Vzpomínka paní Herthy Barth-Rotsch

TANEČNÍ 1925

Taneční roku 1937 - foceno před dnešní Sokolovnou

Krásná doba tanečních. Matky si nenechaly ujít ani jeden večer, jen aby mohly vidět své dcery a syny, jak se učí prvním krokům. Nejraději jsme tančili čtverylku. Taneční kursy vedl taneční mistr Schossig. Kursy trvaly do 22.00 hodin, ale i poté hrál ještě pan Weichert na klavír až do půlnoci. Po ukončení kursu si páni na věneček zvolili svou dámu pro polonézu. To se někdy neobešlo bez slz.

Burschenschaft Gambrinia

Krejčí a švadleny měli napilno. Šilo se to, co bylo zrovna v módě. Pro charleston krátké sukýnky nad kolena a pak zase dlouhé sukně. Hlavu si děvčata nechala udělat většinou u paní Liese Ritschel, která musela pro závěr tanečních z dívčích vlasů vytvořit to nejlepší, co uměla. Povozník Lausch dal k dispozici dva fiakry. Každá dívka obdržela pugét květin a byla odvezena z domova na Střelnici (Sokolovnu). Partner zas od dívky obdržel bílou stuhu s vyšitým jménem partnerky. Oblečeni byli v tmavých šatech s bílými rukavicemi. Gardedámy se nemohly vynadívat na krásné šaty a děvčata se cítila jak na plese ve vídeňské opeře. Při dámské volence připínala děvčata chlapcům ještě malou stuhu, jejíž tvar a barva nebyla určena. Tančilo se celý večer až do tří hodin, kdy opět pan Weichert zaskočil ke klavíru a tančilo se až do rána.