Přeskočit na hlavní obsah

Benešovská papírna

Stav v roce 1964





















Bývalá benešovská papírna stávala v místech pozdějšího nákupu a česárny n.p. Benar závod 01. Budova byla bohužel v roce 1990 snešena. Do doby než papírna vznikla se dovážel papír ze Žitavy, kde byla papírna od roku 1500. Historie naší papírny trvala plných 300 let.

Benešovská papírna byla první papírnou v severních Čechách. Její výrobky byly v 17. a 18. století známé v celé střední Evropě. Zakladatelem papírny byl Heinrich Linke, který pocházel z lužické Žitavy. V roce 1569 mu městská rada prodala pozemek u Ploučnice a udělila povolení ke stavbě papírny. Papírnu Linke dostavěl v roce 1571. Po jeho smrti se v roce 1621 stal majitelem papírny Jiří Cramer. Poté je papírna několikrát pronajata. Sňatkem v roce 1656 se papírna dostala do rukou Petra Ossendorfa, syna papírníka z Mimoně. Rosina Ossendorfů pocházela z Vestfálska a jejich jméno je úzce spjato s rozvojem papírnictví v severních Čechách sedmnáctého století. Kromě Benešova měli Ossenorfové papírny v Mimoni, Frýdlantě a Chomutově.

První Ossendorf mění vodoznak papíru ve slovo Bänsen a později na Bensen. Za Ossendorfů papírna vzkvétala. Například Albín (1628 – 1888) uváděl, že „Charta oficina Pensenssis inter probatissi mas centersetur estque multiplex (Benešovská papírna patří mezi nejvýznačnější a její výroba je různorodá).“ Albín jako spisovatel a historik přišel do styku s různými papíry a uměl také poznat jejich kvalitu. M. Voigth napsal v roce 1712: „Bensen, wo das beste Böhmische Papier gemacht wird“ (Benešov, který dělá nejlepší český papír) Výrobky papírny byly skutečně velice různorodé a velice kvalitní. Byly proto výrobky vyhledávanými a plně srovnatelné s německými. Papírna měla své sklady ve Vídni, Berlíně, Drážďanech, Lipsku a Bydhošti. V Praze byl sklad v tehdejší Tatterische Buchhandlung. V menších městech měla papírna pouze zástupce. V roce 1712 měla papírna 38 stoup a v letech 1740 – 1760 zaměstnávala 40 zaměstnanců. V rukou Ossendorfů byla papírna do roku 1812 (tj. 156 let). Poté vystřídala několik majitelů. Bertl, Kopecký, správce Troníček a další. V roce 1873 byla v dražbě prodána velkoprůmyslníkovi Mattauschovi z Františkova za 35 503 zlatých. Ten ji v duchu tehdejší doby přestavěl v roce 1884 na tkalcovnu bavlny.







1808

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Joseph Willomitzer

Josef Willomitzer se narodil se narodil 17. dubna 1849 v Benešově n. Pl. a zemřel 3. října 1900 v Praze (pohřben byl na Olšanských hřbitovech). Willomitzer byl německý spisovatel, publicista a básník. Byl šéfredaktorem  pražských německých novin  „Zeitung Bohemia“ a členem spolku pražských německých spisovatelů a umělců „Concordia“. Jeho otec se živil jako právník. Poté co jej přeložili do Chebu, žil tam s ním i J. Willomitzer. Otcova předčasná smrt zastihla mladého Willomitzera v šesté třídě gymnázia. O dalších studiích pak již nepřemýšlel a nastoupil do učení k jednomu chebsko-františkolázeňskému knihkupci a vydavateli novin. V té době vznikly první Willomitzerovy humoresky. Také Chebské noviny otiskovaly příspěvky mladého Willomitzera. Na tomto základě povolal Willomitzera Franz Klutschak (redigoval Zeitung Bohemia) do Prahy. Na konci sedmdesátých let 19. století již Willomitzer Bohemii společně s šéfredaktorem Josefem Waltrem řídil. Když Walter v roce 1889 zemřel, řídil již

FRIEDRICH MATTAUSCH & SOHN, A.G. FÜR TEXTILINDUSTRIE

Úpravna na Českolipské ulici Friedrich Mattausch se narodil 24. září 1800 (zemřel 3. 7. 1866) ve Verneřicích, jeho otec Franz Carl Mattausch byl mechanikem narozeným v č. p. 152 a jeho matkou byla Maria Anna Reiffová z č. p. 30, taktéž z Verneřic. Fabrikant Mattausch v Benešově nad Ploučnicí v roce 1825 postavil svou první továrnu tzv. Kleinfabrik v Českolipské ulici (později nár. podnik Benar 03 či ELECOM). Vznikla zde Mattauschova první přádelna (od roku 1973 zde sídlilo podnikové ředitelství n. p. Benar). V roce 1825 došlo zároveň i k založení Mattauschovy firmy. Friedrich Mattausch V popředí budovy na zpracování vlny  Poté následovaly další přádelny:: Bedřichov (Friedrichstal – říkalo se jí Sturmfabrik) Františkov nad Ploučnicí Ostrý/Scharfenstein (na tzv. „Schlossplan") Úpravna textilu v Benešově Novém Městě (Neustadt), budoucí Benar 01  Úpravna se nacházela v Benešově (bělidlo, barevna, mandl atd.

Zapomenutí: Hrdinská smrt benešovského učitele Rudolfa Kreibicha

Daniel Rudolf Kreibich se narodil 21. července 1881 ve Valkeřicích. Nejprve navštěvoval obecnou chlapeckou školu v Benešově, poté katolické progymnasium v Drážďanech, kde byl 2 roky a kde byl členem kostelního sboru. Studoval učitelství v Olomouci a v Litoměřicích. Učitelem se na benešovské obecní škole stal již ve školním roce 1900-1901. V květnu 1903 získal svůj vysokoškolský diplom a  v roce 1909 certifikaci k výuce hry na housle na měšťanských školách. Tehdy začal učit i v benešovské obecné škole s ročním platem 720 korun. Vydržel zde až do svého narukování v únoru 1915. Rudolf Kreibich Mimo školu pan Kreibich rád pracoval denně na své zahrádce plné květin a ovocných stromů. Byl též  vynikající zpěvák, který svým krásným barytonovým hlasem těšil posluchače na mnoha koncertech benešovského pěveckého spolku či na různých kostelních vystoupeních. Večery poté rád trávil ve své oblíbené restauraci. Jako voják sloužil Rudolf Kreibich v "domácím" 42. pěším pluku. K