Přeskočit na hlavní obsah

Kaple Bolestné matky boží





Na jihozápadní straně benešovského kostela stojí kaple Bolestné matky boží. S biskupským souhlasem ji nechal postavit tehdejší benešovský radní Karl Matuje z kostelní ulice č.p. 68. Zároveň se stavbou založil udržovací fond, do kterého vložil 20 zlatých. Do kaple byl instalován oltář a v roce 1750 byla kaple vysvěcená. Od roku 1765 se zde prostřednictvím biskupa Waldsteina konaly každoroční bohoslužby. V roce 1886 byla kaple vyzdobena i z vnějšku a opraven oltář. V roce 1917 byla v kapli opravena dlažba, natřeny lavice, okna a zaveden elektrický proud. Později byl vedle oltáře po pravé straně instalován obraz sv. Barbory, patronky dělostřelectva, a po levé straně obraz sv. Jiří, ochránce pěchoty a jezdectva. Na památku těžkých dob první světové války byla kaple přejmenována na Válečnou vzpomínkovou kapli. Uvnitř bylo umístěno šest tabulí se jmény 80 padlých z let 1914 – 1918. Po zrušení kaple Čtrnácti pomocníků v nouzi na bývalém hřbitově se patroni kostela ( bratří Grohmannové ze ¾ a město Benešov ¼) rozhodli nést náklady na udržování kaple. V roce 1928 byla lepenková střecha vyměněna za břidlici. V osmdesátých letech kaple prudce zchátrala. Zmizely pamětní desky padlých (jsou uloženy v kostele) a sochy z venkovní výzdoby. S renovací kostela počátkem 90. let byla opravena i kaple. Sochy ani tabule však na původní místo vráceny nebyly. Hezky byla vyrobena nová vitrážová okna.


1898












Komentáře

  1. While this isn’t a deal-breaker of kinds, it’s still price mentioning. There are scratch card games right here too, however a lack of a search perform is a minor criticism. A dealbreaker for some players could be the high $150 토토사이트 minimum withdrawals.

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

FRIEDRICH MATTAUSCH & SOHN, A.G. FÜR TEXTILINDUSTRIE

Úpravna na Českolipské ulici Friedrich Mattausch se narodil 24. září 1800 (zemřel 3. 7. 1866) ve Verneřicích, jeho otec Franz Carl Mattausch byl mechanikem narozeným v č. p. 152 a jeho matkou byla Maria Anna Reiffová z č. p. 30, taktéž z Verneřic. Fabrikant Mattausch v Benešově nad Ploučnicí v roce 1825 postavil svou první továrnu tzv. Kleinfabrik v Českolipské ulici (později nár. podnik Benar 03 či ELECOM). Vznikla zde Mattauschova první přádelna (od roku 1973 zde sídlilo podnikové ředitelství n. p. Benar). V roce 1825 došlo zároveň i k založení Mattauschovy firmy. Friedrich Mattausch V popředí budovy na zpracování vlny  Poté následovaly další přádelny:: Bedřichov (Friedrichstal – říkalo se jí Sturmfabrik) Františkov nad Ploučnicí Ostrý/Scharfenstein (na tzv. „Schlossplan") Úpravna textilu v Benešově Novém Městě (Neustadt), budoucí Benar 01  Úpravna se nacházela v Benešově (bělidlo, barevna, mandl atd.

Poslední benešovský provazník Josef Fiedler

Provazník Josef Fiedler měl sídlo na náměstí v domě č.p. 7 (ve třicátých letech 20.st. zde byl i obchod s rybami). Byl jedním z posledních zástupců prastarého řemesla provaznictví nejen v Benešově nad Ploučnicí, ale i v širokém okolí a díky své dobré práci byl znám i daleko v alpských zemích. Býti provazníkem, to byla především velmi namáhavá ruční práce. A pan Fiedler, díky svému umu, zvládnul v podstatě veškerý představitelný sortiment - od šňůr na prádlo až po horolezecká lana. Od vchodových dveří domu až k zadnímu nároží zahrady vedla jakási dálnice z různých lan. Tenhle asi 50 metrů dlouhý prostor byl plný konopných provázků, které musely být po této dráze několikrát zpětně omotány. A z těchto šňůr se pak dále vytvářely provazy. Při výrobě provazů pomáhal panu Fiedlerovi i jeho syn Franz, který se hodil především na otáčení kol napojených na převody. S delšími provazy se muselo jít až k Dolním Habarticím do prostoru poblíž Bendelovy pily. Tam bylo k dispozici zhr

Joseph Willomitzer

Josef Willomitzer se narodil se narodil 17. dubna 1849 v Benešově n. Pl. a zemřel 3. října 1900 v Praze (pohřben byl na Olšanských hřbitovech). Willomitzer byl německý spisovatel, publicista a básník. Byl šéfredaktorem  pražských německých novin  „Zeitung Bohemia“ a členem spolku pražských německých spisovatelů a umělců „Concordia“. Jeho otec se živil jako právník. Poté co jej přeložili do Chebu, žil tam s ním i J. Willomitzer. Otcova předčasná smrt zastihla mladého Willomitzera v šesté třídě gymnázia. O dalších studiích pak již nepřemýšlel a nastoupil do učení k jednomu chebsko-františkolázeňskému knihkupci a vydavateli novin. V té době vznikly první Willomitzerovy humoresky. Také Chebské noviny otiskovaly příspěvky mladého Willomitzera. Na tomto základě povolal Willomitzera Franz Klutschak (redigoval Zeitung Bohemia) do Prahy. Na konci sedmdesátých let 19. století již Willomitzer Bohemii společně s šéfredaktorem Josefem Waltrem řídil. Když Walter v roce 1889 zemřel, řídil již