Přeskočit na hlavní obsah

Příspěvky

Poslední benešovský provazník Josef Fiedler

Provazník Josef Fiedler měl sídlo na náměstí v domě č.p. 7 (ve třicátých letech 20.st. zde byl i obchod s rybami). Byl jedním z posledních zástupců prastarého řemesla provaznictví nejen v Benešově nad Ploučnicí, ale i v širokém okolí a díky své dobré práci byl znám i daleko v alpských zemích. Býti provazníkem, to byla především velmi namáhavá ruční práce. A pan Fiedler, díky svému umu, zvládnul v podstatě veškerý představitelný sortiment - od šňůr na prádlo až po horolezecká lana. Od vchodových dveří domu až k zadnímu nároží zahrady vedla jakási dálnice z různých lan. Tenhle asi 50 metrů dlouhý prostor byl plný konopných provázků, které musely být po této dráze několikrát zpětně omotány. A z těchto šňůr se pak dále vytvářely provazy. Při výrobě provazů pomáhal panu Fiedlerovi i jeho syn Franz, který se hodil především na otáčení kol napojených na převody. S delšími provazy se muselo jít až k Dolním Habarticím do prostoru poblíž Bendelovy pily. Tam bylo k dispozici zhr...

Budova č.p. 274 a vzpomínka školníkovy dcery

V roce 1888 byla v č.p. 274 zřízena čtyřtřídní chlapecká měšťanská škola. Dostala název "Německá měšťanská škola Korunního prince Rudolfa a princezny Stefanie". Ten byl poděděn po takto původně nazvané nemocnice (tento název od r. 1881), jež byla ve stejné budově a na jejíž provoz však město neuneslo náklady. Prvním ředitelem se stal Ferdinand Bergmann, který na zahradě školy vybudoval pozorovací meterologickou stanici. Spolehlivý školník Flämrich musel denně provádět odečty a zaznamenávat je Východní křídlo bývalé nemocnice bylo zbouráno a na severní straně byla přistavěna tělocvična a nad ní kreslírna. V roce 1890 vypukla epidemie chřipky při níž onemocněla 1/3 žactva. Z toho důvodu bylo zastaveno vyučování. Od 1. ledna toho samého roku se do škol zavádí jako nepovinný předmět čeština. Učilo se jí 8 - 10 žáků. V roce 1920 se na benešovském náměstí manifestovalo proti přednostovi zemské rady v Praze Dr. Matějkovi a ministrovi školství Gustavovi Habermanovi. Důvodem b...

Konec II. světové války v Benešově nad Ploučnicí (vzpomínka)

Helmut Lorenz bydlel na Josefíně (Josefswille, Tröschel, Mlatce) u Benešova nad Ploučnicí v části, jež se nazývala „Horská louka“. V květnu 1945 mu bylo 14 let. Z prvních měsíců roku 1945 si pamatuji jen nálet na Drážďany a ztráty v bojích před branami Berlína, či to jak o bezpodmínečné kapitulaci Německa hlásil vojenský vysílač. Vnitřně jsme tuto zprávu přijali s ulehčením. Mluvilo se o obsazení našeho regionu Američany. 8. května 1945 už se vědělo, že okres Děčín obsadí Rusové. Toho dne jsme častěji než kdy jindy koukali každou chvíli dalekohledem z Horské louky na Benešov. Nic zvláštního nebylo vidět. Až pozdě odpoledne jsme se zalekli řevu motorů,  jež přicházel z Nového města (Neustadt ) a byl velmi výrazně slyšet až k nám na Josefín. Viděli jsme nekonečného hada tvořeného z vojenských vozidel, který se tlačil směrem na Františkov. Byla to německá vozidla na útěku před Rusy a Poláky. V protisměru se ovšem pohyboval...

Rabenstein a poslední medvěd na Benešovsku

V lednu roku 1609 byl v benešovských lesích několikrát spatřen medvěd. Nicméně snaha o lokalizování jeho jeskyně nevycházela. Medvěd po sobě bohužel zanechával nepěknou spoušť - v lesíku mezi Jedlkou a Benešovem bylo nalezeno roztrhané tělo neznámeho žebráka. Poddaní se díky tomu báli vycházet ze svých příbytků. Zejména pak navečer. 19. března (na Josefa) hajný Hans Feller ze Soutěsky č.p. 1 konečně objevil uleželé místo, na němž medvěd podle všeho často přebýval. Bylo pod  Rabensteinem (havraní kameny či šibenice) u vrchu Eichberg (též Dubová hora, 474 m , severně od Jedlky a severozápadně od Benešova n. Pl.). Lesní toto ihned oznámil vrchnosti na benešovském zámku, pod který patřila správa vrchu tamního lesa. 22. března byl zorganizován odlov medvěda. Nad Jedlkou byly v tu dobu desítky myslivců a lovců. K tomu byly nataženy sítě, které měly zvíře nasměrovat. Nebyla to pro bručouna překážka pražádná - po tom co se objevil si to razil přímo dolů z kopce k vesnici....

O Benešovu jubilejně - únor (I.)

Co vedlo periodika na území Čech nebo Rakouské monarchie zmínit se o našem městečku (v měsíci únoru) před 80, 90, 100, či před 110 lety? Před 80 lety (1936). Koncem ledna došlo v Rabštejně u České Kamenice k několika loupežím. Případu se ujmulo markvartické četnictvo a bylo brzy úspěšné. Údajný pachatel krádeží se jmenoval Fritsch a stopy po kradeném zboží vedly do Benešova. Benešovské četnictvo provedlo domovní prohlídku v podezřelém domku v Benešově Novém městě, ve kterém nalezlo tři balíky obsahující kradené zboží. Fritsch byl převezen do Benešova k výslechu tváří v tvář - postupně se přiznal, ke krádeži i místu přechovávání zcizeného. Byl převezen k soudu do České Kamenice a nalezené zboží byl vráceno svým majitelům. 10. února hovořil v jednom Benešovském hostinci obchodní zástupce L. Tsch. s krejčovským mistrem E. B. zcela vážně o politice. Přičemž tématem jejich rozhovoru bylo zcela nepokryté posmívání se vedení státu a nejvyšším politikům. V hostinci byli přítomni i stá...

80 let od jedné nepovedené vraždy

18. března 1936 byla ve svém bytě nalezena v bezvědomí Henrietta Böhmová, manželka Gottfrieda Böhma, ševce z Benešova-Nového města č. p. 318 (Tkalcovská ulice). 21letá žena měla těžké poranění na spánku a byla převezena do děčínské nemocnice. Nejprve se zdálo, že to byl pokus o sebevraždu, ale podle pozdějšího vyšetřování četnictva šlo o pokus o vraždu. Henrietta byla nalezenena v domku č.p. 318 (zhruba uprostřed obrázku - červená střecha, růžová omítka) Na svědomí ji podle tohoto zjištění měl 28letý nezaměstnaný Friedrich Knechtel z České Kamenice, který s Henriettou již nějaký čas udržoval milostné styky.  Jmenovaný ve středu odpoledne zašel ke své milované - tedy poté co se ujistil, že její manžel šel na návštěvu za svými rodiči do Heřmanova, kde pracovali v lese. Knechtel měl totiž v domku Böhmových také svého příbuzného a tak nejprve navštívil jeho a z tého pozice si pohlídal, aby byla Henrietta doma skutečně sama. Jakmile byl vzduch čistý, zašel za svou milou ...

Téměř zapomenutý rodák: Josef Sosel, první český právník v USA.

Josef Sosel se narodil v Benešově nad Ploučnicí 19. března 1818 na zámku. Jeho otec byl zaměstnancem Thunské vrchnostenské kanceláře a se svojí rodinou v prostorách zámku bydleli. Josef  se v dospělosti přestěhoval do Prahy a byl zde kupcem. Zároveň také dokázal na pražské universitě nabýt právnického vzdělání. Do USA emigroval v roce 1848. Jednalo se ovšem o vynucený útěk, jelikož byl v Čechách obviněn z revoluční činnosti (údajně se při útěku musel schovávat i v sudu). Do USA cestoval s ženou Annou. Manželům se v USA narodily dcery Josephina a Mary. Nejprve zakotvili v New Yorku, kde pracovali na farmě svého švagra Jakuba Poláka a následně se usadili v Iowě. Josef Sosel původně vůbec neuměl anglicky, přestože byl velmi vzdělaným člověkem a tak se zpočátku probíjel třeba i u dráhy. Odtud se až v roce 1864 dostal do města Cedar Rapids, které mělo významnou českou minoritu. Zde se stal vůbec prvním českým právníkem působícím ve Spojených státech amerických. Byl velice v...