Přeskočit na hlavní obsah

Brambory na Benešovsku

Brambory byly objeveny po Kolumbově příchodu do Ameriky, tedy po roce 1492. Poté se postupně začaly šířit po celé Evropě. V roce 1560 ve Španělsku a 1586 v Anglii. Německo a Rakousko se k nové plodině stavělo konzervativně a rozšířily se zde až v 17. a 18. Století. Nejranější zmínka o bramborech ve střední Evropě pochází z roku 1620, kdy s nimi v Norimberku obchodoval lazebník Izák Makerl. Ve městě Bieberau v Hesensku se brambory běžně jedly roku 1648.      

Do Čech je údajně po třicetileté válce přinesli františkáni, kteří se přistěhovali z Irska do Prahy. Jako všude jinde pěstovaly se pak brambory i v severních Čechách. František Focke (libouchecký kronikář), uvádí, že listiny z Jílového mluví roku 1717 o bramborových hlízách, pašovaných tam z Německa.

Zámecký správce  v Benešově nad Ploučnicí Augustin Schmied pěstoval v roce 1715 brambory na zahradě a o výsledcích informoval svého pána, děčínského hraběte Thuna. Sazenice získal od obchodníka z České Lípy. Pokusy byly zřejmě zdařilé, neboť roku 1722 nařídila hraběnka Filipína, aby se brambory pěstovaly na panských velkostatcích a selských polích. Roku 1726 si stěžuje obecní písař v Růžové na špatnou úrodu zelí a brambor. V Dobrné a Horních Habarticích je první zpráva o bramborech z roku 1738. Poměrně pozdě zdomácněly brambory na Verneřicku. Rychnov měl první brambory roku 1753. O sedm let později čteme v radní knize, že se sklízely brambory červené, v roce 1763 bílé, roku 1786 anglické a francouzské. Je vidět, že se Rychnovští zabývali pěstováním brambor vážně a soustavně.

Tou dobou stál jeden korec bramborů 2,10, v době hladu stoupla cena až na 12,60. V roce 1722 nebyly vůbec žádné brambory. Kolem roku 1900 byl průměrný výnos brambor na okresech Benešov, Česká Kamenice a  Děčín asi 73 q/ha. Z roku 1904 se zachovaly zprávy o poměrně velkém počtu brambor velikosti dětské hlavy a vážících kolem 3/4 kg. Brambory zbavily Evropu hladomoru a vyhnaly kurděje.

Alice Boehmová v Průboji (Brambory na Děčínsku)


Marie Filipina Thnunová, roz. z Harrachu. (zdroj. Děčínské vlastivědné zprávy)

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

FRIEDRICH MATTAUSCH & SOHN, A.G. FÜR TEXTILINDUSTRIE

Úpravna na Českolipské ulici Friedrich Mattausch se narodil 24. září 1800 (zemřel 3. 7. 1866) ve Verneřicích, jeho otec Franz Carl Mattausch byl mechanikem narozeným v č. p. 152 a jeho matkou byla Maria Anna Reiffová z č. p. 30, taktéž z Verneřic. Fabrikant Mattausch v Benešově nad Ploučnicí v roce 1825 postavil svou první továrnu tzv. Kleinfabrik v Českolipské ulici (později nár. podnik Benar 03 či ELECOM). Vznikla zde Mattauschova první přádelna (od roku 1973 zde sídlilo podnikové ředitelství n. p. Benar). V roce 1825 došlo zároveň i k založení Mattauschovy firmy. Friedrich Mattausch V popředí budovy na zpracování vlny  Poté následovaly další přádelny:: Bedřichov (Friedrichstal – říkalo se jí Sturmfabrik) Františkov nad Ploučnicí Ostrý/Scharfenstein (na tzv. „Schlossplan") Úpravna textilu v Benešově Novém Městě (Neustadt), budoucí Benar 01  Úpravna se nacházela v Benešově (bělidlo, barevna, mandl atd.

Historie benešovského fotbalu do roku 1945

       A mužstvo. O úplných počátcích benešovského fotbalu nemáme bohužel dochovány žádné písemné prameny a pamětníky jsme již nenašli. Víme jen, že prvními nadšenci byli Franz Tschakert, který organizoval mládež z Kolonie (dnešní Nádražní ulice) a Hugo Feig, fotbalový nadšenec tělem a duší.       V roce 1896 založili mladí sportovci Německý klub sportovních bratří Praha. Šlo většinou o středoškoláky z Malé strany a ze Smíchova. Jako houby po deští se poté začaly objevovat různé divoké fotbalové spolky. Začalo se hrát na stabilních místech a objevil se i spolek rozhodčích. Každý hráč mohl kdykoliv přejít k jinému oddílu, za který chtěli hrát. Výstroj, cestovné atd. si hráči platili sami. Později jim to hradily spolkové pokladny. Kdokoliv se také mohl zaučit za sudího. Většinou to byli vedoucí spolků a proti jejich verdiktům se v té době v podstatě nevyskytovaly žádné protesty. Hrálo se podle anglických pravidel - tak jak si je kdo vysvětlil. Sítě na branku v té době rovněž

Josef Šuma - bojovali za svobodu

Pan Josef Šuma se narodil 6. prosince 1910 v Chrášťanech u Litoměřic. Za první republiky,  1. září 1929, nastoupil do školy leteckého dorostu (oddělení leteckých specialistů) v Prostějově. 15. listopadu 1930 byl přemístěn do poddůstojnické školy u leteckého pluku č. 6 v Milovicích a 15. března 1931 byl přidělen k 72. letce puku PRAHA v hodnosti četaře, polního leteckého střelce. Josef Šuma u zadní střelecké věže Welingtonu - únor 1942 Následuje Mnichov a v roce 1939 okupace zbytku Československé republiky. S tím se pan Šuma jako mnoho dalších nesmířil a 26. července 1939 přechází hranice do Polska. 5. srpna téhož roku je prezentován jako emigrant u čs. vojenské skupiny v Krakově, pod evidenčním číslem 1412. Dne 29. srpna vstoupil do polského letectva – „Corporal – Chief of the Air Force“ a přemístěn na letiště v Deblině. 2. září 1939 ustupuje  se skupinou čs. letců před německým Wehrmachtem směrem k rumunským hanicím a 23.září je zajat sovětskou armádou a internován v Česk