Hostinec U Modré hvězdy, Sokolovská č.p. 117

V této budově byl hostinec již od konce 19. století. Společně s ním zde sídlilo povoznictví s prodejem uhlí. Majitelem uhelnictví byl "barevnej" Karel - příjmením Preiß. Barevnej se mu říkalo proto, že ještě před uhlím byla na tomto místě barvírna a předkové Karla byli barvíři.  Bohužel roku 1911 se Karel zabil po pádu ze žebříku, když ho při trhání hrušek bodla vosa a on se leknutím zřítil k zemi. Jeho manželka, toho času již vdova jménem Marie, zde dále provozovala zmíněnou prodejnu s uhlím.

Restauraci Modrá Hvězda společně s řeznictvím měl, až do své smrti v roce 1894, pronajatou Alis Preiß. 

Brzy po jeho smrti si hostinec vzal pod svá křídla Anton Störch (zvaný též Ropp Anton). V této době sloužil podnik taktéž jako hlavní spolkový hostinec benešovských ostrostřelců.

V polovině dvacátých let se Anton Störch vyvázal ze smlouvy o nájmu a vdova Marie Preißová musela hledat nějaké nové řešení, co s prostorem. Její dcera Elsa si za muže vzala řezníka a prostory byly s velikou námahou zrenovovány a připraveny znovu pro provoz restaurace a řeznictví. Vše se zdálo dokonale nalajnované. Naneštěstí, se tento muž se ukázal jako velmi neschopný, a to nejen v manželství ale i v podnikání a pár se rozvedl.

Po manželství zbyl pouze jeden syn, který želbohu, zemřel jako mladý rekrut na daleké Rusi. Podnik byl poté až do počátku třicátých let dvacátého století uzavřen. Zašlou slávu podníku obnovila paní Marie Hegenbarthová s manželem Fritzem. Ti zde byli provozními až do konce druhé světové války. V té době byla k dispozici plzeňská a benešovská piva (tmavá i světlá), kvalitní vína, klavír a biliard. Restaurace byla oblíbeným místem setkávání benešovských fotbalistů. Studená i teplá jídla nabízela po celý den.

V roce 1933 byl hostinec kvůli krádeži dokonce zmiňován v libereckých novinách. 7. srpna zde padesátiletý kadeřník ze Žalan u Teplic ukradnul pouzdro (nebo spíše vyměnil za prázdné) ze 170 korunami. Dopaden nedaleko, když tento lup zrovinka propíjel v hostinci U Jelena. Benešovštví četníci udělali osobní prohlídku, při které našli pouze žiletku, dva kartáče, mýdlo, krém a vazelínu. 

U Modré hvězdy, či později prostě U hvězdy, bylo samozřejmě i plno veselí - tak jak to ve správném hostinci bývá. U hvězdy byl známou figurkou Alois Tscherwo, kterému se říkalo strýc Lois. Narodil se v roce 1884 a po celém Benešově byl známý svým ostrovtipem a zábavnými výstupy. Do hostince U hvězdy chodil o víkendu pravidelně hrát karty a když byla příležitost vzal do ruky akordeon a hrál námořní skladby a jiné vtipné písničky. Občas se k němu přidal pan Naglitsch se svým malým synkem Friedrichem (budoucím doktorem). V hospůdce totiž bylo i již zmiňované piano a malý Friedrich pak po vystoupení chodíval s kloboukem na drobné. Nebyli chudí, brali to jako zábavu - občas dostali za své výkony nějakou lepší uzeninu z přilehlého řeznictví. Ale nejčastěji pivo :).

Alois Tscherwo aka strýc Lois. Veliký vtipálek a eskamotér.