Přeskočit na hlavní obsah

Rabenstein a poslední medvěd na Benešovsku


V lednu roku 1609 byl v benešovských lesích několikrát spatřen medvěd. Nicméně snaha o lokalizování jeho jeskyně nevycházela.

Medvěd po sobě bohužel zanechával nepěknou spoušť - v lesíku mezi Jedlkou a Benešovem bylo nalezeno roztrhané tělo neznámeho žebráka. Poddaní se díky tomu báli vycházet ze svých příbytků. Zejména pak navečer.

19. března (na Josefa) hajný Hans Feller ze Soutěsky č.p. 1 konečně objevil uleželé místo, na němž medvěd podle všeho často přebýval. Bylo pod  Rabensteinem (havraní kameny či šibenice) u vrchu Eichberg (též Dubová hora, 474 m, severně od Jedlky a severozápadně od Benešova n. Pl.). Lesní toto ihned oznámil vrchnosti na benešovském zámku, pod který patřila správa vrchu tamního lesa.

22. března byl zorganizován odlov medvěda. Nad Jedlkou byly v tu dobu desítky myslivců a lovců. K tomu byly nataženy sítě, které měly zvíře nasměrovat. Nebyla to pro bručouna překážka pražádná - po tom co se objevil si to razil přímo dolů z kopce k vesnici. Medvěd se dostal až k severní části kostela v Jedlce, ale tam na něj číhal Jonáš Paust von Liebstadt z Velké Bukoviny a Ostrého, jenž ho výstřelem z pistole zabil. K události byl později vytvořen dřevěný obraz zobrazující událost včetně vysvětlujícího textu. Obraz se objevoval v letech 1661 až 1708 v inventáři úřadu Malá Veleň panství Ostrý. Kam výjev poté zmizel, nikdo neví. Pravděpodobně se ztratil při veliké povodni v roce 1741.
Zelená značka Eichberg, červená Rabenstein, černá čára - možný směr trasy úniku medvěda
Veliký Rabenstein.

Jedná se o 10 až 20 metrů vysokou a 100 metrů dlouhou skalní stěnu zhruba v prostředku vrchu Eichberg nad Jedlkou. Poprvé byl masiv takto pojmenován již v roce 1628 (J. Schaller).

Podle profesora Josefa Emanuela Hibsche se jedná o zbytek stěny kráteru. Od konce devatenáctého století byly na tomto místě pořádány lesní koncerty a divadla. V roce 1909 padlo za oběť stavbě dřevěných domů několik 300 let starých buků. Už tenkrát to bylo z pohledu Severočeského exkursního klubu bráno jako ohromná ztráta.

Skalní stěny s jeskyněmi - dnes značené jako V soutěskách. Možné útočiště dravé zvěře. Autor fotografie: Luděk Smejkal

Skalní stěny s jeskyněmi - dnes značené jako V soutěskách. Možné útočiště dravé zvěře. Autor fotografie: Luděk Smejkal

zdroje:
Mitteilungen des Nordböhmischen Vereines für Heimatforschung und Wanderpflege, 1916
Mittheilungen des Nordböhmischen Excursions-Clubs, 1909

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Konec II. světové války v Benešově nad Ploučnicí (vzpomínka)

Helmut Lorenz bydlel na Josefíně (Josefswille, Tröschel, Mlatce) u Benešova nad Ploučnicí v části, jež se nazývala „Horská louka“.
V květnu 1945 mu bylo 14 let.
Z prvních měsíců roku 1945 si pamatuji jen nálet na Drážďany a ztráty v bojích před branami Berlína, či to jak o bezpodmínečné kapitulaci Německa hlásil vojenský vysílač. Vnitřně jsme tuto zprávu přijali s ulehčením. Mluvilo se o obsazení našeho regionu Američany.
8. května 1945 už se vědělo, že okres Děčín obsadí Rusové. Toho dne jsme častěji než kdy jindy koukali každou chvíli dalekohledem z Horské louky na Benešov. Nic zvláštního nebylo vidět. Až pozdě odpoledne jsme se zalekli řevu motorů,  jež přicházel z Nového města (Neustadt ) a byl velmi výrazně slyšet až k nám na Josefín. Viděli jsme nekonečného hada tvořeného z vojenských vozidel, který se tlačil směrem na Františkov. Byla to německá vozidla na útěku před Rusy a Poláky. V protisměru se ovšem pohyboval proud uprchlíků, jenž byl každou chvíli zatlačen do příkopu.
Toho več…

Zapomenutí: Hrdinská smrt benešovského učitele Rudolfa Kreibicha

Daniel Rudolf Kreibich se narodil 21. července 1881 ve Valkeřicích. Nejprve navštěvoval obecnou chlapeckou školu v Benešově, poté katolické progymnasium v Drážďanech, kde byl 2 roky a kde byl členem kostelního sboru. Studoval učitelství v Olomouci a v Litoměřicích. Učitelem se na benešovské obecní škole stal již ve školním roce 1900-1901. V květnu 1903 získal svůj vysokoškolský diplom a  v roce 1909 certifikaci k výuce hry na housle na měšťanských školách. Tehdy začal učit i v benešovské obecné škole s ročním platem 720 korun. Vydržel zde až do svého narukování v únoru 1915.


Mimo školu pan Kreibich rád pracoval denně na své zahrádce plné květin a ovocných stromů. Byl též  vynikající zpěvák, který svým krásným barytonovým hlasem těšil posluchače na mnoha koncertech benešovského pěveckého spolku či na různých kostelních vystoupeních. Večery poté rád trávil ve své oblíbené restauraci.

Jako voják sloužil Rudolf Kreibich v "domácím" 42. pěším pluku. K tomu studoval  na záložní d…

Historie benešovského fotbalu do roku 1945

O úplných počátcích benešovského fotbalu nemáme bohužel dochovány žádné písemné prameny a pamětníky jsme již nenašli. Víme jen, že prvními nadšenci byli Franz Tschakert, který organizoval mládež z Kolonie (dnešní Nádražní ulice) a Hugo Feig, fotbalový nadšenec tělem a duší.
V roce 1896 založili mladí sportovci Německý klub sportovních bratří Praha. Šlo většinou o středoškoláky z Malé strany a ze Smíchova. Jako houby po deští se poté začaly objevovat různé divoké fotbalové spolky. Začalo se hrát na stabilních místech a objevil se i spolek rozhodčích. Každý hráč mohl kdykoliv přejít k jinému oddílu, za který chtěli hrát. Výstroj, cestovné atd. si hráči platili sami. Později jim to hradily spolkové pokladny. Kdokoliv se také mohl zaučit za sudího. Většinou to byli vedoucí spolků a proti jejich verdiktům se v té době v podstatě nevyskytovaly žádné protesty. Hrálo se podle anglických pravidel - tak jak si je kdo vysvětlil. Sítě na branku v té době rovněž neexistovaly. Hrálo se dost drsně,…