letech 20.st. zde byl i obchod s rybami). Byl jedním z posledních zástupců prastarého řemesla provaznictví nejen v Benešově nad Ploučnicí, ale i v širokém okolí a díky své dobré práci byl znám i daleko v alpských zemích. Býti provazníkem, to byla především velmi namáhavá ruční práce. A pan Fiedler, díky svému umu, zvládnul v podstatě veškerý představitelný sortiment - od šňůr na prádlo až po horolezecká lana. Od vchodových dveří domu až k zadnímu nároží zahrady vedla jakási dálnice z různých lan. Tenhle asi 50 metrů dlouhý prostor byl plný konopných provázků, které musely být po této dráze několikrát zpětně omotány. A z těchto šňůr se pak dále vytvářely provazy. Při výrobě provazů pomáhal panu Fiedlerovi i jeho syn Franz, který se hodil především na otáčení kol napojených na převody. S delšími provazy se muselo jít až k Dolním Habarticím do prostoru poblíž Bendelovy pily. Tam bylo k dispozici zhr