Přeskočit na hlavní obsah

Poslední benešovský provazník Josef Fiedler



Provazník Josef Fiedler měl sídlo na náměstí v domě č.p. 7 (ve třicátých letech 20.st. zde byl i obchod s rybami). Byl jedním z posledních zástupců prastarého řemesla provaznictví nejen v Benešově nad Ploučnicí, ale i v širokém okolí a díky své dobré práci byl znám i daleko v alpských zemích.

Býti provazníkem, to byla především velmi namáhavá ruční práce. A pan Fiedler, díky svému umu, zvládnul v podstatě veškerý představitelný sortiment - od šňůr na prádlo až po horolezecká lana.

Od vchodových dveří domu až k zadnímu nároží zahrady vedla jakási dálnice z různých lan. Tenhle asi 50 metrů dlouhý prostor byl plný konopných provázků, které musely být po této dráze několikrát zpětně omotány. A z těchto šňůr se pak dále vytvářely provazy. Při výrobě provazů pomáhal panu Fiedlerovi i jeho syn Franz, který se hodil především na otáčení kol napojených na převody.

S delšími provazy se muselo jít až k Dolním Habarticím do prostoru poblíž Bendelovy pily. Tam bylo k dispozici zhruba 100 metrů pro výrobu náročnějších a delších lan.

Pan Fiedler byl podle vyprávění vzrůstem malý muž, ovšem v očích jeho blízkých byl spíše mužem velikým. Kromě svého řemesla prý uměl výborně kreslit a malovat, vyřezávat ze dřeva a hrát na různé hudební nástroje. K panu Fiedlerovi si Benešovští chodili prohlížet jeho vlastnoručně vyřezávaný pohyblivý a osvětlený betlém. Při několika příležitostech zahrál či zafoukal na helikon. Pod tím ohromným nástrojem vždycky doslova zmizel. S houslemi prý měl naopak potíže - díky jeho těžkým a poničeným rukám. Byl skvělým amatérským malířem. Maloval prý například krásné akvarely vojáků z devatenáctého století



Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

FRIEDRICH MATTAUSCH & SOHN, A.G. FÜR TEXTILINDUSTRIE

Úpravna na Českolipské ulici Friedrich Mattausch se narodil 24. září 1800 (zemřel 3. 7. 1866) ve Verneřicích, jeho otec Franz Carl Mattausch byl mechanikem narozeným v č. p. 152 a jeho matkou byla Maria Anna Reiffová z č. p. 30, taktéž z Verneřic. Fabrikant Mattausch v Benešově nad Ploučnicí v roce 1825 postavil svou první továrnu tzv. Kleinfabrik v Českolipské ulici (později nár. podnik Benar 03 či ELECOM). Vznikla zde Mattauschova první přádelna (od roku 1973 zde sídlilo podnikové ředitelství n. p. Benar). V roce 1825 došlo zároveň i k založení Mattauschovy firmy. Friedrich Mattausch V popředí budovy na zpracování vlny  Poté následovaly další přádelny:: Bedřichov (Friedrichstal – říkalo se jí Sturmfabrik) Františkov nad Ploučnicí Ostrý/Scharfenstein (na tzv. „Schlossplan") Úpravna textilu v Benešově Novém Městě (Neustadt), budoucí Benar 01  Úpravna se nacházela v Benešově (bělidlo, barevna, mandl atd.

Veřejná plovárna v Benešově nad Ploučnicí

Vyprávění Getrudy Rennerové o jedné z mála dětských radostí za druhé světové války v Benešově nad Ploučnicí.      Nejednalo se o koupaliště v dnešním slova smyslu, ale i tak jsme si tam při koupání užili spoustu legrace. Mluvím o venkovním bazénu (plovárně) v Benešově na řece Ploučnici. V letních dnech jsme po škole hned pospíchali domů, najíst se a rychle do plavek! Pak už jsme nemysleli na nic jiného, než-li na koupání. Plovárna byla v Mlýnské ulici (dnešní Boženy Němcové) za místní elektrárnou. Cesta tam vedla přes zahradu rodiny Hegenbarthových. Byla to zahrada plná lákadel, kde rostly překrásné červené jahody.. U vchodu byla na stolku položena pokladna - z dnešního hlediska je zajímavé, že tato "pokladnička" byla odemčená a otevřená, ponechána zcela bez dozoru. Po levé straně byly kabinky pro dámy a pro pány pak vpravo. Byla zde také možnost pronájmu samostatné chatky.. Cesta do vody vedla po zděných schůdkách. Když jsme po nich sešli, ocitli jsme se zhruba

Josef Šuma - bojovali za svobodu

Pan Josef Šuma se narodil 6. prosince 1910 v Chrášťanech u Litoměřic. Za první republiky,  1. září 1929, nastoupil do školy leteckého dorostu (oddělení leteckých specialistů) v Prostějově. 15. listopadu 1930 byl přemístěn do poddůstojnické školy u leteckého pluku č. 6 v Milovicích a 15. března 1931 byl přidělen k 72. letce puku PRAHA v hodnosti četaře, polního leteckého střelce. Josef Šuma u zadní střelecké věže Welingtonu - únor 1942 Následuje Mnichov a v roce 1939 okupace zbytku Československé republiky. S tím se pan Šuma jako mnoho dalších nesmířil a 26. července 1939 přechází hranice do Polska. 5. srpna téhož roku je prezentován jako emigrant u čs. vojenské skupiny v Krakově, pod evidenčním číslem 1412. Dne 29. srpna vstoupil do polského letectva – „Corporal – Chief of the Air Force“ a přemístěn na letiště v Deblině. 2. září 1939 ustupuje  se skupinou čs. letců před německým Wehrmachtem směrem k rumunským hanicím a 23.září je zajat sovětskou armádou a internován v Česk