Přeskočit na hlavní obsah

MLÝNY V ULICI BOŽENY NĚMCOVÉ

Velký mlýn č.p. 190 na kresbě z roku 1832

Ulice Boženy Němcové se jmenovala Mühlgasse, čili mlýnská. Takzvaný Velký mlýn (č. p. 190) byl v držení paní Janichové. V roce 1904 od ní získalo tento objekt město. Měl tři vodní kola, dvě sloužily samotnému mlýnu a jedno pohánělo pilu. Nebyl daleko od centra města a radní přemýšleli co s ním. Objekt byl přece jenom dost velký. Chtěli jej přestavět na městské koupaliště, chudobinec nebo elektrárnu. Ta se záhy ukázala tou správnou volbou. Povolení k provozu bylo vydáno 21. ledna 1905.


Č. p. 179 Mlýn měla od Ferdinanda Mattausche pronajata rodina Ferdinanda Palmeho, pekařského mistra a mlynáře. V provozu zde měl i obchod s potravinami (doloženo k roku 1921)

Č. p. 179 tzv. Doktorský mlýn (vlastnil jej Dr. Hegenbarth) získal Ferdinand Mattausch. Tento mlýn poháněl stoupu (zařízení k drcení a rozmělňování). Mattausch jej nechal předělat na mlýn k řezání kampeškového dřeva. Poté zde zřídili prádelnu a nakonec potravinářský mlýn. Do roku 1938 byl nazýván Palmmühle (Palmův mlýn) podle tehdejšího nájemce. V roce 1940 tu byly vybudovány byty pro Mattauschovi zaměstnance a dívčí domov. V době II. světové války sloužil jako ubytovna pro krejčové a modistky a později nasazené polky.



Doktorský mlýn s pilou č. p. 179
Starší než Doktorský mlýn byla soukenická valcha, která stála nad ním. Město ji postavilo již v roce 1482. Později ji získali do nájmu pletaři punčoch. Toto zařízení bylo rozebráno v roce 1918. Ještě jednu zajímavost ze zrušené pletařské valchy. Pletařství přešlo na mechanizovanou výrobu. Bývalý pletař Julius Fieber ze Sokolské č. p. 104 po zrušení valchy ještě se dvěma pletl punčochy dál doma a prodávali je po okolí.
Fotografie z roku 1887

F. Mattausch
Julius Fieber

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Historie benešovského fotbalu do roku 1945

O úplných počátcích benešovského fotbalu nemáme bohužel dochovány žádné písemné prameny a pamětníky jsme již nenašli. Víme jen, že prvními nadšenci byli Franz Tschakert, který organizoval mládež z Kolonie (dnešní Nádražní ulice) a Hugo Feig, fotbalový nadšenec tělem a duší.
V roce 1896 založili mladí sportovci Německý klub sportovních bratří Praha. Šlo většinou o středoškoláky z Malé strany a ze Smíchova. Jako houby po deští se poté začaly objevovat různé divoké fotbalové spolky. Začalo se hrát na stabilních místech a objevil se i spolek rozhodčích. Každý hráč mohl kdykoliv přejít k jinému oddílu, za který chtěli hrát. Výstroj, cestovné atd. si hráči platili sami. Později jim to hradily spolkové pokladny. Kdokoliv se také mohl zaučit za sudího. Většinou to byli vedoucí spolků a proti jejich verdiktům se v té době v podstatě nevyskytovaly žádné protesty. Hrálo se podle anglických pravidel - tak jak si je kdo vysvětlil. Sítě na branku v té době rovněž neexistovaly. Hrálo se dost drsně,…

Konec II. světové války v Benešově nad Ploučnicí (vzpomínka)

Helmut Lorenz bydlel na Josefíně (Josefswille, Tröschel, Mlatce) u Benešova nad Ploučnicí v části, jež se nazývala „Horská louka“.
V květnu 1945 mu bylo 14 let.
Z prvních měsíců roku 1945 si pamatuji jen nálet na Drážďany a ztráty v bojích před branami Berlína, či to jak o bezpodmínečné kapitulaci Německa hlásil vojenský vysílač. Vnitřně jsme tuto zprávu přijali s ulehčením. Mluvilo se o obsazení našeho regionu Američany.
8. května 1945 už se vědělo, že okres Děčín obsadí Rusové. Toho dne jsme častěji než kdy jindy koukali každou chvíli dalekohledem z Horské louky na Benešov. Nic zvláštního nebylo vidět. Až pozdě odpoledne jsme se zalekli řevu motorů,  jež přicházel z Nového města (Neustadt ) a byl velmi výrazně slyšet až k nám na Josefín. Viděli jsme nekonečného hada tvořeného z vojenských vozidel, který se tlačil směrem na Františkov. Byla to německá vozidla na útěku před Rusy a Poláky. V protisměru se ovšem pohyboval proud uprchlíků, jenž byl každou chvíli zatlačen do příkopu.
Toho več…

Hostinec U dobrého zdroje, Palackého č.p. 379 (nyní Wolkerova)

Ještě před rokem 1910 byl majitelem objektu Wenzel Netzold. Provozoval zde stáčírnu limonád a sodovky. Jeho limonáda Netzoldovka byla po okolí velmi oblíbená ba vyhlášená. Časem se více orientoval na alkohol a významnější úspěch zaznamenal se svým citronovým šampaňským. Ve svých inzerátech dále vyzdvihoval možnost ustájení koní svých hostů (stáje byly hned u domu). V roce 1914 pronajímal pan Netzold prostory hostince Leo Neumannovi. Ten se časem stal právoplatným majitelem celého objektu. Hospoda dostala název "Zur guten Quelle" - "U dobrého zdroje" a její provoz zůstal nepřerušen až do konce války v roce 1945. Benešovští sem chodili nejen na pivo, ale též mohli využít služeb krejčího Franze Zimmera (později Rudolfa Forhiho), nebo zde byla k dostižení porodní bába Emilia Kellerová.



Kdo vše bydlel v roce 1921 v tomto domě?
V prvním bytě především majitel hostince a benešovský rodák Leo Neumann (*1876) s ženou Marií. V podnájmu přebývala číšnice Boža Mejstříková. A …