Přeskočit na hlavní obsah

MARŠÁL OTTO JOSEF RYTÍŘ VON BERNDT







Tento vysoce postavený důstojník rakousko-uherské armády se narodil 18. 4. 1865 v Potočné (Tiefenbach) u Tanvaldu v okrese Jablonec nad Nisou. Jeho matka byla dcerou mlynářského mistra Ignaze Ritschela z Benešova nad Ploučnicí. Otto von Berndt v sedmi letech osiřel, a tak se dostal do opatrovnictví svého dědečka Ignaze v Benešově. Tam také Otto navštěvoval školu. V Benešově se kamarádil hlavně s Johanem a Fritzem Preissem a s Amandem Böhmem, pozdějším starostou města a čestným občanem města Benešova nad Ploučnicí. Následně vystudoval reálku v České Lípě a obchodní akademii ve Vídni. V devatenácti letech nastoupil jako jednoroční dobrovolník do armády k dragounskému regimentu v Terezíně. V roce 1888 se stal důstojníkem z povolání. V roce 1914 se stal velitelem 4. jezdecké divize a od října 1915 do listopadu 1916 působil ve štábu 4. armády. 1. 8. 1914 byl povýšen do hodnosti generála. 1. 8. 1917 byl povýšen do hodnosti maršála (Feldmarschall-Leutnant). V červenci 1918 se stal velitelem 29. dělostřelecké divize v Benátkách. V lednu 1918 obdržel od císaře osobní titul rytíř. Po rozpadu monarchie žil von Berndt ve Znojmu a po roce 1945 ve Vídni. Kde 2. 12. 1957 zemřel.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Historie benešovského fotbalu do roku 1945

O úplných počátcích benešovského fotbalu nemáme bohužel dochovány žádné písemné prameny a pamětníky jsme již nenašli. Víme jen, že prvními nadšenci byli Franz Tschakert, který organizoval mládež z Kolonie (dnešní Nádražní ulice) a Hugo Feig, fotbalový nadšenec tělem a duší.
V roce 1896 založili mladí sportovci Německý klub sportovních bratří Praha. Šlo většinou o středoškoláky z Malé strany a ze Smíchova. Jako houby po deští se poté začaly objevovat různé divoké fotbalové spolky. Začalo se hrát na stabilních místech a objevil se i spolek rozhodčích. Každý hráč mohl kdykoliv přejít k jinému oddílu, za který chtěli hrát. Výstroj, cestovné atd. si hráči platili sami. Později jim to hradily spolkové pokladny. Kdokoliv se také mohl zaučit za sudího. Většinou to byli vedoucí spolků a proti jejich verdiktům se v té době v podstatě nevyskytovaly žádné protesty. Hrálo se podle anglických pravidel - tak jak si je kdo vysvětlil. Sítě na branku v té době rovněž neexistovaly. Hrálo se dost drsně,…

Konec II. světové války v Benešově nad Ploučnicí (vzpomínka)

Helmut Lorenz bydlel na Josefíně (Josefswille, Tröschel, Mlatce) u Benešova nad Ploučnicí v části, jež se nazývala „Horská louka“.
V květnu 1945 mu bylo 14 let.
Z prvních měsíců roku 1945 si pamatuji jen nálet na Drážďany a ztráty v bojích před branami Berlína, či to jak o bezpodmínečné kapitulaci Německa hlásil vojenský vysílač. Vnitřně jsme tuto zprávu přijali s ulehčením. Mluvilo se o obsazení našeho regionu Američany.
8. května 1945 už se vědělo, že okres Děčín obsadí Rusové. Toho dne jsme častěji než kdy jindy koukali každou chvíli dalekohledem z Horské louky na Benešov. Nic zvláštního nebylo vidět. Až pozdě odpoledne jsme se zalekli řevu motorů,  jež přicházel z Nového města (Neustadt ) a byl velmi výrazně slyšet až k nám na Josefín. Viděli jsme nekonečného hada tvořeného z vojenských vozidel, který se tlačil směrem na Františkov. Byla to německá vozidla na útěku před Rusy a Poláky. V protisměru se ovšem pohyboval proud uprchlíků, jenž byl každou chvíli zatlačen do příkopu.
Toho več…

Hostinec U dobrého zdroje, Palackého č.p. 379 (nyní Wolkerova)

Ještě před rokem 1910 byl majitelem objektu Wenzel Netzold. Provozoval zde stáčírnu limonád a sodovky. Jeho limonáda Netzoldovka byla po okolí velmi oblíbená ba vyhlášená. Časem se více orientoval na alkohol a významnější úspěch zaznamenal se svým citronovým šampaňským. Ve svých inzerátech dále vyzdvihoval možnost ustájení koní svých hostů (stáje byly hned u domu). V roce 1914 pronajímal pan Netzold prostory hostince Leo Neumannovi. Ten se časem stal právoplatným majitelem celého objektu. Hospoda dostala název "Zur guten Quelle" - "U dobrého zdroje" a její provoz zůstal nepřerušen až do konce války v roce 1945. Benešovští sem chodili nejen na pivo, ale též mohli využít služeb krejčího Franze Zimmera (později Rudolfa Forhiho), nebo zde byla k dostižení porodní bába Emilia Kellerová.



Kdo vše bydlel v roce 1921 v tomto domě?
V prvním bytě především majitel hostince a benešovský rodák Leo Neumann (*1876) s ženou Marií. V podnájmu přebývala číšnice Boža Mejstříková. A …