Přeskočit na hlavní obsah

Benešovský penězokazec Karel Hamé

V saské pevnosti Königstein si v roce 1922 za podloudnictví odpykával trest československý občan Karel Hamé z Benešova nad Ploučnicí. V trestnici se seznámil s litografem a hlavně padělatelem říšskoněmeckých daňových pásek na kuřivo - Adolfem Fährmanem z Kipsdorfu. Po propuštění se Hamé sešel s Fährmanem v Bad Schandau. Mezitím přibral Hamé do spolku jakéhosi Beitlera z Děčínska. Naplánovali si, že Fährman bude padělat čsl. padesátikoruny a Hamé s Beitlerem je budou rozšiřovat na československém území.
       
Koncem ledna 1923 byly první falzifikáty zhotoveny. Hamé s Beitlerem jich převzali 60 kusů (30 000,- Kč) a vyplatili Fährmanovi 4 000,- Kč. Padělky udávali hlavně v Děčíně, Ústí nad Labem, Teplicích a Liberci. Na další schůzku na Cínovci přinesl Fährman 600 ks nových padělků jiné varianty ( první varianta měla stejná písmena serií a stejná počáteční čísla (což bylo odhaleno a  publikováno v tisku). Fährman za ně obdržel  5 000,- Kč. Padělatelské trio bylo odhaleno tím, že si Fährmanův syn Lothar vzal z domácích zásob několik kusů padělků a jel je proměnit. Byl však na německém území chycen a  Fährmanův osud zpečetěn. Říšskoněmecké úřady informovaly čsl. bezpečnostní orgány. Karel Hamé byl zatčen v benešovském hotelu Koruna (č. p. 106, dnes klub důchodců) a následně byl v Děčíně zadržen Beitler. Krajský trestní soud ohodnotil 5. května 1924 činnost obou kumpánů 4 lety těžkého žaláře zostřeného jedním postem čtvrtletně. Po II. světové válce byl Karel Hamé z Československa odsunut.

Originál Fährmannova padělku padesátikoruny

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

FRIEDRICH MATTAUSCH & SOHN, A.G. FÜR TEXTILINDUSTRIE

Úpravna na Českolipské ulici Friedrich Mattausch se narodil 24. září 1800 (zemřel 3. 7. 1866) ve Verneřicích, jeho otec Franz Carl Mattausch byl mechanikem narozeným v č. p. 152 a jeho matkou byla Maria Anna Reiffová z č. p. 30, taktéž z Verneřic. Fabrikant Mattausch v Benešově nad Ploučnicí v roce 1825 postavil svou první továrnu tzv. Kleinfabrik v Českolipské ulici (později nár. podnik Benar 03 či ELECOM). Vznikla zde Mattauschova první přádelna (od roku 1973 zde sídlilo podnikové ředitelství n. p. Benar). V roce 1825 došlo zároveň i k založení Mattauschovy firmy. Friedrich Mattausch V popředí budovy na zpracování vlny  Poté následovaly další přádelny:: Bedřichov (Friedrichstal – říkalo se jí Sturmfabrik) Františkov nad Ploučnicí Ostrý/Scharfenstein (na tzv. „Schlossplan") Úpravna textilu v Benešově Novém Městě (Neustadt), budoucí Benar 01  Úpravna se nacházela v Benešově (bělidlo, barevna, mandl atd.

Poslední benešovský provazník Josef Fiedler

Provazník Josef Fiedler měl sídlo na náměstí v domě č.p. 7 (ve třicátých letech 20.st. zde byl i obchod s rybami). Byl jedním z posledních zástupců prastarého řemesla provaznictví nejen v Benešově nad Ploučnicí, ale i v širokém okolí a díky své dobré práci byl znám i daleko v alpských zemích. Býti provazníkem, to byla především velmi namáhavá ruční práce. A pan Fiedler, díky svému umu, zvládnul v podstatě veškerý představitelný sortiment - od šňůr na prádlo až po horolezecká lana. Od vchodových dveří domu až k zadnímu nároží zahrady vedla jakási dálnice z různých lan. Tenhle asi 50 metrů dlouhý prostor byl plný konopných provázků, které musely být po této dráze několikrát zpětně omotány. A z těchto šňůr se pak dále vytvářely provazy. Při výrobě provazů pomáhal panu Fiedlerovi i jeho syn Franz, který se hodil především na otáčení kol napojených na převody. S delšími provazy se muselo jít až k Dolním Habarticím do prostoru poblíž Bendelovy pily. Tam bylo k dispozici zhr

Joseph Willomitzer

Josef Willomitzer se narodil se narodil 17. dubna 1849 v Benešově n. Pl. a zemřel 3. října 1900 v Praze (pohřben byl na Olšanských hřbitovech). Willomitzer byl německý spisovatel, publicista a básník. Byl šéfredaktorem  pražských německých novin  „Zeitung Bohemia“ a členem spolku pražských německých spisovatelů a umělců „Concordia“. Jeho otec se živil jako právník. Poté co jej přeložili do Chebu, žil tam s ním i J. Willomitzer. Otcova předčasná smrt zastihla mladého Willomitzera v šesté třídě gymnázia. O dalších studiích pak již nepřemýšlel a nastoupil do učení k jednomu chebsko-františkolázeňskému knihkupci a vydavateli novin. V té době vznikly první Willomitzerovy humoresky. Také Chebské noviny otiskovaly příspěvky mladého Willomitzera. Na tomto základě povolal Willomitzera Franz Klutschak (redigoval Zeitung Bohemia) do Prahy. Na konci sedmdesátých let 19. století již Willomitzer Bohemii společně s šéfredaktorem Josefem Waltrem řídil. Když Walter v roce 1889 zemřel, řídil již