Starý selský hřbitov v Benešově a kaple 14. pomocníků v nouzi


Pod původní benešovský církevní obvod spadaly obce Ovesná, Dolní a Horní Habartice a Heřmanov. Pro tyto obce a Benešov stačil nejstarší hřbitov, který byl volně na východní straně kostela (tzv. měšťanský hřbitov zrušen 1782. V roce 1586 přibyla k Benešovu Dobrná, 1525 Fojtovice a krátce na to nově vzniklé předměstí Neuland (Novina). To už hřbitov kapacitně nepostačoval. Objevila-li se nějaká epidemie, jako například mor (v roce 1596 mu v Benešově podlehlo 576 osob), museli být nebožtíci pohřbeni mimo město, údajně pod svahem kde je dnes hotel Praha. K roku 1539 píše benešovský kronikář pastor \j. Schlegel (1536 – 1579) mimo jiné, že toho roku se započalo s výstavbou nového hřbitova a kaple mimo město. Říkalo se mu Selský hřbitov. O rok později zde byli pochováni první dva nebožtíci. Podle dochovaných údajů šlo o dvě sestry z Dolních Habartic. V roce 1541 byla kolem hřbitova postavena zeď. Posledním benešovským občanem, který byl pochován na původním hřbitově u kostela byl jistý J. Ritsche, který se zabil pádem z koně v Roudnici nad Labem. Neuplynulo však více jak sto let od založení nového hřbitova a benešovští jej nechávají ležet ladem a používají opět hřbitov u kostela Teprve nařízením císaře Josefa II. z roku 1786, ve kterém se praví, že hřbitovy musí být vně hradeb, začal být tzv. Selský hřbitov opět využíván, a to jako všeobecný, až do 30.07. 1888, kdy byl dán do užívání nový, stávající. Na místě tzv. Selského hřbitova byla počátkem 20. stolení provedena parková úprava a nejhezčí náhrobky byly umístěny v Benešovském muzeu. Sady míru se jmenuje prostor, kde starý hřbitov stával a po staré kapli zbylo jen plato, jež funguje jako vyhlídka.

Pohled na kapli a hřbitov z ulice Palackého.


Dnešní park u kostela. Vlevo márnice, vpravo kaple 14. pomocníků.
KAPLE 14. POMOCNÍKŮ V NOUZI

     Kaple Čtrnácti pomocníků v nouzi stávala na bývalém hřbitově v dnešních Sadech Míru. Postavena byla v roce 1540 a její původní podoba se nedochovala. Vlivem času začala tato kaple pomalu chátrat až se zcela rozpadla. Z toho důvodu se začíná v roce 1764 stavět kaple nová. Na stavbu kaple odkázal ve své závěti benešovský rodák, páter Anton Ritschel, 1000,- zlatých. Zřejmě z lásky ke svému rodišti, protože v Benešově ani nepůsobil. Prvního listopadu 1769 byla kaple vysvěcena benešovským farářem Florianem Ritschelem (též benešovský rodák). Ten byl po svém skonu v roce 1781 v kapli pohřben. Mimo něj byl v roce 1908 v kapli pohřben i bynovecký hospodářský rada Florian Satler. Po zrušení tzv. „Selského hřbitova“ upadá význam kaple a tak byla v červnu 1925 odstraněna. Zůstalo po ní jen betonové plato sloužící dnes jako vyhlídka.




Kaple 14. pomocníků v nouzi (Joachim Preyss, 1830)


Stav po velkém požáru z roku 1863.




Share on Google Plus

About Vladimír Šefl

Nalezli jste na půdě, ve sklepě, v jeskyni, či kdekoliv jinde staré noviny, knihy, fotografie a podobné artefakty takzvaně "po Němcích"? Ještě než se rozhodnete je spálit či vyhodit do popelnice, neváhejte mě kontaktovat. Třeba se díky tomu zachrání nějaký hezký a neznámý příběh :). email: Sefl@historiebnpl.cz
    Blogger Comment
    Facebook Comment

0 komentářů:

Okomentovat