Přeskočit na hlavní obsah

Poslední benešovský provazník Josef Fiedler



Provazník Josef Fiedler měl sídlo na náměstí v domě č.p. 7 (ve třicátých letech 20.st. zde byl i obchod s rybami). Byl jedním z posledních zástupců prastarého řemesla provaznictví nejen v Benešově nad Ploučnicí, ale i v širokém okolí a díky své dobré práci byl znám i daleko v alpských zemích.

Býti provazníkem, to byla především velmi namáhavá ruční práce. A pan Fiedler, díky svému umu, zvládnul v podstatě veškerý představitelný sortiment - od šňůr na prádlo až po horolezecká lana.

Od vchodových dveří domu až k zadnímu nároží zahrady vedla jakási dálnice z různých lan. Tenhle asi 50 metrů dlouhý prostor byl plný konopných provázků, které musely být po této dráze několikrát zpětně omotány. A z těchto šňůr se pak dále vytvářely provazy. Při výrobě provazů pomáhal panu Fiedlerovi i jeho syn Franz, který se hodil především na otáčení kol napojených na převody.

S delšími provazy se muselo jít až k Dolním Habarticím do prostoru poblíž Bendelovy pily. Tam bylo k dispozici zhruba 100 metrů pro výrobu náročnějších a delších lan.

Pan Fiedler byl podle vyprávění vzrůstem malý muž, ovšem v očích jeho blízkých byl spíše mužem velikým. Kromě svého řemesla prý uměl výborně kreslit a malovat, vyřezávat ze dřeva a hrát na různé hudební nástroje. K panu Fiedlerovi si Benešovští chodili prohlížet jeho vlastnoručně vyřezávaný pohyblivý a osvětlený betlém. Při několika příležitostech zahrál či zafoukal na helikon. Pod tím ohromným nástrojem vždycky doslova zmizel. S houslemi prý měl naopak potíže - díky jeho těžkým a poničeným rukám. Byl skvělým amatérským malířem. Maloval prý například krásné akvarely vojáků z devatenáctého století



Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Joseph Willomitzer

Josef Willomitzer se narodil se narodil 17. dubna 1849 v Benešově n. Pl. a zemřel 3. října 1900 v Praze (pohřben byl na Olšanských hřbitovech). Willomitzer byl německý spisovatel, publicista a básník. Byl šéfredaktorem  pražských německých novin  „Zeitung Bohemia“ a členem spolku pražských německých spisovatelů a umělců „Concordia“. Jeho otec se živil jako právník. Poté co jej přeložili do Chebu, žil tam s ním i J. Willomitzer. Otcova předčasná smrt zastihla mladého Willomitzera v šesté třídě gymnázia. O dalších studiích pak již nepřemýšlel a nastoupil do učení k jednomu chebsko-františkolázeňskému knihkupci a vydavateli novin. V té době vznikly první Willomitzerovy humoresky. Také Chebské noviny otiskovaly příspěvky mladého Willomitzera. Na tomto základě povolal Willomitzera Franz Klutschak (redigoval Zeitung Bohemia) do Prahy. Na konci sedmdesátých let 19. století již Willomitzer Bohemii společně s šéfredaktorem Josefem Waltrem řídil. Když Walter v roce 1889 zemřel, ř...

Zapomenutí: Hrdinská smrt benešovského učitele Rudolfa Kreibicha

Daniel Rudolf Kreibich se narodil 21. července 1881 ve Valkeřicích. Nejprve navštěvoval obecnou chlapeckou školu v Benešově, poté katolické progymnasium v Drážďanech, kde byl 2 roky a kde byl členem kostelního sboru. Studoval učitelství v Olomouci a v Litoměřicích. Učitelem se na benešovské obecní škole stal již ve školním roce 1900-1901. V květnu 1903 získal svůj vysokoškolský diplom a  v roce 1909 certifikaci k výuce hry na housle na měšťanských školách. Tehdy začal učit i v benešovské obecné škole s ročním platem 720 korun. Vydržel zde až do svého narukování v únoru 1915. Rudolf Kreibich Mimo školu pan Kreibich rád pracoval denně na své zahrádce plné květin a ovocných stromů. Byl též  vynikající zpěvák, který svým krásným barytonovým hlasem těšil posluchače na mnoha koncertech benešovského pěveckého spolku či na různých kostelních vystoupeních. Večery poté rád trávil ve své oblíbené restauraci. Jako voják sloužil Rudolf Kreibich v "domácím" 42. pěším pluku. K ...

Zmizelý hostinec „Zur Knöpfelschänke“ v Dolních Valkeřicích

„Letní pobyt v rezidenční, zalesněné a tiché výletní obci Valkeřice. Možnost pronájmu pokoje s kuchyní nebo dvou pokojů s kuchyní za ty nejlevnější ceny. Velice levný způsob života, koupání v nedaleké Ploučnici, stanice české severní dráhy 20 minut od domu. Ovoce, zelenina a vejce k dispozici velice levně. Dotazy směrujte prosím na Karla Gusta, majitele domu.“ Toliko reklama z roku 1903. O deset let později byla možnost pronájmu i bytu s třemi pokoji, komorou, verandou a kuchyní. Ke kuchyni byl k dispozici dokonce i šéfkuchař podniku, který nájemníkům ochotně poradil s jejich vařením. Dům, který již přes sedmdesát let nestojí, se nacházel v místech křižovatky ve Františkově nad Ploučnicí (dříve Valkeřicích, případně Dolních Valkeřicích) vedoucí do Valkeřic a do Šachova. Knöpfelschänke, tedy Knoflíková hospoda, nesla číslo popisné 267. Prvním majitelem této nemovitosti byl Karl Gust, kterému se přezdívalo "Buchmüller". V tomto domě začal vyrábět své první knoflíky Flor...