Hotel "Zum Paradies" a benešovský muzikant Georg Tausch

Původním majitelem hotelu Zum Paradies (Českolipská 373) byl pan Anton Tschackert ( nar. 12.9.1863 Horní Habartice č.p. 108). Hned po otevření nabízel tento hotel nový orchestrion, plzeňské a benešovské pivo, hezky zařízené pohostinské pokoje a pro návštěvníky byly k disposici stáje pro koně. Po Tschackertovi získal pozdější Pražák (dnešní pension Oxana) pan Peh. Ten provozoval restauraci a jeho žena vařila hostům. Po dobu oběda nebo na větší večerní akce byly k disposici až dvě servírky. Nejpočetnějšími nocležníky zde bývali montéři firmy Mattausch (Benar).

Hotel Zum Paradies a pan Tschackert

Pan majitel Peh s rodinou

Až do počátku II. světové války zde býval čilý provoz. Scházeli se tu myslivci, pořádaly se zde bály, nebo jen taneční večery. Hrála zde rodina Tauschova. Paní Tauschová hrála piano a pan Tausch saxofon a housle.Manželům Tauschovým se narodil syn Georg a tak malý Tausch vyrůstal ovlivněn hudbou. Než piano však George lákaly dechové nástroje. Ve svých deseti letech si zahrál svoji první fanfáru. Po odsunu se rodina sešla v Hesensku (Werdohl, Evering). Zde našel Georg práci a v roce 1951 i svůj první orchestr. Georg byl vlastně na trumpetu samoukem. Od roku 1989 vede mládežnický orchestr (Vesetaler Musiku) s nímž absolvoval na tisíc koncertů. Za tuto práci obdržel Záslužný spolkový kříž a město jej jmenovalo čestným občanem.

Interiér hotelu ve 20.letech

Dobová reklama

Vpravo Georg Tausch jmenován čestným občanem města Werdohl

Georg Tausch s orchestrem

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Joseph Willomitzer

Josef Willomitzer se narodil se narodil 17. dubna 1849 v Benešově n. Pl. a zemřel 3. října 1900 v Praze (pohřben byl na Olšanských hřbitovech). Willomitzer byl německý spisovatel, publicista a básník. Byl šéfredaktorem pražských německých novin „Zeitung Bohemia“ a členem spolku pražských německých spisovatelů a umělců „Concordia“. Jeho otec se živil jako právník. Poté co jej přeložili do Chebu, žil tam s ním i J. Willomitzer. Otcova předčasná smrt zastihla mladého Willomitzera v šesté třídě gymnázia. O dalších studiích pak již nepřemýšlel a nastoupil do učení k jednomu chebsko-františkolázeňskému knihkupci a vydavateli novin. V té době vznikly první Willomitzerovy humoresky. Také Chebské noviny otiskovaly příspěvky mladého Willomitzera. Na tomto základě povolal Willomitzera Franz Klutschak (redigoval Zeitung Bohemia) do Prahy. Na konci sedmdesátých let 19. století již Willomitzer Bohemii společně s šéfredaktorem Josefem Waltrem řídil. Když Walter v roce 1889 zemřel, řídil již

Další informace

FRIEDRICH MATTAUSCH & SOHN, A.G. FÜR TEXTILINDUSTRIE

Úpravna na Českolipské ulici Friedrich Mattausch se narodil 24. září 1800 (zemřel 3. 7. 1866) ve Verneřicích, jeho otec Franz Carl Mattausch byl mechanikem narozeným v č. p. 152 a jeho matkou byla Maria Anna Reiffová z č. p. 30, taktéž z Verneřic. Fabrikant Mattausch v Benešově nad Ploučnicí v roce 1825 postavil svou první továrnu tzv. Kleinfabrik v Českolipské ulici (později nár. podnik Benar 03 či ELECOM). Vznikla zde Mattauschova první přádelna (od roku 1973 zde sídlilo podnikové ředitelství n. p. Benar). V roce 1825 došlo zároveň i k založení Mattauschovy firmy. Friedrich Mattausch V popředí budovy na zpracování vlny Poté následovaly další přádelny:: Bedřichov (Friedrichstal – říkalo se jí Sturmfabrik) Františkov nad Ploučnicí Ostrý/Scharfenstein (na tzv. „Schlossplan") Úpravna textilu v Benešově Novém Městě (Neustadt), budoucí Benar 01 Úpravna se nacházela v Benešově (bělidlo, barevna, mandl atd.

Další informace

Poslední benešovský provazník Josef Fiedler

Provazník Josef Fiedler měl sídlo na náměstí v domě č.p. 7 (ve třicátých letech 20.st. zde byl i obchod s rybami). Byl jedním z posledních zástupců prastarého řemesla provaznictví nejen v Benešově nad Ploučnicí, ale i v širokém okolí a díky své dobré práci byl znám i daleko v alpských zemích. Býti provazníkem, to byla především velmi namáhavá ruční práce. A pan Fiedler, díky svému umu, zvládnul v podstatě veškerý představitelný sortiment - od šňůr na prádlo až po horolezecká lana. Od vchodových dveří domu až k zadnímu nároží zahrady vedla jakási dálnice z různých lan. Tenhle asi 50 metrů dlouhý prostor byl plný konopných provázků, které musely být po této dráze několikrát zpětně omotány. A z těchto šňůr se pak dále vytvářely provazy. Při výrobě provazů pomáhal panu Fiedlerovi i jeho syn Franz, který se hodil především na otáčení kol napojených na převody. S delšími provazy se muselo jít až k Dolním Habarticím do prostoru poblíž Bendelovy pily. Tam bylo k dispozici zhr

Další informace

Historie Benešova nad Ploučnicí

Prohledat tento blog