Přeskočit na hlavní obsah

Hotel "Zum Paradies" a benešovský muzikant Georg Tausch

Původním majitelem hotelu Zum Paradies (Českolipská 373) byl pan Anton Tschackert ( nar. 12.9.1863 Horní Habartice č.p. 108). Hned po otevření nabízel tento hotel nový orchestrion, plzeňské a benešovské pivo, hezky zařízené pohostinské pokoje a pro návštěvníky byly k disposici stáje pro koně. Po Tschackertovi získal pozdější Pražák (dnešní pension Oxana) pan Peh. Ten provozoval restauraci a jeho žena vařila hostům. Po dobu oběda nebo na větší večerní akce  byly k disposici až dvě  servírky. Nejpočetnějšími nocležníky zde bývali montéři firmy Mattausch (Benar).
Hotel Zum Paradies a pan Tschackert

Pan majitel Peh s rodinou

       
Až do počátku II. světové války zde býval čilý provoz. Scházeli se tu myslivci, pořádaly se zde bály, nebo jen taneční večery. Hrála zde rodina Tauschova. Paní Tauschová hrála piano a pan Tausch saxofon a housle.Manželům Tauschovým se narodil syn Georg a tak malý Tausch vyrůstal ovlivněn hudbou. Než piano však George lákaly dechové nástroje. Ve svých deseti letech si zahrál svoji první fanfáru. Po odsunu se rodina sešla v Hesensku (Werdohl, Evering). Zde našel Georg práci a v roce 1951 i svůj první orchestr. Georg byl vlastně na trumpetu samoukem. Od roku 1989 vede mládežnický orchestr (Vesetaler Musiku) s nímž absolvoval na tisíc koncertů. Za tuto práci obdržel Záslužný spolkový kříž a město jej jmenovalo čestným občanem.






Interiér hotelu ve 20.letech

Dobová reklama


Vpravo Georg Tausch jmenován čestným občanem města Werdohl
Georg Tausch s orchestrem

Štítky:

Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Joseph Willomitzer

Josef Willomitzer se narodil se narodil 17. dubna 1849 v Benešově n. Pl. a zemřel 3. října 1900 v Praze (pohřben byl na Olšanských hřbitovech). Willomitzer byl německý spisovatel, publicista a básník. Byl šéfredaktorem  pražských německých novin  „Zeitung Bohemia“ a členem spolku pražských německých spisovatelů a umělců „Concordia“. Jeho otec se živil jako právník. Poté co jej přeložili do Chebu, žil tam s ním i J. Willomitzer. Otcova předčasná smrt zastihla mladého Willomitzera v šesté třídě gymnázia. O dalších studiích pak již nepřemýšlel a nastoupil do učení k jednomu chebsko-františkolázeňskému knihkupci a vydavateli novin. V té době vznikly první Willomitzerovy humoresky. Také Chebské noviny otiskovaly příspěvky mladého Willomitzera. Na tomto základě povolal Willomitzera Franz Klutschak (redigoval Zeitung Bohemia) do Prahy. Na konci sedmdesátých let 19. století již Willomitzer Bohemii společně s šéfredaktorem Josefem Waltrem řídil. Když Walter v roce 1889 zemřel, ř...
Okomentovat
Další informace

Zapomenutí: Hrdinská smrt benešovského učitele Rudolfa Kreibicha

Daniel Rudolf Kreibich se narodil 21. července 1881 ve Valkeřicích. Nejprve navštěvoval obecnou chlapeckou školu v Benešově, poté katolické progymnasium v Drážďanech, kde byl 2 roky a kde byl členem kostelního sboru. Studoval učitelství v Olomouci a v Litoměřicích. Učitelem se na benešovské obecní škole stal již ve školním roce 1900-1901. V květnu 1903 získal svůj vysokoškolský diplom a  v roce 1909 certifikaci k výuce hry na housle na měšťanských školách. Tehdy začal učit i v benešovské obecné škole s ročním platem 720 korun. Vydržel zde až do svého narukování v únoru 1915. Rudolf Kreibich Mimo školu pan Kreibich rád pracoval denně na své zahrádce plné květin a ovocných stromů. Byl též  vynikající zpěvák, který svým krásným barytonovým hlasem těšil posluchače na mnoha koncertech benešovského pěveckého spolku či na různých kostelních vystoupeních. Večery poté rád trávil ve své oblíbené restauraci. Jako voják sloužil Rudolf Kreibich v "domácím" 42. pěším pluku. K ...
Okomentovat
Další informace

FRIEDRICH MATTAUSCH & SOHN, A.G. FÜR TEXTILINDUSTRIE

Úpravna na Českolipské ulici Friedrich Mattausch se narodil 24. září 1800 (zemřel 3. 7. 1866) ve Verneřicích, jeho otec Franz Carl Mattausch byl mechanikem narozeným v č. p. 152 a jeho matkou byla Maria Anna Reiffová z č. p. 30, taktéž z Verneřic. Fabrikant Mattausch v Benešově nad Ploučnicí v roce 1825 postavil svou první továrnu tzv. Kleinfabrik v Českolipské ulici (později nár. podnik Benar 03 či ELECOM). Vznikla zde Mattauschova první přádelna (od roku 1973 zde sídlilo podnikové ředitelství n. p. Benar). V roce 1825 došlo zároveň i k založení Mattauschovy firmy. Friedrich Mattausch V popředí budovy na zpracování vlny  Poté následovaly další přádelny:: Bedřichov (Friedrichstal – říkalo se jí Sturmfabrik) Františkov nad Ploučnicí Ostrý/Scharfenstein (na tzv. „Schlossplan") Úpravna textilu v Benešově Novém Městě (Neustadt), budoucí Benar 01  Úpravna se nacházela v Benešově (bělidlo, barevna, mandl ...
1 komentář
Další informace