Historie Benešova nad Ploučnicí

Co vedlo periodika na území Čech nebo Rakouské monarchie zmínit se o našem městečku (v měsíci únoru) před 80, 90, 100, či před 110 lety? Před 80 lety (1936). Koncem ledna došlo v Rabštejně u České Kamenice k několika loupežím. Případu se ujmulo markvartické četnictvo a bylo brzy úspěšné. Údajný pachatel krádeží se jmenoval Fritsch a stopy po kradeném zboží vedly do Benešova. Benešovské četnictvo provedlo domovní prohlídku v podezřelém domku v Benešově Novém městě, ve kterém nalezlo tři balíky obsahující kradené zboží. Fritsch byl převezen do Benešova k výslechu tváří v tvář - postupně se přiznal, ke krádeži i místu přechovávání zcizeného. Byl převezen k soudu do České Kamenice a nalezené zboží byl vráceno svým majitelům. 10. února hovořil v jednom Benešovském hostinci obchodní zástupce L. Tsch. s krejčovským mistrem E. B. zcela vážně o politice. Přičemž tématem jejich rozhovoru bylo zcela nepokryté posmívání se vedení státu a nejvyšším politikům. V hostinci byli přítomni i stá...

       A mužstvo. O úplných počátcích benešovského fotbalu nemáme bohužel dochovány žádné písemné prameny a pamětníky jsme již nenašli. Víme jen, že prvními nadšenci byli Franz Tschakert, který organizoval mládež z Kolonie (dnešní Nádražní ulice) a Hugo Feig, fotbalový nadšenec tělem a duší.       V roce 1896 založili mladí sportovci Německý klub sportovních bratří Praha. Šlo většinou o středoškoláky z Malé strany a ze Smíchova. Jako houby po deští se poté začaly objevovat různé divoké fotbalové spolky. Začalo se hrát na stabilních místech a objevil se i spolek rozhodčích. Každý hráč mohl kdykoliv přejít k jinému oddílu, za který chtěli hrát. Výstroj, cestovné atd. si hráči platili sami. Později jim to hradily spolkové pokladny. Kdokoliv se také mohl zaučit za sudího. Většinou to byli vedoucí spolků a proti jejich verdiktům se v té době v podstatě nevyskytovaly žádné protesty. Hrálo se podle anglických pravidel - tak jak si je kdo vysvětli...

Stav v roce 1964 Bývalá benešovská papírna stávala v místech pozdějšího nákupu a česárny n.p. Benar závod 01. Budova byla bohužel v roce 1990 snešena. Do doby než papírna vznikla se dovážel papír ze Žitavy, kde byla papírna od roku 1500. Historie naší papírny trvala plných 300 let. Benešovská papírna byla první papírnou v severních Čechách. Její výrobky byly v 17. a 18. století známé v celé střední Evropě. Zakladatelem papírny byl Heinrich Linke, který pocházel z lužické Žitavy. V roce 1569 mu městská rada prodala pozemek u Ploučnice a udělila povolení ke stavbě papírny. Papírnu Linke dostavěl v roce 1571. Po jeho smrti se v roce 1621 stal majitelem papírny Jiří Cramer. Poté je papírna několikrát pronajata. Sňatkem v roce 1656 se papírna dostala do rukou Petra Ossendorfa, syna papírníka z Mimoně. Rosina Ossendorfů pocházela z Vestfálska a jejich jméno je úzce spjato s rozvojem papírnictví v severních Čechách sedmnáctého století. Kromě Benešova měli Osseno...

Vznik ostrostřelců bývá dáván do souvislosti s potřebnou obranou měst. Benešovský kronikář Schlegel uvádí pro výšinu nad kostelem a Horním zámkem Landwehr (zeměbrana), což pravděpodobně znamenalo místo pro výcvik nebo ležení pro účely obrany. Později se však tehdejší střelba kuší (ku ptákuí) stávala spíše zábavou. Schlegel ve své kronice udává vznik tehdejších lukostřelců na 28. 2. 1479. Postupem doby se z lukostřelců stávali ostrostřelci. Kdy se v Benešově konala první střelba na terče, není doloženo. V novém privilégiu z roku 1682 se o ostrostřelcích ještě nepíše. O třicet let později je o nich zmínka, později nic a opětně jsou zmíněni až po roce 1800. Tehdejší pamětníci vyprávěli, že za svého mládí vídali spoustu použitých terčů. Odhadem se ale dá říci, že první ostrostřelci v rámci lukostřelců se v Benešově vyskytovali od roku 1650. Střelné zbraně již tehdy mezi lidmi byly. Jistý Georg Krompholz vlastnil pušku již v roce 1625. Sierich o tom ve své kronice píše: „Jeden občan ...

V saské pevnosti Königstein si v roce 1922 za podloudnictví odpykával trest československý občan Karel Hamé z Benešova nad Ploučnicí. V trestnici se seznámil s litografem a hlavně padělatelem říšskoněmeckých daňových pásek na kuřivo - Adolfem Fährmanem z Kipsdorfu. Po propuštění se Hamé sešel s Fährmanem v Bad Schandau. Mezitím přibral Hamé do spolku jakéhosi Beitlera z Děčínska. Naplánovali si, že Fährman bude padělat čsl. padesátikoruny a Hamé s Beitlerem je budou rozšiřovat na československém území.         Koncem ledna 1923 byly první falzifikáty zhotoveny. Hamé s Beitlerem jich převzali 60 kusů (30 000,- Kč) a vyplatili Fährmanovi 4 000,- Kč. Padělky udávali hlavně v Děčíně, Ústí nad Labem, Teplicích a Liberci. Na další schůzku na Cínovci přinesl Fährman 600 ks nových padělků jiné varianty ( první varianta měla stejná písmena serií a stejná počáteční čísla (což bylo odhaleno a  publikováno v tisku). Fährman za ně obdržel  5 000,- Kč. Padělatelské ...

Původním majitelem hotelu Zum Paradies (Českolipská 373) byl pan Anton Tschackert ( nar. 12.9.1863 Horní Habartice č.p. 108). Hned po otevření nabízel tento hotel nový orchestrion, plzeňské a benešovské pivo, hezky zařízené pohostinské pokoje a pro návštěvníky byly k disposici stáje pro koně. Po Tschackertovi získal pozdější Pražák (dnešní pension Oxana) pan Peh. Ten provozoval restauraci a jeho žena vařila hostům. Po dobu oběda nebo na větší večerní akce  byly k disposici až dvě  servírky. Nejpočetnějšími nocležníky zde bývali montéři firmy Mattausch (Benar). Hotel Zum Paradies a pan Tschackert Pan majitel Peh s rodinou         Až do počátku II. světové války zde býval čilý provoz. Scházeli se tu myslivci, pořádaly se zde bály, nebo jen taneční večery. Hrála zde rodina Tauschova. Paní Tauschová hrála piano a pan Tausch saxofon a housle.Manželům Tauschovým se narodil syn Georg a tak malý Tausch vyrůstal ovlivněn hudbou. Než piano však Georg...

Úpravna na Českolipské ulici Friedrich Mattausch se narodil 24. září 1800 (zemřel 3. 7. 1866) ve Verneřicích, jeho otec Franz Carl Mattausch byl mechanikem narozeným v č. p. 152 a jeho matkou byla Maria Anna Reiffová z č. p. 30, taktéž z Verneřic. Fabrikant Mattausch v Benešově nad Ploučnicí v roce 1825 postavil svou první továrnu tzv. Kleinfabrik v Českolipské ulici (později nár. podnik Benar 03 či ELECOM). Vznikla zde Mattauschova první přádelna (od roku 1973 zde sídlilo podnikové ředitelství n. p. Benar). V roce 1825 došlo zároveň i k založení Mattauschovy firmy. Friedrich Mattausch V popředí budovy na zpracování vlny  Poté následovaly další přádelny:: Bedřichov (Friedrichstal – říkalo se jí Sturmfabrik) Františkov nad Ploučnicí Ostrý/Scharfenstein (na tzv. „Schlossplan") Úpravna textilu v Benešově Novém Městě (Neustadt), budoucí Benar 01  Úpravna se nacházela v Benešově (bělidlo, barevna, mandl ...